Prosím, rozlišujte dvě věci. Na jedné straně stojí samotné sjednání poplatku odkazem na sazebník, na druhé straně stojí následná změna tohoto sazebníku.
Následná změna sazebníku je věc na samostatný článek, protože tam u úvěrových produktů vidím některé zajímavé otázky. Ale opravdu nevidím problém v tom, pokud se poplatek sjedná odkazem na sazebník, a po celou dobu zůstane neměnný.
Což je případ úvěru, který byl jádrem sporu řešeného soudcem Šalamounem: Hypoteční banka, a.s. za celou dobu trvání úvěru sporný poplatek nezměnila (stále činí 150 Kč měsíčně), takže k následné změně v daném případě nedošlo.
Myslim, ze rozlisovani zde neni na miste. Naopak, pokud je soucasti smlouvy odkaz na cenik, ktery se ale muze menit, aniz by klient mel moznost od smlouvy odstoupit, je potreba posuzovat vhodnost takove konstrukce ve vsech pripadech, ktere mohou nastat. Pokud by bylo jednostranne zvyseni poplatku mozne uspesne napadenout, pak je takovy implicitni odkaz nevhodny bez ohledu na to, zda skutecne k navyseni doslo, ci nikoliv.
Dobrý den,
dovolím si v rychlosti jen dvě poznámky, bližší debatu, autore, jsme již spolu vedli :)
Pokud v článku tvrdíte, že spor je o právní interpretaci a nikoliv o důkazech, jedná se o nepochopení celé kauzy. Pokud jste četl pozorně rozsudek ve věci Hypoteční banky, tak víte, že důkazy tvořily podstatnou část argumentace, o kterou se soud opřel. Právě důkazy jsou to, co dokládá, že poplatek je neurčitý a že samotné banky nevědí, za co je poplatek hrazen. Stejně tak Finanční arbitr věnoval mnoho času zjišťování skutkového stavu. Kolego, jestli jde ve sporu o to, že za poplatek spotřebitel nic nedostává, tak to je otázka důkazů, nikoliv interpretace zákona, spíše interpretace VOP, sazebníků a smlouvy, což jsou důkazy.
Pokud jde o vaši zmínku o postupu OS P4, jde o to, že soud svá rozhodnutí neodůvodňoval, s tím začal až teď, přičemž stačilo zvednou telefon či mi napsat mail, už jsme si i psali, a zeptat se, zda k tomu nevím něco nového a já bych vás informoval o znění odůvodnění soudu, pak byste jste nemohl napsat svůj zavádějící závěr, ale chápu :)
Pokud jde například o rozhodnutí pana Holuba, nechápu, jak můžete stále ignorovat to, že soud řekl: "Spotřebitel totiž v době uzavření smlouvy věděl, za co je mu vlastně poplatek účtován, a i podle jazykového výkladu formulace „správa úvěru“ lze dospět k závěru, že poplatek byl vytvořen a účtován za to, že žalovaná vede úvěrový účet žalobkyni.", což je v přímém rozporu s tím, co tvrdí sama banka, která se takovému tvrzení vyhýbá jak čert kříži, že je poplatek účtován jen za vedení úvěrového účtu.
Pokud jde o rozhodnutí Šalamouna, tak soud se neopřel jen to to, že se spotřebitel nemohl s poplatkem seznámit, ale i z jiných důvodů, protože to potopil hned z několika zákonných důvodů, nikoliv jen nepřiměřenosti, ale i neurčitosti.
Hezký den,
Petr Němec
Myslím, že se točíme v kruhu. Podle mne je primární právní argumentace: pokud ve shodě zejména s Mgr. Freibertem konstatuji, že jde prostě o součást ceny úvěru, není vůbec důvod se hlouběji zabývat otázkou co a za co. Potom totiž jde pouze o určitost ujednání podmínek a výše, kdy se poplatek platí, ale "za co" není příliš relevantní.
