Názory k článku Bez poplatků to nepůjde, ale cesty od nich existují

Muzu potvrdit, ze zmenit banku je naprosto bez problemu. O novy ucet jsem pozadal na internetu, kuryr se smlouvou dorazil ke me domu pro podpis, platebni karty dorazi primo do schranky. Zmena trvalych a jednorazovych prikazu prikazu je otazkou peti minut kopirovani z jednoho panelu internetoveho bankovnictvi do druheho. A ty dve jedina inkasa (elektrina, plyn) se podarilo zmenit mailem. Casove nejnarocnejsi tak paradoxne bylo zmenit cislo uctu u zamestnavatele. Vysledkem jsou z meho pohledu hlavne nulove poplatky a narozdil od sporitelny i rozumny sporici ucet. Nejake mouchy by se samozrejme take nasly, ale za tu zmenu to stalo.

Nu zalezi na tom, co od banky ocekavate. Zmenit banku neni zase tak jendoduche. A uz vubec to neni levne. Nejde jenom o presmerovani trvalaku, inkas a SIPA, ale v prvni rade o kontrolu doslych plateb a jejich spravne zauctovani. Navic behat na mzdovku a vysvetlovat treba praveke predcisli (jako ma treba mBank) neni prave casove zajimave. Je s tim spojeno dost prace a hlavne nervu, zda-li vsechny platby dojdou, odejdou a nikde nebude nic chybet. A tenhle bordelmuze tvat treba i dva mesice. A to i pres sprvane zauctovani treba prvni platby. A kdo my hyposku nebo uvery - to je teprve lahudka, rozhodne to neni takova trivka jak tady porad nekdo lici. Otazkou je v prvni rade je, zda-li to za to stoji. Ale tu si musi kazdy polozit sam...

A je v tom času započtený i to že musím dojít na čez oznámit změnu účtu inkasa ? Příp. i jinam kdo toho má víc......

Zmena inkasa plynu i elektriny jde bez problemu provest emailem. V mem pripade prislo potvrzeni zmeny cca do hodiny a to byl vikend pozde vecer...

to vase "prehistoricke predcisli" muzete s klidem ignorovat ... nema tam zadny vyznam vsechny platby chodi i kdyz cislo uctu uvadite bez predcisli to mam overeno uz mesici praxe

krome toho to v FAQ napovede na svych strankach uvadi i samotna mbank, to predcisli je tam k nicemu.

Tento příběh však platí v jediném případě - u mBank. Zkuste si zřídit účet třeba u Poštovní spořitelny a bude to úplně jinak. Cestu na přepážku si pěkně prošlápnete.

Nechtel jsem delat reklamu na konkretni banku. Kdybych vsak sel do Postovni sporitelny, tak verim, ze celkove by me to o moc vice casu nestalo. Sice by tam byla navsteva pobocky, ale zase by odpadlo domlouvani se s kuryrem.

Ja tentokrat s autorem souhlasim. Je treba si uvedomit, ze kazdy klient ma jine naroky a zaroven i jiny prinos pro banku. Jeden potrebuje pokladnu v bance, druhy nepracoval s hotovosti (krom bankomatu) nekolik let. Nastesti uz je moznost volby. Ale jeste bych se ozval na tu narazku ohledne parazitovani na cizich bankomatech. Jednak banky co nemaji vlastni sit bankomatu plati jejich vlastnikum nemale castky za pouziti a jsou tu i site bankomatu jako Pharo ci Euronet, ktere jsou dokonce levnejsi.

Zdravim z UK. Autor ma docela pravdu. Ja nam ucet u mensi banky v Londyne, vybery z bankomatu zadarmo po celem svete, neplatim za prevody v UK, vedeni uctu zadarmo. Ale kontokorent neumi, uvery maji silene sazby a hypoteka je pro me dost draha, sazby okolo 8 %. Kdyz jsem si tu kupoval loni byt, vyslo me levneji si vyridit hypoteku u sve ceske banky i pres ten jejich stupidni poplatek za vedeni hypoteky (neco kolem 150 ci cca 5 GBP). Je to proste neco za neco.

chci se zeptat zda je v Londzně banka která se jmenuje Jordansko internacional bank díky

Tak jsem si precetl clanek znovu a se zaverem si preci jen dovolim nesouhlasit. Jsem jednoznacne proti regulaci bankovnich poplatku, ale na rozdil od autora si myslim, ze diskuze o nich je dulezita. Mala informovanost vede prave k tomu, ze lide misto zmeny banky (nekdy muze stacit zmenit i balicek v ramci banky) voli politicke strany ktere si daji do volebniho programu jejich snizovani. Kdyz uz si politici chteji prihrat polivcicku, moli by neco udelat s prehlednosti bankovnich produktu. Jako priklad uvedu udavani RPSN u pujcek. V nekterych sazebnicich aby se prase vyznalo..

