Názory k článku Banky zdražily peníze z kreditní karty, na nízký úrok dosáhne málokdo
-
Ale ne. Tak konkrétně:
Na začátku 1. zúčtovacího období dlužím 10.000, úrok kreditní karty je 1% p.m. Za měsíc (tj. okamžitě po vygenerování výpisu) zaplatím 5.000 jistinu + 10.000*1% úrok = celkem 5100; dluh v druhém zúčtovacím období je 5.000. Za další měsíc (tj. okamžitě po vygenerování výpisu) zaplatím 5.000 jistinu + 5.000*1% úrok = celkem 5050; tím je dluh splacen. Celková částka splacená na úrocích je 150 Kč.
Při ročním úročení je průměrný dluh (10.000+5.000)/12 = 1250, a zaplacené úroky 150 Kč přesně odpovídají úrokové sazbě 12%p.a = 12*1% p.m.
Nejlépe je to vidět, když si představíte kreditní kartu s minimální splátkou přesně ve výši úroků, tj. bez splácení jistiny. (Tady je potřeba dodat, že kreditní karty - aspoň v ČR - nikdy jistinu o úroky nenavyšují, minimální splátka je vždy větší než úrok). V takovém případě, když je celý rok dlužná částka X, a každý měsíc se zaplatí Y%p.m. z této částky, je samozřejmě roční úrok (Y*12)%p.a.
-
Klient bude splácet tolik, kolik si může dovolit. Pokud si může dovolit splácet např. jen 5000 Kč, tak když mu banka naúčtuje 100 Kč úrok, tak nejdříve se ze splátky strhne ten úrok a teprve zbytek (v tomto případě 4900 Kč) půjde na jistinu. Těch 100 Kč, o které splatí méně se bude dále úročit.
Pokud by ale banka připisovala úroky jen jednou ročně, tak půjde na splátku jistiny celých 5000 Kč. Výsledek je, že na úrocích zaplatí klient méně. -
Ale to je úplně stejné.
Uložím-li 1000 Kč na spořicí účet s úrokem 2,5 %, tak dostanu za rok:
1 000 * (1 + (0,025 * 0,85)) = 1 021,25 - bude-li úrok připisován jednou za rok
1 000 * ((1 + ((0,025 * 0,85) / 12))^12) = 1 021,45819 - bude-li úrok připisován měsíčně
(samozřejmě čím větší je úrok, tím větší je rozdíl, u 2,5 % před zdaněním je to zanedbatelné, ale u kreditky s úrokem kolem 20 % p.a. už je ten rozdíl podstatný). Prostě když je úrok připisován měsíčně tak vždy zaplatím (dostanu) víc, než když je připisován ročně. -
Ale ten úrok odpovídá. V podmínkách produktů je prostě uvedeno, za jakých podmínek je připisován úrok, jestli jsou účtovány nějaké další poplatky, atd.
Minimální možnost odchylky je možná jen RPSN ke je stanovena přesná metoda výpočtu (i když i to jde částečně obejít).
Takže úroková sazba je xy % p. a. (ročně), ale celkové náklady (tedy RPSN) mohou být vyšší - je to vidět i na některých nabídkových letácích, kde je RPSN vyšší než uváděná úroková sazba (mimo jiné i proto, že v RPSN jsou započteny i poplatky).
-
To je míchání navýšení a úrokové sazby. Např. u úvěru typu 1/10 (tedy 10 % dáte hned a pak splácíte 10 splátek á 10 %) je RPSN kolem 26 %, ale navýšení je jen 10 %.
Takže ano, člověk nezaplatí o 28 % víc, ale zaplatí tolik, kolik by platil např. na kontokorentním úvěru s příslušným úrokem, kdyby byly úroky připisovány jen jednou ročně. -
tx (neregistrovaný)
Abys zjistil efektivni urokovou miru p.a., tak musis predpokladat, ze tam mas k prvnimu 1.1. roku X nejaky dluh (treba 10 000) a cely rok nic nedelas, jenom ti naskakujou uroky. Tady se pak aplikuje slozene uroceni a z 2 % p.m. se vyklube 26,82 % p.a.
