Arsene, Arsene... Takže když příčinou deficitu důchodového účtu jsou klesající počet občanů, kteří platí daně, a nezaměstnanost, která roste, tak to se nějak vyřeší jakýmsi spořením (ve skutečnost investováním)? Co takhle léčit příčinu nemoci, nikoli potlačovat její symptomy.
V současném přehumanizovaném eurosocialismu účinnou léčbu aplikovat nejde. Určitě se však může začít mluvit o tom, že cesta k práci (a tedy budoucnosti) vede taky přes píli, vzdělání, znalosti, dovednosti, sebezodpovědnost (včetně péče o vlastní zdraví). Když se tohle bude lidem do hlav vtloukat dostatečně dlouho, tak takové myšlenky pojmou za vlastní. Vždyť stejně je to s tím spořením na penzi. Mluví se o něm 20 let, až to skoro každej má za nevyvratitelné tvrzení. Jako to, že jediná cesta k důstojnému stáří vede přes jakési to spoření/investování.
Neustále se mluví o důchodech. Skoro nikdo ale nezmiňuje, že kromě důchodců tu v Evropě bude zvětšující se množství dalších lidí, co budou žít věčně na socdávkách.
Jo a k 2. pilíři. Je jasný, že ten je dobrý jenom pro ty, co nechcou utrácet svý prachy za socky.
Vzdělanost ale není elitou, která řídí svět, žádána... Čím více vzdělaných a úspěšných lidí, tím méně peněz pro jednotlivce na vrcholu pyramidy... Oni naopak potřebují pracující stádo ducha mdlého, které je možné snadno manipulovat a vykořisťovat, proto je vzdělanost nežádoucí a není tedy ani podporována.
ANO, souhlasím - stoupá a BUDE stoupat počet lidí závislých na soc.zabezpečení a kteří ani pracovat nebudou chtít !
Momentálně je pro nepracující stádo byznis mít děti - čím více dětí, tím větší přídavky. Zatímco pracující rodina z nižší třídy sotva utáhne byt 3+1, pod nimi bydlí chudáci nepracující, kteří jsou v pohodě - tak proč by se někam štvali ?!
Dokud stát nenasadí tvrddé páky na tyto trvale nepracující, kteří se účelně přiživují na soc. systému - bude to čím dál horší.
Bohužel socani na ně asi vůbec nebudou tlačit - svými sliby, že budou lépe zabezpečeni - si je ženou jak stádo k volbám.
Dnes není dost práce ani pro ty, kteří pracovat chtějí. Co by se stalo kdyby i ti, kteří pracovat nechtějí, najednou chtěli pracovat? Podle mě by to vedlo k tomu, že by ještě více lidí pracovalo za min. mzdu, případně na Švarc systém (jedna z výhod tohoto systému je v tom, že můžete "zaměstnancům" zcela legálně platit méně než min. mzdu). Pro zaměstnavatele by to bylo přínosné, pro stát by to asi bylo mírně výhodné a pro zaměstnance nevýhodné.
Je třeba vzít v úvahu to, že lidé, kteří nechtějí pracovat, obvykle nejsou vzděláni a nemají praxi v oborech ve kterých je relativní nedostatek pracovníků (údajně některé řemeslné profese, IT, management,...).
Kecy v kleci... Před pár léty jsem byl v Jeseníkách, okres s nezaměstnaností někde na špici... Servírky a pokojské Slovenky, lesní dělnící Poláci.
A zkuste se podívat na stavbu slavného prodloužení metra A nebo tunelu Blanka - Ukrajinci, Rumuni, Bulhaři. Bohužel to mám denně před očima, takže vidím, jak se v pátek něco postaví, v pondělí se to vyhrábne bagrem a začne se znova.
Tím co uvádíte ale nijak nerozporujete to, co jsem napsal.
Kolik Ukrajinců, Rumunů a Bulharů u nás podle vás pracuje za min. mzdu, nebo dokonce za více? Podle mě docela hodně, jen ale díky tomu, že odpracují výrazně více hodin než u nás zaměstnanci mohou odpracovat (maximální možný počet odpracovaných hodin lze obejít mnoha způsoby).