To je sice pravda, ale dokud budou sazebniky neprehledne a nabidky balicku sluzeb komplikovane, spousta lidi ani nebude mit chut se v tom vrtat. Misto toho budou nadavat a cekat na zasah zhury.

staci jit na internet a procist si par diskusi ... neni ani treba se tema sazebnikama prohrabovat :-) mBank z toho jasne vyjde nejlepe, je to snad jedina banka co z nam se kterou jsou jejich vlastni klienti opravdu spokojeni

No o tom bych mel snad neco vedet ;-) Ale dobre, vim ze vetsine klientu soucasne produkty mBank postacuji a jsou s nimi spokojeni. Ti ostatni maji vetsinou jeste jiny ucet a svoji nespokojenosti na foru chteji mBank motivovat k vyssim vykonum :-)

ano to je asi pravda .... kdyz se ptate osobne zkousi na vas ruzne psycho manyry ... fakta jsou lepsi ... vubec nejlepsi je precist si primo nejake srovnani vice bank.

Mno pane kolegi, prestoze pravidelne ctu vase komentare a s vetsinou se da souhlasit, tady bych pouze podotknul, ze mBanka neni prave priklad te jedine spravne volby. Tahanice kolem SIPA, problemy s mPujckou, katastrofalni situace na jejich centrech a dalsi problemy vcetne ponekud drevarskeho IB. Mam ji taky a tvrdim, ze jako alternativa je to jakz takz, ale stejne si drzim banku vedle. Pojisteni spojene s kartou, bezpecnost pristupu, embosovana VISA a dalsi sluzby jsou pro me standardem, ktery mBanka zatim nenabizi. Kdyby u nas zacinala, tak prosim, ale jsme uz n-ta zeme, tak si myslim, ze to soudruzi z Polska nejak nezvladaji.

Co je na formatu PDF nestandardniho? A ktery jiny bezny OS ho nezvlada?

Co to jsou "rozumné" kurzy zahraničních měn? Co kreditka od Citi, bez poplatků, ta má nerozumné kurzy?

Bohuzel u CITI maji karty kurzy vylepsene o cca 2% poplatek..

Stejně jako některé auto klimatizaci má a druhé nemá, tak některé banky poplatky mají a jiné zase ne. Každý si může vybrat. Takže nekonečná diskuse o bankovních poplatcích je tak trochu o ničem.

Souhlas, a dodám, že politici vyřeší kulové. Posledně řešili poměrně jednoduchou značku C15 a tu klauniádu jsme všichni viděli. Nechat je řešit bankovní sektor je cesta do totálního banánu

potiz je bohuzel v tom ze lide jsou v pausalu jeste tupejsi nez ti politici .... bohuzel ...

tedy ve smyslu tom, ze davove neumi udelat zadne racionalni rozhodnuti ... pouze pokud je k tomu zene iracionalni davova psychoza :-)

je tedy nutne vyvolat iracionalni davovou psychozu s prechodem na mbank (treba to namirit jako protest proti "bankeri kamennemu" ze) aby se nakonec stalo neco co vlastne ma racionalni zaklad ale ve skutecnosti ten nebyl a ani nemohl byt hnacim motorem, proto konkurence de fakto nefunguje. Staci reklemni masaz a proda se vsechno ...

Teda pane Chvátale, dneska je to fakt o ničem. Nejlepší perla je "Nikdo nebude nadšen z protivného bankéře na periférii města". No, z protivného bankéře třeba v centru taky nejsem odvázaná. Prostě klient chce dobrou službu za rozumný peníz. Ne dát do banky zdarma peníze a ještě za to bance platit, když úvěry jsou za 26% RPSN. Od nenažrané banky uteče i náročný klient. Je to jako se vším: nebýt líný, zjišťovat informace a v případě, že cena za služby přesahuje moji představu a chuť tyto peníze vydat jít prostě jinam, je-li kam, což dneska naštěstí je. Jinak souhlasím s tím, že jsou i poplatky, před kterými neuteču a taky bych ráda, což jsou nebetyčné poplatky státní správě. Proč tu nediskutujeme taky o nich? Například o tom přiblblém poplatku za převod staršího auta, co má platit od 1.1.2009 nebo o zakrývání a odkrývání značek na D1 a jinde? To není přiblblost nejvyššího kalibru? Vždyť je to jak na komunistické spartakiádě: mávnu praporem zleva doprava a všichni zařvou hurááá, mávnu praporem zprava doleva a zase se ozve hurááá. Co si má kdo vyřvávat, jak se mu zachce? Všechno hezky na povel, už nepolezeme do zádi Východu, ale budeme provozovat rektální alpinismus směrem na Západ. Dožiju se ještě vlády zdravého rozumu?

Co se týče státní správy, komunikuju s řadou lidí prostřednictvím regionálního tisku, tu pochválím, tu zdrbnu, kde si to problém vyžaduje. Pokud je někde problém, řešíme to s místními zastupiteli i se správou města osobně. Iniciovala jsem vznik jednoho zákona, bohužel neprošel kvůli následným volbám, prostě to poslanci nestihli projednat. Zabránila jsem vzniku dvou zákonů fantasmagorických, poukazem na to, co by v praxi znamenaly. Je vám to na jednoho člověka málo?

to už si snad opravdu děláš kozy, ne?

Nedělám, mám vlastní.

