Vlákno názorů k článku Cestování do Severní Koreje z finančního pohledu od sub - v Koreji jste byli 7 dnu??? za tyhle...

v Koreji jste byli 7 dnu??? za tyhle prachy??? Nicméně já tam byl 8 pobytových, (myslím že víc to ani běžně nejde - normální doba je 5 dnů) docela dost jsme toho najezdili, bydleli jsme ve dvou městech. Nemám pocit že by něco byla Potěmkinova vesnice. Naopak mám pocit, že Kim se o svůj lid celkem stará a nikdo netrpí obzvláštní chudobou (je to opravdu jen pocit - a rozhodně nejsem přívrženec komunismu!!!!!!!). Dokonce tam měli i hajzlpapír a dětské botičky, což u nás bolševik těžce nezvládal (pamětníci mi dají za pravdu). Ten pomocník, jak jste ho nazvali, byl policajt. (byl přece trochu přiblblejší, ne?) Zkoušel jsem smlouvat - nikde se mi to nepovedlo a to ještě průvodkyně se na mne dívala úkosem, co že si to dovoluju. Naopak za lahvové pivo jsem platil 15 - 25 Kč to i v lidové hospodě (kam jsme se nějakým příjemným omylem dostali) a v hotelu točené (!) bylo za 50 Kč. Valutou platí kupodivu i místní - na vlastní oči jsem viděl domorodce platit pivo u báby co prodávala občerstvení u cesty dolarama...nechápu.
(k těm kartám - právě tady, na Měšec.cz se můžete dozvědět jak banky fintěj s kartama a kurzama - ty "nejlepčí" a "nejlevnější" - tam proděláte kalhoty, tak bacha!)
Doplním popis: veškeré zemědělské práce tam dělají absolutně bez mechanizace. Při sklizních pomáhá všudypřítomná armáda. Oset je každičký kousek půdy - např. i železniční náspy. Kolik let je tam vojna nikdo neví. Z průvodců jsem vymáčknul po několika dnech že příjem tam je 300 - 500 USD, ale čert tomu věř. Kurz Wonu je 1 USD = 1000 Wonů. Turistů je tam mraky. Stovky, spíš tisíce. Neuvěřitelný! Metro jezdí celý den, má 2 trasy jak bylo řečeno a opravdu stojí 5 Wonů (jel jsem asi 5 stanic, vyhrává tam budovatelská hudba, je tam k dispozici zdarma tisk a každá stanice je vyzdobena mj. portréty vůdců). Zrovna tak tramvaj nebo bus. Všichni dospělí nosí povinně odznáček s portréty vůdců, který každoročně fasují. Viděl jsem ceny i v normálních krámech - skoro jako u nás, ale neznám cenu např. masa nebo chleba. Takřka všichni mluví anglicky - je to povinný jazyk. V televizi není problém promítat americké filmy (jistě že výběrové). Zpátky do Číny jsem jel vlakem a v pohraničním městě Dandong se běžně prodává kompletní sada Korejských bankovek a mincí (fakt pravých, s vodotiskem) - mohu poskytnout zájemcům sken.
Moje zkušenosti jsou letošní, tedy čerstvé.

"Dokonce tam měli i hajzlpapír a dětské botičky, což u nás bolševik těžce nezvládal (pamětníci mi dají za pravdu)."

Technická poznámka:
- Toaletní papír byl nedostatkový pouze několik měsíců, když vyhořela továrna na Slovensku.
- Dětské botičky byly nedostatkové v době vyrůstání generace narozené v polovině 70-tých let, nikoli ale nesehnatelné, bosé dítě na ulici, či ve škole a školce, nikdo nikdy neviděl. Souviselo to s velkým počtem dětí. Ono v dnešní době úplně stačilo, aby se například stavební výrobě kolem roku 2007 dostala na úroveň nejslabších let minulého režimu, a nebyly cihly, nebyly tepelné izolace, nebylo....Zkrátka stačila větší poptávka... a to máme neplánované hospodářství s otevřenými hranicemi.