Kdyby chtěli začít pracovat i ti, kteří pracovat nechtějí (osobně to odhaduji na čtvrtinu až třetinu nezaměstnaných), museli by být pro zaměstnavatele zajímavější než zahraniční pracovníci, které zmiňujete. Tzn. museli by buď nabídnout kvalitnější práci (to by neměl být problém), nebo práci za nižší mzdu. Případně zajímavou kombinaci obojího. Ve finále by často pracovali za méně než dostávají teď na soc. dávkách. Pro ně by to tedy podle mě moc výhodné nebylo. Řešením je samozřejmě výrazné omezení sociálních dávek. To je ale politicky neprůchodné. Nemluvě o tom, že snížení dávek by vedlo především k vyšší kriminalitě a potírání kriminálního chování rozhodně není zdarma. Co tedy navrhujete?
1) Pokud zkolabjí státní důchody, tak taková situace ovšem znamená celkový kolaps, tedy i kolaps jakéhokoli jiného pilíře.
2) Stejné s 1)
3) Jistě. Pomáháme tím, ze systému odsajeme peníze, a zvýšíme daně. Což povede k tomu, že se nakonec předpovědi vyplní. Sebenaplňující "reforma".
4) Ano, "mohou". Slibem nezarmoutíš, a k ničemu se slovíčkem "mohou" nezavazuješ.
5) Autor říká, že když kdysi fungovala kombinace naspoření v trvalých hodnotách (zlato) + vejminků (v podstatě "1. pilíř"), tak v budoucnu to znamená, že protože TOHLE fungovalo, tak to fungovat nebude. A proto bude fungovat Kalouskovo-Drábkova "reforma", založená na úplně jiných principech. Aniž by vysvětlil ten zázrak.
Takové "logice" snad může věřit jen AL
A snad aby "přitvrdil muziku", tak namístou "příkladů" uvádí "příklad" Chile. Kde ne že se "nebáli", ale dostali to nařízeno. A kde ne že to funguje, ale kde naopak výsledky fondů když skončila spořící fáze a nyní nastal čas rentiérský, mají velké problémy.
Argumenty ve článku mi doslova vyrazili dech, třeba právě bod 1 a 2, o nefunkčnosti průběžného systému (1. pilíř). To je demagogie, protože on funkční byl, je a s téměř jistotou i bude. Akorát bude nutné i nadále měnit parametry. Ale to neznamená nefunkčnost, ba naopak. A pokud by opravdu zkolaboval, bude to proto, že v tomto státě nebude už fungovat prakticky nic, natož nějaké další pilíře.
A naokraj, jen průběžný systém může fungovat - uvedu příklad: asi nebude moc fungovat, pokud si dnes uvaříte oběd, schováte ho a budete doufat, že za 30 let si na něm pochutnáte. Nicméně pokud si zastánci další pilířů myslí, že to dokážou, mají moje uznání.
Ale ano, asi vydrží, ale bude to nouzovka, žádná velká bašta. Navíc tu konzervu budete muset 30 let hlídat, aby na ni nedostal chuť někdo jiný. A pokud jde o ty další pilíře penzijních systémů - pochybuji, že budou vyrábět konzervy a hlídat je před nenechavci.
Ale jak jsem napsal, máte moje uznání, protože uvažujete prakticky. Ono je lepší mít alespoň konzervu nevalného obsahu než vůbec nic.
Loni dělali rozbor jedné takové konzervy z 2. světové války. Chuťově sice nic moc, ale zdravotně nezávadná.
Což samozřejmě nelze vztáhnout na dnešní konzervy, kde "technologie pokročila", a namísto solidního hlubokotažného plechu s potravinářskou cínovou pájkou, jsou na povrchu laky, nahrazující drahý cín, i ty ostatní materiály jsou "pokročilejší". Takže s takovou životností dnešních konzerv nelze počítat.
No, ale zpět k tématu: 2. pilíř znamená, že si ty konzervy nebudu kupovat a hlídat sám, ale budu muset mít z nařízení Kalouska "zprostředkovatele", a ten si každý rok bude smět část mojich konzerv vzít, a za zbytek nebude mít žádnou odpovědnost, jestli mi je požerou myši, nebo ukradnou zloději.
Kdyz jsme u tech paralel.
Dneska kupujeme obedy dnesnim duchodcum, ale kde mate tu jistotu, ze za 30 let nam je bude kupovat jina generace?
Dneska kupujeme duchocum kazdy rekneme 1,5 obeda, ale za 30 let bude treba, aby kazdy koupil ty obedy 3 (a sam rikate, ze budou drazsi), to fungovat bude?
