Vlákno názorů k článku Češi se za prací stěhují neradi, jiné národy s tím problém nemají od jezevec - přestěhuju se, přijdu o bydlení, o domov, děti...
-
jezevec (neregistrovaný)
přestěhuju se, přijdu o bydlení, o domov, děti o školy a kroužky, přijdu o možnost stýkat se s rodiči či příbuznými, a rozhodně všichni přijdeme o všechny kamarády. na dani z nemovitosti a refinancování hypotéky přijdu o statisíce, a nebo se budu celý svůj produktivní život protloukat jak vandrák po nájemních bytech.
a za půl roku práce dojde, a já se budu znova stěhovat? nasrat. možná někdo, kdo má za zadkem pár mega, a v budoucím umístění dostane práci se sedmiciferným ročním platem. ale pánové - kdo z nás na to má? -
P2010 (neregistrovaný)
Souhlasim, nechapu proc by tak banalni vec jako docasna prace mela ovlivnovat/nicit mezilidske vztahy.
Staci az politici priznaji, ze za soucasneho stavu automatizace a naroku na odbornost obsluhy i drive jednoduchych stroju neexistuje smysluplna prace (v objemu 160 hodin mesicne) pro vsechny lidi.
Vsechny tyhle knizeci rady o stehovani se za praci (bylo by zajimave vedet kolik z tech co tyhle pitome rady papouskuji se podle nich take chova) pouze odvadeji pozornost od toho, ze takovy objem prace jiz neni. Stehovat se kazdy mesic jinam, typicky z vesnic do mest jen proto, ze se tam nahodou objevila docasna pracovni prilezitost (zatimco jinde ubyla) je ponekud tupe nereseni celeho problemu jak posadit 10 lidi na 5 zidli. A jeste se najdou taci, co jim na to skoci.
Zajimavy clanek http://www.bloc.cz/bloccz/art_369/jak-chcete-vladnout-lidem-kterym-nerozumite-a-o-kterych-nic-nevite.aspx
-
Flasi (neregistrovaný)
Situace s Amazonem v Dobrovízu je celkově komplikovanější.
1. Není to lokalita, kde není práce - je to kousek od Prahy.
2. Vůbec není jasné, kolik místních by tam práci našlo. Tedy kolik by mělo odpovídající kvalifikaci. A jestli ta nekvalifikovaná místa nebudou platově cílena níže, než kolik si dneska nekvalifikovaný člověk v té Praze vydělá.
3. Pokud vám to nepřinese práci (resp. nepřinese lepší práci, než kterou už máte), tak se ptáte, co to teda přinese a co to bude stát. A já chápu, že nikdo nechce mít ve vesnici logistický sklad odkud a kam pojede prakticky trvalá šňůra kamionů. Zejména když tam bude potřeba dobudovat pro ty kamiony dopravní podmínky a není jasné, kdo to bude platit (resp. je jasné, že Amazon to nebude). A v neposlední řadě, když obec jako taková z toho bude mít v podstatě drobné.Nebydlím tam, je mi to ukradené, nejsem ani na jedné straně - jenom upozorňuji, že to není černobílá situace.
-
Akorát že zrovna ty články o dopravním zatížení jsou do značné míry kecy - ona tam je přímá propojka z dálnice, takže s minimem dalších dopravních opatření se dá docílit toho, že provoz kamiónů v obci bude prakticky nulový. A jaksi se opomíjí, že ta lokalita není žádná "zóna klidu", nýbrž místo prakticky hned u letiště.
A mimochodem tam už nějaké sklady stojí, takže ani nejde o typickou stavbu na zelené louce (které taky rád nemám).Podle mě zrovna toto je učebnicový příklad syndromu "NIMBY", jinak mi ale přijde, že jde spíš o příklad lokality zvolené docela rozumně, s krátkými trasami na dálnici i letiště. Najdou se neporovnatelně větší úlety než tohle...
K té zaměstnanosti - zase si tolik iluzí nedělejte... Praha je na tom daleko lépe než průměr ČR v kvalifikované práci, ale v té méně kvalifikované to taková senzace není. V příbuzenstvu mám konkrétní příklad takového "jednoduššího člověka", který se v Praze živí právě jako skladník a až tak velký výběr neměl a žádná velká platová bomba to taky není. Platy, co avizuje Amazon, jsou v podstatě velmi podobné tomu, co bere teď, možná dokonce o něco lepší. A neřekl bych, že je dotyčný až tak extrémní výjimka, podobní lidé zkrátka žijí i v Praze celkem běžně :-)
-
Flasi (neregistrovaný)
Moje snaha byla pouze ukázat, že to není černobílé, nikoliv tady vést diskuzi o konkrétních bodech.
Já pochopil, že tam sice přípojka z dálnice je - ale pokud by tam mělo stát logistické centrum, tak se tam těch dopravních opatření bude dělat poněkud více (a i více než jeden kruhový objezd atd.).
Já netvrdím, že v Praze mají nekvalifikovaní lidé nějaké krásné platy - já jenom tvrdím, že lidé z okolí Prahy nějakou práci mají. A že zrovna u Amazonu je velká otázka, co těm lidem nabídne. Že Amazon něco konkrétně avizoval o platech - to nevím, nezajímám se situaci. Mluvil jsem obecně - s obecnými zkušenostmi, jak to často funguje, když "do oblasti přijde práce".
-
Petr (neregistrovaný)
Nemyslím, že e-shopy budou padat kvůli Amazonu, zdaleka nemají vždy dobrou cenu. Je to podobné jako u Alzy, která je v ČR asi největší a přestože kupuji na netu více jak 90 % zboží mimo potravina a benzínu, tak jsem u nich nikdy nekoupil ani tužku. Nic proti nim nemám, jen je dokáží přebít jiné e-shopy.
-
Jistě víc e-shopů nevznikne než zanikne. Ale i v těch zavedených může dojít díky Amazonu k propouštění. To, že zažívají e-shopy již několik let boom neznamená, že to tak bude i za dva nebo tři roky.
Velké molochy jsou efektivnější, na stejný objem produkovaných výrobků/poskytnutých služeb jim stačí menší počet pracovníků. Zaměstnanci pracují efektivněji a navíc při velkém objemu se vyplatí nahradit určité pracovníky stroji (např. v malém skladu balí palety ručně, ve velkém mají automatickou baličku).
V prodeji potravin to už údajně spočítali - jedno místo, které vznikne ve velké prodejně potravin, představuje zánik dvou pracovních míst v malých obchodech.
