Vlákno názorů k článku Banky zdražily peníze z kreditní karty, na nízký úrok dosáhne málokdo od Cornholio - Jsem se podíval cvičně na eKonto na úrok...

Ale ne. Tak konkrétně:

Na začátku 1. zúčtovacího období dlužím 10.000, úrok kreditní karty je 1% p.m. Za měsíc (tj. okamžitě po vygenerování výpisu) zaplatím 5.000 jistinu + 10.000*1% úrok = celkem 5100; dluh v druhém zúčtovacím období je 5.000. Za další měsíc (tj. okamžitě po vygenerování výpisu) zaplatím 5.000 jistinu + 5.000*1% úrok = celkem 5050; tím je dluh splacen. Celková částka splacená na úrocích je 150 Kč.

Při ročním úročení je průměrný dluh (10.000+5.000)/12 = 1250, a zaplacené úroky 150 Kč přesně odpovídají úrokové sazbě 12%p.a = 12*1% p.m.

Nejlépe je to vidět, když si představíte kreditní kartu s minimální splátkou přesně ve výši úroků, tj. bez splácení jistiny. (Tady je potřeba dodat, že kreditní karty - aspoň v ČR - nikdy jistinu o úroky nenavyšují, minimální splátka je vždy větší než úrok). V takovém případě, když je celý rok dlužná částka X, a každý měsíc se zaplatí Y%p.m. z této částky, je samozřejmě roční úrok (Y*12)%p.a.

Klient bude splácet tolik, kolik si může dovolit. Pokud si může dovolit splácet např. jen 5000 Kč, tak když mu banka naúčtuje 100 Kč úrok, tak nejdříve se ze splátky strhne ten úrok a teprve zbytek (v tomto případě 4900 Kč) půjde na jistinu. Těch 100 Kč, o které splatí méně se bude dále úročit.
Pokud by ale banka připisovala úroky jen jednou ročně, tak půjde na splátku jistiny celých 5000 Kč. Výsledek je, že na úrocích zaplatí klient méně.

To pořád není složené úročení. Udělejte si ten výpočet.

Nebo si představte, že se obrátil čas a místo postupného splácení půjčky postupně vkládáte na spořicí účet: mechanismus úročení kreditní karty je stejnný jako spořicí účet, který nepřipisuje úroky na tentýž účet, tj. jednoduché úročení.

Ale to je úplně stejné.
Uložím-li 1000 Kč na spořicí účet s úrokem 2,5 %, tak dostanu za rok:
1 000 * (1 + (0,025 * 0,85)) = 1 021,25 - bude-li úrok připisován jednou za rok
1 000 * ((1 + ((0,025 * 0,85) / 12))^12) = 1 021,45819 - bude-li úrok připisován měsíčně
(samozřejmě čím větší je úrok, tím větší je rozdíl, u 2,5 % před zdaněním je to zanedbatelné, ale u kreditky s úrokem kolem 20 % p.a. už je ten rozdíl podstatný). Prostě když je úrok připisován měsíčně tak vždy zaplatím (dostanu) víc, než když je připisován ročně.

Ale ten úrok odpovídá. V podmínkách produktů je prostě uvedeno, za jakých podmínek je připisován úrok, jestli jsou účtovány nějaké další poplatky, atd.

Minimální možnost odchylky je možná jen RPSN ke je stanovena přesná metoda výpočtu (i když i to jde částečně obejít).

Takže úroková sazba je xy % p. a. (ročně), ale celkové náklady (tedy RPSN) mohou být vyšší - je to vidět i na některých nabídkových letácích, kde je RPSN vyšší než uváděná úroková sazba (mimo jiné i proto, že v RPSN jsou započteny i poplatky).

"spořicí účet, který nepřipisuje úroky na tentýž účet".

Tak jinak: ukažte mi příklad, ve kterém se opravdu zaplatí těch 28,17%p.a. Zjistíte, že s minimální splátkou ve výši alespoň měsíčních úroků to nejde.

To je míchání navýšení a úrokové sazby. Např. u úvěru typu 1/10 (tedy 10 % dáte hned a pak splácíte 10 splátek á 10 %) je RPSN kolem 26 %, ale navýšení je jen 10 %.
Takže ano, člověk nezaplatí o 28 % víc, ale zaplatí tolik, kolik by platil např. na kontokorentním úvěru s příslušným úrokem, kdyby byly úroky připisovány jen jednou ročně.

Nic o navýšení jsem nepsal. Máte ten příklad?

Klidně můžete použít některou kalkulačku RPSN. Zjistíte, že RPSN bezpoplatkové kreditní karty = měsíční úrok * 12.

Byl by nějaký odkaz? Ideálně ne "nezávislá kalkulačka na RPSN", ale přímo podmínky uváděné bankou - tedy kreditní karta s úrokem a k tomu RPSN?