Zeptám se stejně chytře:
Dneska platíme důchody dnesnim duchodcum, ale kde mate tu jistotu, ze za 30 let nam bude splácet jina generace dluhopisy z portfólia, že bude ochotná nedanit dividendy z naspořených akcicí a výnosů?
To je ta tvá až neuvěřitelně naivní víra, že ZROVNA TOHLE se nesesype, a vše ostatní se sesype. Pokud se tedy vůbec něco sesype.
A ta druhá věc je, že tvoje tvrzení o třech obědech jednoduše není pravdivá. Já si pamatuji, ty jsi si to nevymyslel. Tohle kdysi použil jeden z prodejců fondů, tušímže se jmenoval Kohout, ale mohu se mýlit. Tři, to nikdy nebyla ani ta nejpesimističtější prognostická varianta. To si milý prodejce sám hodně zapřeháněl.
Ja jsem narazel na ty obedy, nerikam, ze verim v druhy pilir, ostatne do nej ani nejdu, chci si setrit sam.
Neverim v dlouhodobou funkcnost samotneho 1. pilire. Lidi logicky nechteji platit stale vic natoz pracovat dele, nedava jim to smysl, vzdyt vetsi cast vydelanych peniz stejne musi odevzdat statu, ale nekdo tenhle socialni system uzivit musi.
Velky problem je v tom, ze lidi se porad vodi za rucicku a rika se jim, ze se o ne stat postara - nepostara, nema z ceho, pokud budou rust pocty tech co nechteji nebo nemohou delat.
Jestli bude kazdy platit 3 nebo 2,5 obedu je preci jedno, jde o princip a pri starnuti populace se ten pomer prece musi stale zhorsovat.
Velice ráda sleduji nesmysly s obědy nebo počty pracujících na počet důchodců. Už 19.století přišlo s obrovským nárůstem produktivity práce a s myšlenkou, že dřinu nahradí stroje, lidi je budou jen řídit. Taky se setkalo s ničením strojů, které lidem braly práci, první to odskákali tiskaři kartounů po vynalezení perotiny, válcového stroje pro tisk na látky. To byl vynález doslova ďábelský: jedna perotina rázem nahradila nějakých 25-30 tiskařů! A co teprve tovární výroba bot, který zlikvidovala drobné ševce. Lidi ale pořád věřili, že stroje nahradí dřinu, takže se konečně může zkrátit pracovní doba od nevidím do nevidím na rozumnou úroveň (dneska by měla být 8-hodinová), lidé se můžou věnovat koníčkům, rodinám, dětem. Díky tomu se mohly rozvinout nové formy podnikání, třeba turistický průmysl, sport nebo kultura. Lidi se prostě nemuseli zabývat jen vyděláváním na chléb náš vezdejší, mohli se věnovat i jiným činnostem. Takže na nějaký poměr počtu pracujících k počtu důchodců zapomeňte, to je docela podřadné. Rozhodující je výkonnost ekonomiky, tedy to, kolik lidí v ní se ještě může věnovat nějaké neproduktivní činnosti. Jinak se bavíme ne o tom, kolik může být ve společnosti důchodců a zdravotně postižených, ale o tom, kolik fotbalistů, hokejistů, modelek a zpěváků dokáže společnost uživit.
S tím růstem produktivity se to má trošku jinak. Ano, perotina nahradila několik tiskařů, jenže zase potřebovala údržbáře, techniky, co ji navrhnou, dělníky, co ji vyrobí, atd. Když se to spočítá (a tyto studie byly dělané) tak vyjde, že nasazení strojů nijak neovlivnilo počet pracovních míst, jen se změnila jejich struktura - a to směrem k vyšší potřebě kvalifikovaných pracovníků.
Jinak řečeno, pracovní síly se nejprve ze zemědělství přesunuly do řemesel, posléze do průmyslu a nakonec do služeb. I ve službách mohou být nekvalifikované síly (i když my už i na uklízečky nebo pokojské vyžadujeme certifikáty. Mně úplně dostalo, když jsem viděla jaké zkoušky musí skládat pracovníci bezpečnostních nebo sociálních služeb, kteří pracují za minimální mzdu a nemají maturitu. Když jsem četla ty texty, tak to teda byla síla!).
