Názory k článku Banky utáhnou kohouty. Na některé hypotéky už možná nedosáhnete

takže pokud interní pravidla pro řízení rizik dělal imbecil, který není schopen vyhodnotit reálné náklady a kolaterální příjmy, ale jen předposlední řádek daňového přiznání - nebo dokonce ani třeba leasing na auto, který k jasně definovanému datumu skončí a tyto prachy budou disponibilní, přestože se neobjevily v příjmu ke zdanění za loňský rok - tomu se říká úvěr poskytnutý lehkomyslně?
zatímco zaměstnanec, který zítra zaměstnaný být nemusí, nebo se dokonce nechal jen na pár měsíců zaměstnat u kamaráda aby dosáhl na úvěr - ten byl poskytnut nikoli-lehkomyslně?
vítej z marsu, potvůrko podivná! to ale muselo bolet, fláknout sebou z takový vejšky. jestli je vás tady víc. pak se nedivím že banky mají tolik toxických úvěrů.

Někdo požádá o úvěr a k tomu doloží, že za minulý rok měl zisk 120.000 Kč (to jen tak papírově, ve skutečnosti je jeho zik daleko vyšší) a zaváže se, splácet 10.000 Kč. Úvěr je mu přidělen a on obratem požádá o snížení splátek na 1.000 Kč/měs. (z těch zbylých 9.000 Kč sotva vyžije - má stejné zisky jak loni). Myslíte, že bude dlužník neúspěšný? Co udělal, on přece poctivě přiznal příjmy a idioti jsou v bance, chtít po někom splátky ve výši jeho přijmu.

Já jsem při žádosti o úvěr doložila - a že to po mně SS ani nechtěla - doklad, že jsem měla splácet cca 2.500,- Kč měsíčně, t.j. 30.000,- Kč ročně, namísto toho tam šlo nějakých 80-100.000,- Kč ročně. Což poněkud odporuje Vaší tezi o pokusu snížit si splátky na minimum.
Vážený, až tu budete příště pindat svoje moudra. tak si uvědomte, že řada lidí, žádajících o nějaký úvěr, prostě nemá holou pr.. ee zadek, a že by se jim nesplácení jakéhokoli úvěru tvrdě vymstilo. Neboli nemají potřebu přijít o majetek, který nashromáždili sami nebo popř. zdědili po předcích a ještě ho sami rozmnožili, aby ho třeba jednou předali svým dětem.

Dobrá, fantazíroval jsem, nic takového, co jsem popsal, se nemůže stát. Banky jsou zbytečně opatrné, všichni dlužníci platí nejen včas, ale předčasně. A vůbec, zákon je zbytečný. A ty údaje o stotisících dluhů po splatnosti, exekucích atd. jsou výmysly statistiků. A Jarmilo, prosím, kde žijete?

V tomto státě. A krom toho pomáhám kamarádovi, který si z blbosti nasekal dluhy a má exekuce na celý důchod, zbývá mu jen nezabavitelná část. Takovou naivitu aby pohledal. Neplatil povinné rušení, protože neměl opravenou motorku, neměl na náhradní díly a motorka stála u dalšího kamaráda ve stodole. Když stát dělal čistky v registru vozidel, tak mu milou motorku úředně zrušil. Nakonec se jipodařilo prodat na náhradní díly, byla neopravitelná nebo s takovými náklady, že by se to ani nevyplatilo. No, a povinné ručení činilo 245,- Kč/rok. Protože to neplatil, přišla mu výzva České kanceláře pojistitelů na 7.500,- Kč. Na můj dotaz, proč to neplatil nebo aspoň nedal značky do depozita, jsem dostala odpověď: "No, neplatil jsem to proto, že jsem nejezdil". Ale jak to má proboha ta pojišťovna vědět?
Z další exekuce jsem ho pomohla vysekat, napsala jsem mu odpor proti platebnímu rozkazu, poté mu byl přidělen právník ex offo a ten to dokončil.
V příbuzenstvu mám osobní bankrot a konkurs na OSVČ, konkurs byl fingovaný s cílem připravit dotyčného o majetek. To se hodně blbě prokazuje, pokud se to vůbec podaří, dopad na dotyčného je ale fatální.
Z mé zkušenosti, co vidím v okolí, jsou v exekucích lidé dvojího typu: první se do toho dostali podvodem s cílem je ožebračit. A druzí, kterých mi není ani trochu líto, jsou tam z vlastní blbosti. Podepíšou něco s vidinou momentálního zisku, aniž by jim došlo, že to je jen šikovná marketingová věcička a že zisk není zisk, ale finanční ztráta. Konkrétní příklad: údajně výhodná SIMka a k ní 1.500,- Kč od banky. Pokud si nepřečtete, wo co go, zdá se to výhodné. Jenže těch 1.500,- Kč jste nedostal v hotovosti, to bylo vedení účtu zdarma na jeden rok, závazek byl ale na dva roky, druhý rok vás vedení účtu přišlo na 1.500,- Kč. V závěru jste přišel o 1.500,- Kč. Naprosto konkrétní příklad toho pána, co jsem zmínila nahoře. Když jsem rozplétala, o co se vlastně jedná, tak to bylo jen: "Ja nevím, já se na nic nepamatuju...", jak malé dítě. A takoví lidé se pak diví, že mají exekuce?

