Hlavní navigace

Chcete žalovat šéfa kvůli neplatné výpovědi? Pozor na zmeškání lhůty

21. 8. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Kolik máte času na rozmyšlenou, když nevíte, jestli se chcete se svým zaměstnavatelem soudit? Jak se počítá lhůta, kterou máte, a může být někdy delší, než určuje zákon?

Výpověď od zaměstnavatele, a tím spíše okamžité zrušení pracovního poměru, přináší většinou hořkost. Ať už vám jde jen o princip, aby vám autorita, tedy soud, dala za pravdu, že váš vyhazov byl nespravedlivý, příliš přísný, neoprávněný, neplatný,
nebo i o peněžité odškodnění, pokud se nedokážete na řešení situace dohodnout smírnou cestou, což se v praxi povede málokdy, musíte podat žalobu.

A to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl váš pracovní poměr skončit, tzn. do dvou měsíců od okamžitého zrušení pracovního poměru, do dvou měsíců od uplynutí výpovědní doby, do dvou měsíců ode dne, který označil zaměstnavatel jako den, k němuž je zrušen váš pracovní poměr ve zkušební době, nebo do dvou měsíců ode dne, který byl uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

Bez žaloby to nejde

Žalobu musíte podat vždy, ať vám jde jen o výrok soudu, který vám dá za pravdu, nebo i o zmíněné odškodnění. Pokud chcete peněžité odškodnění, nestačí jen podat žalobu. Musíte zaměstnavateli také písemně oznámit, že trváte na tom, abyste byli dále zaměstnáváni, abyste pro něj mohli dále pracovat. Dal-li vám totiž zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo zrušil-li s vámi neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době.

Dal-li vám totiž zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo zrušil-li s vámi zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, nebo si myslíte, že dosažená dohoda o skončení pracovního poměru je neplatná, a oznámili jste zaměstnavateli písemně (přičemž tak máte podle litery zákona učinit bez zbytečného odkladu, tedy co nejdříve, ale soudy označily tuto lhůtu za pořádkovou, tedy nezávaznou), že trváte na tom na tom, aby vás dále zaměstnával, váš pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout vám náhradu mzdy nebo platu. Náhrada příjmu vám přísluší ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy jste oznámili zaměstnavateli, že trváte na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy vám zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

Lhůta je propadná

Zatímco lhůta pro oznámení o trvání na dalším zaměstnávání je pořádková, lhůta pro podání žaloby je tzv. hmotněprávní a propadná. Hned si vysvětlíme, co to znamená. Svůj nárok (požadavek na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru soudem) musíte uplatnit žalobou u soudu zavčasu tak, aby žaloba došla na soud (byla mu doručena) nejpozději v poslední den dvouměsíční lhůty – nestačí jen to, abyste žalobu poslední den lhůty odevzdali orgánu, který má povinnost ji soudu doručit (například České poště).

Pokud podání žaloby nestihnete, lhůtě nedostojíte a podáte žalobu pozdě, soud ji zamítne. Bude se mít automaticky za to, že váš pracovní poměr skončil platně, a to i kdyby se zaměstnavatel prohřešil proti pravidlům zákoníku práce sebevíce.

Lhůta se počítá na měsíce

Lhůta se počítá na měsíce (ne na dny) a začíná běžet poslední den příslušného kalendářního měsíce, jímž uplynula například výpovědní doba nebo měl skončit váš pracovní poměr na základě jiného opatření, právního jednání zaměstnavatele. Poslední den běhu lhůty proto nemusí vždy připadnout na poslední den druhého následujícího kalendářního měsíce.

Přesvědčila se o tom třeba zaměstnankyně, jejímž případem se zabýval Nejvyšší soud. Její
pracovní poměr skončil uplynutím výpovědní doby dne 30. 6. 1999. Tímto dnem tedy počala plynout dvouměsíční lhůta, kterou měla k uplatnění neplatnosti výpovědi, kterou od zaměstnavatele dostala. Poslední den této lhůty pak připadl na den 30. 8. 1999, tj. na den, který se o dva měsíce později shoduje se dnem, kdy nastala událost, od níž lhůta počíná (tj. se dnem 30. 6. 1999).

Podala-li zaměstnankyně žalobu u soudu o den později – dne 31. 8. 1999, byť šlo o konec druhého kalendářního měsíce následujícího po skončení pracovního poměru, stalo se tak pozdě, až po uplynutí propadné lhůty. Proto se soudy nemohly přezkumem platnosti sporné výpovědi vůbec zabývat.

Ale může se vám prodloužit

Ovšem od účinnosti nového občanského zákoníku, od 1. 1. 2014, může být lhůta přece jenom delší než pouhé 2 měsíce neboli její nedodržení vám může být prominuto. Na běh a počítání lhůty je totiž třeba aplikovat nejenom pravidla zákoníku práce a na něj navazující judikaturu – výkladovou praxi soudů, jak jsme si z ní shora uvedli příklad, ale též pravidla občanského zákoníku.

Podle nich pak lhůta neběží například po dobu, kdy se věřiteli hrozbou brání právo uplatnit (to platí i v případě, když věřitel právo neuplatnil, jsa dlužníkem nebo osobou dlužníku blízkou lstivě uveden v omyl), nebo po dobu, dokud trvá vyšší moc, která věřiteli v posledních šesti měsících promlčecí lhůty znemožnila právo uplatnit.

skoleni_15_4

Pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí některé z překážek uvedených v občanském zákoníku, neskončí lhůta dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet. To znamená, že v určitých případech (například hospitalizace, živelní pohromy apod.) se může původně dvouměsíční propadná lhůta prodloužit i na více než šest měsíců (nehledě na dobu, po kterou bude zastavena). To jsou současná pravidla.

Chystá se však už legislativní změna. Takže pozor, až někdy v budoucnosti, třeba za rok, narazíte na tento článek, může tomu být už jinak. Po odpadnutí překážky, která vám bránila v podání žaloby, pokud už jste původní dvouměsíční lhůtu propásli, se tak váš čas na to, abyste žalobu podali, prodlouží třeba jen o 10 nebo 15 dnů, záleží na tom, co parlament při novelizaci zákoníku práce schválí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).