Před příchodem pandemie příjmy českých domácností rostly. Na každého člena domácnosti připadal v roce 2019 průměrný čistý příjem 209 800 korun (medián příjmů činil 192 800), což je o 14 700 korun více než v předchozím roce 2018. Při očištění od inflace to znamená reálný nárůst příjmu o 4,7 %. Měsíční průměr čistých příjmů na osobu dosáhl v roce 2019 částky 17 479 korun.
Vyplývá to z průzkumu, který pravidelně provádí Český statistický úřad jako národní verzi evropského statistického šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions). Šetření zkoumá životní úroveň českých domácností a zapojilo se do něj 11 500 domácností ze všech krajů republiky. Průzkum z roku 2020 zachycuje příjmy domácností za předchozí kalendářní rok, tedy 2019. (Pracuje s čistým peněžním příjmem domácnosti, který zahrnuje příjmy ze zaměstnání, z podnikání či jiné samostatně výdělečné činnosti, příjmy z dalších zaměstnání nebo dohod a vedlejších činností, dále důchody, sociální dávky, příjmy z pronájmu a z finančních aktiv. Jako příjem se chápe také přijaté výživné a finanční podpora od jiných domácností.) Celkový příjem domácnosti je přepočítán na každou osobu v domácnosti, čímž je zohledněn počet jejích členů.
Srovnání průměrných ročních čistých peněžních příjmů domácností na osobu v letech 2018 a 2019 podle typu domácnosti, zdroj: Český statistický úřad.
Pod příjmovou hranicí chudoby se nachází necelý milion českých domácností
U člověka, který žije sám, je jako hraniční příjem chudoby stanovená částka ve výši 13 640 korun měsíčně (163 680 Kč/rok). V případě rodičů s dvěma malými dětmi se jedná o částku do 28 644 korun na domácnost za měsíc. Podíl osob, které se ocitly pod uvedenou příjmovou hranicí, se snížil z 10,1 % (tedy zhruba milionu obyvatel) na 9,5 %. To je vyjádřeno konkrétními čísly asi 990 tisíc obyvatel České republiky.
Zmíněný ukazatel nepopisuje chudobu lidí ve smyslu hmotné nouze, ale rozdělení příjmů v dolní příjmové polovině populace. Míra ohrožení chudobou je indikátor, který se počítá podle metodiky dané Eurostatem. Udává počet osob v domácnostech, které nedosahují svými příjmy na určitou hranici. Oproti předchozímu roku se v důsledku růstu příjmů zvýšila hranice ohrožení příjmovou chudobou o 822 korun za měsíc.
Měsíční příjem vymezující hranici ohrožení příjmovou chudobou v roce 2020
| Jednotlivec | 13 640 Kč |
|---|---|
| Dvě dospělé osoby | 20 460 Kč |
| Rodič s dítětem do 13 let | 17 732 Kč |
| Rodič se dvěma dětmi staršími 13 let | 27 280 Kč |
| Rodiče s dítětem do 13 let | 24 552 Kč |
| Rodiče se dvěma dětmi do 13 let | 28 644 Kč |
| Rodiče se třemi dětmi – jedním do 13 let, dvěma staršími 13 let | 38 192 Kč |
Příjmy nejchudší části populace rostly rychleji než příjmy střední třídy
Hranice ohrožení příjmovou chudobou každoročně stoupá, ale míra ohrožení příjmovou chudobou se za rok 2020 snížila. Což je ovlivněno nerovnoměrným rozdělením tempa růstu příjmů, kdy příjmy u 10 % domácností s nejnižšími příjmy v roce 2019 (na rozdíl od roku 2018) rostly rychleji než u středně příjmových kategorií obyvatel. Může za to mimo jiné zvýšení minimální mzdy a důchodů.
Počet domácností ohrožených příjmovou chudobou mezi seniory staršími 65 let klesl ze 41,2 % na 37,4 %. U domácností tvořených osobami do 65 let věku se počet lidí ohrožených chudobou snížil z 17,1 % na 15,9 %. Podíl ohrožených domácností samoživitelů ale naopak vzrostl z 29,3 % na 31,6 %.
Podíl osob ohrožených příjmovou chudobou podle typu domácnosti v letech 2019 a 2020 (v %), zdroj: Český statistický úřad.
V minulých letech přibývali ve skupině lidí ohrožených příjmovou chudobou nejčastěji osaměle žijící důchodci starší 65 let. V roce 2019 byl (poprvé od roku 2016) zaznamenán v této příjmové kategorii pokles počtu jedinců ohrožených příjmovou chudobou, a to zhruba o 25 tisíc osob.
Před rokem 2019 podíl domácností pod hranicí příjmové chudoby několik let soustavně rostl, zdroj: Český statistický úřad.
Meziročně také ubylo lidí, kteří žijí v domácnostech trpících materiálním nedostatkem. Jde o domácnosti, jež si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více z třinácti sledovaných položek. Například pořídit nový nábytek za opotřebovaný (30 %), zhruba pětina domácností si nemohla dovolit neočekávaný výdaj ve výši 12 000 korun a týdenní dovolenou. Téměř dvě třetiny respondentů nepociťovaly nedostatek ani v jedné z dotazovaných kategorií.
Podíl osob v domácnostech, které si v roce 2020 nemohly dovolit z finančních důvodů uváděnou položku
| Pořizovat nový nábytek za opotřebovaný | 28,0 % |
|---|---|
| Neočekávaný výdaj ve výši 12 000 Kč | 19,5 % |
| Týdenní dovolená | 18,7 % |
| Automobil | 5,1 % |
| Jíst maso, ryby, drůbež obden | 4,1 % |
| Pravidelná volnočasová aktivita | 4,0 % |
| Útrata pro sebe každý týden | 4,1 % |
| Schopnost uhradit náklady na bydlení | 3,0 % |
| Vytápěný byt | 2,2 % |
| Nové oblečení za obnošené | 2,2 % |
| Připojení k internetu | 1,4 % |
| Dva páry bot | 0,4 % |
| Scházení s přáteli, příbuznými 1× měsíčně | 1,4 % |
Nejohroženější skupinou jsou z pohledu materiálního nedostatku domácnosti samoživitelů s jedním či více dětmi, daleko za nimi pak senioři ve věku 65 let a starší. Naopak nejméně jsou ohroženi materiální a sociální deprivací domácnosti úplných rodin s dětmi.
Nejvíce za bydlení vydají ze svých příjmů senioři
Jednou z nejvýznamnějších položek rodinného rozpočtu jsou výdaje na bydlení. Obecně platí, že bydlení v nájmu je pro domácnost dražší než bydlení ve vlastním bytě či domě. Úplné rodiny s dětmi častěji žijí ve vlastním domě, u neúplných rodin a jednotlivců naopak převládá bydlení v nájmu, protože si pořízení vlastního bydlení nemohou dovolit.
O finanční situaci domácností vypovídá, jak velkou zátěží jsou pro ni náklady na bydlení oproti čistému peněžnímu příjmu na domácnost. (Platí přitom, že v období, kdy byl průzkum prováděn, rostly příjmy domácností rychleji než náklady na bydlení.) Největší část ze svých příjmů, více než čtvrtinu, vynaloží na bydlení osaměle žijící senioři, i když jsou jejich výdaje v této oblasti nejnižší. Nejvíce měsíčně za bydlení zaplatí neúplné rodiny s dětmi, které za něj dají téměř 25 % svých čistých příjmů.