Máte pravdu, mohl jsem se Vás zeptat na ta odůvodnění z OS P4. Vůbec mne ale nenapadlo, že by soud tato rozhodnutí odůvodňoval. IMHO je to rozhodnutí upravující průběh jednání, takže stejně nemůže být v odvolacím řízení přezkoumáváno. Je to asi na úrovni toho, aby soud odůvodňoval, proč nařídil jednání na úterý a ne na pátek.
A článek byl napsaný již před cca 3 týdny, při finální redakci jsem jen doplnil ten rozsudek KB (mezitím byl zveřejněn, ale i tak děkuji za jeho zaslání).
K Freibertovi blíže za týden na epravo.cz
A druhým odstavcem jste negoval svou závěrečnou část článku. Když se to hodí, je nevydání EPR a doměření SOP důkaz názoru soudu na meritum sporu, kdyže se to nehodí, je to rozhodnutí na úrovni toho, jestli bude soud v úterý nebo v pátek :)
Oficiálně začal OS P4 tvrdit, že není specifikované, kdy byly poplatky konkrétně uhrazeny, což je jen otázka doplnění tvrzení a běžně to není důvod nevydat EPR, ale jen doplnit tvrzení ze strany žalobce a EPR je pak vydán. Neoficiální pohnutka je ta, že proti EPR podá banka stejně odpor, tak proč si přidělávat práci. A zcela stranou nechávám, že mezi stranami v rámci soudních řízení není uhrazení poplatků sporné, banka jejich hrazení nerozporuje.
Prosím tedy o trochu rozvahy se svými soft-signály a zjišťování informací, vaše tvrzení jsou v jasném rozporu s odůvodněním soudu. Bylo by fér přiznat, že jste si informace nezjistil, a to ani dodatečně po mém upozornění.
Ohledně přiznání odkazuji na svůj post z 13.45 dnešního dne.
Jen si dovoluji poznamenat, že při rozhodování o vydání (E)PR nelze hovořit o tom, zda je něco mezi stranami sporné či nesporné, ale o tom, zda nárok vyplývá z žaloby/návrhu.
Jinak doporučuju, abyste si přečetl ještě jednou tu inkriminovanou větu z mého článku. Psal jsem "možná ukazuje". Netvrdím, že tam něco vyplývá černé na bílém. Čím více ale budete vršit argumenty ve prospěch Vašeho tvrzení, že postup OS P4 je nestandardní, tím více mne budete přesvědčovat, že Vaší při asi úplně nefandí. Možná slyším trávu růst, ale v mojí dosavadní činnosti se mi snaha o čtení takovýchto drobných náznaků rozhodně vyplácela.
Vy budete jednim z vyznavacu pravniho formalizmu. Budete analyzovat obsah vet slovo od slova, ale podstata tvrzeni vas zajimat nebude. To, cemu se rika selsky rozum, v tomto pripade uplne staci...banky si uctuji poplatek za spravu uveru, ackoliv ted mlzi, ale je to proste umele vytvoreny prijem navic. Fakt, zda se mel klient moznost s poplatkem seznamit nehraje dle meho videni sveta roli.Mne napriklad kb uctovala poplatek za spravu necerpaneho uveru. Celych patnact mesicu. A fakt, zejsem o tom vedel predem, nic nemeni na tom, ze slo proste o totalni nonsens, protoze jedine, co z toho uveru existovalo, byla smlouva a technicky ucet bez jedine transakce. Pravnici a soudci s podobnym formalnim vykladem zakonu jsou vylozene hrozbou pro pravni stat a pro viru obyvatel v moznost dobrat se spravedlnosti.
Já jsem především vyznavačem pravidla, že sliby se mají plnit. Když mi někdo slíbí, že mi něco bude platit, tak to má splnit a ne si vymýšlet důvody, proč to neplatit.
Ano, je to příjem pro banku. To ale není nic špatného. Stejně tak couvert je příjem pro restauraci. Pokud se Vám to nelíbí, jděte o dům dál.
