Takže to, že přidá platební kartu vydanou na jeho jméno a dá ji své manželce, je už hrubé porušení pravidel.
Proč tohle bance vůbec vadí? Je na tom nějak škodná?
Přece i právně je většina peněz (až na výjimky jako dědictví) v SJM obou manželů, nehledě na to, na čí jméno je veden ten konkrétní účet.
Co je sakra špatného chtít rodinné účty platit z rodinného účtu technicky psaného na jednoho z nich?
Taky má moje manželka kartu od mého účtu. Nevidím na tom nic špatného. Na můj účet přichází veškeré peníze (manželčin příjem je ostatně zanedbatelný) a také se z něj všechno platí. Manželka sice má taky účet, ale je nepoužívaný. Tam leží peníze jen pro případ, kdy bych náhle umřel a účet na moje jméno byl zmrazen až do vypořádání dědictví, tak aby mezitím neumřela s dětma hlady (to je taky dementní zákon). Nebudeme přece podle nějakého prazvláštního klíče peníze dělit a pak losovat, čí kartou který rodinný nákup budeme platit, když to stejně všechno jde z jedné hromady.
Jak jinak bysme to měli dělat?
Dobrý den, o tom, jak platební kartu používat, naše klienty informujeme ve Všeobecných obchodních podmínkách a v Příručce pro držitele platební karty. V obou těchto dokumentech je uvedeno, že je platební karta nepřenosná a může s ní nakládat jen její držitel, tedy osoba, jejíž jméno je zpravidla na kartě uvedeno.
K účtům může být vydáno více platebních karet pro různé držitele a každý držitel karty tak disponuje penězi na účtu v souladu s nastavením své platební karty.
Tyto podmínky je nutné dodržovat z důvodu bezpečnosti a například také z hlediska prověřování podezřelých transakcí. Pokud držitel karty porušuje bezpečnostní pravidla při používání karty, tedy ji dává k dispozici jiné osobě, vyzradí PIN a podobně, může mu být zamítnuta také případná reklamace platby.
Pokud situaci aplikujeme na váš případ, vaše manželka může mít k vašemu účtu vydanou platební kartu na své jméno a každý z vás bude nákupy platit svou kartou, byť obě vedou ke stejnému účtu.
Díky moc za reakci.
Vlastně mě ani nenapadlo, že karta může být vydána na někoho jiného než ke komu je účet. Respektive ono ta možnost tam vlastně je, akorát jsem ji úplně ignoroval, protože tam jsou případné neznámé pasti: kdo nastavuje limity, jak se vlastně aplikují (zvlášť, hromadně?), komu chodí různá upozorňování apod. Když jsou dvě karty na jedno jméno, je to všechno stejné, už to znám, nebudou tam žádná překvapení. Považuju to za něco jako mít na domácím, trvale zapnutém počítači, dva účty a neustále se přehlašovat podle toho, kdo tam pracuje. Určitě to má i nějaké výhody, ale spíš je to na obtíž. Stejně mají-li oba přístup ke všemu, tak kompromitací jednoho účtu zmizí všechno tak jako tak.
No, ale aspoň to příště už nebudu úplně ignorovat, minimálně se nad tím zamyslím :-)
Každopádně velice kladně oceňuji, že odpovídáte na komentáře. Většina firem by jen napsala článek (spíš ve formě tiskové zprávy) a na nějaké komentáře se vykašlala. Díky za to!
Dobrý den, díky moc!
Jako majitel účtu můžete udělit dalšímu držiteli katy oprávnění pro její obsluhu ve smyslu úpravy limitů, žádosti o novou kartu v případě ztráty nebo odcizení a podobně.
Držitel karty tak může mít platební kartu
a/ jen jako instrument, se kterým může platit do výše nastavených limitů, ale případné úpravy na kartě děláte vy jako majitel účtu, nebo
b/ můžete držiteli udělit práva, ať si kartu administruje sám.
V životě mohou nastat různé situace a byť se Vás osobně netýkají, neznamená to , že nemohou být relevantní pro jiné klienty. Rozlišit transakce podle toho, kterou (čí) kartou byly provedeny, může pomoci i při soudních sporech, například v rozvodovém řízení. Pokud sdílí manželé jednu platební kartu, nebo má druhý z manželů kartu, která není vydána přímo pro něj, je pak velmi obtížné, ne-li nemožné, prokázat, kdo kartu skutečně použil a roztočil jejím prostřednictvím rodinné jmění.