Celý článek je skoro pravda. Jen opakuji, že poplatek za vedení účtu není poplatek za službu.To není služba, to je povinnost banky. Ta si vypůjčila peníze a bez řádné evidence na účtu věřitele by jí nikdo peníze nesvěřil. Kdo chce podnikat v bankovnictví (s vypůjčeným kapitálem), neměl by si, dle mého názoru, účtovat žádné poplatky minimálně za: Vedení účtu, došlé platby a jeden výpis za rok, a to ze zákona. Jak vidět, trh to jen tak nevyřeší.
Za skutečné služby nechť si účtují poplatky, cose dá dělat. Tam se může uplatnit vliv konkurence.

Na druhou stranu, byť je roční výpis dán zákonem, někdo ho zaplatit musí a stát to nebude. Jen za něj by banka mohla účtovat 2,- měsíčně, aby měla alespoň na poštovné.

Co se týká příchozích plateb, tak naprostý souhlas. Co se týká odchozích plateb, nazval bych to snad i lichvou - banka službu nakupuje za 0,25 Kč a prodává vpodstatě bez jakékoliv přidané hodnoty, za 5,- až 7,- Kč.

> Banka službu nakupuje za 0,25 Kč a prodává vpodstatě bez jakékoliv
> přidané hodnoty, za 5,- až 7,- Kč.

No tak proc pouzivate banku a neposilate platby rovnou pres CNB za tech 0.25 Kc ;-)

A jde to vůbec? Já bych taky rád koupil nové auto od výrobce za 200 tisíc ale asi to nejde, tak ho musím koupit za 360 tisíc od prodejce. :-)

No jasne. Pokud si budete platit pronajaty datovy okruh do CNB, zaplatite si naprogramovani systemu ktery se s tou CNB bude datove bavit... :-D Uz jsem to sem psal asi 10x - vetsina nakladu bank je fixnich takze pocitat stylem "maji naklady na platby 0.50" je nesmysl.

Ad auto: Ale jde to. Staci sehnat par set dalsich zajemcu, pak dat poptavku na to mnozstvi a uvidite, na jakou se dostanete cenu ;-)

Publikováno dne 19.11.2008 na http://www.blisty.cz/2008/11/19/art43860.html

František Nevařil: Banky, nebo lichva?
Faktických, věrohodných a publikovaných srovnání skutečných výsledků naší ekonomiky v době "zločinného" komunismu a "svobodného" kapitalismu pořád není dost, přesněji řečeno nejsou žádné. Místo toho máme pořád na stole jen neurčité bláboly a zatracování "totality" jako samozřejmého zla o němž se ve slušné společnosti nepochybuje. Právě proto je nutno konkretní skutečnosti vyhrabávat a porovnávat. V tomto případě půjde o působení a hospodaření bank či peněžnictví, tedy odvětví, které je do určité míry pokládáno za páteř národního hospodářství státu.
1. V roce 1989 jsme měli v ČR jen 6 domácích bank, 1 domácí banku v zahraničí a 1 pojišťovnu. Z toho jen nová Agrobanka byla soukromá (v domácím vlastnictví), ostatní ústavy byly výhradně státní. V bankách pracovalo 19.511 a v pojišťovně pak 6.485 zaměstnanců. Průměrné mzdy v tomto odvětví odpovídaly zhruba celostátnímu průměru ve státním a družstevním sektoru národního hospodářství. Celkově toto odvětví vykázalo 22,736 mld. Kčs zisku (18 % z celkového zisku NH v ČR). Banky nedostávaly a nepotřebovaly sebemenší rozpočtové dotace a sanace. Vklady měly stoprocentní státní záruky, které nemusely být nikdy porušeny.

Zisk plynul především z depozitních a úvěrových obchodů, protože poplatky za bankovní služby - především pro obyvatelstvo - v podstatě neexistovaly. Přitom byly dlouhodobě stanoveny a používány pevné sazby z neterminovaných vkladů ve výši 2 %, z terminovaných vkladů 4 %, ze životního pojištění pak 6 % - při roční inflaci okolo 1 %. Průměrná sazba z úvěrů naproti tomu dosahovala jenom 5,7 %, z toho ze spotřebních úvěrů pro obyvatelstvo 3,4 % (v tom např. novomanželské půjčky na pořízení bytu jen 1 %). Podniky platily 6,4 % z investičních úvěrů a 6,1 % z provozních úvěrů (družstva jen 4,8 %, a bytová družstva dokonce jen 1 %). Tzn., že průměrné úrokové rozpětí (bankovní výnos) činilo celostátně nejvýše 2,7 až 3 %. Všechny poskytnuté úvěry byly bonitní a tedy plně návratné, protože úvěry nesplacené ve lhůtě ke konci roku 1989 dosahovaly za celou ČSSR jen 700 mil. Kčs (tj. pouhých 0,14 % z celkového rozsahu poskytnutých úvěrů).

