Citovaný §116 říká, kdy má držitel spolúčast. Podstatné je, že dle §115 ve většině ostatních případů musí podvodnou transakci nahradit banka, a to i když nedošlo k fyzické krádeži karty. Naopak právě proto, že nedošlo ke krádeži nebo ztrátě karty, nemá klient ani 150€ spoluúčast.
Je tedy zbytečné, aby tutéž ochranu nabízelo ještě pojištění, a zbytečné spekulovat o tom, jak z pojištění ty peníze dostat.
Jediné nejisté místo je „hrubá nedbalost“ klienta (platí celé sám) nebo „nezajištění ochrany personalizovaných bezpečnostních prvků“ (klient platí 150€).
Tady je prostor pro spekulaci o tom, co je „personalizovaný bezpečnostní prvek“ – jestli je to PIN, CVV kód, platnost karty, nějaká jejich kombinance, nebo jestli je to dokonce jen samotné číslo karty. Obchodní podmínky bank toto řeší různě, a udělat přehledový článek o tom, jak banky konkrétně „chápou“ §101, 116, 117, by bylo rozhodně zajímavé.
Dokonce by se vzhledem k §102: „poskytovatel… je povinen … zajistit, aby personalizované bezpečnostní prvky .. nebyly přístupné osobám jiným než držiteli“ dalo spekulovat o tom, že číslo karty, CVV kód i PIN musí být předávány obchodníkovi, takže to nemohou být personalizované bezpečnostní prvky. To by ale asi neprošlo :)
To je všechno moc pěkný a v podstatě máte pravdu. Je zde malý detail: banky si nezajištění ochrany a nedbalost vykládají podle sebe, zákon to jasně neřeší, takže právě na to je pojištění. A pojištění to sice řeší, ale musí se to „správně podat“. Tady by bylo nejlepší nějaký rozhodnutí soudu nebo finančního arbitra, aby bylo jasné, co znamenají jednotlivé termíny. Anebo to otočit, bankám nařídit, ať ony musejí dokázat, že klient provedl to a to.
Z jiného soudku. Mám kartu American Express vydanou v UK. Tam jsou platby na internetu absolutně ochráněný. Kdybych jim do očí lhal, že jsem tou kartou na internetu neplatit, vrátí mi automaticky peníze :) Ale to je extrém a na naše poměry by to v bankovnictví způsobilo katastrofu. Takže české banky vlastně chápu (ale neomlouvám).
Zavést povinnost banky dokázat nedbalost klienta je rozhodně dobrý nápad – jediná možnost, jak banky donutit, aby se bezpečností svých systémů zabývaly bez spoléhání na to, že když se stane něco „divného“, klient to zaplatí.
Naprosto nechápu, že se nechcete spolehnout na zákonem danou povinnost banky (kterou pomůže splnit i specializovaný finanční arbitr), ale chcete se spolehnout na obchodními podmínkami danou povinnost pojišťovny (se kterou by bylo nutné se soudit), ještě k tomu v případě, který ty smluvní podmínky explicitně vylučují.
Ona ta krása pojištění je právě v tom, že to nahlásím jako pojistnou událost, předám podklady a čekám na peníze. Podstoupit složitější proces přes Finančního arbitra znamená vyšší administrativu, delší čekací dobu, nejistotu, jaké bude rozhodnutí a moře času, než peníze přijdou. Ale souhlasím, že v tomto případě by to měla být cesta, minimálně by bylo jasné, jak to je.
Ještě něco. On ten §115 říká, že banka musí peníze vrátit. Ano, vrátí je, ale může je nechat zablokovaný (budou se ale úročit) a stejně poběží klasické reklamační řízení. Na jeho konci může být sdělení, že klient porušil to a to a že si banka peníze bere zpět. Ten §115 je jen malinkou berličkou v tom, že se ty prachy na nějakou dobu vrátí, ale není jasný, zda na ně půjde „sáhnout“ a zda reklamace dopadne dobře. No, já bych to zažít nechtěl.
Ne, §155 říká „uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo“. To žádné blokování neumožňuje.
.
Mimochodem likvidace pojistné události by taky nebyla okamžitá.
.
Na druhé straně… §115 říká „neprodleně“, a jedna banka „definuje“ „neprodleně“ jako „časový úsek objektivně nezbytný k tomu, aby Banka byla schopna posoudit, zda byla skutečně provedena neautorizovaná platební transakce z platebního účtu Klienta a kdo za ni odpovídá.“, jinými slovy až po ukončení reklamace. Nezbude než počkat na precedens.