S tím úvěrem to může být takový tríček.
Zloděj požádá o úvěr nějakou společnost, která půjčuje pár tisíc na lichvářský úrok a které stačí, aby klient dokázal, že má účet u nějaké solidní banky.
Takže zloděj převede 1Kč z účtu a je to. Banka je v tom opravdu nevinně. Může maximálně hlídat transakce na provařené společnosti a snažit se to ověřovat u klienta, ale když se zloději povedlo klienta zmanipulovat....
Se stejným trikem se může setkat ten, kdo odpoví na inzerát "výhodná práce z domova s velkým výdělkem". Obratem dostane mail se spoustou povídání a větou "a pošlete nám 1Kč ze svého účtu na ..., abychom věděli, kam máme posílat tu skvělou výplatu" a za měsíc zjistí, že výplata žádná a nebankovní úvěr na krku.
Dobrý den, klient má právo odmítnout marketingové nabídky, nebo se rozhodnout, kterým komunikačním kanálem může být s nabídkou osloven. Nicméně i tehdy, kdy marketingovou nabídku klient zakáže a banka ho tedy proaktivně neinformuje (například) o úvěrových možnostech, může na straně klienta vzniknout potřeba si úvěr sjednat, a to třeba i navzdory vyššímu aktuálnímu zůstatku účtu. Pro ten účel existuje v bankovnictví George možnost pořídit si, i bez aktivní nabídky z naší strany, některé bankovní produkty.
Bankovní aplikace jsou špičkově zabezpečeny a pokud klient dodržuje veškeré zásady bezpečnosti a neprovádí úkony, před kterými ho v článku varujeme, nehrozí nebezpeční zneužití účtu.
Bankovní aplikace, ač může sama být špičkově zabezpečena, běží na nějakém OS (typicky Android nebo iOS) a ty mají vlastní, méně či více závažné chyby.
Jak se postavíte k případu, kdy Vašemu klientovi někdo způsobí škodu tím, že obejde zabezpečení vaší aplikace bezpečnostní chybou operačního systému? Řekněme 0-day, abyste to nemohli jen tak hodit na klienta, že neaktualizuje systém...?
Nejširší možnosti nastavení umožňuje asi karta od Fio banky, kde můžete nastavit třeba blokování plateb mimo ČR. Dále využívám limit, kde pro internetové platby mám např. jen 200 Kč a v případě nákupu na dálku kartou tento navyšuji podle potřeby a pak zase snížím. Tento týden jsme čekali balík od pošty a kdosi nám psal: "Potíže s vaší zásilkou." A chtěl doplatit asi 60 Kč za dopravu, ale byl to hekr, protože poštovné jsme měli zaplacené v ceně zásilky, která pak byla bez potíží doručena.
Asi jsem mimo, ale co je ta platba z karty na kartu? To jako nemám vedený účet u banky, ke které mám kartu?
Prostě kartu (klidně i virtuální) mám, ale tu kartu vydává někdo jiný než banka významově. Nějaký ten revolut, který mi pošle kartu. A peníze tam nejsou určené číslem účtu, ale číslem karty... To znamená že peníze leží na nějakém jednom velkém účtu revolutu (to není podstatné) ke kterému přistupuje masa klientů revolutu prostřednictvím karet přičemž jim hlídá zůstatek dle čísla karty..?
Jak si pak takovou kartu nabiju, pokud nemám internetové bankovnictví u banky?
2) druhá věc by ma zajímala kolem té platby bez ověření u obchodníka. Nevím jak si to představit. To jako nějaký nákup na eshopu? Jak mi ale může strhnout penizíze když za a) nedám údaje a nebo skončím v půlce procesu platby? Opravdu pak má zákazník v transakcích vidět platbu kartou ? Nebo to znamená, že když zná mé číslo karty (+CVC+Date), může si naúčtovat kolik plateb chce?
Hraje roli v tomhle nějak 3D SECURE, E-PIN? Zabraňuje tomu?
O co méně je takováhle "transakce" méně než platba která je tzv. ověřená?
Karta nemusí být vydaná jen k (platebnímu) účtu v bance. Může to být předplacená karta (jednorázová, dobíjitelná), nebo v rámci elektronických peněženek (Curve, Revolut, Binance, Crypto.com apod.). Stačí znát číslo karty a peníze lze na ni poslat/odeslat s podporovanou službou, např. https://paysend.com/cs-us