Peněžnictví tehdy obsluhovalo stejný - a spíše ještě větší - počet obyvatelstva jakož i "fyzický" rozsah (výkon) národního hospodářství jako dnes. Přitom domácí mezibankovní platby (převody) byly běžně prováděny a zúčtovány nejvýše do dvou dnů, a také zúčtování se zahraničím bylo operativní a plynulé. Bankovní výpisy byly přehledné a okamžité. Byla zaručena stoprocentní jistota vkladů, jakož i jejich anonymita. Naše banky tehdy prokazatelně nebyly pračkami "špinavých peněz". 2. Poslední podobné údaje máme za rok 2000. Jak známo mezitím došlo až k nepříčetné inflaci peněžních institucí. Takže díky tomu jsme už tehdy měli 40 bank, kromě ČNB, Konsolidační banky a Záruční a rozvojové banky soukromé, a to převážně (95 % výše bankovních aktiv) už v zahraničním vlastnictví. Z toho už bylo 10 bank v likvidaci a 6 v konkurzním řízení. Nad rámec toho tu máme nově desítky kampeliček, leasingových společností a stovky nejrůznějších investičních fondů; dále 76 pojišťovacích společností. Suma sumárum statistika udává existenci celkem 2.211 finančních a peněžních institucí, kromě dalších desetitísíců fyzických osob pracujících mimo jejich rámec v tomto odvětví.

Celkem tu pracovalo přes 86 tisíc osob (v samotných bankách z toho 53,6 tisíc). Jejich průměrné měsíční mzdy dosahovaly 25.457 Kč a representovaly 190 % průměrných mezd (v rámci toho jak známo mzdy generálních ředitelů největších bank a pojišťoven se pohybovaly mezi 300 až 500 tis. měsíčně, nehledě k jejich dalším čtrnáctým a patnáctým platům a desetitísíům různých prebend, tj. dalších hražených osobně reprezentačních výdajů). Sítě bank a pojišťoven jsou duplicitní až triplicitní a jsou tedy skoro na každém rohu. Jen hrubý pohled na jejich vybavení ukazuje na zbytečný a drahý luxus až přepych, na nadměrný rozsah neúčelně využívané a opakovaně obměňované všeliké moderní výpočetní a další kancelářské techniky atd.atd. Pokud vezmeme v úvahu, že rozsah jejich funkcí pro obyvatelstvo a národní hospodářství v podstatě (kromě nadbytečných a parazitních překrývajících se "služeb pro služby") se při nejmenším nezvýšil, pak jejich reálná produktivita práce (měřeno počtem pracovníků) klesla na pouhou čtvrtinu původní úrovně, přičemž celkové náklady provozu se zvýšily na desetinásobky. Pokud bychom to navíc měřili poměrem výše reálných vkladů a úvěrů (po jejich přepočtu na srovnatelné ceny), byl by tento pokles ještě výraznější, a zřejmě by dosahoval zhruba jedné desetiny až 15 % původních výkonů na pracovníka.

Přitom průměrné úrokové sazby z vkladů dosáhly jen 3,4 % (u vkladů v cizí měně jen 3,07 %), z toho u terminovaných vkladů 4,25 %, při roční inflaci okolo 3,9 %. Navíc z těchto úroků vkladatelé platili 15 % daň, která dříve vůbec neexistovala. Průměrná úroková sazba z úvěrů podle statistiky se udává ve výši 7,16 %; jiné údaje však uvádí (za rok 2001 kdy úroky z vkladů ještě dále klesly), že úroky (pro fyzické osoby) z hypotečních úvěrů se sice pohybovaly mezi 6,5 až 10 %, ale ze spotřebitelských úvěrů už mezi 10 až 15 %, z kontokorentních úvěrů mezi 11 až 19 %, z hotovostních úvěrů mezi 13 až 19 %, a z kreditních platebních karet snad ve výši 25 a dokonce až 30%. To už representuje úrokovou "marži" dosahující dost běžně 15 až 20 %.

Navíc jak známo, banky tvrdě zvýšily a dále zvyšují poplatky za své "služby" spojené s jejich obchody, dříve jak známo většinou bezplatné. A o kvalitě těchto služeb má veřejnost dost informací a vlastních špatných zkušeností. Platby jsou přitom prováděny zdlouhavě a opožděně bez možnosti dovolání se nápravy, dochází k defraudacím a krádežím "vkladů", výpisy má každá banka jinak koncipované a většinou nesrozumitelné; z bank se zkrátka staly byrokratické instituce chovajících se někdy vůči klientům hůře než státní a komunální úřady (hlavně že se mění jejich loga, reklamní slogany, vnitřní postupy apod.). Snaží se nám stále vtloukat do hlavy, že mají na prvním místě zájem klientů, ve skutečnosti ale všechno co podnikají se děje převážně proti nim - hlavně vkladatelům - proti jejich zájmům.