No, a vedle těchto lidí jsou lidé, kterým se podařilo nashromáždit nějaký majetek, jsou zodpovědní a vědí, že majetek je péče a starost. Těch je kolem nás taky dost, ti mají své domy, byty, jezdí na dovolené, jenže makají a nedělají dluhy. Aspoň ne neuvážené dluhy. Protože vědí, že rozfrcat majetek je děsně jednoduché, to můžete klidně i během jednoho víkendu, zatímco jejich majetek je výsledek práce i několika generací.

Píšete o lidech co se dostali do potíží. Včera jste se o potížích při úvěru vyjádřila takto: "Proboha, jaký potíže? Co to melete?" Mně to připadá jako byste byla dnes jiná Jarmila.

Umíte porozumět psanému textu nebo jen prudíte? Pokud umíte porozumět psanému textu, tak si laskavě přečtěte text, na který reagujete. Píšu tam, že jsou dva druhy lidí, zodpovědní a nezodpovědní. Zodpovědní mají majetek, ne dluhy. Nezodpovědní jsou v exekucích. Díval jste se někdy do insolvenčního rejstříku? Je to tam na plnou hubu - jména, rodná čísla a hlavně příběhy. Jeden děsně zodpovědný člověk vedle druhého. A především kupovali kraviny, začalo to lepším mobilem, televizí, přes koberec a skončilo to miliónovým dluhem a osobním bankrotem. Ano, i takovou borkyni jsem znala. Doma ji údajně děsně omezovali, v 18 se odstěhovala k babičce, po její smrti po ní zdědila malý byta rozjela život ve velkém stylu podle svých představ: botičky, kabelčičky, malovátka, mejdánky ... Za cca 2 roky přestala zvládat splátky půjček, tak šla za mámou. Ta jí tu a tam pomohla, ale holčině to nestačilo. Banka úvěr nedala, tak nebankovní, posléze Provident, pak už nedal ani ten. Ukecala mámu na jeden úvěr, pak na další ... Dluh se posléze vyšplhal na cca 900.000,- Kč a obě už přestaly splácení zvládat. V té době se privatizoval dům, ve kterém rodiče holčiny bydleli. Ti koupili byt za levný peníz, po bytě okamžitě skočil exekutor. Ve výsledku byl pro ně nesplatitelný dluh a rozvod rodičů, protože matka před manželem dost dlouhou dobu dceřiny i svoje dluhy tajila a bála se mu to říct. Rozvedli se, otec šel bydlet ke svým rodičům a matka s dcerou bydlely v jedné cimře na ubytovně. Dcera se navíc cítila děsně dotčená, když ji matka hnala do práce, že takový život je na dvě věci. Ono jí totiž absolutně nedocházela, že v kabelčičkách a malovátkách profrcala dva byty.