Zažít bych to taky nechtěl :)
Good read, thx for posting
all inclusives vacations honeymoons , cruises , flight center , travel agency caribbean deals
I've been looking for post about how to buy phentermine, and discovered yours, and I am unable to to say anything awful
1) Prodavačka v supermarketu si nemusí vůbec číslo karty pamatovat, nebo opisovat. Celé číslo karty je vždy vytištěno na stvrzence pro obchodníka (na stvrzence pro zákazníka bývá jen jeho část z toho důvodu, že zákazníci stvrzenku často zahodí a zvyšuje se tak riziko zneužití), je to součást smlouvy s bankou, obchodník totiž musí být vždy schopen identifikovat který nákup byl kterou kartou zaplacen a to bez celého čísla karty není možné.
2) Dále bych upřesnil onu blokasi Raiffeisenbank. Ano, je to velmi dobrá věc, blokuje se celá karta (ne jen některé druhy transakcí), ale má to jednu podstatnou vadu. Každé odblokování (RB nazývá jako zamykání a odemykání) je placené a stojí 3,90 Kč plus případná cena SMS pokud se nedělá přes Internet. A to jde jaksi proti placení kartou – každá platba kartou je tak vlastně zpoplatněna minimálně onou částkou.
3) Líbí se mi varianta co má Cetelem (škoda, že to nemá více bank), ovšem i zde je jeden zádrhel. Ono číslo karty je platné jen velmi krátkou dobu (řádově asi minuty) a nelze ho tak využít pro MO/TO transakce – marně jsem se pokusil touto kartou (nepatřila mě ale jedné osobě zde z Měšce :D ) zaplatit zájezd (výhodou karty Cetelem totiž jsou rovněž bezkonkurenční kurzy), neprošlo to. Musel jsem použít jinou kartu.
Podle mého názoru je nejlepší varianta virtuální karta (bohužel to banky zabíjejí tím, že je zpoplatňují), popř. separátní účet s kartou, ideálně s on-line převodem. Bohužel i zde už není bezplatná varianta, mBank kartu zpoplatňuje částkou 100 Kč, Poštovní spořitelna svojí kartu k Červenému kontu starým klientům zpoplatnila měsíčně 19 Kč a novým ji už nevydává.
K těm bezpečným kartám bych přidal ještě FIO – jejich kartou Maestro by nemělo být možné zaplatit na Internetu i když jist si tím úplně nejsem, protože některými Maestro kartami jde platit přes 3D secure.
Pro platby na netu pouzivam jak karty mBank s moznosti rychle a bezplatne zmeny limitu, tak virtualni kartu RB s lepsimi kursy pres Paypal. Nicmene virtualni karta me stoji 15,– mesicne a stejne nema takove moznosti moznosti nastaveni jake bych potreboval. Jeji jedina vyhoda je vlastni limit oddeleny od uctu. Takze asi take zkusim kartu od Cetelemu. Jinak odemykani karty u debetni karty RB pouzivam, mam ji pro vybery vetsich castek z bankomatu (tam mi 3,90 nevadi) a nemam strach ani v zahranici.
Zřejmě tím autor měl na mysli fakt, že skimovací zařízení mohou fungovat i dotykově a nemusí proto připomínat „klasické“ čtecí zařízení. Přesněji řečeno, kartu není třeba protáhnout čtečkou, stačí ji položit na „správnou podložku“ (se čtecím zařízením na magnetický proužek). A teoreticky lze za bezdotykovost považovat to, že mezi čtecím zařízením a kartou může být tenká vrstva nemagnetického materiálu, kupříkladu plakát. Takové skimovací zařízení lze namontovat do stolu/barpultu/do knihy. K přečtení vaší karty pak stačí když ji na takový stůl/podložku položíte.
Evropsko-ruska banka pojisteni karet ma a nabizi je ->>> viz http://erbank.eu/cz/articles/karty
Autore, opravte si to prosim !
Dobry den, a co vnitrni procesy banky kdy je vyhodnocovano „obvykle“ chovani klienta a dle toho provedeno ohodnoceni rizik transakce a pote, pripadne, vyzadano dodatecne overeni (napr. volani z call centra zda jste platbu skutecno provedli) ci zablokovani transakce. Ale o techto systemech banky verejne nemluvi. Klientovi se pak muze zdat ze jeho karta, snadno napadnutelny cil, neni dostatecne chranena.
A trochu z jineho soudku zajimava prednaska p. Rosi http://www.smartcardforum.cz/prezentation/ke_stazeni/rosa.pdf (a nezapomente na upravene PDF soubory, ze :).
u autora venujicicho se slozite probblematice karet bych ocekaval osobni zkusenosti. Ty u studentika venujiciho se fotbalu zjevne chybi a tak cely clanek je zavadejici. Podvodnou transakci clovek musi reklamovat. Pokud banka nema zkusenosti s tim, ze reklamujici je lump, transakci stornuje. Tak jednoduche to je, mily studente.