Hodnota vkladů a tím spíše investic v jiných instrumentech (akciích, dluhopisech, podílových listech) není už dávno zaručena, nebo je zaručena státem jen do určité míry - desítky miliard ztrát vzniklé mezitím z tohoto důvodu občanům jsou notoricky známé a není ani třeba je připomínat. Anonymita vkladů je nebo brzy už bude v rámci rozvoje "svobod a lidských práv" zrušena, a přitom všem se banky čím dál více a jistě oprávněně posuzují jako pračky "špinavých" mafiánských a zločineckých peněz. Bonita poskytovaných úvěrů se zcela zhroutila, banky nebyly schopny zajistit návratnost výrazné části svých úvěrů, o čemž nejvíce svědčí údaj o částkách, kterými je už musel stát za ztráty z toho vzniklé sanovat (viz dále). Otázkou zůstává, kolik z toho bankovní pracovníci, zejména jejich odpovědní šéfové s patřičnými pravomocemi "shrábli" za jejich poskytnutí, resp. za "obdarování" takových povedených klientů do vlastních kapes. A při všech těchto "požehnaných" podmínkách vykázaly za rok 1999 banky zisk jen ve výši 9,4 mld. Kč (po všech těch mohutných zdraženích a zhoršeních služeb to banky v roce 2001 dotáhly na 17,2 mld. Kč zisku - dle Hospodářských noviny z 3.4.2002), investiční fondy a leasing jen 1,3 mld. Kč, a pojišťovny jen 2,6 mld. Kč. Celkem tedy 13,3 mld. Kč, což v cenách roku 1989 představuje tak asi 3 mld. Kč, tedy pouhých 13 až 14 % původní úrovně z roku 1989; to je ještě výhra, protože před rokem 1998 vykazovalo peněžnictví dokonce souhrnné ztráty. A to nemáme k dispozici žádný přehled o výsledcích, resp. ztrátách nejrůznějšícíh jiných dceřinných společností bank a pojišťoven.

3. Takže banky a vlastně celé peněžnictví dnes mají v rukách za babku nejrůznější soukromí privatizátoři a vlastníci, kteří jsou navíc v podstatě jen zahraniční. Takže už sami nemůžeme rozhodovat nejen o naší výrobě a obchodě, ale ani o tom, jak se naše vlastní uložené peníze použijí, pro koho a za jakých podmínek. A co nám všem to až dosud přineslo? Uveďme si rámcový přehled dopadů dosavadního polistopadového hospodaření tohoto sektoru, které je jednoznačně masovým okrádáním a/ státu, resp. jeho občanů jako daňových poplatníků. Až dosud bylo bankám z prostřednictvím Konsolidační banky a její finanční skupiny, resp. z rozpočtových prostředků zaplaceno za ztráty z "rizikových (pochybných)" úvěrů celkem asi 480 mld. Kč (v tom započteno asi 100 mld. Kč za "úspěšně" hospodařící a do zahraničí prodanou Poštovní a investiční banku). A to nemusí být zdaleka konec pokud přihlédneme k výši státem dosud poskytnutých záruk pohybujících se v řádu dalších stovek miliard Kč;

b/ vkladatelů, kteří nejen nedostanou za jimi propůjčovaný "kapitál" žádný reálný úrokový výnos, ale navíc byly a jsou jejich úspory znehodnocovány vysokým a v podstatě trvalým předstihem míry inflace před mírou příslušných "úrokových" sazeb. Jen v letech 1990 až 1992 tak jednorázově přišli nejméně o 205 mld. Kčs; tato ztráta pak přetrvávala po celá devadesátá léta (navíc prohloubená o dodatečně zavedenou daň), a dokonce ještě v roce 2001 tato ztráta činila okolo 2 % z nominální hodnoty vkladů, tj. asi 25 mld. Kč, aniž bychom tu počítali byť s tím nejnižším předpokládaným výnosem z takto akumulovaného kapitálu;

c/ dlužníků, na základě neodůvodněných a nadměrných úrokových marží (rozpětí) bank mezi úrokovými sazbami placenými vkladatelům a placenými za poskytované úvěry všeho druhu. Pokud tuto nadměrnou "výnosovou" sazbu odhadneme jen na 10 % (a to je zřejmé podhodnocení), pak to za pouhý rok reprezentovalo lichvářské "obrání" klientů nejméně o 130 až 150 mld. Kč.

Jaký bude další vývoj si nikdo netroufá odhadovat. Očekávání, že bankovní systém se už stabilizoval a další zásadní problémy už nevzniknou by bylo zřejmě přehnaným očekáváním. Není k tomu totiž věcný důvod a pořád ještě převažují spíše negativa než trvalé pozitivní trendy. Rozhodně pouhá "privatizace" a předání bank zahraničním vlastníkům v tomto směru nedává žádné solidní záruky, jak je zřejmé z labilní situace v tomto odvětví projevující se dnes i v mnoha dalších tzv. "vyspělých" státech.

4. Shrneme-li, pak na základě uváděných faktů lze zcela odpovědně prohlásit naše polistopadové bankovnictví (peněžnictví) za zločinecký sektor ekonomiky, za jakousi žumpu národního hospodářství ČR. Kdyby měla existovat spravedlnost, pak jejich vedoucí pracovníci - současní i ti minulí - by měli být za svůj "přínos" spojený až s provokačně vysokými platy a bonusy pohnáni k trestní odpovědnosti a povinným náhradám vzniklých škod, včetně zabavení veškerého rodinného majetku; dokonce i kdyby k tomu došlo jen z pouhé neschopnosti. Bohužel místo toho dostávají jen další a další prebendy, ať už ve formě zlatých padáků nebo senátorských křesel (viz případ Salzman).

