Kiyosaki sice občas plácá, ale v zásadě se jeho myšlenky shodují s myšlenkami v článku. Je potřeba si uvědomit co chci, postavit se na vlastní nohy a jít.
Brečením ještě nikdo nezbohatnul:
buééé, soused si postavil barák, beztak si to jen nakradl (já nekradu, takže peníze mít nemůžu), buééé, soused si koupil auto, beztak to má po známostech (já známé nemám, takže nemůžu nikam zajít s obchodní nabídkou), buééé, soused rozumí tomu a onomu (pane vrchní, dalšího ruma), buééé, kdybych někam přišel s nabídkou, stejně by mě vyhodili (od strachu jsem podělaný až za ušima), buééé, i kdybych něco vydělal, stát mi to sebere na daních (strach z úspěchu).
Brečte a odsuzujte věci, které chcete mít - to je nejzaručenější způsob, jak těch věcí nikdy nedosáhnout. A netýká se to jen peněz (ta nahatice v dílně na zdi je sakrasexy, ale já bych takovou nechtěl, chodili by mi ji obdělávat sousedi, navíc je určitě úplně blbá).
No jo, ale oni ti chudí jsou vesměs jeden jak druhý, bohatí jsou taky vesměs jeden jako druhý - to je pak těžké mluvit jinak.
Peníze si pečlivě eviduji a věnuji se jim nějakých patnáct let a celkem rád o nich mluvím a píšu. Ty nářky jsem už slyšel z tolika stran, že u každé debaty o penězích čekám, kdy někdo s podobnou objektivní překážkou vyrukuje :-/
Inspirací pro mě je můj kamarád: 1/2 + 1/3 je sice neřešitelný matematický problém, ale na to si najme lidi. Po půl roce skládání cihel v Rakousku si koupil a opravil náklaďák, potom druhý, třetí, dodávku, pak fabii na svážení piva do nepřístupných míst... dělá věci, které ho baví a živí ho to. I přes to, že neumí napočítat do pěti.
Vám a vám podobným není jasná základní věc. A to, že schopnosti a znalosti a předpoklady a invence nejsou ve společnosti rozděleny rovnoměrně. Není pravda, že kdokoli může dělat to, co onen kamarád. Podnikavost většiny lidí končí u nápadu otevřít si hospodu nebo květinářství.
Manželka mi též říká, že si vůbec neuvědomuji, jak moc vybočuji z řady.
Schopnosti, znalosti, předpoklady a invence skutečně nejsou rozdělené rovnoměrně. Rozumově si to samozřejmě uvědomuji také, pocitově mi to však hlava nemusí brát. A zřejmě nebere.
O penězích se však s lidmi bavím poměrně často a vidím, že ti, co nejvíce skuhrají, na tom obvykle nejsou až tak špatně oproti těm, co mlčí, a že ti, co nejvíce skuhrají, jsou často také leniví a nechápou, proč by měli jít hledat něco lepšího, když v zaměstnání sice tolik neberou, ale zase je to docela slušná zašívárna.
Hospodský má proti nim jedinou zvláštní schopnost navíc - dovede natočit pivo. A umí to především proto, že to chce umět. Majitel hospody nebo květinářství má moji hlubokou úctu, že se do toho pustil a dokázal přežít.
Soucit můžu mít s cizím neštěstím, ať už je tím neštěstím nemoc nebo obyčejná lidská hloupost. Nedokážu se však dívat s pochopením na nářky lidí, kteří se odmítají zvednout ze země, ačkoli mohou.
Schopnosti, znalosti a dovednosti jsou ve společnosti opravdu rozděleny nerovnoměrně, ale při dnešním rozsahu potřeb, prací a služeb může skoro každý dělat něco, co umí podstatně lépe a co může prodat daleko dráž, než jeho bližší nebo vzdálenější okolí. Je to hlavně o tom přístupu - viz. motto článku nebo třeba obecně Kyosaki). Je jasné, že řádově 90% populace zůstane u toho stěžování a nadávání, ale jeden z těch deseti to zkusí. Je to prostě o tom si uvědomit, že za své přílmy zodpovídám hlavně já sám: Bohužel, a vidíme to každý kolem sebe, většina lidí řeší, jestli dostane "davově" přidány 3 nebo 4% ročně a jak by se měli, kdyby tady nebyli ti a ti politici, korupce atd. atd. Schopný a samostatný člověk to prostě neřeší, jde si za svým a zcela pragmaticky se snaží systému do nejméně platit a co nejvíce z něj dostat.
