Vlákno názorů k článku 5 důvodů, proč se zúčastnit druhého pilíře od xf - 1) Pokud zkolabjí státní důchody, tak taková situace...

Proč ne? Experiment ověřující trvanlivost konzerv trvá už přes sto let, a ty více než stoleté konzervy jsou stále poživatelné bez jakéhokoliv rizika. Skutečná trvanlivost konzerv není známa.

Loni dělali rozbor jedné takové konzervy z 2. světové války. Chuťově sice nic moc, ale zdravotně nezávadná.
Což samozřejmě nelze vztáhnout na dnešní konzervy, kde "technologie pokročila", a namísto solidního hlubokotažného plechu s potravinářskou cínovou pájkou, jsou na povrchu laky, nahrazující drahý cín, i ty ostatní materiály jsou "pokročilejší". Takže s takovou životností dnešních konzerv nelze počítat.

No, ale zpět k tématu: 2. pilíř znamená, že si ty konzervy nebudu kupovat a hlídat sám, ale budu muset mít z nařízení Kalouska "zprostředkova­tele", a ten si každý rok bude smět část mojich konzerv vzít, a za zbytek nebude mít žádnou odpovědnost, jestli mi je požerou myši, nebo ukradnou zloději.

Můžou jít ještě dál. V Paříži v Pasteurově ústavu mají bujóny, které steriloval sám Pasteur někdy v r. 1870. Dodnes jim nic není.
Problém nastane jen tehdy, když se potrava zkazí. To může být klidně i oběd, dneska uvaařený na zítra.

V tom případě by asi bylo lepší ty dvě procenta raději investovat do konzerv a bujonu než do II. pilíře.

Velice ráda sleduji nesmysly s obědy nebo počty pracujících na počet důchodců. Už 19.století přišlo s obrovským nárůstem produktivity práce a s myšlenkou, že dřinu nahradí stroje, lidi je budou jen řídit. Taky se setkalo s ničením strojů, které lidem braly práci, první to odskákali tiskaři kartounů po vynalezení perotiny, válcového stroje pro tisk na látky. To byl vynález doslova ďábelský: jedna perotina rázem nahradila nějakých 25-30 tiskařů! A co teprve tovární výroba bot, který zlikvidovala drobné ševce. Lidi ale pořád věřili, že stroje nahradí dřinu, takže se konečně může zkrátit pracovní doba od nevidím do nevidím na rozumnou úroveň (dneska by měla být 8-hodinová), lidé se můžou věnovat koníčkům, rodinám, dětem. Díky tomu se mohly rozvinout nové formy podnikání, třeba turistický průmysl, sport nebo kultura. Lidi se prostě nemuseli zabývat jen vyděláváním na chléb náš vezdejší, mohli se věnovat i jiným činnostem. Takže na nějaký poměr počtu pracujících k počtu důchodců zapomeňte, to je docela podřadné. Rozhodující je výkonnost ekonomiky, tedy to, kolik lidí v ní se ještě může věnovat nějaké neproduktivní činnosti. Jinak se bavíme ne o tom, kolik může být ve společnosti důchodců a zdravotně postižených, ale o tom, kolik fotbalistů, hokejistů, modelek a zpěváků dokáže společnost uživit.

No, obávám se, že "ghost" se vyjádřil zcela jasně. Tedy "nevěřím", "nechtějí", "živit tenhle sociální systém".

Argumenty, statistika, a hlvaně jak to funguje, co je možné, co dává smysl, a co ne, to ho jednoduše nezajímá. Pocity, tam začíná a také končí.

S tím růstem produktivity se to má trošku jinak. Ano, perotina nahradila několik tiskařů, jenže zase potřebovala údržbáře, techniky, co ji navrhnou, dělníky, co ji vyrobí, atd. Když se to spočítá (a tyto studie byly dělané) tak vyjde, že nasazení strojů nijak neovlivnilo počet pracovních míst, jen se změnila jejich struktura - a to směrem k vyšší potřebě kvalifikovaných pracovníků.

Jinak řečeno, pracovní síly se nejprve ze zemědělství přesunuly do řemesel, posléze do průmyslu a nakonec do služeb. I ve službách mohou být nekvalifikované síly (i když my už i na uklízečky nebo pokojské vyžadujeme certifikáty. Mně úplně dostalo, když jsem viděla jaké zkoušky musí skládat pracovníci bezpečnostních nebo sociálních služeb, kteří pracují za minimální mzdu a nemají maturitu. Když jsem četla ty texty, tak to teda byla síla!).