Píšete, že Alza je největší, z toho je jasné, kde nakupuje nejvíc lidí. Menší část lidí, kteří hledají nejnižší cenu, pravděpodobně neuživí všechny menší e-shopy.
Jestli jste ještě nevyzkoušel nákup potravin on-line, tak vám to vřele doporučuji. Těch několik desetikorun za dovoz za to pohodlí fakt stojí.
-
One-man show obchody mohou zaniknout a ty větší možná budou muset propouštět.
Jak už jsem ale psal jinde - spíš půjde o to, že mnoho malých obchodů nevznikne a ty existující nebudou mít šanci vyrůst (a nabrat další zaměstnance).Dostatečným varováním by nám měl být prodej potravin a nábytku. Zkuste si dnes někde založit malý obchůdek s potravinami nebo nábytkem (šanci má jen prodejna s luxusním nábytkem a to jen někde).
Na většině míst nemáte šanci úspěšně prodávat potraviny (tedy pokud nechcete bydlet v obchode, pracovat 16 hodin denně a obcházet daně). I tak byste ale možná pohořel, protože Vietnamští obchodníci vzájemně spolupracují a úřady se jim vyhýbají, protože vést řízení s překladatelem je nákladné a pracné a tak raději kontrolují živnostníky, kteří mluví česky. -
P2010 (neregistrovaný)
Uz ted jsou vyrobky urcitych znacek v ruznych eshopech za stejnou cenu na korunu presne. Napriklad
http://www.alza.cz/nikon-coolpix-p330-black-d399432.htm
http://www.megapixel.cz/nikon-coolpix-p330-cerny
http://www.mironet.cz/nikon-coolpix-p330-122-mpix-5x-zoom-cmos-3quot-lcd-fullhd-cerny+dp190915/
http://interlink.tsbohemia.cz/nikon-coolpix-p330-vna240e1-_d162774.html
http://www.aaron.cz/produkty/nikon-coolpix-p330-cerny -
No jasně, každý člověk nahrazený strojem, bude okamžitě odstřelen. Nakonec budeme zbyteční všichni a stroje zlikvidují zbytek lidstva. Možná je to tak správně, možná si ani nic jiného nezasloužíme (když jsme tak hloupí, že většina z nás neustále tupě trvá na tom, že každý správný člověk musí chodit do práce...nebo alespoň do zaměstnání).
-
Flasi (neregistrovaný)
No to je zase blábol, že to stojí za komentář.
Stěhovat se každý měsíc jinam? A to někdo relevantní tvrdí, že by se mělo, že je to tak správné? Nebo jste se jenom rozhodl, že vyhrajete soutěž, kdo vymyslí větší absurditu?
Proč by dočasná práce měla ovlivňovat/ničit mezilidské vztahy? A proč by neměla? Každá věc okolo nás ovlivňuje mezilidské vztahy. Včetně práce. A to jak dlouhodobá, tak dočasná a bylo to tak od počátku lidstva a bude to tak až po jeho konec.
Stěhování za prací funguje tak, že specialista se stěhuje za dobře placeným jedním místem. A přestěhuje se tam sám. A po pár měsících, když je jasné, že si ho v práci nechají a práce bude dlouhodobá, tak si tam přiveze rodinu a přestěhují se tam.
Funguje to tak všude ve světě a v omezené míře to funguje i v Česku. Nemyslí si tu doufám nikdo, že většina jaderných inženýů v ČR se narodila a bydlela zrovinka u Dukovan a Temelína, že ne?Lidé, kteří nejsou zrovna specialisté stěhují většinou na místo, kde je celkově větší nabídka práce. Takže i když získají jenom dočasnou práci na pár měsíců, tak v daném místě potom snáze najdou jinou práci. Třeba zase dočasnou - anebo už trvalou. Přestěhovat se z jedné větší vesnice, kde není práce, do jiné větší vesnice, kde je zrovna jedno volné dočasné místo, to je pochopitelně pitomost, nevím o tom, že by to někdo dělal - a nevím o tom, že by to někdo někomu radil.
Jestli v budoucnu dojde poprvé v historii lidstva k situaci, že prostě nebude dost práce pro všechny lidi - to bych nechal k mudrování sociologům a podobným. V současnosti to prostě pravda není. Práce zaniká a vzniká - a většinou zaniká jinde, než vzniká, tak je prostě potřeba za ní jít. Celé kmeny a později národy šly z míst, kde bylo dost zvěře do míst, kde se dařilo zemědělství. Pak se šlo z vesnic do měst. Z kontinentu na kontinent. Lidé byli ochotni i zabíjet, když jim někdo bránil dojít někam, kde chtěli získat obživu.
A dneska se budeme tvářit - že správné je sedět na zadku a čekat až politici přiznají, že práce není - a pak se má stát jako co? -
P2010 (neregistrovaný)
Stěhování za prací funguje tak, že specialista se stěhuje za dobře placeným jedním místem. A přestěhuje se tam sám. A po pár měsících, když je jasné, že si ho v práci nechají a práce bude dlouhodobá, tak si tam přiveze rodinu a přestěhují se tam.
Ano, to je asi tak 1% pripadu tech co se stehuji za praci. Ne proto ze vubec nejakou hledaji, ale proto ze dostali vyhodnou nabidku. O tom to ale neni.
-
Flasi (neregistrovaný)
Ale notak. Tak to funguje i v případě, že někdo přímo dostane nabídku i v případě, že si tu nabídku sám najde.
To byla jenom ukázka, že funguje stěhování za jednou konkrétní prací do místa, kde (pro daného člověka) jiná práce není. A je jedno, jestli se do Temelína/Dukovan stěhuje špičkový odborník na reaktory, kterých je v republice málo a elektrárna ho sama oslovila, anebo jestli se do Temelína/Dukovan stěhuje "obyčejný" energetik, jakých jsou tisíce a který se o to místo musel hodně aktivně ucházet.
Anebo jestli se letecký konstruktér stěhuje do malého moravského města, protože tam je fungující podnik na letadla.
Pointa je, že funguje stěhování i za jednou jedinou prací, která v daném městě je. Fungovalo to odjakživa a fungovat to bude.A mechanismus, jak funguje stěhování za prací ne tak dobře kvalifikovaných lidí, jsem popsal také. Ale já to klidně napíši znova, že tam to funguje tak, že se člověk stěhuje do místa/oblasti, kde je celkově té práce více a kde teda se mu bude celkově práce lépe shánět.
-
P2010 (neregistrovaný)
Pokud to takto udela vice lidi, tak se z te oblasti stane presne to, pred cim utikaji. A tak to budou opakovat stale dokola, protoze se snazi vyresit problem ktery nema za danych podminek reseni.
