Vlákno názorů k článku Burkina Faso očima milovníka bankovních služeb od Vokurka - Veliká hloupost je cestovat do země nebo města,...
-
Vokurka (neregistrovaný)
Veliká hloupost je cestovat do země nebo města, o kterém člověk nic neví a kam člověk nepotřebuje, když jediný důvod je, že je cesta levná. To je to samé, jako kdyby člověk cestoval do nejhnusnějšího města Ruska jen proto, že je cesta levná. To je lepší přidat peníze a cestovat tam, kam člověk chce. Zřejmě jak ti darebáci znehodnotili českou korunu, aby se více utrácelo, tak někteří lidé skutečně se snaží všechny peníze utratit.
-
Každému podle jeho gusta. Byl jsem na místech, která byla mým snem (Maledivy, Mauricius) a kde jsem si musel pořádně připlatit, v turisticky "profláknutých" destinacích (Egypt, Tunisko, Dominikánská republika, Thajsko) kde to bylo za takovou běžnou cenu i v místech, kam jsem se dostal buď hlavně nebo jen díky tomu, že cesta byla levná (Turecko, Ukrajina, Mexiko, Guatemala, Maroko). A nelituji ničeho. A mohu li říci, tak nejvíce mi "daly" ty země, od kterých jsem nejméně čekal. Třeba můj první výlet na Ukrajinu se konal díky tomu že Wizz Air měl letenky z Budapešti do Kyjeva za 5 stovek a tak mě zaujala, že jsem tam byl už třikrát a doufám, že se tam po skončení aktuální situace ještě podívám. Možná se i do toho Ruska podívám, zatím mě odrazuje částečně cena a pak komplikované vízové podmínky. A když jsme u toho "nejhnusnějšího města", za to je dle některých pramenů považována Bangladéšská Dháka a taky mě láká, možná se tam někdy vypravím.
A jezdit do zemí o kterých nic nevím? No jasně, proto tam přece jedu! A i když si myslím, že o zemi vím všechno, nebo alespoň hodně, stejně tam pojedu, protože to chci vidět na vlastní oči. Někdy se totiž ty obecně známé informace liší od skutečnosti a někdy opravdu podstatně. Proto už mám na podzim koupenou letenku do Íránu (mimochodem za 5 tisíc, tomu se nedalo odolat :) ). -
Pavel (neregistrovaný)
A navíc, i když si člověk napřed nastuduje, co chce, vždy je na místě něčím překvapen.
Například v USA mi trvalo několik dní, než jsem pochopil, že při platbě kartou musím tvrdit, že je kreditní, i když byla debetní. Oni totiž ty americké debetní karty jsou jiné, než ty naše.
V UK jsem se zase zdráhal házet poštu do odpadkových košů - ony ty jejich schránky opravdu vypadají přesně jako odpadkové koše před hlavní poštou v Praze.
A někdy dát na rady je velmi nebezpečné. Například před cestou do Rijádu jsem se snažil zjistit co nejvíc, co mě tam čeká. Na stránkách našeho ministerstva zahraničí radili, že není doporučeno nosit u sebe doklady, protože se tam moc krade a nedělají se tam žádné kontroly. Skutečnost přesně opačná, nekrade se tam skoro vůbec, ale aspoň jednou denně se mi stalo, že policie přehradila ulici a všechny, co tam byli, důkladně perlustrovali. Kdybych dal na oficiální rady našeho MZ, dodnes tam hniju ve vězení.
-
Já si s sebou vždy vezu několik zalaminovaných barevných kopií poslední stránky pasu, vždy si dám do každých kalhot do kapsy jeden kus, další do příruční tašky, do kufru, do peněženky, k platební kartě,... :), prostě abych při sobě alespoň jeden kousek vždy měl..
Zatím jsem si s tím vystačil ve směnárně i v obchodě (když po mně při platbě kartou chtěli doklad totožnosti´)
ČLÁNKY DO MAILU