Paradoxní je, že rozsah národohospodářských škod a okrádání působených našimi bankami roste úměrně procesu jejich převádění do soukromého vlastnictví a zejména pak do zahraničního vlastnictví. Nutno konstatovat, že tito přitom dostali banky už očištěné od všech problémových závazků - to na sebe převzal stát a jeho občané - a to za "hubičku" (vždyť i ta znovu prodaná katastrofická IPB už byla dávno předtím vlastněna a řízena japonskou Nomurou).

To potvrzují i údaje z posledních měsíců. Ty ukazují, že např. pokud v 1. čtvrtletí 1999 úroky z terminovaných vkladů se pohybovaly okolo 6,75 % (z neterminovaných vkladů 2,06 %) a z poskytovaných krátkodobých úvěrů ve výši 10,95 %, koncem roku 2001 úroky z terminovaných vkladů už klesly na 3,39 % (z neterminovaných vkladů na 1.64 %) ale při růstu sazeb úroků z krátkodobých úvěrů na 13,39 % - bankovní marže dokázaly v tak krátkém období banky ve svůj prospěch zvýšit ze 4,21 % na 10 % a to navíc při několikanásobném zvýšení poplatků za bankovní služby (jediným aktivním činem se v téže době stalo vyhazování českých zaměstnanců, k němuž v poslední době došlo). To ukazuje skutečnou či spíše pomyslnou "vysokou" úroveň know-how a odbornosti zahraničních vlastníků a manažerů (okrádat naši šéfové přece uměli také, ale přece jen si netroufali na tolik). A hlavně celé to ukazuje, že v tomto odvětví dávno nejde o podnikání ale o úředně sankciovanou a dokonce podněcovanou lichvu...

Neboť jak ukazují fakta, vývoj ekonomiky jednostranné změny (zvyšování či snižování) centrální klíčové "vkladové" úrokové sazby v podstatě neovlivní. Viz příklad USA, kde ji FED v roce 2001 je snižoval 11 x, aniž by se tu ekonomický pokles jen zastavil. A naše ČNB? Ta ji rovněž v minulém roce zřejmě i pod silným politickým nátlakem snižovala, ale výnos z toho nemělo národní hospodářství ale jen samotné banky, jak je zřejmé z výše zmíněných čísel. A vkladatelé samozřejmě výrazně prodělali, což negativně ovlivnilo i vývoj domácích úspor, což na druhé staně nezbytně stimuluje a urychluje růst zahraničního zadlužování země.

5. Nad celým tímto odvětvím bdí a zabezpečuje zákonný bankovní dohled Česká národní banka (dohled nad družstevními kampeličkami pak vykonává samostatný Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, nad kapitálovým trhem Komise pro cenné papíry, nad pojišťovnictvím Ministerstvo financí), donedávna v čele s J. Tošovským (tuto funkci převzal bezprostředně po listopadu 1989), a pod patronací prezidenta V. Havla, který si do toho nedal a nedá od nějaké vlády či jiných státních orgánů mluvit. Zlé jazyky tvrdí, že to nebylo zadarmo (viz případ nezákonných ale za to nadměrně výhodných osobních vkladů v ČNB). To jsou tedy hlavní viníci stavu, kdy banky se staly hlavním parazitem ČR. Nelze než konstatovat, že jen jeho (jejich) vinou se banky staly nejhorším odvětvím už tak upadající ekonomiky ČR. To jim nikdo nemůže odpárat!

Proti období "zlého komunismu" tu došlo k naprostému ekonomickému krachu a propadu (a to nemluvíme o hříších tohoto odvětví a ČNB v oblasti úpadku měnových kurzů, zahraničního zadlužování atd.). Pokles produktivity (ekonomické efektivnosti) je nepředstavitelný a snad nezměřitelný. Kapitalistická "konkurence" se vůbec neuplatnila, vůbec nefungovala a nefunguje. Samozřejmě ani jinde ve světě to není až tak moc jiné, jen tu nemají tu konkretní možnosti srovnání jaká se naskýtá nám. Takže - z bank se stali pouzí vydřiduši, místo hesla "náš zákazník náš pán" tu začalo platit a pořád platí "náš zákazník naše kořist".

ČNB postupovala od samého začátku jako šílenec, jako neodpovědný amatér - vydávala bankovní licence jako na běžícím pásu v situaci, kdy tu nebyli ani odborníci a tím méně kapitál. Kdy zcela zanedbávala svoji zákonnou povinnost výkonu bankovního dohledu. Rychle se tak z toho dříve vysoce rentabilního a fungujícího odvětví stalo smetiště a centrální národohospodářská zlodějna. Takže i v této oblasti hospodářství tak zcela prokazatelně bylo vyvráceno i lživé heslo, podle něhož "nejhorším vlastníkem je stát" - prokázalo se totiž, že nejhorším vlastníkem je naopak kapitalistický vlastník (IPB Praha - ale nejen ona - je tu nejmarkantnějším příkladem), resp. pokud je takovým stát tak ne jakýkoliv, ale konkretně "špatný" stát kapitalistický.