To ze to na Vasem prikladu i u ne dobre kvalifikovanych lidi ted vypada ze to funguje je jen proto, ze je stale velmi malo lidi ochotnych ke stehovani.
-
Flasi (neregistrovaný)
Tak za prvé. Tím, že lidé odejdou z dnes neperspektivní oblasti, do oblasti, která je dneska perspektivní se ta perspektivní automaticky nezhorší. Tak to vůbec nefunguje.
Ale je jistě pravda, že i dnes perpektivní oblasti, kam se lidé stěhují se jednou změní na oblasti, kde práce nebude a odkud budou lidé naopak za prací odcházet jinam. To je normální vývoj hospodářství a jeho jednotlivých oborů. A tak to půjde pořád dokola. Už jsem to psal. Lidé se od začátku své existence pořád někam stěhují za obživou. A většinu historie při tom překonávali o mnoho řádů větší překážky, než jaké máme dneska.Nebo myslíte, že jsme měli zůstat v jeskyních? Nebo raději ani neslézt ze stromů? Bylo by to lepší?
Také byste mohlo napsat, co by jako mělo následovat poté, co tedy politici přiznají, že v dnešní společnosti není dost práce pro všechny. -
P2010 (neregistrovaný)
Opravdu to tak nefunguje ? Prijde vam spravne, aby se napriklad z Prahy stalo dalsi Rio a ze zbytku zeme prakticky opustena krajina. Opravdu to musi skoncit takhle primitivne ?
Srovnavat s historii dost dobre nejde. Tehdy nebyl tak obrovsky pocet lidi na tak objektivne malo smysluplne prace pri dnesnich kriteriich doby stravene praci.
Nejdriv je nutne to vubec priznat, ze tomu tak je a to bude jeste trvat :-) V poslednich letech se cim dal tim vice diskutuje napriklad o "zakladnim prijmu" nebo o zkraceni pracovni doby. Setrvavani soucasneho stavu je podle mne prave to "zustavani v jeskynich".
-
Flasi (neregistrovaný)
Aby z Prahy bylo Rio, to nechcete, ale že je Praha Prahou, to je podle vás správné?
To bylo podle vás správné, že se v okolí asi padesátitisícové Prahy začaly stavět fabriky a za prací se tam přestěhovaly postupně statisíce původně venkovanů? A opravdu je zbytek ČR opuštená krajina?
Nebo kdyby se 10% venkova (úmyslně to hodně nadsazuji) přestěhovalo do velkých měst, zejména Prahy, tak z Prahy bude Rio a zbytek země bude ta opuštěná krajina? Opravdu?
Nebo ne? Tak proč uvádíte tak nesmyslné příklady? Cenu o největší absurditu máte v kapse, nikdo se vám ani vzdáleně nepřiblížil, fakt to není potřeba.Že je dneska málo práce a že to tak jindy v historii nebylo je váš nesmysl, který tady razíte, nic víc.
Takže tady máme od vás první "něco" zkrácení pracovní doby. No to je zajímavé, že zrovna od vás, který si tak užívá nálepkování, co je pravicové a levicové a co je volnotržní a co regulační. Uvolnění zákoníku práce, aby bylo snazší uzavírat kratší a flexibilnější pracovní úvazky by pomohlo všem. Ale tvářit se, že něco půjde bez stěhování za prací (což je odvěký jev), je hloupost.
-
P2010 (neregistrovaný)
Kdyz se 10% venkova pristehuje do Prahy za praci, tak se tim prilis nezmeni. Pokud se ma naplnit to, ze se kazdy kdo nemuze sehnat praci prestehuje (kam ? asi do Prahy), vznikne to o cem teoretizuji. Prectete si ten clanek na ktery jsem odkazoval.
To "nalepkovani" si uzivam proto, ze na nem ukazuji cernobile videni onech protikladnych principu, ktere nedokazi videt cokoli jineho mezitim. Mozna to jen nebylo pochopeno.
-
Flasi (neregistrovaný)
To o čem teoretizujete je podmíněno místní situací v Brazílii - zejména vysokou porodností. To v Česku nemáme.
Jenom v málo oblastech v Česku je vyšší nezaměstnanost, než 20%. Kdyby se se přestěhovalo (mnou hrubě nadsazených ) 10% obyvatel do velkých měst, tak to ve většině regionů situaci téměř vyřeší. Anebo alespoň zásadně zlepší. A není podstatné, že u nás ta dělící čára nejde přesně po rozhraní venkov/města a tak bysme se měli spíše bavit o přesunu z neperspektivních oblastí do perpektivnějších. Celé je to reakce na vaše fantazie o vylidněném venkovu a přelidněných městech.
Nevím o tom, že by někdo relevantní mluvil o tom, že by se měli okamžitě přestěhovat všichni, kdo práci nemají. Jde o to, aby se prostě stěhovalo více lidí (než už se v současnosti stěhuje).
Ten článek, jsem rozečetl a dále jenom prolétl. Nenašel jsem tam nic k tomu o čem se tady bavíme.
-
Budu reagovat i na vaše předchozí názory v tomto vláknu. To, co píšete, fakt nefunguje. V Praze je podle posledních dat, která jsem nedávno viděl, PĚTIPROCENTNÍ nezaměstnanost. Republikový průměr je 7,5%. Nepamatuji si, že by někdy v historii byl tak malý rozdíl mezi nezaměstnaností v Praze a ostatních regionech. Podle mě byla v Praze většinou zhruba poloviční nezaměstnanost oproti celé ČR. Teď už je v mnoha regionech jen mírně vyšší nezaměstnanost než v Praze.
Jestli je to způsobné tím, že se hodně lidí přistěhovalo do Prahy a jejího okolí (podle posledního sčítání lidu se počet obyvatel na Praze východ a západ zvýšil skoro o 50%), nebo i něčím jiným, to bohužel nevím. Vím ale jistě to, že dnes už není žádné terno přestěhovat se za prací do Prahy.
Mimochodem - mnoha oborech už dnes berou lidé mimo Prahu více peněz než v Praze (pokud si to dobře pamatuji, tak třeba lékaři mají nejvíc na Vysočině...a to i přesto, že tam jistě není tolik špičkových lékařů jako v Praze). -
Flasi (neregistrovaný)
Nesmíte porovnávat Praha vs průměr. Ale Praha vs ty neperspektivní regiony. Pak to vyjde jinak a začne to dávat jiný smysl.
