Názory k článku Částečné pracovní úvazky pro rodiče malých dětí by měly být dostupnější

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 11. 2014 7:11

    jojo (neregistrovaný)

    Nemyslím si, že tohle rozhodnutí soudu je šťastné. Zaměstnavatelé budou o to více preferovat na místech, kde to jen trochu půjde, muže. Nikdo totiž nebere v úvahu to, že kratší úvazky se zaměstnavateli docela dost prodraží. Máte-li místo 4 pracovnic na plný úvazek 6 na kratší úvazky, musíte navíc zaplatit lékařské prohlídky, preventivky, ochranné pomůcky, náhradu za dovolenou, nemoc, atd. Čím více zaměstnanců za stejný počet odpracovaných hodin, tím větší jsou na ně náklady. Nehledě na to, že při ještě vyšším počtu kratších úvazků můžete potřebovat ještě další sílu na vedení všech možných evidencí, výpočet mzdy, exekuce atd., atd. Myslím, že tohle je jedním z hlavních důvodů, proč se zaměstnavatelé tak silně kratším úvazkům brání.

  • 27. 11. 2014 9:01

    Patrik Chrz

    Přesně tak. Navíc ve velkých firmách jsou stanovena "tabulková místa" a takový člověk i na kratší úvazek stále zabírá ono tabulkové místo.

  • 27. 11. 2014 9:43

    Jan Slanina

    Nevím, s jakými velkými firmami máte zkušenost Vy. Moje zkušenost je, že nejsou stanovena striktně tabulková místa, ale tzv. FTE (fulltime equivalent, tedy ekvivalent celého pracovního úvazku). Jestli manažer naplní toto FTE jedním plným úvazkem nebo dvěma polovičními, to už bývá do značné míry na něm.

    Zároveň částečné úvazky mají i své výhody, spočívající zejména ve flexibilitě. Pokud je práce v rámci týdne nárazová (třeba v pondělí je třeba zpracovat objednávky z víkendu), je přizpůsobení podstatně snažší. Stejně tak platí, že při onemocnění jednoho pracovníka nevypadne celé FTE, ale jen půlka.

    Ohledně náhrad za dovolenou je to nesmysl, náhrady za dovolenou ze dvou polovičních úvazků jsou stejné jako náhrady za dovolenou z jednoho celého úvazku, pokud je stejný objem mzdy. U nemoci taktéž.
    Rozdíl je skutečně jen v těch nákladech na evidenci, preventivních prohlídkách a pracovních pomůckách.

    A tedy případně v minimálním základu pro odvody, pokud by odměna za poloviční úvazek byla menší než minimální mzda z celého. Tady by samozřejmě stát měl být konzistentní a částečné úvazky podporovat i zde.

  • 27. 11. 2014 10:23

    Patrik Chrz

    Konkrétně u nás ve firmě to tak je - 1 hlava = 1 tabulkové místo.
    Ale tak co, lepší příležitosti v zaměstnání pro muže, takže vlastně podporuji :)

  • 27. 11. 2014 11:55

    jojo (neregistrovaný)

    Ve většině firem je stanoven počet zaměstnanců, takže to není až tak jednoduché s tím mít víc pracovníků na jeden úvazek. Konkretně v tom rozsudku šlo o státní správu, kde jsou naprosto striktně dané počty zaměstnanců, tudíž kratší pracovní dobu musí suplovat buď jiní zaměstnanci přesčasem - tudíž vyšší náklady, nebo uzavřít některou formu dohody - to může být výhodné na pozice , kde není potřeba specifické vzdělání, zkušenosti apod. Myslím, že zrovna v tom soudním sporu zaměstnavatel opravu měl vážné provozní důvody pro to, aby kratší pracovní dobu neumožnil. Suplovat odpolední úřední hodiny ostatními zaměstnanci , musel by stále nařizovat přesčas, což zase odporuje zákoníku práce , kdy přesčas má být výjimečný, nebo uzavřít DPČ nebo DPP - ovšem těžko shánět někoho, kdo práci rozumí na několik hodin týdně , odpoledne.
    Takže když to shrnu, ano, v některých firmách a případech z důvodu flexibililty jsou kratší úvazky výhodné, ale ve většině ostatních případů jsou zaměstnavateli výrazně na obtíž. Navíc i u kratších úvazků stále hrozí možnost OČR a v určitých ročních obdobích stonají skoro všechny děti, takže jako naschvál budou doma obě dvě, které si rozdělí ten jeden úvazek. A jste zase namydlení.

  • 30. 11. 2014 15:26

    Jan Slanina

    Copak částečný úvazek chtějí jen rodiče malých dětí? Co třeba lidé, kteří pečují o staré rodiče, nebo lidé před důchodem, kteří se nechtějí nudit doma, ale ani pracovat na plný úvazek? Nebo třeba lidé, co si doplňují kvalifikaci studiem.