Ale vzhledem k tomu, ze realne banky chteji nejakou minimalni splatku, tak si to muzeme predstavit nasledovne: Mejme klienta, ktery k 1.1. roku X dluzi 100 000, urok je 2 % p.m a pripisuje se mesicne vzdy k poslednimu dni v mesici. Tento klient vzdy k 1. dni v mesici uhradi bance 5 000. Zaroven ale vzdy k 1. v mesici plati najem, ktery cini 5 000. Spolecnost, od ktere ma byt pronajaty, umoznuje platit najem kartou pres internet. Tento najem plati z te kreditni karty. Na konci roku pak bude dluzit 126 824,18 Kc (pocitano ciste matematicky, realne to muze byt o par haleru mene), coz odpovida uroku 26,82 % p.a. -
Ano, ale to nemusí být vždy na škodu. Naopak kladná úvěrová historie (tedy řádně splácený úvěr) může přinést "kladné body" při schvalování dalšího úvěru.
Toto pocítili zákzaníci mBank při startu mPůjčky, kdy nebyla přidělena nikomu, kdo už neměl kladný záznam v registru.
Na druhou stranu v úvěrovém registru je celý přidělený úvěrový rámec a může to být i faktor na neposkytnutí dalšího úvěru z důvodu "předlužení", bez ohledu na to, jestli je nebo není celý vyčerpán. -
Prachy v prachu (neregistrovaný)Také jsem si nějakou dobu hrál s myšlenkou "budování kladné úvěrové historie". Momentálně si nepotřebuji žádné peníze půjčit, ale v budoucnu mne to čeká.
Když jsem viděl jak moje banka postupovala a seznámil se se smlouvou k úvěrovým produktům, definitivně jsem se rozhodl se na tuto strategii vykašlat a nepůjčovat si nic dokud nebudu muset. Přestal jsem věřit, že bych díky kladné úvěrové historii získal sebemenší výhodu, lepší úrok,...
Podle mého názoru situace do značné míry závisí na konkrétním pracovníkovi, který žádost zpracovává. Zajímalo by mne co se stane, pokud nabídku banky (nebo vícero bank) vyhodnotím jako nevýhodnou a nepřijmu ji, počkám 1/2 roku a znovu poptám půjčku. Zda mi nabídnou to stejné co posledně, vytvoří novou nabídku, nebo cenu automaticky sníží/zvýší s ohledem na minulou nabídku?
-
Paly (neregistrovaný)
první žádost o kreditku na 25000 mi mbank zamítla, přestože jsem měl doložený příjem 15000 čistého a dle historie účtu viděli dalších 8000 co pravidelně chodí (bez doložení příjmů - stipendium se nedá nárokovat).
Důvod - bez záznamu v registru dlužníků.
Naštěstí asi 2 měsíce na to mi sami dali kreditku s 3x větší možností úvěru -
Největší výhodou kreditky není ani to bezúročné období, které si stejně zaplatíte na poplatcích za vedení karty, ale to, že platíte všude cizími penězi. Hlavně to platí na internetu, ale nejen tam.
Vlastní peníze použijete až v okamžiku splacení kreditu a to až po kontrole provedených transakcí. Veškerá rizika tak jsou na straně VISA, MC..., ti to ale mají s obchodníky (či podvodníky) dostatečně ošetřeno.
Tuto výhodu kreditek nedávno pocítili např. zákazníci SkyEurope.
U debetní karty to jde rovnou z vašeho účtu a pak se hochu starej sám. -
AZ (neregistrovaný)
Nevim jakou hru tady vlastne ceske banky s nama hraji ale rekl bych ze velice podvodnou. Uroky horsi nez mizerne ale pujcky vyssi a vyssi. Prave mi prisel dopis z GE money s tim ze se uroky z vkladu budou snizovat protoze cena mezibankovnich penez klesla. Hmm... tak jak to ze uroky z pujcek nejdou dolu ale nahoru ? Vychcane banky,do huby si nevidi...
-
Cr3d1ts (neregistrovaný)
Dovolte mi jeden laický dotaz? K čemu je běžnému člověku kreditní karta? Pokud v úvaze pomineme lidi, kteří žjí od výplaty k výplatě a potřebují si něco nutně koupit než přijdou peníze od zaměstnavatele.
Nikdy jsem nepochopil její výhody. Může je někdo v krátkosti shrnout? Díky. -
Karel (neregistrovaný)
Byl jsem také odpůrce kreditních karet, ale v létě jsem si jednu pořídil. A je zatím jeden jediný důvod.
Výhledově počítám s pořízením hypotéky a tak si chci vybudovat nějakou kreditní historii (již loni jsem si kvůli tomu schválně vzal půjčku na nový sporák).