a vy ste referent čeho - spořitelny asi, tipuju? tam jsem nalezl nejlepší experty.
příklad (1). auto na leasing, měsíční splátky 23.000, v únoru doplacena poslední splátka (tři roky ze tří, bezproblémová historie splácení), v květnu žádáno o úvěr. co řekne imbecil z řízení rizik? ale vy pane nemáte příjmy. povidám: pokud se podíváte na strukturu výdajů, musíte vidět, že poslední tři roky jsem si vydělal 23.000/měsíčně navíc, které jsem bezproblémově splácel na auto, nyní si chci koupit novější auto a znova splácet - je tak těžký pochopit, že na splátky na které jsem měl vloni a tři roky konzistentně předtím, budu mít i letos, přestože se neobjevily v příjmu ke zdanění? ano, pro debila to je problém. musím nejdřív jeden rok vykazovat zisky, z tech zisků namísto abych je reinvestoval, zaplatil daně - a pak se pro banku stanu (ne volem, který neumí řídit cashflow, ale) důvěryhodnějším klientem.
příklad (2). rozvedený vlastník šestadvacetiletého dítěte, pětadvacet roků platící svědomitě na něj výživné. kontrolní otázka: je-li zřejmé, že nejpozději 26.rokem dítěte končí vyživovací povinnost, ostatně potomek již ukončil školu a nastoupil do zaměstnání - dokáže to referent pochopit, a zařadí částku dosud placenou na výživném, mezi kolaterální příjmy? ale ne, neeee, neudělá to, naopak - přestože je zřejmé, že výživné končí, on mu tu částku nepřičte, ale naopak ODEČTE od mzdy, protože přece jí platil vloni.
příklad (3). osvč investoval do výrobních prostředků, modernizoval výrobu - a aby ušetřil na daních, před koncem roku nakoupil (v JDU) zásoby. na vyráběné zboží je pravidelný odbyt a dlouhodobá smlouva. kontrolní otázka: dokáže imbecil z řízení rizik pochopit, že je-li dlouhodobý odbyt a bylo-li nakoupeno modernější výrboní zařízení, že lze poměrně snadno vypočíst letošní kolaterální příjmy, přestože nejsou vidět ve výsledovce loňského roku? dokáže pochopit alespoň tak málo, že nakoupené zásoby se spotřebují na výrobu výrobků, které se v letošním roce prodají, a že z toho budou peníze? ale néééé, nás zajímá jen příjem ke zdanění v loňském roce.
pindy o tom, jak někdo dostal na stotisícovou roční mzdu stotisícový úvěr se splatností jeden rok, si nechte na školení.

Musíte pochopit, že v bankách pracují zaměstnanci-socky, co mají mzdu cca 20 tis. Kč měsíčně a v životě kromě zaměstnání nic jiného nedělali.

O fungování OSVČ a specificích napříč obory netuší vůbec nic.

Já mám třeba "výhodu", že provozuji autorskou činnost, kvůli čemuž zaplatím na daních víc (jelikož mohu uplatnit jen 40% paušál narozdíl od živnostníků, kteří mohou uplatnit 60%). Díky tomu mám vyšší příjmy, což je potenciální výhoda z pohledu hypotéky.

Jenže protože nemám IČO a imbecil v bance mě nemůže najít v živnostenském rejstříku, příp. ARESu, tak jsem neúvěrovatelný, protože podle imbecila v bance nejsem OSVČ, když nemám IČO.....

Nakonec jsem vyřešil tak, že jsem požádal bratrance, který má eseróčko, aby mi podepsal potvrzení o příjmu a hypotéku mi bez řečí přiklepli. Nejdůležitější bylo razítko. Bratranec ho neměl, tak jsem mu musel zaplatit 500 Kč na razítko... Prostě bankovní imbecilové s IQ tykve....

Právě jste se přiznal k úvěrovému podvodu

Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Dobrá, fantazíroval jsem, nic takového, co jsem popsal, se nemůže stát. Banky jsou zbytečně opatrné, všichni dlužníci platí nejen včas, ale předčasně. A vůbec, zákon je zbytečný. A ty údaje o stotisících dluhů po splatnosti, exekucích atd. jsou výmysly statistiků. A Jarmilo, prosím, kde žijete?