To je dobra konina :-D

Tolik práce to dalo a taková blbost :-). Ten pan Nevařil buď je a) komik nebo b)duševní chudák. Možná naivně, ale doufám, že a) je správně.

Zdrbali jste to dost. Jen jste nepochopili, že ten pán popisuje ani ne tak situaci za komunistů, jako tu, co tu nastala po r. 1990, tedy pojišťovnicko-bankovnickou banánistánovou džungli. Chtělo by to si to přečíst ještě jednou a přímo si tam dosadit 1990-1995. Nejde mu o nostalgický návrat, ale o kritiku bordelu, spojenou s bitvou o majetek a o moc.

Dneska máme na kdejaký vyleštěný prd hafo zákonů, než se prokoušete k pojistce, tak podepisujete papír, že někdo smí vidět vaši občanku, že je někdo registrovaný v jakémsi rejstříku, že můžete jinému zaplatit na jeho účet a ten vlastní ta pojišťovna atd. Pak podepíšete pojistku, načež dostanete další hafo papírů, ve kterých jsou všeobecné podmínky, pak obecné, pak speciální, pak ještě dopis pojišťovny, upřesňující na co jste pojištěn, ale který je v rozporu s podmínkami jak všeobecnými tak speciálními, přičemž nakonec nevíte, co teda pojištěno je a co není, nedejbože aby došlo k pojistné události. To byste se dozvěděl, že pojistka je to sice dobrá, ale pro vaše potřeby absolutně nevhodná a že to, co jste pojistit chtěl a potřeboval, v žádném případě pojištěno není. Hlavně že máte pojištěno riziko pošlapané zahrádky při nahodilém přistání Marťanů. To jsme za komunistů kritizovali přebujelou byrokracii. Kam se ti hoši hrabou na to, co jsme za 20 let vybudovali!

Jarmilo, jestli ctete blisty tak neni divu ze mate tak blbou naladu.
A uz vubec nevim proc levicovou propagandu kopirujete na odborny server o financich. To ze ten komous popsal pet pagedownu jeste neznamena ze jde o odborny text.
Vase cinnost se da popsat jako zasvinovani diskusi.

Ona ta blbá nálada, pokud teda taková je, asi nebude zapříčiněna čtením blistů, ale tím co se u nás skutečně děje. Já měl po pojistné události s Českou pojišťovnou taky blbou náladu.

Jakych nelichotivych pravd? Ja tam vidim same srovnavani hrusek s jablky. Jedine co mohu uznat je diskuse, zda ma smysl budovat konkurenci (= vic paralelnich siti).

A kdyz uz jsme u toho - dokazete definovat, co je to to "vykoristovani"? Pred casem jsem se tu zkousel dobrat toho, co to vlastne je, a nikdo z tech co ten pojem tak radi pouzivaji, mi to nebyl schopen nejak smysluplne vysvetlit.

Chodil, ale Obcanskou nauku jsme meli az v roce 1989 a k vykoristovani jsme nestihli dojit :-D :-D :-D

Akorat nechapu, proc je to problem kapitalismu? Ba naopak si myslim, ze vic vykoristovani bylo za socialismu - tam jste vesmes dostaval plat podle tabulek a moznosti spravedlive odmenit schopneho cloveka byly omezene. V kapitalismu muzu obejit vic zamestnavatelu a dosahnout spravedlive odmeny. Samozrejme pokud jsem lempl, tak si nepolepsim a budu porad ohodnocovan "nespravedlive", ale to neni problem kapitalismu, ale toho, ze jsem lempl.

Článek je úplně stejný jako obsah Blistů,tj. je plný blitků:(

taky si myslím :DD** mucQ

paní Jarmila a Britské listy.... že mě to ani nepřekvapuje

Ano, také jsem tu dobu zažil a tak nevím, z které učebnice marxistické ekonomie, anebo projevu soudruha XY na Ntém sjezdu KSČ (ještě bez M) citujete!

Já kupuju olej pokud možno v akci a tak 2x-3x do roka, vždycky po 10-15 litrech. Pro mně je rozdíl dát za litr oleje 23 nebo 50,- Kč. Totéž s moukou, je rozdíl dát za ni 7,- Kč nebo 15,-, opět kupuju minimálně balík nebo dva. Rozdíl mi zbyde a je použit na další věci. Baťa říkal, že z haléřů koruny, z korun milióny. I kdyby z těch rozdílů byla za rok 1x slušná dovolená, stojí mi to za to. Jenže já vařím běžně pro 4-8 lidí, v tom množství už je to fakt znát, pro jednoho bych asi taky byla v klidu.