Ať dáma zkusí poradit, jak na to, lidem, kterých je kolem plno - s nižším vzděláním, bez zvláštních schopností, živících se třeba manuální prací v nějaké montovně. Těm budou rady jako "Vytváření riziduálních příjmů za každé situace" prd platné, protože každý halt vydávat elektronické knihy nebo investovat na burze těžko může. Drtivá většina lidí je závislá na většinou nijak závratné mzdě, se kterou s bídou vystačí do další výplaty. Někdy bych si rád přečetl rady pro tuto kategorii obyvatelstva... :)
Kdo má nízké příjmy má i pravděpodobně i nízké výdaje. Důležité je nepodléhat chtíči a nenakupovat za peníze které nemáte. Pokuste se nějaký rok odkládat 10% z příjmů a optimalizovat výdaje. Po nějaké době můžete peníze zkusit zhodnotit. Důležité je postupně z nich budovat aktiva. Např. auto, pokud se nejedná o veterána, který roste na ceně, rozhodně není aktivum.
Auto jistě není aktivum, jenže jsou lidé, kteří mají práci 40 km od místa bydliště a ti prostě auto potřenují. Je rozdíl cestovat do práce půl hodiny autem nebo hodinu a půl vlakem (jedna cesta). Ony ty dvě hodiny života denně taky nejsou k zahození a radši si připlatím za nové auto a za benzín, jen abych ty dvě hodiny času získal. Mít staré auto na každodenní ježdění do práce taky není výhra. Sice je levnější, ale dáte víc za opravy.
Souhlasím s Vámi. Dokážu pochopit že auto je prostě za určitých okolností "nejlevnější" formou dopravy, hlavě z důvodu úspory času. Záleží ale taky na tom za jaké peníze ho pořizujete (vlastní nebo půjčené) a jaké si pořídíte (provozní náklady, náklady na opravu). Je hloupost koupit si na takové výhodné dojíždění do práce prestižně vypadající auto které má obrovskou spotřebu, jsou na něj drahé díly a na tachometru třeba už taky dávno nemá 200K. Před sousedem jsem sice frajer ale každý měsíc mám tak za benzín, opravy a splátku úvěru vítr v peněžence.
Mno, to je dneska zajímavá diskuze. Kyiosakiho mám přečteného a přes pár výhrad spíše daňově právních a formálních mu logicky nic nejde vytknout. Řídím se jeho radami a docela slušně mi to vydělává. Pravda nejsou to sice miliony, ale je to slušný pasivní příjem. Kdo nemá moc peněz, pak je tu kniha o Nejbohatším muži v Babylóně, kterou také stojí za to přečíst. Je poměrně úzká, to dá i nevzdělaný člověk. Když to shrnu, jde o to, že každý měsíc si dám stranou nějakou část výplaty, třeba i malé. Bylo řečeno 10% prosím. Naučí-li se člověk hospodařit s 90% příjmu, což lze, pak těch 10% ušetří. A může je využít i jinak. Třeba jako rezervu na horší časy. A s tím autem bych taky ne zcela souhlasil. Auto je aktivum třeba v případě, že jej používáte k práci, tedy k dosažení hodnot. A má-li ještě navíc malou spotřebu, je to efektivní dvakrát. Každá mince má dvě strany. I Kiyosakiho rady. Chytrý člověk je zváží, zhodnotí a vhodné z nich použije. Trouba je šmahem odsoudí a ještě to o sobě vytroubí na webu. Ale tak to máte se vším...
Neřekl bych přímo, že tímto se nastartovala krize. Prapůvod byl, že se prodávaly byty a domy lidem, u kterých bylo nejisté, že to někdy zaplatí, ale šlo o provize. A ceny těch nemovitostí byly logicky nadsazené, aby byly provize větší. U nás to téměř nehrozí. Málokdo půjčí třeba už víc než 80% úvěru a uvažuje se dokonce i o snížení této hranice v rámci celé EU tuším na 40% krytí. Ovšem to by trh s nemovitostma zabilo.