No Praha jako terno, jak se to vezme. Pokud někdo dlouho nemá práci, tak ten samotný fakt, že v Praze ji najde mnohem snáze celkem terno je.
Pokud někdo má blbě placenou spíše méně kvalifikovanou práci, tak odchod do Prahy, aby tam dělal stejnou práci - to opravdu velké terno nebude.
Ale třeba běžbý IŤák, který má práci v regionu si v Praze polepší běžně na dvojnásobek.Mimochodem, fakt by mne zajímalo ve kterých oborech se bere mimo Prahu více, než v Praze. Jaderný inženýr bude určitě brát více mimopražské elektrárně, než někde v Praze v kanceláři, to je jasné. Slévač, horník, hutník a podobní si určitě také vydělají více mimo Prahu. Ale jinak fakt nevím.
Doktory sem vůbec netahejte. Platy lékařů jsou přesně ten ty statistiky, že si každý zfalšuje vlastní, jaká se mu hodí. Máte lékaře=podnikatele s vlastní ordinací, podnikatele s více ordinacemi. Máte lékaře zaměstnance v normálních nemocnicích. Pak máte lékaře zaměstnance ve fakultních nemocnicích. Pak máte ve fakultních nemocnicích lékaře - pedagogy. Potom každý lékař může mít různé závazky (neatestovaní ve velkých nemocnicích pracují často na 1/10 úvazku, někteří zkušení lékaři, kteří se nebojí vyj.... se systémem zase pracují na více než 1,0 úvazek). Obrovskou část lékařského platu tvoří různé příplatky a přesčasy. A velká většina nemocnic jsou tak či onak státní, takže se nedá moc mluvit o tržních platech. A teď z toho dělejte nějakou statistiku, že jsou platy někde vyšší a někdy nižší.... -
IT, které zmiňujete, seženou v Praze práci celkem snadno. Jinak to tady žádné terno není. Několik známých přišlo v Praze o práci a mají dost velké potíže sehnat novou. Jsou středně kvalifikovaní, nejsou to ani dělníci ani IT odborníci.
http://www.financninoviny.cz/kariera/zpravy/mezi-platy-v-pracovnich-oborech-jsou-znacne-regionalni-rozdily/998089
Např. skladník má nejvíc ve Zlínském kraji (o 5 tis. víc než v Praze). Nedávno jsem narazil na výzkum, kde to bylo ještě víc rozdělené (pamatuju si jen to, že recepční měla víc v Brně než v Praze), teď ale bohužel nemohu najít odkaz. -
"Uvolnění zákoníku práce, aby bylo snazší uzavírat kratší a flexibilnější pracovní úvazky by pomohlo všem."
Kratší úvazky nejsou problém kvůli zákoníku práce, ale kvůli tomu, že je firmy nechtějí poskytovat. Mimo jiné také proto, že člověka, který pracuje na půl úvazek, je mnohem těžší donutit k práci přesčas.
Vaše názory byly funkční a snad i správné ve dvacátém století. Teď je ale 21. století a v něm už staré myšlenky nefungují. Probuďte se!!
-
Flasi (neregistrovaný)
Nepsal jsem, že zákoník práce přímo zakazuje/blokuje zkrácené úvazky. Psal jsem o celkovém uvolnění.
S těmi přesčasy u zkráceného úvazku to není tak jednoznačné, ono to má nějaké výhody a nevýhody. Celkově je hlavní problém v celkové byrokracii procesu "přijímám, zaměstnávám a propouštím" zaměstnance. Takže se firmy snaží nekomplikovat si to a nemít za jedněch 8 hodin děnně tu režii dvojnásobnou.
Které konkrétní myšlenky nefungují?
-
Podle mě je to hlavně o těch přesčasech a o složitosti řízení většího počtu lidí. Málo zaměstnavatelů si uvědomuje to, že dva lidé na poloviční úvazek udělají mnohem víc práce, než jeden člověk na plný úvazek. Jen velmi málo lidí totiž zvládne intenzivně pracovat 8 hodin denně.
Mé zkušenosti jsou takové, že firmy nechtějí přijímat lidi proto, že každý pracovník stojí dost peněz a firma pak méně vydělá (je tedy lepší více vyždímat stávající zaměstnance). Problém v přijímání a případném propouštění není až tak důležitý. Kdyby lidi pracovali zadarmo, tak by byl nábor nepochybně výrazně svižnější.
Nefunguje (resp. přestává fungovat) předpoklad, že zanikající pracovní místa jsou PLNĚ nahrazena novými pracovními místy v nových oborech.
Nefunguje ani zvyšování zaměstnanosti pomocí výroby většího množství výrobků. I přes masivní investice do marketingu se nedaří prodat větší množství výrobků (proč jich tedy víc vyrábět?). Napadá mě hned několik důvodů, proč lidé nechtějí víc nakupovat: nedostatek peněz, neochota učit se zacházet s novým výrobkem, strach z toho, že nový výrobek bude horší než starý, nedostatek místa v bytě/v garáži, neochota investovat čas do výběru nového výrobku, ohleduplnost vůči přírodě.
V sektoru služeb prostor pro tvorbu nových pracovních míst ještě je, také ale není nekonečný.
-
Flasi (neregistrovaný)
V zahraničí je práce na částečný úvazek podstatně rozšířenější, než u nás. Ale složitost řízení většího počtu lidí je všude stejná. Přesčasy naopak - fungují všude jinak. Proto jsem přesvědčen, že u nás je to v celkové administrativní zátěži vedení zaměstnaneckého poměru.
Už jsem to psal panu P2010 - jestli poprvé v historii lidstva dojde k tomu, že pokrok dlouhodobě více míst zničí, než vytvoří - to nechme sociologům. Zatím je vidět, že nějak to funguje i ve státech, které výrobní sektor zredukovaly na mnohem menší podíl, než je u nás. A lidé tam práci mají plus mínus stejně, jako jinde.
-
Pavel (neregistrovaný)
Opravdu je složitost řízení většího počtu lidí všude stejná? Zapomínáte na nesmyslnou administrativní zátěž, kterou nakládají naše zákony na zaměstnavatele. Pro srovnání - naše pražská pobočka má na tu administrativu 20 lidí. Stejně velká pobočka v US má na tu administrativu jednoho člověka na půl úvazku.
A vzhledem k tomu, že ta administrativní zátěž je stejná pro člověk na celý úvazek i na hodinu denně, není žádný div, že se firmy do částečných úvazků nehrnou. -
v.sp (neregistrovaný)
Každoměsíční hlášení na sociálku a na každou zdravotní pojišťovnu.