  • 27. 11. 2014 15:48

    jezevec (neregistrovaný)

    celý ten imbecilní soud se vedl o JEDNU hodinu denně?
    kdyby to bylo někde v kolbence u pásu, a kvůli zkrácené pracovní době jedné pracovnice se musela zastavit celá fabrika, tak to pochopím - stejně jako pochopím, že na jednu hodinu denně je blbost školit a zapracovávat dalšího zaměstnance na dohodu. kdyby to byla zkrácená pracovní doba třeba na polovic, a úřad potřeboval vykrýt úřední hodiny pro veřejnost. ale hodina denně???? soudce měl především odsoudit vedoucího za blbost a zbavit ho svéprávnosti, že takové hloupé spory vyvolává a vede.

  • 27. 11. 2014 21:37

    l0l (neregistrovaný)

    soud by vubec nemel takove kraviny resit. chces delat na 4, 6, 8 hodin? najdi si misto kde to tak maji, ale vymahat si na zamestnavateli kolik hodin hodlam delat je dukaz tuposti.
    je naprosto nepodstatne na jake pozici a o kolik chtela uvazek zkratit. podepsala smlouvu na xy hodin denne, pozadala zamestnavatele aby ji dobu zkratil, ten rekl ne. problem solved. pokud se to dame nelibi ma moznost si najit jine misto, kde bude mit uvazek ktery chce.
    co bude narizovat soud priste? ze v zavodni jidelne musi mit zamestnanci rizek 3x tydne nebo ze zamestnavatel bude muset nechat zhotovit pracovni odev v barve a strihu podle vkusu zamestnance?
    kde to jsme?

  • 28. 11. 2014 7:57

    Krtek (neregistrovaný)

    Asi to vidíme každý jinak. Já z toho pochopil že měla zkrácený úvazek normálně a zaměstnavatel jí ho bez jejího souhlasu a proti jejím námitkám zvednul. A když bylo prokázáno že se ta práce dala zvládnout za míň hodin/peněz a nevznikla tim žádná škoda... proč zaměstnavatel trvá na přezaměstnanosti ? Jenom aby někoho buzeroval ?

  • 28. 11. 2014 12:03

    jojo (neregistrovaný)

    No vy jste nepostřehl základní věc - jednalo se o dobu, kdy jsou na úřadech prodloužené dny - pondělí, středa, kdy pracují , tuším do 17.00 hod. a ona z důvodu péče o dítě tam nechtěla do těch 17.00 hod. být.
    Jinak kratší pracovní dobu povoluje zaměstnavatel a také má právo ji zase zrušit, když zaměstnance potřebuje. Pokud nemá kratší pracovní dobu v pracovní smlouvě, ale jen o ni požádala a zaměstnavatel souhlasit, tak kdykoliv může svůj souhlas zrušit.
    Tady opravdu nešlo o žádnou buzeraci, ale zajištění chodu úřadu. Vám by asi také vadilo, kdybyste přišel něco vyřizovat a cedulka, že paní tam není, protože má kratší pracovní dobu ....
    Ono spíše jde o to, že nyní zaměstnavatel MUSÍ kratší pracovní dobu z důvodu péče o dítě umožnit i když mu to provozní důvody neumožňují, protože napříště existuje jen jediný důvod neposkytnutí kratší pracovní doby, a to přímé ohrožení existence zaměstnavatele. Což myslím, z důvodu pracovního úvazku není asi nikdy.
    A taky si myslím, že kdyby např. vaše manželka musela dělat stále odpolední nebo noční směny, protože je tam x zaměstnankyň s krattším úvazkem, které chodí jen na ranní, taky by vám to připadlo hooodně nespravedlivé. V tomto případě fakt, chudák zaměstnavatel a vůbec se mu nebudu divit, když bude brát samé muže.

  • 30. 11. 2014 15:23

    Jan Slanina

    Pokud se dohodli na změně pracovní doby, byť formou žádosti zaměstnankyně a souhlasu zaměstnavatele, je to změna pracovní smlouvy. Není to něco, co si může zaměstnavatel jednostranně měnit.

  • 1. 12. 2014 7:08

    jojo (neregistrovaný)

    Jenže to nebylo změnou - dohodou o změně pracovní smlouvy. Ona požádala o kratší úvazek, on vyhověl, ale stejně tak, jako když třeba zaměstnanec požádá o udělení souhlasu k výkonu práce, který je shodný s předmětem činnosti zaměstnavatele a ten jej potom odvolá, tak prostě tu činnost musí přestat vykonávat. viz § 304 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
    Ale ono jde hlavně o tom, že se zaměstnavateli zase něco nařizuje, co je pro něj většinou nepříznivé a nikdo se na jeho názor neptá.

  • 1. 12. 2014 9:13

    Jan Slanina

    Právní úkony se posuzují podle obsahu, nikoli formy. Absence hlavičky "dohoda o změně pracovní smlouvy" je právně irelevantní. To zaprvé.