Četl jsem Kiyosakiho (s určitými výhradami) i Nejbohatšího muže v Babyloně. Buduji si pasivní příjem. Rád s Vámi o tématu peněz pohovořím. Nejsem z žádného MLM, jsem prachsprostý stárnoucí ajťák. Ale tohle téma mě enormně zajímá. Pokud byste měl zájem o pokec, prosím napište mi : tocamo@email.cz
Takže když to sečtu: cesta do práce 5 hodin denně, práce 8,5 hodiny, spánek 8 hodin, dohromady 21,5 h. Zbývají 2,5 hodiny. Z toho ale jistě nemalý čas dělá nakupování, vaření, ukízení a jiné domácí práce... Je mi líto každého, kdo má takový život. On to vlastně není ani život, ale přežívání. Právě k tomu slouží auto, aby se z přežívání stal život. Problém ovšem je, když někdo má malý plat, že auto na denní dojíždění do práce neutáhne. Pak je každá rada drahá.
Kdyz jsem nemel auto, tak jsem jezdil do prace na kole (30 km a ne zrovna po rovine). Urcite jsem to nepovazoval za ztraceny cas. Nemuze to delat kazdy (sice porad jezdim kole, ale uz ne tak daleko), ale treba pro mladeho cloveka to alternativa je. Jednou jsem na prazdninove brigade delal na stavbe s chlapikem (55 let), ktery do prace denne behal (10 km pres kopec v Jizerskych horach) - auto nemel, tvrdil, ze ho nepotrebuje. Mimochodem, byl 'jen' vyuceny, ale uz za bolsevika projel pul sveta a vsude se dokazal rukama uzivit.
A kdo má vysoké příjmy, má pravděpodobně vysoké výdaje. Takže ve finále jsou na tom stejně.
Když budeme všichni utrácet jen racionálně, tak bude polovina lidí bez práce. Co třeba ty vaše výherní automaty ( http://www2.edpsro.cz/produkty ) ? V ryze racionálním světě nemají co dělat.
To máte pravdu. Dnes ráno jsem kolem té firmy jel a rozrůstá se pěkně, krize nekrize. Pořád přistavují nové a nové budovy a na parkovišti je taky čím dál víc aut (zaměstnanců). Přitom rozumný člověk automaty nehraje. Bylo by zajímavé sledovat jak by to vypadalo, kdyby lidé přestali hrát automaty a podobné nesmysly.
Pravděpodobně chyba při odposlechu slova reziduální :-) Wikipedie mi sdělila, že se jedná o pokračující tok peněz na základě úspěšného počinu (licence, autorské právo) :-)
Paní Lenka Černá ale skutečně použila pojem "riziduální příjem".
Viz: http://i.iinfo.cz/files/akceweby/261/lenka-cerna-jak-spravne-spravovat-sve-finance.pdf
nebo
http://www.mujkouc.cz/clanky-o-koucinku/koucink-pri-penezich/jak-vytvorit-dlouhodobe-zdroje-toku-penez.html
Myslenka pasivnich prijmu je velice lakava, nicmene co krome pronajmu bytu skutecne funguje? Autor jako jednu z moznosti nabizi ebooky. To bych s dovolenim oponoval na zaklade cerstve zkusenosti ktera ukazuje ze pasivni dlouhodoby prijem to skutecne neni:
http://www.marigold.cz/item/lokalni-vysledky-po-trech-tydnech-prodeje-eknihy-chybi-longtail
Jinak autorem knihy je Patrik Zandl; tudiz muzu vyloucit moznost ze ebook psal neschopak ktery to proste zpackal.
Já doufám, že ve své hlavně pořádek mám. S financemi problém nemáme. Sice máme hypotéku, ale máme ji dobře vyřešenou. Dost se tomu věnuji a pozoruji různé trendy a novinky. Na stránkách https://www.mojepenize.com/ si čtu různé články, díky kterým mám v tomto světě přehled.