Když budu používat kreditní kartu a banky uvidí, že své úvěry splácím, budu mít mnohem lepší pozici.
A samozřejmě jsem si zvolil takový produkt, za který nic nezaplatím a secsakramencky si hlídám bezúročné období a řádné splacení mé kreditní půjčky.
A samozřejmě, že nehodlám platit ani korunu na úrocích a dalších poplatcích.
Toto je možná specifický případ, ale může se stát, že člověk ve střední třídě by mohl mít problém se získáním hypotéky právě proto, že nikdy neměl žádný úvěr/půjčku.
-
xf (neregistrovaný)
Je otázka, jestli má smysl dělat takovéto taškařice s "historií".
Představ si, že tu hypotéku bude schvalovat myslící člověk, a ne něco jako mBankéř. Myslící člověk si řekne POZOR. Chce si půjčovat 2M, ale loni si půjčoval na mizerný sporák ta 10 tisíc. Divné... Jak bude člověk, co si musel půjčit tak malé peníze, splácet půjčku, kde jediná měsíční splátka je rovna penězům, které si musel loni půjčit? Divné....
Ale pravda je, že v bankách sedí většinou neuvěřitelní joudové. Takže pro naprostou většinu "bankéřů" je to plus, protože si odškrtnou položku úvěrová historie, +10 bodů.
Je to divný svět.
Má to smysl, takhle šaškovat? Vím, že Hypoteční banka tyhle nesmysly nedělá. A podmínky nemá o nic horší, nežli u šašků. Kromě šašků z mBanky... tam mají papírově nejlepší podmínky. Jenže, absolutně nespolehliví a nepředvídatelní. A stojí za to, nechat si překazit slušnou koupi jejich neprofesionalitou?
To, že banka vyžaduje "úvěrovou historii" bych bral přinejmenším jako varování. -
4honza (neregistrovaný)
Pokud si myslite, ze je to "jouda", co blbe posuzuje uver, tak je to trochu naivni.
Kazda zadost prochazi pres skoringovy system a ten je vicemene automatizovany. V pripade hypoteky, tam je samozrejme pritomna i moznost korekce clovekem a i individualni posuzovani nekterych faktu.
A vicemene kazda banka bonifikuje to, ze mate peclive splaceny uver, v pripade, ze jste zadny nesplacel, tak se rozhodne neda automaticky predpokladat, ze budete poctive splacet svuj prvni uver.
Banky, narozdil od vas, maji statisticka data a vyhodnocuji je pro ruzne faktory, ktere posuzuji (a proto vyzaduji v zadosti o hypotecni uver). A je v jejich nejvyssim zajmu, aby spravne odhadly riziko, ze splacet nebudete.
-
Michal Kára (neregistrovaný)
> V pripade, ze jste zadny nesplacel, tak se rozhodne neda automaticky
> predpokladat, ze budete poctive splacet svuj prvni uver.Aha, takze kdyz mam prijem, rekneme 80k cisteho, a beru si prvni uver, tak jsem rizikovy, protoze jsem jeste zadny nesplacel? :-D
Jinak jsem si bral nedavno hypoteku, uverova historie zadna a zadny problem (Hypotecka).
-
Pavel (neregistrovaný)
No, zkuste pochopit, že schopnost (mentální) splácet úvěry s příjmem vůbec nesouvisí. I když budete brát milión měsíčně, můžete při utrácení dávat přednost jiným věcem, než je splácení úvěru.
Připomnělo mi to, kterak mi známý líčil jednání s jedním neplatičem nájemného u nich v baráku. Když za ním příšel, aby to zaplatil, tak dotyčný vytáhl z kapsy 20 000, a řekl: "Chceš je? Tak si je vem. Ale na nájem nedám ani korunu."
-
Michal Kára (neregistrovaný)
Ano, vím, o čem mluvíte. Jenže banku zajímá celková schopnost splácet úvěr a tam ta "mentální" složka hraje IMHO poměrně malou roli. A když už dojde k problému, tak z člověka s vysokým příjmem většinou částku soudně dostanete (je kde brát), zatímco když má někdo příjmy kousek nad životní minimum...
A i tak opravdu netuším, jak skutečnost, že někdo neměl úvěr naznačuje, že je "mentálně" neschopný ho splácet.
-
Pavel (neregistrovaný)
Naopak. Ten, kdo ho měl a splatil, je "mentálně" schopný ho splácet. proto má body k dobru. Kdo žádný neměl, o tom nic nevím, takže nula bodov. Kdo měl a neslácel, body mínus.
