Stejně jim to zase ÚS dříve či později zase zruší. Stačí se podívat na poměr plateb na důchod a vyměřený důchod u nás a na západě pro lidi s průměrným a vyšším platem to dnes není nic jiného než krádež.
Pořád nechápů jak chtějí s touto zdravotní a důchodovou daní přilákat zahraniční vysoce kvalifikované síly když si ze svých vysokých platů nemůžou ušetřit ani na důchod ani na zdraví. Nikdo se zdravým rozumem k nám vědu dělat nepujde.
Ono to bude jedno. Současné lidi odcházející do důchodu oberou aniž by mohli na tuto skutečnost ještě nějak zareagovat. Jejich úspory na stáří znehodnotil již Klaus uvolněním inflace v řádu stovek procent. Mladí se důchodu stejně nedožijí, neboť se prodloužil věk odchodu do důchodu a hlavně potřebný počet odpracovaných let. Pokud se párkrát za život octnou bez zaměstnání, nemá pro ně cenu se na důchod těšit. Ti s vysokým výdělkem si však mohou za života našetřit oproti lidem s nízkými příjmy. Důchod je u nás sociální dávka, tak je nutno na ni i pohlížet. Jestli si bohatý člověk nenašetřil, pak ať nenaříká. Je to vlastně hlupák i když byl dobře placený. Situace se pro mladé lidi ještě zcela jistě změní, než půjdou do důchodu. A k lepšímu to určitě nebude.
Tak Klausovi se podařilo udržet inflaci v Československu a následně v ČR na uzdě - což vynikne zejména srovnáním se srovnatelnými ekonomikami jako jsou Polsko a Maďarsko - kde v obou zemích byla inflace PODSTATNĚ vyšší, než u nás. A po 15 letech se tady dočtu, jak Klaus inflaci uvolnil a ještě v řádu stovek procent. To jsou věci.
Jste moc mladý abyste si pamatoval. Tak se koukejte na Ženu za pultem, abyste viděl jak co stálo do roku 1989. Dnešní ceny potravin jsou přibližně 10 násobkem, ceny elektroniky , nábytku a automobilů stouply o něco méně. Jak je to přesně můžete zjistit z tabulek koeficientů přepočtu pro důchod ČSSZ.
1986 - 8x, 1989 - 7,479, 1993 - 4,075, 1998 - 2,027, 2005 - 1,26 a od 2009 je to zatím 1. Nejvíce ceny rostly za Klause mezi roky 1989 až 1997.
No, nemusím koukat na ženu za pultem, abych zjistil, že nemáte pravdu.
Máslo - tenkrát 10 Kčs, dnes 20-30 Kč, nárůst hluboko pod desetinásobek.
Vejce - tenkrát 1,20 Kčs, dnes 2 Kč, zase žádný desetinásobek.
Mléko - tenkrát 2.50Kčs, dnes 12Kč.
Šunka - tenkrát 8 Kčs, dnes 25 Kč (nepočítám italské či španělské sušené šunky, ty se tady nekrát koupit nedaly).
Vepřová kýta - tenkrát 30 Kčs/kg, dnes 120 Kč/kg.
Atakdále. Destinásobný růst u potravin je snad jen u pečiva - chleba (ten nejlevnější) tenkrát 2,60, dnes 17-27, rohlík tenkrát 0,30, dnes 1-3.
Co se týče nárůstu cen elektroniky, tak ten vypadá asi takto:
Automatická pračka - tenkrát nejlevnější 15 000, dnes 5 000
Televize - tenkrát slušná 8 000, dnes asi tak stejně
Počítač - tenkrát 250 000 (TNS Slušovice, pamatujete?), dnes 10 000
A auta (i když o ta jsem se nikdy nezájímal, tak se možná netrefím) tenkrát 120 000, dnes 200 000.
Samozřejmě, jsou i věci, která narostly mnohem více, voda nebo nájem asi tak stonásobně, energie asi patnáctinásobně. Ale ten desetinásobný růst u potravin je buďto záměrná lež, nebo bezmyšlenkovité papouškování záměrných lží někoho jiného.
Televizi, rádio, auto, počítač nekupuji každý den, ale energie jsou nutné denně:
elektřina - nárůst cca 6x
teplo - nárůst z CZT cca o 3 300 % (dříve 21 Kč/GJ, dnes 660 Kč/GJ)
voda - nárůst cca 50x a někde i více
holič pánský - dříve 5 Kč, dnes 52 Kč
nájmy za bydlení - dříve za 3+1 cca 320 Kč, dnes cca 4000 až 10000 Kč
ceny rod. domů - cca 150tis.Kč, dnes min. 2,5 mil.Kč
Pokud je dnešní příjem největší části obyvatel cca kolem 15000 Kč a někdy i určitě nižšší, tak současné ceny jsou pro tuto skupinu obyvatel POHROMA!
Když už na něco reagujete, tak si to laskavě přečtěte až do konce. Co píši v posledním odstavci? (No, pravda, o tom holiči jsem nepsal, já už u holiče dvacet let nebyl, tak ty ceny neznám).
Není podstatné, jak často nějaký výdaj máte, ale jaký podíl na vašich výdajích ten jeden výdaj činí. Za posledních 20 let se změnila struktura výdajů, ale celkově si lidi nepohoršili. Zatímco tenkrát se utratilo skoro vše za jídlo (ono taky nic jiného se téměř kupovat nedalo), dnes se nejvíc platí za náklady spojení s bydlením.
A jen tak mimochodem, moje teta měla v tom zářném socialismu důchod 400 Kčs. Ja by se vám tenkrát s tím žilo?
