Do exekuce člověk nemusí spadnout jen vlivem nesplacených půjček, dluhy lze nadělat i na zdravotním pojištění, daních nebo poplatcích za komunální odpad. V takových případech jde o exekuce vedené úřadem – zdravotní pojišťovnou, Finanční správou, Českou správou sociálního zabezpečení nebo Celním úřadem.
V některých ohledech přitom pro tuto skupinu dlužníků neplatí stejná pravidla jako v případě exekucí vedených soukromým věřitelem. Jde především o možnost zřídit si takzvaný chráněný účet, na který si může dlužník nechat posílat nezabavitelné minimum nebo některé dávky. Tu mají dle aktuálně platné legislativy pouze lidé dlužící soukromým firmám.
To se nyní změní díky novele občanského soudního řádu. Další novinkou jsou zákonem stanovená pravidla pro povolení splátkového kalendáře při placení dlužného zdravotního pojištění. Co dlužníkům tyto změny přinesou v praxi?
Chráněný účet: K čemu slouží?
Každá exekuce má zákonem daný postup, co a v jakém pořadí může exekutor zabavit. První na řadu přitom vždy přichází přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, tedy obstavení dlužníkova účtu. Jestliže peníze na účtu na pokrytí dluhu nestačí, může dojít také na srážky ze mzdy a poté k zabavování movitých věcí.
Pokud se exekuce řeší srážkami ze mzdy, musí zároveň každému dlužníkovi zbýt určité nezabavitelné minimum. Jeho výše se odvíjí od toho, zda se váš dluh považuje za přednostní či nepřednostní pohledávku. Dluhy vůči úřadům přitom spadají do skupiny přednostních pohledávek, což znamená, že při jejich umořování lze strhnout 3/5 příjmu a zbylé 2/5 jsou nezabavitelným minimem.
Přednostní pohledávky
Mezi přednostní pohledávky patří: výživné, náhrada újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví, náhrada újmy způsobené úmyslným trestným činem, daně, poplatky a jiné obdobné peněžité plnění, náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění, pojistné na sociální pojištění a veřejné zdravotní pojištění, příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, náhrady přeplatků na sociálních dávkách a regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění.
A právě nezabavitelné minimum je jedním z příjmů, které si lze nechat posílat na chráněný účet. Dlužníci tak nepřijdou o možnost provádět bezhotovostní platby a zároveň, pokud mají exekucí víc, nemůže dojít k tomu, že si budou nezabavitelné minimum z jedné exekuce nárokovat další exekutoři. Ti totiž před obstavením účtu nezkoumají, odkud peníze pocházejí, takže v první chvíli často postihnou i chráněné příjmy.
Možnost zřizovat si chráněný účet mají lidé, kteří dluží soukromým věřitelům, už od roku 2021. Ten, kdo dluží úřadům, ale toto právo nemá a je tak de facto vyřazený z využívání bankovních služeb. Tito dlužníci nemohou z účtu platit nájem, energie ani další běžné služby, které dnes obvykle probíhají hlavně elektronicky.
Na tuto nerovnost dlouhodobě upozorňoval například ombudsman Stanislav Křeček. Až nyní se ale podařilo změnu zákona prosadit. Nevidím důvod, aby existovaly rozdíly v ochraně práv dlužníků podle toho, jestli exekuci vede soudní exekutor nebo stát. I člověk, který dluží peníze státu, potřebuje stále fungovat v dnešní digitální ekonomice a společnosti. To není dost dobře možné bez fungujícího bankovního účtu,
vysvětluje Křeček. Změna nabude účinnosti k 1. lednu 2026.
Kde vám chráněný účet zřídí a jak funguje?
Zřízení i fungování chráněného účtu má určitá pravidla daná zákonem. Podle nich lze například vždy otevřít chráněný účet jen v bance, u které máte obstavený účet. Zároveň platí, že každá osoba smí mít na své jméno vedený pouze 1 chráněný účet v rámci celé ČR. Ačkoli tedy můžete mít obstavených účtů vícero, chráněný účet si vždy otevřete jen 1, banku si ale v tomto případě můžete zvolit podle svého.
Další pravidlo: na chráněný účet nelze posílat jiné peníze než chráněný příjem. Tím je nezabavitelné minimum a také příjmy, které nelze exekucí postihnout. Například dávky pro osoby se zdravotním postižením, dávky v hmotné nouzi, příspěvek na péči, porodné, pohřebné, nebo třeba výživné na dítě.
Na chráněný účet si pak můžete nechat poslat také jednorázový výběr z obstaveného účtu. Platí, že poté, co vám banka účet zmrazí, můžete vždy provést 1 výběr maximálně ve výši 3násobku životního minima jednotlivce. Aktuálně tedy 14 580 Kč.
Peníze přitom nelze posílat přímo na chráněný účet, vždy musí nejprve projít přes obstavený účet. V případě, že jste majitel několika obstavených účtů, bude nutné vybrat si jeden z nich a přes něj platby na chráněný účet přeposílat.
Ještě před samotným otevřením chráněného účtu budete také potřebovat, aby vám ten, kdo vám bude chráněný příjem vyplácet, například zaměstnavatel nebo Úřad práce, podepsal Potvrzení k chráněnému účtu – interaktivní formulář je ke stažení na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Vyplněný formulář se následně předává exekutorovi, který pak bance, která vám vede chráněný účet, oznámí číslo účtu, ze kterého vám bude chráněný příjem chodit na obstavený účet.
Za vedení chráněného účtu byste neměli platit žádné poplatky, respektive si banky nesmí účtovat žádné jiné poplatky, než které máte dojednané v rámci obstaveného účtu.
Splátky dluhů na zdravotním pojištění podle jasných pravidel
Další novinka z dluhové oblasti se týká lidí, kteří dluží zdravotním pojišťovnám a rádi by se s nimi dohodli na splátkovém kalendáři. To je sice možné i nyní, většinou ale zdravotní pojišťovny s dlužníky uzavírají dohody o splátkách, které nemají jasně daná pravidla, respektive záleží na dané zdravotní pojišťovně, jak dohodu nastaví.
Problém takových dohod spočívá v tom, že pokud se dlužník dostane s pojišťovnou do sporu, nemá se v podstatě jak bránit. Od ledna příštího roku se ale situace mění. Do zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se podařilo prosadit nová pravidla pro splátky dluhu. Dlužníci tak získají stabilnější a jasně nastavenou pozici,
objasňuje ombudsman význam aktuálních právních úprav.
Nově by měly zdravotní pojišťovny s dlužníky uzavírat veřejnoprávní smlouvu o placení dlužného pojistného ve splátkách. Smlouva by měla jasně vymezovat výši splátek, dobu a způsob splácení ale i ustanovení o výpovědi smlouvy.
V zákoně bude také uvedeno, že pokud dlužník nezaplatí splátku včas nebo nebude řádně platit běžné pojistné, může mu zdravotní pojišťovna povolení splátek rozhodnutím zrušit a dluh ve zbývající částce se stane splatným okamžitě.
ČLÁNKY DO MAILU