Výpočet počtu zaměstnaných ZTP (v přepočtu podle úvazků), potřebného počtu a kolik za to zaplatí státu.
Exekuce na výplaty zaměstnanců.
Pravidelná školení BOZP.
Pravidelná školení řidičů.
Výpočet náhrad na dovolenou.
Výpočet nemocenské.
(To si oboje zkombinujte s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby.)
A občas dotace z ÚP/EU a jejich složité počítání (mzda za den pro tyto účely se zase počítá jinak.)Skutečnost je taková, že mzdová účetní musí několikrát do roka na školení, aby držela krok se změnami. A občas těm změnám nerozumí ani úředníci, takže se člověk dozví "skutečný výklad" až při kontrole po letech.
-
"Každoměsíční hlášení na sociálku a na každou zdravotní pojišťovnu."
Kolik to zabere času?"Výpočet počtu zaměstnaných ZTP (v přepočtu podle úvazků), potřebného počtu a kolik za to zaplatí státu."
Nepočítá náhodou toto i předchozí počítačový program?"Exekuce na výplaty zaměstnanců."
Většina zaměstnanců nemá exekuci. A těch, kteří mají exekuci a stačí jim pracovat na částečný úvazek, těch bude asi fakt hodně málo."Pravidelná školení BOZP."
Mnoho firem BOZP vůbec neškolí a ti, co školí, tak většinou školí nějaký nadřízený, který absolvoval školení u bezp. technika, nebo školí přímo bezpečnostní technik (který by jinak musel surfovat po netu, aby to vypadalo, že něco dělá). Pochybuji, že je hodně školitelů, kteří věnují každé skupině více než 30 minut ročně. BOZP, která jsem absolvoval, měla v průměru tak 15 minut."Pravidelná školení řidičů."
Tak to už je opravdu směšné. Školení řidičů dělá každá normální firma elektronicky a přihlášení 100 nebo 200 lidí zabere (skoro) stejně času. Podle mě totiž přihlašují zaměstnance na školení tak, že pošlou školící firmě seznam zaměstnanců, který už z jiných důvodů mají. A i kdyby to museli posílat nějak nestandardně (třeba zadávat do webového formuláře), tak by to zas až tolik času nezabralo. Navíc jistě stačí předat školící firmě jména jen jednou a pak už jen informovat v případě, že chtějí někoho přidat nebo vyřadit."Výpočet náhrad na dovolenou."
Kolik účetních toto počítá ručně?"Výpočet nemocenské."
Stejné jako ty předchozí. Navíc v dnešní době si bere nemocenskou jen zlomek zaměstnanců, protože většina si tento luxus nemůže dovolit a pokud to jen trochu jde, berou si na nemoc dovolenou, případně chodí nemocní do práce (což je v mnoha firmách větší problém než zneužívání nemocenské).Můj bývalý zaměstnavatel zaměstnával několik set lidí. Na to mu stačili tři pracovnice HR oddělení a dvě mzdové účetní (možná byla dokonce jen jedna). Pracovnice HR vymýšleli různé průzkumy, rozvoje, školení apod., nestarali se jen o nutnou administrativu.
Té administrativy tedy není zas až takové množství, jak se domníváte. -
Jarmila (neregistrovaný)
Nezlobte se, ale Vy vidíte řadu věcí jako Hurvínek válku.
Hodně věcí počítají programy, to je pravda, ale musíte programy koupit a účetní se musí několikrát ročně školit. I tak může někde něco opomenout a pak lítají pokuty od berňáku i od sociálky. Tam pak nelze říct: "pardon, já nevěděla". Taková účetní dělá i roční daňová přiznání zaměstnanců, pokud má firma několik desítek zaměstnanců, je to fakt prima džob, který platí zaměstnavatel. Bohužel řada lidí je na tom tak, že to daňové přiznání sami neudělají, protože to nedovedou.
Měsíční hlášení - viděl jste to někdy? Když má firma víc zaměstnanců, má logicky větší pohyby zaměstnanců. Nespadají tam jen nástupy a výstupy, mimochodem dost ostře termínované, ale třeba odchody do důchodu, odchody na mateřské a další ňamky. Navíc tam není jmenný seznam, ale jen souhrnná částka, při problému se můžete k počítači odstěhovat, protože se těžko hledá, kde a v čem ten problém vůbec je.
Ad školení řidičů: myslíte, že to je formalita? Třeba řidiči kamiónů sedí na školení celý týden a v závěru píšou testy, kdy můžou každoročně přijít i řidičáky. Ten týden nepracují, školí se. Školí se z toho, co dávno znají, protože jen málokterý školitel je dokáže upozornit na nástrahynového zákonodárství. Řidiči referenčních vozidel se školí 1x2 roky. Pravda, někdy najdete firmu, která Vám za poplatek školení udělá, aniž by tam ti řidiči museli fyzicky být, ale takové firmy se těžko hledají. když totiž dojde k problému a přijde se na to, že školení bylo fiktivní a řidič tam nebyl, odmítá pojišťovna plnění a dívá se na Vás jako na podvodníka. A uvědomte si, že školení Vás jako zaměstnavatele nejen stojí peníze, ale ti lidi v době školení navíc NEPRACUJOU!
Administrativy je spousta. K ní připočítejte třeba i kontroly z berňáku nebo sociálky, které i u malé firmy trvají několik dnů. Než se dohledají doklady a vyjasní nejasnosti, tak účetní nebo někdo další nepracuje, ale spolupracuje s kontrolory. Jeho vysoce odbornou práci za něj mezitím NIKDO neudělá, ta mu leží na stole a on ji pak dohání, co mu síly stačí. Když té administrativy podle Vás není tolik, dělal byste účetního? Zkuste si to, vřele doporučuji, práce žůžo labůžo.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Díky za upřesnění. U nás ve firmě jsem to právě zajišťovala přes známého majitele autoškoly a bylo to bez fyzické přítomnosti řidičů. Zaplatili jsme fakturu a oplátkou dostali průkazy řidičů referentských vozidel. Více autoškol mi potvrdilo, že u referentských vozidel to takto udělají, u kamioňáků by si to dle nich netroufnul ani jeden. Interval přezkušování byl namátkou, podle toho, jak si šéfové vzpomněli. Než firma zavřela brány, tak školení dobře 5 let nebylo.
