Vlákno názorů k článku Banky by rády půjčovaly, ale není komu od tlapy - Že by se v rámci II. pilíře chystalo...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 3. 2013 13:29

    Jan Slanina

    To je ovšem zcela účelově konstruovaný problém. V roce 2018, kdy se poprvé uplatní požadavek 35 pojištěných let, budou odcházet do důchodu ročníky 1954-9, které mají důchodový věk 58,33 (ženy s 5 a více dětmi ročníku 1959) až 63,16 (muži ročníku 1954).
    Pokud odečtete 18 od důchodového věku, tak zjistíte, že v době odchodu do důchodu budou mít za sebou 40-45 let aktivního života.
    Do pojištěné doby se počítá nejen práce, ale také rodičovská, mateřská, studium (pokud proběhlo před rokem 2010, což tyto ročníky myslím splňují) a dokonce i 3 roky evidence na úřadu práce, přijde mi, že opravdu není problém pojištěné roky dosáhnout.
    A to ještě nemluvím o tom, že zákon o důchodovém pojištění Vám promine část požadavku na pojištěné roky, takže při dosažení věku o 5 let vyššího, než je důchodový věk muže o stejném datu narození, Vám stačí jen 20 pojištěných let.
    Například já mám v 35 letech věku už 16 pojištěných let (studium se započítává 80%). S ohledem na započítávání času stráveného evidencí na úřadu práce (započtou se 3 roky, tedy efektivně 2,4 roku) už potřebuju odpracovat jen 1,6 roku, abych těch 20 pojištěných let měl.
    Takže nemožnosti výběru bych se rozhodně neobával.

  • 4. 3. 2013 13:46

    Jarmila (neregistrovaný)

    Pokud se dobře pamatuju, tak oněch 25 let (po novu 35 let) bylo potřebných pro nárok na základní důchod (nic moc velký, asi 1.600,- Kč. Nemlaťte mne za nepřesnou výši, nechce se mi to hledat). Po 25 odpracovaných letech se pracovalo tzv. na procenta, tedy za každý odpracovaný rok naskakovalo určité procento na výši důchodu. Jen nevím, jestli je to ještě aktuální, protože pak se uvažovalo o tom, že pro výpočet důchodu se bude počítat celoživotní výdělek.

  • 4. 3. 2013 15:56

    Jan Slanina

    Tak v prvé řadě, reagoval jsem na výtku spoludiskutujícícho (a potažmo M. Šichtářové), že se člověk nedostane ke svým penězům z II. pilíře, protože nesplní nárok na starobní důchod. Jeho výše s tím nemá nic společného.

    V druhé řadě: výpočet starobního důchodu funguje úplně jinak. Kdykoli a jakkoli splníte nárok na starobní důchod, vzniká Vám nárok na jeho základní výměru. K tomu se připočítává tzv. procentní výměra, která je 1,5% vyměřovacího základu za každý rok do dosažení nároku na důchod a 1,5% za každých 90 dnů odpracovaných bez nároku na důchod po dosažení nároku na důchod. Takže samozřejmě, díky výpočtu bude mít člověk, odcházející do důchodu s 20 odpracovanými roky, mnohem menší důchod než člověk, odcházející do důchodu s 35 odpracovanými roky. Ale rozhodně to není tak, že by měl je nějakou symbolickou částku (tedy, až do okamžiku, kdy se z jakéhokoli důchodu z I. pilíře stane symbolická částka).

  • 4. 3. 2013 13:55

    miki (neregistrovaný)

    Už jen podle odkazovaného článku neumí paní ekonomka ani uvařit brambory, takže od ní nechtějte posuzovat penzijní reformu. Docela si plete dobu spoření do PF s dobou placení sociálního pojištění a to už je co říct. Pokud budu od státu pobírat řádnou státní penzi, tak jsem splnil zákonné podmínky pro její přiznání (věk a 35 let doby pojištění nebo náhradní doby) a tudíž dostanu i rentu z PF, i když jsem do PF 35 let nespořil. Jinak to ovšem mohou mít lidé, kteří půjdou do předčasného důchodu. Tam lze brát státní důchod i dříve, co s PF nevím.

  • 6. 3. 2013 14:14

    Smazaný profil

    Nečekalo. Překvapující je, že někdo je schopen brát něco z pera "parlamentních listů" vůbec vážně :)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).