Nesouhlasím. Nasazení strojů dramaticky snížilo celkový počet pracovníků. Nejlépe je to viditelné v zemědělství. Zatímco v pravěku se 100% lidí zabývalo zemědělstvím - získáváním potrvavy (sběr, lov), dnes je to jen 0,5% A toto číslo bude dále klesat. Jeden operátor u počítače zvládne několik kombajnů bez řidiče jen dálkově řízené přes satelit, naváděné GPS jsou realitou. Automatické krmící linky a mnoho dalšího.
.
To samé v průmyslu. Kolik zaměstnávala lidí Škoda před rokem 1989 a kolik dnes v porovnání kolik aut vyrobila tehdy a kolik dnes?
.
To samé ve službách. Internet ničí velko a maloobchod, lidé nakupují přímo u výrobce. Ai výrobce nechce živit zbytečné obchodn mezičlánky. Spoustu věcí si zařídí člověk sám - letenku si sám nakliká na internetu, sám vytiskne, sám se na letišti odbaví. Všude tam byli kdysi pracovníci. Že je k tomu třeba hodně ajťáků? Ano, ale i tehdy (třeba před 20 lety) měli počítače a objednávací systémy, takže potřebovali ajťáky.

Vážený pane. Celkový počet pracovníků a počet pracovníků v zemědělství jsou dvě zcela rozdílné veličiny a z poklesu jedné nelze vůbec nic usuzovat o změně druhé. Totéž vaše další příklady. Takže, zavedení strojů do zemědělství zvýšilo počet zaměstnanců v továrnách, protože někdo ty stroje musel vymyslet, vyprojektovat a vyrobit. Škoda zaměstnává méně lidí, jenže používá stroje, které opět někdo někde musel vymyslet, narýsovat a vyrobit. A internet nám také nespadl z nebe, kolik lidí se dnes živí psaním těch aplikací, které podle vás ničí služby? A že před dvaceti lety také byly počítače a ajťáci - máte vůbec představu, o kolik řádů jsou dnešní aplikace složitější, než ty trochu lepší kalkulačky, co se používaly před dvaceti lety?

Tak, tak. Navíc služby nejsou je IT-služby, ale doprava, restaurace, hotely, půjčovna sportovního vybavení, různé atrakce u moře. Před nějakými 30 roky byl na dovolené u moře zlomek obyvatelstva a většina běhala s hráběma kolem chaty, tak dneska byla u moře většina tuzemského obyvatelstva. Kde myslíte, ze ty lidi bydlí a kde se stravují? Že bydlí ve stanu a dlabou doma nasmažené řízky, jako tomu bylo před xx roky? Zapomeňte! Dneska jezdí Češi do takových destinací, o jakých se jejich rodičům nikdy nesnilo, půjčují se tam auta, potápějí se - a to jsou taky služby, nejen IT.

Nicméně k 100% "náhradě" v jiných oborech nedošlo. Proto byla zkrácena pracovní doba z 12-14 na 8 hodin, a pracovní týden z 6-ti na 5 dní. V podstatě šlo o řešení nezaměstnanosti.

Zároveň byla vyšší produktivita použita i k růstu odměn - což bylo velmi důležité, protože vyšší mzdy umožnily získat koupěschopné klienty pro ty restaurace, hotely, dopravce, půjčovny.

Přiznávám, že nerozumím této vládě, která tlačí opačným směrem, kamsi k polovině 19. století, dokonce spíše Anglie, než Německo. Což se v praxi projevuje přesně tak, jak říká zkušenost i teorie.

Zkrácení pracovní doby nebylo řešením nezaměstnanosti. Firmy (už v 19.stol.) si uvědomily, že dlouhá pracovní doba je nesmyslná, protože člověk je po 16 hodinách práce unavený a v práci se víc plouží než pracuje. Takže postupně přistoupily ke zkracování pracovní doby a současně ke zvýšení produktivity. Dělník už nebyl v práci 16 hodin v tahu, ale protože měl možnost si odpočinout, zmáknul práci za kratší časový okamžik. Produktivita pak stoupla ještě víc se zavedením levného elektrického osvětlení, kdy bylo možno zavést 2 směny po 8 hodinách. Ono to souviselo zároveň i s vývojem a výrobou nových strojů, které odbouraly těžkou práci, a poté s nástupem pásové výroby. Přebytečné pracovní síly se pak přelily třeba i do kultury (divadla, knihovny, ke konci 19.století vzniká film - co ten dneska zaměstnává lidí!)

S tím nemohu souhlasit, že si firmy najednou uvědomily. To se musím ptát, jaktože desítky let tak zřejmou věc neviděli, a najednou ano? Proč dnes firmy špehují a kontrolují lidi, přestože každý soudný člověk ví, že se nikdo nedokáže soustředit 4+4 hodiny v kuse? Natož 12-16 hodin. Jak ostatně například ve školství ví každý, a 4+4 každý vidí jako zcela absurdní požadavek.
I to osvětlení nic nevysvětluje. Je lhostejno, zda mám v zimě tmu 8 z 16-ti, nebo 4+4 z 8+8.