    Zadruhé, možnost odvolat souhlas s výkonem shodné práce je v zákoně výslovně upravena. V případě zkrácení pracovního poměru o ničem takovém nevím.

    A zatřetí, i to odvolání souhlasu se shodnou prací musí být odůvodněno. V souzeném případě soud shledal, že tam relevantní důvody nebyly.

    Jinak ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce není žádná novinka, je v našem právním řádu už několik desítek let. Teď na něj soud akorát upozornil a dal najevo, že to myslí vážně. Kdyby to zaměstnavatele trápilo, měli už více než 20 let na to, aby se obrátili na své poslance a přesvědčili je ke změně zákona.

  • 2. 12. 2014 7:14

    jojo (neregistrovaný)

    Zaměstnavatele to trápit až tak nebude - bude přijímat ještě méně žen , potencionálních matek, než dosud.
    Jinak ten § 241 - ano, zní ovšem, že je povinen vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Teď to ovšem soud změnil na to, že vyhovět nemusí jen v případě, že by to přímo ohrozilo firmu !
    Což je podstatný rozdíl. Domnívám se, že pokud je 3 směnný provoz, nebo tak jako zde šlo o pár hodin odpoledne, kdy měl úřad fugovat pro veřejnost , je opravdu velmi těžké najít adekvátní náhradu, navíc ve státní správě, kde jsou místa přísně systemizovaná. Proto jsem hned na začátku psala, že je to kontraproduktivní, protože každý zaměstnavatel bude velmi ostražitý při přijímání nových zaměstnanců, potažmo žen s malými dětmi.

  • 2. 12. 2014 9:06

    Jan Slanina

    Takže podle Vás je vážným provozním důvodem to, že vedoucímu oddělení se nechce jít za tajemníkem městského úřadu, aby společně požádali radu města o povolení najmout dalšího člověka na částečný úvazek či dohodu?

  • 4. 12. 2014 8:04

    jojo (neregistrovaný)

    Pracujete ve státní správě ? Já už cca 25 let, takže vím, že tohle není tak jednoduché, jak se zdá. Samozřejmě, že v některých případech se to řešit dá, ale mně šlo spíše o ten precedens, že zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti, a to i když provozní důvody to nedovolují, jak to bylo dříve. Nyní vyhovět nemusí, jen když to přímo ohrozí existenci zaměstnavatele.
    Takže si představte na takovém magistrátě, kde máte takových cca 50 žen, které mají malé děti a budou chtít zkrátit pracovní dobu, jedna o hodinu, další o 3 atd. Už vidím, jak ved. oddělení s tajemníkem každý měsíc žádají o povolení najmout dalšího člověka na částečný úvazek , či dohodu. A samozřejmě ještě dalšího, který bude dělat všechnu tu evidenci kolem těch lidí navíc. Protože nejde jen o přímé náklady na ty pracovníky, ale také někdo jim musí počítat výplaty, vést milion různých evidencí atd. Je rozdíl pokud máte 50 zaměstnanců na plný úvazek nebo 75 , protože polovina chtěla kratší úvazek.
    Mně šlo hlavně o to, že je to povinnost vyhovět, protože myslím, že pokud to zaměstnavateli problém nedělá, tak nemá problém žádosti vyhovět.

  • 4. 12. 2014 17:45

    Jan Slanina

    No, víte, Vy máte zkrátka rozdílný výklad pojmu "provozní důvody nedovolují". Pod tímto pojmem si já vykládám věci typu:
    - zákon výslovně stanoví, že příslušná pracovní pozice musí být na plný úvazek (ale takové už snad nejsou) nebo zákon vyžaduje, aby konkrétní pozici vykonávala jedna konkrétní osoba a není provozně možné, aby byla na částečný úvazek (ale takových pozic je strašně málo, jsou-li jaké)
    - z pracoviště prostě fyzicky dřív odejít nejde (třeba loď nebo letadlo)
    - kvůli tomu, že by zaměstnanec odcházel dřív, by se musela zastavit výrobní linka, na které pracuje významný počet dalších zaměstnanců, přičemž její znovunastartování trvá 30 minut.

    To, co popisujete Vy, není "neumožňují", jen "je to pro zaměstnavatele nepohodlné". Respektive velmi často "hodila by se záminka, jak se zaměstnance zbavit a najmout na jeho místo kamaráda".

    Pokud mají vedoucí oddělení a tajemník problém chodit na Radu každý měsíc, nic jim nebrání požádat, aby jim Rada schválila celkový objem FTE (ekvivalentů plného úvazku) s tím, že o jejich naplnění konkrétním počtem hlav rozhodují o ni. Na větších úřadech rozhodují vedoucí odborů o mnohem závažnějších věcech. A na malých se to nebude stávat každý měsíc.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).