A že je u toho bohatého kde brát, je sice hezké, ale pro banku to znamená nemalé náklady navíc. Takže příjmy v posuzování schopnosti splácet jsou opravdu až na druhém místě.
-
Mě to přijde, jak kdyby sis myslela, že na půjčku máš nárok a "jak to, že si banka dovoluje mi nepůjčit". Je to prostě rozhodnutí banky, komu bude a nebude půjčovat. Má nějaké statistiky, ze kterých jí vychází vhodní a nevhodní dlužníci. Samozřejmě ne každý do té statistiky "zapadne" a tak se stane, že banka půjčí někomu, kdo ve finále nezaplatí a naopak nepůjčí tomu, co by zaplatil. To jsou prostě statistické odchylky se kterými se počítá a v rámci optimalizace nákladů tyto JEDNOTLIVCE banka klidně přenechá konkurenci.
-
xf (neregistrovaný)
Fakta:
1) Půjčky dnes nesplácí 10% (!) dlužníků
2) Prakticky všichni jsou nízkopříjmoví, z oblastí s vysokou nezaměstnaností.
Co z toho plyne? Že sice mají systém, ale zjevně špatný. Tyto nejdůležitější ukazatele nejen nezahrnuje, ale dokonce je chybně vyhodnocuje. Jednou to s pravděpopodností 1:10 vyšlo, tak to mu půjčíme hodně. Druhému s pravděpodobností 1:100, či a to častěji, zcela bez rizika (zástava), nepůjčíme.
Měl jsem zato, že se tu nebavíme o tom, jestli mají banky systém, a jestli je na půjčku nárok. Bavíme se zde o tom, jak a PROČ je jejich systém (ne)funkční.
Nebo ne? -
Bavíme se zde o tom, jak a PROČ je jejich systém (ne)funkční. Nebo ne?
A kdo tvrdí, že systém je nefunkční? Když se podívám na výsledky hospodaření bank, tak mám naopak dojem, že je velmi funkční. S těmi x% neplatičů se prostě počítá a je to zahrnuto v úrokové sazbě. To, že jiná metoda hodnocení bonity nemusí být lepší, ukazuje mBank. Ta má sice nejnižší podíl klasifikovaných úvěrů, ale taky má problém vůbec nějaké peníze půjčit i když podmínky má velmi zajímavé, protože málokdo jejím systémem projde. -
xf (neregistrovaný)
OK, systém funguje. To je zřejmé. Tedy proč je jejich systém nastaven se zcela zbytečnými chybami?
To, že přesto úspěšně fungují, to je úplně jiná otázka. Začal bych tím, proč 1/2 veškerých zisků firem je v bankovnictví. A z té druhé poloviny je většina zisku v oborech. To asi nebude geniálním vnitřním systémem. To je spíše systému a chybám navzdory.
S neplatiči se počítá, to ano. Ale proč mít systém, co svým výběrem klientů zbytečně zvyšuje riziko nesplácení? Mě to přijde amatérština.
Stejně tam mi přijde podivné, když já, laik, přijdu na chyby v systému banky, kdy zcela zbytečně nemají pohledávku krytou zástavou. A v jiném kroku banka požaduje dvojité zajištění něčeho, co už mají zajištěno jinak... Amatérština. Amatérský systém.
mBanka holt nemá kmen klientů, co si na sobě nechají dříví štípat. Zdědit klienty Spořky, tak bude také prosperovat. To nic nemění na tom, že těch bot mají v systému ještě výrazně více, nežli jiní. Na mBanku už jsem rezignoval v zimě. Dávno před jejími letními akcemi.
-
tx (neregistrovaný)
Hlavni vyhoda je ta, ze neni potreba drzet penize na beznem ucte (staci drzet pouze tolik, kolik je potreba na zaplaceni pravidelnych plateb + malou rezervu) a zbytek mit na sporicim ucet, ktery je lip uroceny a ze ktereho pak nasledne dluznou castku celou uhradite. V podstate na tom vydelate par korun za lepsi a delsi uroceni penez na sporicim ucte.
Nevyhodou pak je nutnost hlidat datum splatky (pokud banka, ktera kartu vydala, neumi 100% inkaso, coz logicky vetsina z nich nedela) a pripadne vysoke uroky pri prosvihnuti.
ČLÁNKY DO MAILU