-
Nezlobím se:) Pokud se nepletu, začali jsme o tomto diskutovat kvůli odporu zaměstnavatelů k částečným úvazkům. Nevěřím, že je většina proti kvůli administrativě navíc. Co jsem viděl v praxi, tak ve větší firmě obvykle připadá MAXIMÁLNĚ jedna mzdová účetní a max. jeden personalista na 100 zaměstnanců (spíš to většinou byl jeden personalista na 120-150 lidí).
Vezmu to do extrému - kdyby firma vzala 200 lidí na zkrácený úvazek místo 100 lidí na plný úvazek, musela by přijmout jednu mzdovou účetní a maximálně jednoho personalistu. Kolik by ale museli přijmout vedoucích pracovníků? Podle mě několik. Vedoucí pracovník samozřejmě obvykle bere víc, než mzdová účetní nebo personalista.
Mnoho lidí chce částečný úvazek proto, že studují, o někoho se starají atd. Většinou se tak na jejich PRAVIDELNOU přítomnost v práci nejde moc spolehnout. Sestavování směn, plánování výroby apod. musí pak být pro jejich vedoucí opravdový zážitek.
Co se týče toho školení řidičů. Osobně jsem byl na školení řidičů jednou v životě, pak už jsem ho vždy absolvoval elektronicky. Někdy mi to zabralo půl hodiny, někdy méně. Záleželo na tom, jak moc jsem studoval změny. Personální oddělení či jiné oddělení můj test pravděpodobně nezatížil vůbec.
Školení profesionálních řidičů je někde jinde, to je jasné. Měl jsem ale zato, že se bavíme o řidičích referentech.Někde uváděli, že v Praze se dostane FÚ do firmy na kontrolu v průměru jednou za 130 let. Jinde je to častěji, k tomu může přijít sociálka, úřad práce atd. I tak to ale není tak, že by v běžné firmě byla nějaká kontrola několikrát do roka. Je jasné, že pokud některý podnikatel například šikanuje zaměstnance, pak je u něj kontrola častěji, než v jiných firmách.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
jsem to psal panu P2010 - jestli poprvé v historii lidstva dojde k tomu, že pokrok dlouhodobě více míst zničí, než vytvoří - to nechme sociologům.“
A přesně k tomu už desetiletí dochází.
Jednoduše zaměstnání pro všechny nejsou a nebudou. Zatím se to maskuje enormním počtem státních zaměstnanců, enormním množství lidí na vysokých školách (kteří se tím neúčastní boje o zaměstnání), tím, že řada lidí se prácvi vyhýbvá, a změněnou metodikou pro výpočet procenta nezaměstnanosti, aby nevycházely tak vysoká procenta.
Je těžké diskutovat s panem Flasi, který nebere v úvahu realitu, ale odkazuje jí sociologům. A vychází z virtuální neexisutjící reality.
Tím, že se lidé budou stěhovat si pomohou jen tehdy a pouze tehdy, pokud je globálně počet pracovních míst dostatečný, jen je rozložený jinde, než bydlí. Tomu ale tak není.
Pro politiky je příhodnější namluvit voličům, že by se měli stěhovat za prací, než řešit aktuální problém. A ještě mnoho mýtů se vypustí, než si lidé přiznají, že zaměstnání pro všechny není.
Vypustí se ještě hodně mýtů. Firmám jde o zisk, velkým firmám je složitost procesů jednoduše egál, protože na to najmou člověka, který to vyřeší.
Dokonce velké firmy lobují za zesložitění procesů podnikání, zaměstnávání, najímání pracovníků a předpisů. Je to přesně naopak, pane Flasi, než malujete. Právě složitost předpisů a zákonů je velká konkurenční výhoda, kterou používají velké firmy oproti menším. Pro velké firmy není problém vyčlenit jednoho pracovníka na zvládnutí procesu, pro malé firmy je složitost likvidační.
A ještě něco: Řídit se podle toho, co řeknou tiskoví mluvčí firem, pane Flasi, neznamená, že to je realita. Oni navenek něco tvrdí, ale to neznamená, že si to myslí, nebo že to je pro ně nutně problém.
-
Flasi (neregistrovaný)
Na diskuzi, jestli opravdu díku pokroku ubývá pracovních míst, tady není vhodné místo, věřte si kdo chcete, čemu chcete.
Ale pokud by to opravdu byla pravda - co je pro mne jako jedince výhodnější? Sedět doma na zadku a koukat z okna, nebo se přestěhovat tam, kde práce ještě je? Na světě je milion věcí, které nejsou pro všechny (nebo nefungují, když je udělají všichni). Znamená to, se nemám pokoušet je dělat?
VŠ nemohou vystudovat všichnni a i kdyby všichni vystudovali VŠ, tak vysokoškolák nebude mít lepší plat. Znamená to, že se nemám snažit vystudovat VŠ?To, jestli je globálně počet pracovních míst dostatečný, je úplně jedno a na správném rozhodnutí vylepšit svou pozici přestěhováním to nic nemění.
To, že velké firmy mají určitou složitost rády, protože je to pro ně konkurenční výhoda v boji s malými firmami, to je jasné. Mají rády právě ty složitosti, kde jsou velké fixní náklady a malé variabilní, tedy něco co je velmi nákladné pro malou firmu, ale kapka v moři pro velkou.
Tady máme ale konkrétní situaci, že částečné úvazky ve větší míře nenabízí v ČR nikdo - ani malé firmy, ani velké. A v zahraničí je to naopak hodně rozšířeno (často i u těch stejných globálních firem, které to v Česku nenabízí).Takže to co píšete s naším problémem zjevně nesouvisí. Zřejmě s sebou nese zaměstnávání lidí v Česku příliš velké variabilní náklady - aby se to vyplatilo i těm velkým firmám. Čili to asi není záležitost jednoho člověka navíc, protože pak by to velké firmy nabízely.Proč mi píšete poslední odstavec, že tisková prohlášení mluvčích firem není realita, to opravdu netuším.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
„Na diskuzi, jestli opravdu díku pokroku ubývá pracovních míst, tady není vhodné místo, věřte si kdo chcete, čemu chcete.“
Jistě, to se Vám nehodí do krámu. Vy vycházíte z faktu, že pracovních míst nubývá, byl jste na to upozorněn i jiným člověkem a já Vás na to upozorňuji znovu.
Vychází z chybných faktů, ale když jste na to upozorněn, tak „není k tomu vhodné místo pro diskusi“.
Jinak řečeno, vycházíte-li z chybných faktů, je to co napíšete chybné jako celk. Howgh.