Ano, máte pravdu. Já vím, že se vždycky najde ekonomickej nedouk, kterej bude míchat jabka s hruškama, ale opakuju, objektivně pravdu máte. Mně je třiapadesát a bolševika a život v něm si pamatuju více, než dobře. Pracoval jsem jako strojařskej technolog, s platem cirka 3000 kaček. Jako "vedlejšák" jsem měl kapelu, ve který jsem bubnoval a která mi hodila měsíčně kolem 500 kaček. Za to pětikilko jsem zaplatil nájem a inkaso (řečeno dnešní terminologií). Novomanželská mě stála 3 stovky a zbytek byl na žití. Jeden by řekl - co ti chybělo, osle? Jenže, co s tím? Vždyť nic nebylo. Na všechno se šlo pod pult. Cestovat se nedalo. Slušnou knížku aby našinec pohledal. Slušný oblečení ani omylem, tedy jestli za slušný oblečení nepovažujete texasky. Auto bylo nejlepší žigulík šestnáctka od rusáků za 70 tisíc. Tedy nedostupný. Atd. atd.
Jenomže pravda je i z druhý strany. Tzv. "obyčejnej člověk" byl s tím málem navýsost spokojenej. Uvědomte si, jak žil. Nikdy nikde nebyl, tedy mimo Balatonu a ledový Rujány, o počítačích nebylo vidu a stejně by mu byl na prd, byl rád, když uměl číst, móda byla do fabriky nebo statku do chlíva zbytečná, prát se dalo v neckách.... Proto ta spokojenost plebejců. To bolševik uměl, dal jim práci (lopatu nebo v lepším nějakej soustruh), dal jim chleba za 5.20, housku za třicet halířů a mlíko za kačku osumdesát, ale taky rum za třicet babek a partyzánky za 60 halířů. A plebejec byl nadšenej. Dneska se plebejec duševně nikterak nezměnil. Pořád čeká, že mu někdo dá do huby rohlík, do jedný ruky panáka lacinýho rumu a do druhý lípu. Pořád věří tomu, že má na všechno nárok. Laciný žrádlo, laciný energie, laciný bydlení, zadarmo doktory, lacinou Rujánu.., zkrátka blb zůstane blbem. Tak to vždycky bylo, je a vždycky bude. Není to otázka růstu ekonomickýho, ale duševního. A v něm náš národ nechutně zaostává.
Hezkej den.
Jenze oni tenkrat spokojeni nebyli. Generalni stavba (jak u nas tak v Polsku a vsude jinde) byla tak silna prave protoze se ji zucastnili ti "plebejci". A ti se ji zucastnovali protoze spokojeni nebyli. To bylo to co komunisty vykoplo od vesla, ne nekolik studentiku, ale v kombinaci s tim, ze nejaci studenti (beztak prevazne burzoazniho puvodu a placeny reakcnimi silami) je nezajimali, ale kdyz jim zacala stavkovat delnicka trida to byl teprve narez a to je vykoplo od kormidla.
A ještě ten nábytek: Shodou okolností jsem byl před pár týdny nucen přemístit stěnu v obýváku... Na zadní straně jsou ještě nálepky. Takže skříňka z dřevotřísky, s dvířky, rozměry 50x50x120 cm, 1980,- Kčs v r. 1989... Fakt si myslíte, že cena nábytku stoupla, byť jen mírně?
Aktuální cena Fiat Punťa 100 kKč (byť na úvěr, takže vyleze dráž) - to stál v r. 1989 Favorit, ne?
Uznávám, že s těma potravinama jsem to přehnal a nárust po prvním vzdutí po Klausově devalvaci koruny k marce se pak částečně srovnal a ceny mléčných výrobků s otevřením trhu zase poněkud poklesly. Přesto, kdybyste měl v té době (1989( našetřeno v bance na stáří třeba 10000 Kč, kolik byste tam měl při našich úrokových sazbách dnes? Pochybuji, že by to byl 7,5 násobek. To číslo je neoddiskutovatelné a používá se pro přepočet odvodů na důchod.
Proto jsem přesvědčen, že jedině průběžný systém je schopen pružně reagovat na inflaci. Vždyť vezměte si zhodnocení vašich úspor v penzijních fondech v posledních 3 letech. U většiny je pod inflací.
Ano bude.
Těm, kterým vychází vyměřovací základ kolem 28200 Kč bude krácení činit až 800 Kč. (28200 - 11000) x (30 - 23) x 0,01 x 66 = 795 Kč
(2.redukční hranice 2001 - 1.red.hr.) kráte (stávající koef. méně nový koef.) kráte přep. z procent kráte počet odprac. let přibližně 44 x 1,5% za každý rok.
Pokud tedy Drábek prosadí svoji reformu postihne to všechny, kteří mají dlouhodobě plat cca 40% nad minimální mzdu, nejvíce však ty s mírně nadprůměrnými mzdami jako jsou učitelé, policajti, hasiči, lékaři a vyšší státní úředníci. Vysmátí budou důchodci až nad dvojnásobkem průměrné mzdy.
No, to by s přivřením všech očí platilo v případě konstantního počtu plátců (pokud se bude předpokládat, že růst mezd kopíruje inflaci).
Ale ani příjem do průběžného systému kopírující inflaci vám nezajistí, že vyplácené důchody budou kopírovat inflaci - zase vám tady hapruje proměnný počet příjemců důchodu.
Otázka je, kam jste to uložil. KB v roce 1990 zavedla spořící účty s pevnou úrokovou sazboui 18% a pokud vím, tak ještě v roce 2000 ta sazba platila (jen KB omezila možnost vkládat nové peníze). Kdo toto využil a po roce 2000 ty prachy točil třeba na stavebním spoření, tak určitě získal více než ten 7,5 násobek.