Ranou pro stát by soudci, naštěstí jich není moc, kteří by byli ochotni se chovat jako sloni v porcelánu a nepředvídatelně označovat za neplatná standardní smluvní ujednání.
Jmenovat veřejně nebudu (před podpisem smlouvy se chovali suprově, to by byla až moc negativní publicita a věřím, že takhle se chovají všechny banky, viz např. Komerčka nebo stavební spořitelny a poplatek za vyčíslení zbývajícího dluhu).
Proces navýšení? No asi takhle: ve výpisu ve druhém roce fixace byla malým písmem zmínka o existenci nového ceníku. Asi 2 měsíce nato jsem něco hledal a tohle mě ve výpisu koplo (místo 10% té splátky bych zaplatil 5% za každý započatý rok, to je velký rozdíl v případě, že k takové situaci dojde).
Takže jsem se na nějakou slušnost vykašlal (jak se do lesa volá, ...) a podepsal plnou moc. Co kdyby je totiž napadlo zvednout i poplatek za správu, že? Tak to ať radši žádný není. Předtím jsem si s nimi ale psal, ne že bych rovnou dával žalobu, čelem se k tomu ale nepostavili.
Proces navýšení poplatku je snad definován zákonem. Banka oznámí 2 měsíce předem a pokud klient nesouhlasí, smlouva se ruší. Samozřejmě u hypoték je "drobný" problém v tom, že se musí okamžitě splatit celá dlužná částka a navíc banky v tomto případě účtujou i poplatek za předčasné splacení úvěru. Takže většina klientů je nucena navýšení poplatku přijmout, protože druhá varianta je vyjde mnohem dráž.
To, co popisujete, je režim § 94 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Tam by ovšem musela být možnost smlouvu vypovědět bezúplatně (§ 94 odst. 3), tedy rozhodně ne s brutálním poplatkem za předčasnou splátku.
Je třeba přihlédnout i k ustanovení § 56 odst. 3 písm. i) občanského zákoníku: neplatná jsou ujednání, která "stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění, nebo dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či služeb, aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena". Samozřejmě, samotné zvýšení poplatku z 150 Kč třeba na 200 Kč by asi nebylo podstatným překročením (srov. výklad Mgr. Freiberta), ale kdyby to překročení bylo podstatné, tak se toto ustanovení uplatní.
A konečně je třeba přihlédnout k § 5 odst. 1 písm. b) a c) zákona o ochraně spotřebitele, které vyžadují jistou kvalifikovanou úroveň informování spotřebitele o jeho právech.
Poplatek za správu nečerpaného úvěru. Tady se jedná v podstatě o to, že banka pro klienta blokuje svoje zdroje, aby si mohl vzít úvěr. A za ty zdroje musí jiným svým klientům (vkladatelů) platit úrok (byť mizerný). Kromě toho tyto nečerpané prostředky nemůže použít na jiné svoje obchody. Takže zde je poplatek zcela na místě.
Jako citat z ucebnice hezke, ale realita je trochu jina
http://trhy.mesec.cz/clanky/banky-se-topi-v-penezich-nove-vklady-nechteji/
Zdravim,
zlodeji z walstreetu nas okradaji uz nemalo a jejich reklamy na nove, zabavnejsi zpusoby kradezi uz vyskakuji pomalu i z hajzlu......muzete mi panove redaktori vysvetlit, proc bych mel nadale cist Vase noviny, kdyz z nich delate PR platek pro banky? Nejen ze budu vyhazovat Kauflandacky spam ze schranky, ale jeste budu rozlisovat co je a co neni smysluplny novinovy clanek a co je a co neni reklama? Prosim, alespon dejte do titulku: PROPAGANDA, at se to da filtrovat pohledem a neztracim cas zacitanim se do tretiny reklamniho sdeleni.
Moznost druha....nebudu ztracet cas s vasimi novinami vubec.
A protoze jsem sdilny, komunikativni a mam rad sve pratele, urcite vsem svou vybranou moznost predstavim, at se mohou zaridit take tak.