Problém vidím m.j. v tom, že Česká pošta rovnou o celých 100% zdražuje i služby, na které má monopol a které nejdou realizovat jiným způsobem, např. SIPO, ale hlavně posílání Poštovních datových zpráv přes datové schránky. A to jsem se těšila, že datové schránky budou konečně povinné alespoň pro podnikatele, takže v případě nutnosti komunikovat prokazatelným způsobem bude možné používat datovku. To sice bude, ale o 100% dráž, přestože zrovna u tohoto způsobu komunikace asi nedošlo k nárustu nákladů ani o přiznávanou inflaci. Kdyby to šlo, hlasovala bych pro zrušení České pošty, kde jsem jen letos podávala několik reklamací na nedoručené (ale pochopitelně zaplacené) zásilky. Popis problémů s tím spojených by vydal na samostatný článek.
SIPO nejde realizovat jiným způsobem? Poté, co mi pojišťovna nezadala příkaz přes SIPO a posléze vypověděla pojistku pro neplacení, jsem SIPO zrušila a přešla na přímé platby. Ty jsou zdarma, jediné, co musíte udělat, zadat trvalý příkaz. Se SIPO byl opruz i vypovědět dodávku tisku, protože původní objednávka bya na poště, ale dodávka novin poté přešla na Mediatel a byl problém dohledat, kdo vlastně noviny dodává. Kvůli tomu trvala výpověď déle. U platby z účtu je to jednoduché: dohodnete se s dodavatelem služby, zavedeta, upravíte nebo zrušíte trvalý příkaz a máte nad věcí plnou kontrolu. Což u SIPA není možné a kdejaká změna trvá i dva měsíce. Navíc v něm nemůžete měnit nic, to může jen dodavatel služby. Takže nepružná služba a ještě placená? U nás to používají jen důchodci bez účtu v bance, a to hlavně ti, co měli exekuce.
Milá Kousavko,
děkuji za reakci na můj komentář i za vysvětlení, jak mohu nahradit SIPO i za názor, že SIPO u nás používají jen důchodci bez účtu a to hlavně ti, co měli exekuce. Já důchodcem nejsem a už vůbec nemám exekuce. Důchodců se nezastávám, ale také se do nich nenavážím, protože jednou budeme důchodci všichni :-).
Co se týká účtů, mám jich v různých bankách docela dost a občas o způsobech zhodnocování peněz občas píšu články i na tomto serveru. Ono SIPO se totiž dá docela dobře využívat např. i tehdy, když potřebujete hradit běžné platby platební kartou, což s sebou může přinášet i jiné nesporné výhody - např. možnost použít kreditní kartu, případně kartu, kde máte cashback za platby kartou (např. v současné době nabídka UniCredit banky na 3% cashback po dobu jednoho roku od založení účtu, což při stávajících výších záloh za energie vrátí měsíčně 500Kč, tj. čistý zisk za rok 6000Kč. A to už vůbec nehovořím např. o možnostech platit přes SIPO např. vklady na stavební spoření, což s sebou nese další nebývalé možnosti :-). Vámi uváděné platby prostřednictvím zadaného trvalého příkazu navíc mají i své nevýhody - např. musíte k danému datu mít na účtu peníze. U SIPO si můžete zvolit, kdy zaplatíte.
Ve svém příspěvku jsem hovořila o "službách, které nejdou realizovat jiným způsobem" a s ohledem na to, že jde pouze o diskusi a ne o článek, jsem již otázku SIPO plateb dále nerozváděla, k tomu mne přesvědčila Vaše snaha dehonestovat SIPO a osoby, které tento systém ještě používají. Někdy to mohou být i lidé, kteří toho o bankovnictví a financích vědí víc, než předpokládáte.
O tom, že by bylo možné podobně (tj. s využitím cashback) realizovat i nějakou jinou konkurenční službu, opravdu nevím a budu ráda, když mi to sdělíte.
Nejsem důchodce, účtů mám dost ale SIPO využívám (hrazené inkasem). Hlavně proto, že nemusím ty jednotlivé platby řešit a hlídám je jen namátkově z výpisu SIPO. Kdykoliv se změní předpis záloh, řeší si to dodavatel. Třeba teď elektřina a vypouštění záloh, nebo ponížené zálohy ČEZu když Vám rozpouští přeplatky. Valorizace majetkových pojištění (dům, auto, domácnost,....) taky nemusíte sledovat. Případně ten tisk, internet. Uznávám že je opruz řešit případně reklamace, ale pokud to funguje, tak to má stále svoji výhodu. Kdo má měsíčně několik plateb s různou frekvencí (něco měsíčně, něco čtvrtletně, něco ročně) a ty platby se průběžně mění, pro se tím zabývat? Tam je trvalý příkaz k ničemu, protože jej co chvilku opravujete a musíte na to myslet.
