To co je uvedeno v článku je skutečně pravda. Praxe však bývá mnohdy složitější a zmiňovaný kurzový zisk bývá spíše výjimkou než pravidlem. Především zde mělo zaznít, že termínové operace jakéhokoliv typu mají význam pro firmy, které realizují zakázkovou výrobu a ke splatnosti dojde v budoucím období, přičemž kalkulaci je nutno provést již dnes. Tam do značné míry chápu využitelnost forwardů. Pakliže se ale jedná o obchodní činnost nebo nahodilejší nákupy či inkasa zahraniční měny, není dle mého názoru forward na místě. Taktéž problematika s tím spojená bývá náročnější než u klasického spotu. Závěrem nutno podotknout, že tyto operace musí být výhodné nejdříve pro banku a pak až pro klienta...
Dost často se ovšem taky stává, že ani 1. června platba nedojde, zákazník prostě zaplatí jěště o něco později, kurz se mezitím zvýší a nešťastník co udělal toto skvělé zajištění kurzu si musí nakoupit eura např. za 32 Kč aby je prodal bance jak se zavázal a prodělá 40000 Kč. Pokud bude muset nakupovat devizy, prodělá skoro vždycky, pokud kurz neklesne skutečně hodně už jen kvůli rozdílům deviza prodej-deviza nákup.
Já jsem příklad pochopil tak, že jde jen o demonstraci a vysvětlení, jak to probíhá. Pokud firma významnou část své produkce realizuje v cizí měně, pak jde celkově určitě o vyšší částky než 20T EUR. Kontraktů je určitě víc, navíc bývá zvykem nezajištovat celých 100%, dalším možným krytím je nákup od dodavatelů v cizí měně.
Ale i v tomto případě je řešením měnový SWAP, ovšem ten taktéž není úplně zadarmo. Ale nevím, jaká je minimální částka pro jeho realizaci.