Ta příčina je zjevně jiná. Počátek 1848, politická hnutí, a ano... ty vysmívané odbory.

Ostatně zkrácení pracovního týdně, jak u nás, tak na západě, se nikdo jinak než snížení nezaměstnanosti ani vykládat nesnaží.

Firmy si najednou "neuvědomily", o mizerné produktivitě při dlouhé pracovní době se vědělo už dávno, proto bylo ostatně zrušeno nevolnictví (Josef II, 1781).
K rozvoji průmyslu ale mohlo dojít až po zrušení poddanství, tedy po ro 1848, kdy pracovní síla začala odcházet z venkova do nově vznikajících továren. Na venkově byl pracovní síly nadbytek, ve městech nedostatek. A to si ještě uvědomte, že cca mezi roky 1875-1940 odešly tisíce lidí za hranice, hlavně do USA a Jižní Ameriky, méně do Ruska, Německa, Rakouska, Rumunska a dalších států. Jen v letech 1860-1910 se z Českých zemí vystěhovalo na 700.000 obyvatel. I přes odchod tolika lidí počet obyvatel rostl.

Znova se musím zeptat, "co tak najednou". Pokud tento jev existoval desítky let, tak změnu nelze připisovat zmíněnému. Tím impulsem, v v podstatě desítky let stabilním prostředí nutně muselo být něco jiného, než desítky let neměnný vliv.

On ten systém stabilní nebyl, on se vyvíjel, od 19.století decela rychle. Feudalismus se sice udržel několik století, ale kapitalismus začíná v Anglii, kdy z kolonií proudí potraviny a suroviny a pracovní síla se začíná ze zemědělství uvolňovat, protože jí tam není tolik potřeba. Pak se systém postupně přenáší do Francie a dál na Východ. Do Rakousko-Uherska ale bohužel dlouho ne, tady byl Habsburky a církví dlouho zakonzervován feudalismus, v Rusku byl třeba feudalismus až do 1.sv.války.
Těch impulsů bylo moc: národní sebeuvědomění, rozvoj průmyslu, zvýšení produktivity, což vedlo ke vzniku dělnické třídy a odborů. Lidi se prostě proti útlaku bouřili a vždycky čas od času si vydobyli nějaké privilegium. Vždyť jen tlak na zrušení nevolnictví trval přes 100 let a provázely ho bouře, které bývaly vojensky potlačeny a kde i padaly hlavy (sedláci u Chlumce a jiné bouře). Stejně tak ani 8-hodinová pracovní doba nebyla hned.
Berte to tak, že doba se vyvíjela a občas od nějakým tlakem získali dělníci nějakou drobnou výhodu. Tím se zase na čas nastolil určitý sociální smír. To se netýkalo jen délky pracovní doby, ale zvyšování platů, bezpečnosti práce, změny z práce nádenické (původně najímání pracovní síly na 1 den) na delší dobu atd.

Ano, systém nebyl stabilní, vyvíjel se, impulzů bylo více, doba se vyvíjela. Ale my hovoříme o jednom prvku, jež stabilní byl, byl stabilní jeho vliv.
Na něj opravdu mělo, například ono zmíněné zrušení nevolnictví nulový vliv, vzájemě. To změnilo jen nabídku, a zde byl jeho vliv paradoxně proti dokazovanému. To byl tlak na pokles mezd, zhoršení bezpečnosti práce, či čehokoli jiného, protože tímto vznikla větší "konkurence na trhu práce", podniky se staly "konkurenceschop­nější", jak dnes někteří tak s oblibou říkají.

Nikoli. Ford, to je rozšířený omyl. V skutečnosti Ford platil vyšší mzdy, to ano, ale jen kvůli tomu, aby získal lidi pro jeho nepopulární výrobní pás. To, že tím vytvořil zákazníky je pravda, ale nikdy to nebylo jeho úmyslem, jen vedlejším nezamýšleným efektem.

Odobory nejsou nadávka, ale zájmová organizace zastupující jednu ze stran. Úplně stejně, jako je stěhování fabrik do Bangladéše zbraní proti odborům.
A to, že důsledek činnosti nevědomky nazýváš "konzumní společností", to je to samé, ne náhrada, nebo paralelní jev. To byl právě výsledek jejich působení. Stejně jako je stěhování fabrik příčinou poklesu reálných mezd v posledních desetiletích v USA, se zpožděním i v Evropě, a ústup od té "konzumní společnosti" - tady už na zboží nemají, a tam ještě na zboží nemají. A nebudou mít, protože další stěhování.

Jistě. Cílem bylo tedy cestou snížení nákladů a cen rozšířit okruh zákazníků. Nikoli zvýšením mezd rozšířit okruh zákazníků.

Jsem rád, že jsme se shodli.