Většina výhod SIPO, které uvádíte, platí i pro normální inkaso z účtu. Rozdíl je jen v pohodlí, že máte všechno pohromadě (to "S" znamená "Sdružené"). To je ale na druhou stranu i hlavní nevýhoda SIPO: nemůžete si stanovit limit nebo zcela zrušit svolení pro jednotlivé platby zvlášť, jen pro SIPO jako celek. Třeba lidé, kterým zkrachoval dodavatel energií, velice rychle pochopili, jaká je výhoda, když mu mohou inkaso okamžitě zrušit (a nemusejí tak spoléhat na to, že ho dodavatel zruší sám), aniž by si tím zablokovali i všechny ostatní platby realizované přes SIPO.
Normální inkaso z účtu zajistí jen automatizaci změny částky. SIPO navíc zajistí všechny změny když změníte účet, resp. banku. Sice lze převést souhlasy si inkasem do nové baky, ale všem těm dodavatelům to musíte nahlásit sám.
SIPO automaticky zajistí i změnu účtu dodavatele.
SIPO inkasuje několikrát po dva měsíce, při nedostatku peněz na účtu.
Pokud dodavatelům důvěřujete, SIPO zajisí nejvyšší míru automatizace změn.
Sice lze převést souhlasy si inkasem do nové baky, ale všem těm dodavatelům to musíte nahlásit sám.
Jak se říkalo v jedné historické reklamě: ne-mu-sííím. :-) (Hint: bankovní mobilita)
SIPO automaticky zajistí i změnu účtu dodavatele. SIPO inkasuje několikrát po dva měsíce, při nedostatku peněz na účtu.
Možná mne budete mít za paranoidního, ale přesně takovéhle věci jsou pro mne spíš důvody, proč se SIPO vyhnout obloukem.
"Jak se říkalo v jedné historické reklamě: ne-mu-sííím. :-) (Hint: bankovní mobilita)"
Nová banka dokáže informovat vaším jménem jen některé příjemce, u jiných musíte sám:
- Nezapomeňte, že máte v mnoha případech povinnost informovat různé instituce a poskytovatele služeb o svém bankovním spojení – např. ČSSZ pro zasílání důchodu, zaměstnavatele pro zasílání mzdy, poskytovatele komunikačních služeb či energií – v jejich případě se může lišit i číslo účtu, na který má být placeno podle toho, kdo vede Váš platební účet.
např. ČSSZ pro zasílání důchodu, zaměstnavatele pro zasílání mzdy
To ale za mne SIPO také nevyřeší, že?
poskytovatele komunikačních služeb či energií – v jejich případě se může lišit i číslo účtu, na který má být placeno podle toho, kdo vede Váš platební účet
Poskytovatel služeb sice může mít víc účtů, ale pochybuji, že by odmítl platbu jen proto, že přišla na jiný, než odpovídá mé bance. Já mu koneckonců číslo svého účtu nejsem povinen vůbec sdělovat - a klidně můžu platit každý měsíc z jiného. Víc účtů u různých bank je spíš relikt z časů, kdy platba do jiné banky znamenala netriviální poplatek a netriviální zpoždění. Tehdy to byl vstřícný krok vůči zákazníkům a oni sami preferovali převody v rámci stejné banky; situace se ale od těch dob dost výrazně změnila.
Řešíme jen souhlasy s inkasem přenesené mobilitou vs. SIPO.
SIPO to vyřeší zcela bez vašeho zásahu, nemusíte nikde nic hlásit, jen si převedete SIPO (třeba mobilitou). Kdežto u souhlasů s inkasem musíte sám kontaktovat příjemce (až na výjimky).
Jiné směry plateb, které nevyřeší ani mobilita, se SIPO netýkají, ale článek je o SIPO, takže je tu neřešíme.
Řešíme jen souhlasy s inkasem přenesené mobilitou vs. SIPO. … Jiné směry plateb, které nevyřeší ani mobilita, se SIPO netýkají, ale článek je o SIPO, takže je tu neřešíme.
Já bych je neřešil, to vy jste je sem začal z nějakého záhadného důvodu zatahovat, že je mobilita neřeší - tak jsem jen upozornil, že SIPO samozřejmě také ne.
Kdežto u souhlasů s inkasem musíte sám kontaktovat příjemce (až na výjimky).
