Blíží se konec éry akciových fondů?

Při individuálním nákupu akciových titulů na sebe investor bere vyšší investiční riziko, než je tomu u akciových OPF, kde se toto riziko rozloží mezi velké množství titulů. Zde se ale investice investorovi prodražuje díky nákladům ze strany správce fondu.

Většina zahraničních akciových fondů si účtuje vstupní poplatek v rozmezí 4 – 6 % a manažerský poplatek (za správu fondu) ve výši 1,5 – 3 % z průměrné roční hodnoty majetku. Při hypotetické investici 100 tisíc korun, ročním manažerském poplatku fondu ve výši 2 % a ročním průměrném zhodnocení jen 5 % (!), činí za 5 let ztráta výnosů asi 13 tisíc korun! To znamená, že manažerské poplatky připraví investora za 5 let na výnosech asi o 13 %! O to více by se měli investoři zaměřit při výběru akciového fondu na důvěryhodnost správce fondu a jím dosažené dlouhodobé výsledky při zhodnocování majetku podílníků. Z tohoto důvodu si každý akciový fond bere jako měřítko své úspěšnosti index některého z kapitálových trhů (tzv. benchmark) nebo jeho oborovou část, jako jsou např. biotechnologie. Cílem fondů je přitom tento index dlouhodobě překonávat.

Drtivá většina fondů ale bohužel za indexy dlouhodobě zaostává! Investora tak čeká při výběru vhodného fondu, od kterého očekává nadprůměrné zhodnocení vložených finančních prostředků, nelehký úkol!

Na finančním trhu se tak objevil nový akciový investiční nástroj „indexový certifikát“, dostupný každému drobnému investorovi. Ten mu zaručuje za minimálních nákladů kvalitní rozložení rizika. Indexové certifikáty věrně kopírují pohyby indexů příslušných akciových trhů, které reprezentují nejvýznamnější společnosti daného kapitálového trhu, jejichž počet se pohybuje od několika desítek (DJIA) až po stovky firem (S&P 500). V níže uvedené tabulce naleznete pro příklad některé vybrané indexové certifikáty s jejich hodnotou k 1.3.2002.

Každý investor si tyto cenné papíry může pořídit na světových kapitálových trzích, prostřednictvím licencovaného obchodníka s cennými papíry. Poplatky většiny obchodníků se pohybují v rozmezí 15 až 25 dolarů za uspokojený pokyn. Při investici v přepočtu 50 tisíc korun, tak činí nákupní poplatek asi 1,5 % z investované částky! Při prodeji těchto cenných papírů je to stejné. Kromě pořizovacího a prodejního poplatku se již u této investice žádné další dodatečné náklady nevyskytují. Je také důležité nezapomínat na možnost osvobození od daně z příjmu v případě, že časový rozdíl mezi nákupem a prodejem cenného papíru přesáhne lhůtu 6 měsíců!

Drobný investor tak může dlouhodobě, díky pasivním indexovým investicím, ušetřit i vydělat nemalé peníze. Pro podílové fondy hovoří jedině možnost pravidelného investování malých částek a ani zde nemusí investor myšlenku indexového investování úplně opustit, protože již existují indexové podílové fondy, které popularity indexového investování využívají. Náklady se při investici do těchto fondů pohybují jen těsně nad náklady při přímém nákupu indexových certifikátů, což může být pro pohodlného investora výhodou, protože investice do podílového fondu bývá ve většině případů jednodušší i časově méně náročná.

Poznámka: Autor je poradcem http://www.sep­net.cz/