Brazílie – země kontrastů
Pro posouzení rozdílu mezi bohatými a chudými v jednotlivých zemích světa jsme použili ekonomické údaje OECD, a sice podíl na příjmu 20 % nejbohatších a nejchudších lidí.
Brazílie je zemí s obrovským potenciálem, na kterém někteří vydělávají obrovské finanční prostředky, zatímco ostatní žijí ze dne na den. Vždyť pětina nejbohatších Brazilců se na celkovém bohatství podílí z více než 64 % a naopak nejchudší pětina pouze 2 %!
Z přiložené tabulky vidíme, že díky silné sociální síti a vzdělanosti jsou v členských zemích Evropské unie výrazně nižší rozdíly v příjmech jednotlivých domácností oproti asijským a hlavně jihoamerickým zemím. Relativně nejmenší bohatství v daném státě vlastní nejbohatších 20 % na Slovensku, ve Slovinsku, Dánsku, Česku a Švédsku. V Česku je na tom dokonce nejchudších 20 % domácností (po Japonsku) nejlépe na světě.
Více než milión korun za rok vydělává 55 miliónů Američanů
Ekonomika Spojených států amerických je nesmírně flexibilní a úspěšná. S rostoucí výkonností domácí ekonomiky roste i životní úroveň Američanů. V USA je nejvíce dolarových milionářů na světě. V USA téměř 1,1 miliónů občanů vydělává více než 250 tisíc dolarů za rok (více než 6 miliónů korun) a více než jeden milión korun vydělává 55 miliónů Američanů.
Současně však 40 miliónů Američanů žije za méně než 2500 dolarů za rok a jsou bez zdravotního pojištění, které není tak jako v Česku pro všechny, ale pouze pro ty, kteří si ho platí.
Rozdíly mezi jednotlivými americkými státy jsou značné. Nejbohatší státy – New Jersey, Maryland, New Hampshire, Connecticut, California, Washington, Florida či New York – výrazně převyšují nejchudší státy, kterými jsou Nevada, West Virginia, Arkansas, New Mexiko či Oklahoma.
Jaké jsou finanční rozdíly v Česku?
Patříme mezi země s nejnižšími rozdíly mezi bohatými a chudými. Přesto jsou i u nás značné rozdíly. Deset procent nejchudších domácností v Česku musí vystačit s 4730 Kč čistého na osobu (tj. po odečtení povinných daňových odvodů). Naproti tomu deset procent nejbohatších domácností má čistý měsíční příjem více než 17 000 Kč na osobu. U čtyřčlenné rodiny to v praxi znamená, že oba manželé mají hrubý měsíční příjem ve výši okolo 52 000 Kč.
Zatímco nejchudší občané mají z převážné většiny příjmy ze sociálních dávek, u nejbohatších většinu rodinného příjmu tvoří příjmy z podnikání. Nejvyšší průměrný příjem je potom za uplynulý rok v Praze (22 433 Kč), následuje Středočeský kraj (17 706 Kč) a Plzeňský kraj (16 820 Kč). Nejnižší průměrná mzda za rok 2004 je naopak v Olomouckém kraji (15 445 Kč) a na Vysočině (15 560 Kč).
Průměrná mzda v Česku za uplynulý rok činila 18 035 Kč. Rozdíly v průměrné mzdě mezi jednotlivými regiony jsou však v Česku oproti ostatním zemím nízké, dokonce můžeme říci, že jsou jedny z nejnižších na světě.
Nejnižší příjmy jsou v Jeseníku
Při porovnání průměrných hrubých mezd za uplynulý rok v jednotlivých městech jsou na tom nejlépe pracující v Praze 4 (24 735 Kč). Po jednotlivých pražských obvodech je na tom nejlépe Mladá Boleslav (20 136 Kč), Plzeň (18 676 Kč), Ostrava (18 637 Kč) a Beroun (18 376 Kč).
Naopak průměrná měsíční hrubá mzda je nejnižší v okresech Jeseník (13 868 Kč), Písek (13 890 Kč), Hodonín (14 216 Kč) a Jindřichův Hradec (14 296 Kč).
Samozřejmě s rostoucí prosperitou regionu klesá počet lidí závislých na sociálních dávkách. V uplynulém roce činily sociální dávky na jednoho obyvatele nejméně v Praze (171 Kč měsíčně), Plzeňském kraji (240 Kč) a Středočeském kraji (247 Kč). Nejvíce jsou na sociální dávky odkázáni občané Ústeckého kraji (327 Kč měsíčně na jednoho obyvatele) a Moravskoslezského kraje (305 Kč).
Stejná situace je i u délky nemocnosti – čím vyšší průměrná mzda, tím nižší nemocnost. V Praze činí nemocnost u mužů 3,86 % a ve Středočeském kraji 4,85 %, ale v Moravskoslezském kraji již 6,6 %.
| Země | Podíl nejbohatších a nejchudších v zemi na celkovém bohatství země (v %) | |
|---|---|---|
| nejchudších pětina | nejbohatší pětina | |
| Slovensko | 8,8 | 34,8 |
| Japonsko | 10,6 | 35,7 |
| Slovinsko | 9,1 | 35,7 |
| Dánsko | 8,3 | 35,8 |
| Česko | 10,3 | 35,9 |
| Švédsko | 9,1 | 36,6 |
| Finsko | 9,6 | 36,7 |
| Německo | 8,5 | 36,9 |
| Norsko | 9,6 | 37,2 |
| Belgie | 8,3 | 37,3 |
| Albánie | 9,1 | 37,4 |
| Maďarsko | 7,7 | 37,5 |
| Rumunsko | 8,2 | 38,4 |
| Rakousko | 8,1 | 38,5 |
| Chorvatsko | 8,3 | 39,6 |
| Litva | 7,9 | 40,0 |
| Nizozemí | 7,3 | 40,1 |
| Francie | 7,2 | 40,2 |
| Španělsko | 7,5 | 40,3 |
| Švýcarsko | 6,9 | 40,3 |
| Lotyšsko | 7,6 | 40,3 |
| Kanada | 7,0 | 40,4 |
| Austrálie | 5,9 | 41,4 |
| Indie | 8,9 | 41,6 |
| Itálie | 6,5 | 42,0 |
| Polsko | 7,3 | 42,5 |
| Alžírsko | 7,0 | 42,6 |
| Irsko | 7,1 | 43,3 |
| Řecko | 7,1 | 43,6 |
| Nový Zéland | 6,4 | 43,8 |
| Estonsko | 6,1 | 44,0 |
| Velká Británie | 6,1 | 44,0 |
| Vietnam | 8,0 | 44,5 |
| USA | 5,4 | 45,8 |
| Portugalsko | 5,8 | 45,9 |
| Maroko | 6,5 | 46,6 |
| Turecko | 6,1 | 46,7 |
| Kambodža | 6,9 | 47,6 |
| Čína | 4,7 | 50,0 |
| Venezuela | 3,0 | 53,4 |
| Malajsie | 4,4 | 54,3 |
| Argentina | 3,1 | 56,4 |
| Mexiko | 3,1 | 59,1 |
| Rusko | 4,9 | 59,3 |
| Paraguay | 2,2 | 60,2 |
| Kolumbie | 2,7 | 61,8 |
| Chile | 3,3 | 62,2 |
| Brazílie | 2,0 | 64,4 |
Pramen:
OECD: World Development Report 2005
Economics and Statistics Administration Census Bureau, Current Population Survey 2004 Annual Social and Economic Supplements
Český statistický úřad
ČLÁNKY DO MAILU