V praxi je to spíš naopak: až na výjimky se o to postará banka.
Vezmu-li v úvahu zdražení poštovní datové zprávy o 5 Kč a zdůvodnění ze strany vedení České pošty, že zdražování je reakcí na vyšší ceny energií, tak sice nevím, kolik přesně platí ČP za elektřinu a o kolik jim podražila, ale vypadá to, že ČP na zašifrování, podepsání a odeslání jedné datové zprávy spotřebuje asi tak 1 kWh elektřiny. I kdyby to byla jen polovina, pořád by mne docela zajímalo, na jakém hardware to počítají... :-)
Můžu se Vás zeptat, kde jse došel k tomu, že se to týká jen PZD právnickým osobám? Podle mne se to týká všech PZD, odesílaných i fyzickým osobám. Vyjmuty z toho jsou pouze úřady (a to jsou navíc právnické osoby :-).
A celý systém poště bohatě zaplatí datové zprávy, posílané elektronicky státními úřady, které za to poště platí stamiliony.
S tím, že systém a zabezpečení něco stojí, nepolemizuji, ale zdražení o 100% u digitální služby a to státem vlastněnou organizací za situace, kdy se stát tváří, že podporuje digitalizaci, je nesmysl. Navíc srovnávat datovou zprávu s doporučeným dopisem, který musí někdo přijmout, orazítkovat, přepravit a následně doručit oproti podpisu až do domu mi také nepřipadá adekvátní.
ale to si moc neumim predstavit, co si bude fyzicka osoba posilat s fyzickou osobou
Totéž co s právnickou: jakýkoli dokument, u kterého budu v případě potřeby (typicky nějakého právního sporu) potřebovat prokázat, že jsem ho opravdu odeslal. A na rozdíl od doporučeného dopisu budu moci i prokázat, že to byl daný dokument (u doporučeného dopisu mám obvykle doklad jen o tom, že jsem na danou adresu něco poslal).
porad je ta cena nizsi nez pred rokem 2020, kdy zpravy vysly na 18 Kc
Tahle cena, kterou jste tady už několikát zopakoval, ale názorně ilustruje logiku vedení České pošty, její kalkulace totiž vycházela z úvahy budou to používat místo doporučených dopisů, tak to musíme nastavit tak, abychom na tom nebyli škodní
. A to je právě kámen úrazu: provoz systému jako takového ČP uhradí stát, náklady navíc na posílání PDZ jsou minimální, takže si cenu mohou nastavit v podstatě libovolně a protože mají garantovaný monopol, tak si ji také nastaví, jak se jim hodí, bez ohledu na nějakou ekonomiku a náklady.
Tak tady asi nejde o samotne poslani zpravy, ale o to, ze ten system a zabezpeceni neco stoji.
Problém je právě v tom, že my nevíme, kolik to vlastně stojí. Kdyby šlo o normální komerční službu, nemuselo by nás to až tak moc zajímat, kdyby cena byla příliš vysoká, konkurence by měla prostor jít pod ni a časem by se to srovnalo. Ale ouha, tady žádná konkurence už z podstaty není, protože Česká pošta dostala od státu přiklepnutý monopol. A to je kámen úrazu: místo abychom se snažili odstraňovat nebo aspoň omezovat historické monopoly zděděné po socialismu, vesele vytváříme nové.
A porad je 10 Kc vyrazne mene nez doporuceny dopis za 60 Kc.
Takže i kdyby to bylo za 59 Kč kus, tak nemáme remcat a máme být České poště vděční, že můžeme ušetřit? A moment, kdo že vlastně stanovil těch 60 Kč* za doporučený dopis? Nebyla to čistě náhodou… Česká pošta?
* - Tedy přesněji ne 60 Kč, ale 62 Kč - jak jsem právě zjistil v ceníku platném od 1.2.2023.
Mluvíte mi z duše, děkuji za podporu. Bohužel to vypadá, jakoby někteří z diskutujících byli zaměstnanci České pošty :-(. Ale to bych jim možná křivdila, protože řadoví zaměstnanci České pošty jsou ti poslední, kteří mohou do cenotvorby mluvit a za jejich platy bych jejich práci určitě dělat nechtěla. O nekoncepčnosti svědčí i to, jakým způsobem se vyvíjí cena datové zprávy od 18Kč postupně až k nule a pak zase 5Kč a nyní 10Kč. Z uvedeného je jasně patrné, že sama pošta neví, jaká je vlastně hodnota takovýchto zpráv. Být to soukromý subjekt, tak už dávno zkrachoval, takto můžeme jen bezmocně přihlížet, co si zase vzpomenou.