„Ale pokud by to opravdu byla pravda - co je pro mne jako jedince výhodnější? Sedět doma na zadku a koukat z okna, nebo se přestěhovat tam, kde práce ještě je?“
V každé situace jsou tisíce možností, nejenom ty dvě co popisujete. To je druhá věc, jak kromě toho, že vychází z chybných faktů – a při upozornění na to se vykrucujete – se snaží získat „pravdu“.
Například já jsem zůstal sedět doma, a pracuji pro zahraničí. Bez přestěhování. Co jsem tedy podle Vás udělal? Ano, sedím doma na zadku a koukám z okna a je to pro mě výhodnější, ačkoli tvrdíte opak.
-
Flasi (neregistrovaný)
Tak funguje normální diskuze. Pokud vidím, že říkáte něco špatně, tak vás na to upozorním. A vy totéž mne.
A pak záleží, jak moc je dané téma on-topic a jak má který diskutující chuť a náladu dané téma rozebírat.
Kdo píše, že ubývá práce, toho jsem na to upozornil, ale protože tady je zásadní téma jiné (kterému jsem se věnoval), tak nemám chuť, náladu a čas tady řešit obecný vztah pokroku a množství práce.V každé situaci jsou tisíce možností, to je jistě pravda. Ale jedna z těch možností je stěhovat se/ nestěhovat. A to tady řešíme, že tahle možnost se u nás nevyužívá dostatečně a že je u nás pro to mnoho objektivních překážek.
Takže vy jste našel práci, aniž jste se přestěhoval? No to je skvělé. Ale tady je právě diskuze o lidech, kteří tu práci v místě svého současného bydliště nemají a už dlouho nenacházejí.
Nevím, jak jste přišel na pitomost, že bych já tvrdil, že zrovna pro vás by mělo být výhodnější se stěhovat. -
Proč se tady řeší jen možnost stěhovat se / nestěhovat se? Podle mě proto, že se mnoha lidem hodí to, že většině lidí vsugerují, že jsou jen tyto dvě možností.
Ještě k těm částečným úvazkům. Zpracovat dvojnásobný počet výplatnic, sepsat dvojnásobný počet pracovních smluv atd., to není velká zátěž. Je ale fakt hodně velký rozdíl, jestli řídíte deset lidí na plný úvazek, nebo dvacet na částečný úvazek. A to je podle mě hlavní důvod, proč se firmy částečným úvazkům brání. Náklady na management jsou nezanedbatelné.
Důvod, proč v zahraničí firmy částečné úvazky podporují, je asi ten, že člověk na částečný úvazek pracuje s větším nasazením. Jiný důvod mě nenapadá.
U nás možná částečné úvazky většina firem nenabízí i proto, že o ně vlastně není zas až takový zájem. Kolik znáte lidí, které by uživil částečný úvazek? -
"Zatím se to maskuje enormním počtem státních zaměstnanců..."
Což je také podle mě jeden z důvodů, proč žádná předchozí vláda (ani ta, která se označovala za pravicovou) výrazně neřízla do počtu státních zaměstnanců. Živit přebujelý aparát je menší zlo, než zvýšit nezaměstnanost a naštvat spoustu lidí (naštvali by se propuštění i ti, kteří by zůstali, protože by museli začít pořádně makat). Kdyby ODS pořádně řízla do státních zaměstnanců, tak by dnes možná neměla v parlamentu ani tu hrstku poslanců, kterou tam má.
-
jezevec (neregistrovaný)
myslel jsem to tak, že je daleko životaschopnější vytvářet pracovní příležitosti v místě kde lidi už žijí, než je pokaždé stěhovat někam kde se vyskytla pracovní příležitost.
chápu, pokud vysoce odborný astrofyzik se přestěhuje blíž hvězdárně v ondřejově, protože na strahově je plno a víc hvězdáren v práglu není - chápu pokud se pár nejlepších ajťáků světa sejde v sillicon valley či někde ve výzkumáku běchovicích.
ale řekněte mi, za jakou prací má smysl se stěhovat u nás. přestěhuje se skladový dělník nebo prodavačka - dostane někde takový plat, aby na tom aspoň neprodělali? tak středně kvalifikovaný dělník se přestěhuje do nějaké montovny - než montovna za pět roků zavře a odstěhuje se do bangladéše, nebo než ho vytěsní ukrajinci? nakonec stejně skončíte u toho, že stěhovat za prací má smysl pro jednotky promile populace, ne pro tech 70% kteří jsou k tomu údajně hypoteticky ochotni.jinak, myslím, že zapomínáte na dvě věci:
1) pravděpodobnost čistě náhodného vzniku pracovních míst v místě kde nikdo nežije je poněkud teoretická. a ten, kdo vytváří nová pracovní místa cíleně - si setsakra a s dostatečným předstihem dává pozor na to, aby TAM v tom místě sehnal lidi na práci - ne že postaví fabriku uprostřed lesa, a bude vyhlížet z okna až se mu tam někdo přistěhuje.
2) pokud se někde vytvoří tak asymetrická poptávka po pracovní síle, že by se někomu vyplatilo se za ní přistěhovat/přestěhovat - asi to bude více než jedno pracovní místo, viďte - takže na každé volné pracovní místo se přistěhuje pět zájemců, tím pádem mezi sebou sníží cenu práce, čtyři z pěti o ní přijdou, a do roka a do dne jsou úplně stejně v prdeli jako předtím. akorát že bydlí jinde a aby se zase stěhovali. no, jak myslíte. -
Flasi (neregistrovaný)
To není jeden astrofyzik a pár nejlepších ajťáků. U kvalifikovaných lidí je ta migrace za dobrou prací podstatně silnější.
No ale každý zaměstnavatel vytváří primárně místa tam, kde už lidé žijí. To musí být opravdu něco extra (nové ložisko surovin), aby někdo začal vytvářet místa tam, kde není dost zaměstnanců.
Středně kvalifikovaný dělník se nebude stěhovat k montovně, co by tam asi tak dělal? Ale může se přestěhovat k nějaké normální továrně. A pokud ta továrna za 5 let skončí, tak se holt bude muset stěhovat dál, to je život. Ale ony zrovna ty továrny většinou (na rozdíl od montoven) nestojí uprostřed ničeho, takže je slušná šance, že ho absorbuje jiná továrna v okolí. Anebo ne - anebo bude upadat celý region, protože je zaměřen na jedno odvětví, které je dlouhodobě v útlumu. Pak se bude muset přestěhovat.