Akční zboží: to je občas na žalobu za poškozování zákazníka. Akční zboží není, ale na jeho místě a označené cedulkou je zboží, které není akční a je cca 2x tak drahé. Kdo si nevšimne u pokladny, má smůlu, zaplatí 2x tolik. Super a hyper spoléhají na to, že když už to donesete až k pokladně, že už to nevrátíte nebo že si toho nevšimnete, když máte větší nákup. Taky se mi stalo, že mi u obslužného pultu navážili jakousi levnější uzeninu, ale přelepili špatnou nálepkou. Měla jsem tenkrát v ruce peníz přesně odpočítaný, tak jsme začali ubírat, abych se do sumy vešla. při odebrání třetí položky pokladní nevydržela a povídá: "tak si neberte ten uherák!" Rozbalila jsem před jejíma očima domnělý uherák, pokladní se omluvila, došla přelepku vyměnit a ejhle, ono mi ještě z požadovaného obolusu zbylo. Praktiky super hyper by daly na samostatný článek.

A ještě přípodotek k nákupu zboží v akci: brácha je včelař, má cca 150 včelstev. když se od včel vytočí med, musíte je na zimu nakrmit, jinak chcípnou. Včely nenosí med proto, aby měl včelař co dělat, ale pro sebe jako potravu na zimu. Jedno včelstvo dostane cca 15, ale i 20 kg cukru. Takže celkem 150x20=3.000 kg cukru. Od května hlídá celá rodina, kde je cukr v akci. Je rozdíl v tomto množství kupovat cukr za 25,40 nebo v akci za 12.90. Pokud koupí brácha cukr za první cenu, stojí ho to "pouhých" 76.200,- Kč, pokud ho vyhlídá a koupí za cenu druhou, stojí ho ta legrace 38.700,- Kč, dalších 37.000,- Kč ale ušetřil. Upozorňuju, že nákup cukru se občas děje tak, že supermarket má příkaz prodat třeba 30 kg na osobu, tak jezdíte vozíkem pořád dokola jako pako, a třeba i dva nebo tři lidi, až nafedrujete celé auto a pak jedete znovu, protože auto má taky určité povolené zatížení. Pravda, někdy zboží v akci není, jindy lidi frflají, že pár včelařů vykoupí celý krám. Mají ale smůlu, cukr je v tomto případě prostě surovinou v podnikání. Cukrovary na včelaře nemyslí a v drobném neprodávají, svaz včelařů to taky neorganizuje (což ale za komunistů bylo a cukr se kupoval v 50 kg pytlích). Tož asi tak k nákupu v akci.

...to zcela určitě. Ale považuji jej pouze za pohled jeho autora, nikoli za danou normu. K tolik kritizované mBank jsem přešel, ale záleží opravdu na úhlu pohledu. Když budu mít třeba 2 pekárny vedle sebe a v jedné koupím pečivo měsíčně za 80 Kč a v druhé nejen že nezaplatím nic, ale ještě mi na dvě stovky přihodí (úroky), tak se na mě nezlobte, ale potom je mi jako ekonomicky smýšlejícímu člověku jasné, kam půjdu. A je mi vcelku jedno, jestli z poplatků za použití bankomatu má profit konkurence, to je věcí mojí banky, že na tohle má a tahle politika se jí vyplácí. Nenávistný nejsem a nepřející také né, tohle by byl snad jediný důvod, proč bych "zisky" konkurenci nepřál. Prostě to mám zadarmo a to je status quo. P. Chvátal nabádá k tržnímu chování, proč by se i řadový klient nemohl chovat tržně?? Pokud vím, tak se i firmy snaží minimalizovat své náklady. A pokud si spočítám, že na účtu u "molocha" ročně zaplatím na poplatcích bezmála 1000 Kč, kdežto u jiné banky naopak 2400 Kč získám, tak pokud se najde někdo, kdo tohle je schopen zpochybnit, tak to se na mě pánové nezlobte, ale vaše myšlení je z dob centrálně řízené ekonomiky, jinak to nazvat nelze. A to zde píšu jen proto, aby problém nevypadal tak zcela jednoznačně, jak jej p. Chvátal uvádí.

Autor pravdepodobne vychazi z predpokladu, ze nizkonakladove banky jsou pro par nenarocnych klientu bez potreby prace s hotovosti a kterym postaci minimum sluzeb. Jenze ja si myslim ze prave takovych klientu je vetsina. Navic s rozsirovanim internetu do domacnosti bude tato skutecnost mnohem viditelnejsi.

když zaváděli v USA bankomaty, dělali to proto aby lidi nechodili s každou prkotinou otravovat bankovní úředniky na přepážkách a tím pádem ušetřili pracovní síly,ale u nás se ohání tím že bankomat něco stojí a musí se za výběr platit i u své banky prostě všechno naopak jak je u nás zvykem

Je jasné, že z něčeho banky musejí žít. Nicméně tento článek vypadá, jako by ho psal vedoucí seskupení ČS, KB a ČSOB. Stanovení výše poplatků v kombinaci s žádným, resp. mizivým úrokem je to, z čeho naše banky vydělávají cca 20 mld. korun (společně). Není nic špatného něco si účtovat, je to běžné. Nedokáži však pochopit, proč je dle totoho článku vhodné vykazovat zisk v miliadrách a hlásat, že je potřeba poplatky vybírat. Všechny transakce jsou zpopltatněny (v některých případech i vícekrát). Řešíte nesmysly, problematice nerozumíte.