A) Proč se kopírujete? Stejný příspěvek jako dnes jste vložil dne 10. 3. 2017 v 6:28 hod. To nemáte k věci co říct?

B) Jste přesvědčen, že všichni lidi, co si půjčujou, jsou nezodpovědní hazardéři, kterým je třeba zvednout laťku a prudit je, aby doložili to a ono, protože rizika a bla, bla, bla. Vy si myslíte, že ten, kdo si půjčuje, neví, do jakého rizika se pouští? A zvláště pak v tomto Banánistánu, kde nějaké právo je jen kusem hadru?
Když jsem si půjčovala třeba já, tak od stavební spořitelny. Měla totiž lepší podmínky než banka, i když šlo o překlenovák. Půjčovala jsem si necelý mega (pravda, nebyla to jen stavební spořitelna, ale třeba i Fond rozvoje bydlení a další instituce), ale hodnota nemovitosti byla v té době přes 2,5 mega. Nemohla jsem si dovolit žádné riziko z mé strany, protože by se mohlo stát, že bych třeba o nemovitost přišla. Dneska si půjčuju opět, ale s tím, že chci něco málo přes půl mega, ale hodnota nemovitosti už je dneska přes 5 mega. Myslíte, že o ni chci přijít? Ano, půjčka je jisté riziko, ale já osobně udělám všechno pro to, abych dluh splatila co nejdřív, mám v plánu max. do 5 let.
Vy si ovšem myslíte, že všichni, co si berou hypotéky, mají holé zadele a s domácím rozpočtem jedou na doraz. Což je omyl hodný tak zaměstnance Spořitelny, protože pro řadu lidí je hypotéka způsob, jak bydlet hned a za přijatelný peníz. Vzhledem k inflaci by si na vlastní bydlení nikdy nenašetřili, protože zhodnocení vkladů je nula nula nic a můžou být rádi, že o peníze nepřišli, to jen jejich peníze ztratily hodnotu.

"Vy si ovšem myslíte, že všichni, co si berou hypotéky, mají holé zadele a s domácím rozpočtem jedou na doraz. "
V klidu. Nicméně, on si to skutečně myslí.

Každý soudí druhé podle sebe. No a svět bank, to jsou "osobní bankéři", s platem 15 řistého, jež se tváří jako mistři světa, v maturitním obleku, co se chtějí starat o cizí peníze, protože jsou prý todlencto... bankéři. 2 denní kurs od vedoucího pobočky, velké sebevědomí, a tuhá neochota používat hlavu.

Mně se strašně těžko diskutuje s někým, kdo argumentuje tím co si myslím a dokonce o čem jsem přesvědčen. Jinak jste vedle, jak ta jedle. Můj syn si pořídil byt na úvěr a já v tom jedu s ním. Tak ještě jednou: někdo bance písemně dokladuje, že měl zisk v určité výši a k tomu dává ústní informaci, že měl zisk mnohem vyšší, myslíte, že by banka, kdyby vzala ústní informaci, v případném sporu uspěla?

Pokud máte na mysli mne (a sice toto: "Já jsem při žádosti o úvěr doložila - a že to po mně SS ani nechtěla - doklad, že jsem měla splácet cca 2.500,- Kč měsíčně, t.j. 30.000,- Kč ročně, namísto toho tam šlo nějakých 80-100.000,- Kč ročně."), pak to nebylo ústně, ale doloženo výpisy z účtů. bance jsem nad rámec jí vyžadovaných dokumentů doložila další, ze kterých vyplynulo, že nechci být neplatič.
Pokud někde dojde ke sporu, pak nehraje roli, kdo komu co řekl, jde se po faktech, tedy obvykle po výpisech z účtu.

Pokud holt člověk nemá na splátky hypotéky, prodá barák, doplatí zbytek a jde do nájmu. Horší je, když si půjčí na kabelčičky a pařbu, to se prodat nedá :-)

Ještě jsem zachytila zajímavý postřeh v diskusi o umělém oplodnění: tam si rodina půjčila na umělé oplodnění a v podmínkách smlouvy bylo, že do splacení je pořízený předmět majetkem věřitele. Tak se ptala, jestli to platí i na dítě, které z toho vzniklo :-)