Kde si myslíte, že se vzalo mnoho set tisíc v ostravském regionu? Ti lidé tam přišli, když tam rostl průmysl. Fakt myslíte, že to byly jenom ty jednotky promile populace? Myslíte, že do Třince přišel v roce 1850 jeden inženýr a nadělal tam místním holkám desetitisíce dětí? To asi ne, že? :-)Ad 1) Čili socialismus. Státní plánovací štáb bude rozhodovat, kde se budou stavět podniky a jaké podniky - aby byla ideální rovnováha mezi nabídkou a poptávkou práce. To je opravdu idiocie. A jestli něco skončí tím, že se postaví fabrika uprostřed lesa a pak se kouká,kdy dorazí ti dělníci, tak to je právě tohle centrální plánování, které žádáte.
Ad 2) Celá lidská společnost je dynamický systém. Práce někde vzniká, někde zaniká, někde je změna rychlá, někde pomalá. Pokud se někde saturuje poptávka, tak jistě nemá smysl, aby se tam stěhovali další lidé a byli na tom stejně blbě, jako předtím doma. Ale proč to píšete? K tomu u nás někde reálně dochází? K tomu hrozí, že tady někde dojde?
Za normálních okolností (tedy mimo akutní nástup krize, nebo krach nějakého oboru) to nefunguje tak, že jeden rok je nějaká oblast perspektivní a nabírá spoustu zaměstnanců. A za rok je tam na jedno místo 5 zájemců. Spíše je to tak, že čím více lidí přichází do nějaké oblasti, tím rychleji tam vznikají nová místa. -
"Spíše je to tak, že čím více lidí přichází do nějaké oblasti, tím rychleji tam vznikají nová místa."
Pokud se někam přistěhuje hodně lidí, tak jistě určitý počet pracovních míst vznikne (např. tak, že tam někdo otevře obchod s potravinami). Pracovních míst ale nevznikne zdaleka tolik, aby většina přistěhovaných našla práci. Pokud by to tak bylo, tak v okolí Prahy by byla jedna firma vedle druhé, všude samé obchody, prostě idylka. Místo toho je to tak, že naprostá většina obyvatel okolí Prahy jezdí pracovat do Prahy, tráví spoustu času na silnici (většinou v zácpách), stojí je to spoustu peněz a sil. Většina sateliťanů je pak ráda, že mají v obci alespoň malý obchůdek a že nemusí jet spoustu kilometrů pokud jim doma něco neplánovaně dojde.
-
Flasi (neregistrovaný)
Většina přistěhovaných práci najde. Pokud tam ti nově přistěhovaní práci nenacházejí, tak se tam přestávají stěhovat.
A tu práci nacházejí právě v té Praze. Satelity jsou noclehárny, to že zrovna v satelitech moc práce není, to není nic proti mé argumentaci.Tady v Česku neexistuje již zde zmíněný efekt Rio, kdy se do aglomerace hrnou další a další davy i když už tam práci nenacházejí.
-
já jsem za prací šel (neregistrovaný)
a stačilo se posunout o 80 kilometrů,vydělám si o 30% více,za bydlení platím o 30% méně,na kamarády ohled neberu,protože oni mě neživí,za rodinou dojedu autem během hodinky a děti si rychle zvyknou na lepší kvalitu života-co většinou vyroste z dětí v prdelákově?z velké části hospodský povaleči a vidláci bez úrovně,malá část-z těch bohatších venkovských rodin dopadne lépe.Rozhodně ale,když budu bydlet v bruntále a dělat tam za 9000,tak nebudu hekat ale udělám něco pro to aby jsme se celá rodina měly lépe,sestra šla za prací do kanady,pracuje v oboru IT,život absolutně jiných kvalit než v tom našem zakopaném státě,i mě stálo dost úsilí uchytit se v novém cizím městě ale povedlo se,nelituji.
-
Přesně tak. Pokud jsem student po škole, tak není přestěhování se problém. Pokud ale mám rodinu, byt na hypotéku a děti chodí do školy, tak už je to s tím stěhováním za prací dost problematické. Mimo jiné i proto, že pokud se rodina přestěhuje, tak kvůli tomu velmi pravděpodobně druhý z manželů přijde o práci (většina lidí nemůže pracovat v režimu home office), takže si moc nepolepší....tedy pokud ten druhý nenajde v nové lokalitě velmi rychle alespoň stejně dobrou a stejně dobře placenou práci jakou měl předtím.
Svým způsobem je pak ideální pokud nemá práci ani jeden, to ale ani dnes není až tak časté.
-
Flasi (neregistrovaný)
Tak stěhování manželů je logicky o dost komplikovanější, než stěhování singl-a bez závazků, ale také to jde a ve světě se to dělá.
Pokud mají oba manželé spíše nižší kvalifikaci, tak jdou někam do oblasti, kde je práce - a tam postupně oba práci najdou.
Pokud je jeden kvalifikovaný a druhý ne, tak se jde tam, kde ten kvalifikovaný sežene práci - a ten nekvalifikovaný tam prostě něco sežene.
Pokud jsou kvalifikovaní oba, tak se to posuzuje individuálně, ale volí se takové lokality, aby i ten druhý měl šanci v tom místě něco najít.
A pokud jsou oba specialisti s velkým geografickým omezením (např. v Česku jeden potřebuje pracovat v jaderné elektrárně a druhý v hnědouhelném dole), tak mají problém a jeden se musí vzdát současné kariéry, nebo nebudou žít spolu. -
Flasi (neregistrovaný)
Něco už jsem psal pod příspěvek P2010, tak něco ještě sem:
Ano, v Česku jsou vesměs blbé podmínky pro stěhování. Počínaje daní z převodu nemovitosti, administrativou a právním rizikem, které provází ten prodej a koupi nemovitosti. Administrativou vůči státu. Téměř jistotou, že na novém místě neseženu školku, velkou pravděpodobností, že stěhování způsobí, že budu někomu neúmyslně nebo nevědomky dlužit a postihne mne exekuce. Nejistotou, že nebudu platit cizí dluhy, které nějak souvisí s novým bytem. A konče třeba tím, že v Česku nejsou (resp. je jich málo) seriozní pronajímatelé bytů vhodných k dlouhodobému bydlení.
Ale zase nedělejte z někoho, kdo v tom nájemním bytě bydlí, že je vandrák.
Stěhovat se za prací vám přijde jako blbost, ale zůstávat dlouhodobě tam, kde práce není je blbost ještě větší. Pochopitelně jde o to posoudit - jakou práci mohu získat jinde. Jak očekávám, že bude trvalá - a jaká je šance tam najít práci jinou, když o tu novou přijdu. Ale je hloupost se tvářit, že to může kladně vyjít pouze lidem se sedmiciferným ročním platem.
ČLÁNKY DO MAILU