Nesouhlasím. Nasazení strojů dramaticky snížilo celkový počet pracovníků. Nejlépe je to viditelné v zemědělství. Zatímco v pravěku se 100% lidí zabývalo zemědělstvím - získáváním potrvavy (sběr, lov), dnes je to jen 0,5% A toto číslo bude dále klesat. Jeden operátor u počítače zvládne několik kombajnů bez řidiče jen dálkově řízené přes satelit, naváděné GPS jsou realitou. Automatické krmící linky a mnoho dalšího.
.
To samé v průmyslu. Kolik zaměstnávala lidí Škoda před rokem 1989 a kolik dnes v porovnání kolik aut vyrobila tehdy a kolik dnes?
.
To samé ve službách. Internet ničí velko a maloobchod, lidé nakupují přímo u výrobce. Ai výrobce nechce živit zbytečné obchodn mezičlánky. Spoustu věcí si zařídí člověk sám - letenku si sám nakliká na internetu, sám vytiskne, sám se na letišti odbaví. Všude tam byli kdysi pracovníci. Že je k tomu třeba hodně ajťáků? Ano, ale i tehdy (třeba před 20 lety) měli počítače a objednávací systémy, takže potřebovali ajťáky.
Vážený pane. Celkový počet pracovníků a počet pracovníků v zemědělství jsou dvě zcela rozdílné veličiny a z poklesu jedné nelze vůbec nic usuzovat o změně druhé. Totéž vaše další příklady. Takže, zavedení strojů do zemědělství zvýšilo počet zaměstnanců v továrnách, protože někdo ty stroje musel vymyslet, vyprojektovat a vyrobit. Škoda zaměstnává méně lidí, jenže používá stroje, které opět někdo někde musel vymyslet, narýsovat a vyrobit. A internet nám také nespadl z nebe, kolik lidí se dnes živí psaním těch aplikací, které podle vás ničí služby? A že před dvaceti lety také byly počítače a ajťáci - máte vůbec představu, o kolik řádů jsou dnešní aplikace složitější, než ty trochu lepší kalkulačky, co se používaly před dvaceti lety?
Tak, tak. Navíc služby nejsou je IT-služby, ale doprava, restaurace, hotely, půjčovna sportovního vybavení, různé atrakce u moře. Před nějakými 30 roky byl na dovolené u moře zlomek obyvatelstva a většina běhala s hráběma kolem chaty, tak dneska byla u moře většina tuzemského obyvatelstva. Kde myslíte, ze ty lidi bydlí a kde se stravují? Že bydlí ve stanu a dlabou doma nasmažené řízky, jako tomu bylo před xx roky? Zapomeňte! Dneska jezdí Češi do takových destinací, o jakých se jejich rodičům nikdy nesnilo, půjčují se tam auta, potápějí se - a to jsou taky služby, nejen IT.
Nicméně k 100% "náhradě" v jiných oborech nedošlo. Proto byla zkrácena pracovní doba z 12-14 na 8 hodin, a pracovní týden z 6-ti na 5 dní. V podstatě šlo o řešení nezaměstnanosti.
Zároveň byla vyšší produktivita použita i k růstu odměn - což bylo velmi důležité, protože vyšší mzdy umožnily získat koupěschopné klienty pro ty restaurace, hotely, dopravce, půjčovny.
Přiznávám, že nerozumím této vládě, která tlačí opačným směrem, kamsi k polovině 19. století, dokonce spíše Anglie, než Německo. Což se v praxi projevuje přesně tak, jak říká zkušenost i teorie.
Zkrácení pracovní doby nebylo řešením nezaměstnanosti. Firmy (už v 19.stol.) si uvědomily, že dlouhá pracovní doba je nesmyslná, protože člověk je po 16 hodinách práce unavený a v práci se víc plouží než pracuje. Takže postupně přistoupily ke zkracování pracovní doby a současně ke zvýšení produktivity. Dělník už nebyl v práci 16 hodin v tahu, ale protože měl možnost si odpočinout, zmáknul práci za kratší časový okamžik. Produktivita pak stoupla ještě víc se zavedením levného elektrického osvětlení, kdy bylo možno zavést 2 směny po 8 hodinách. Ono to souviselo zároveň i s vývojem a výrobou nových strojů, které odbouraly těžkou práci, a poté s nástupem pásové výroby. Přebytečné pracovní síly se pak přelily třeba i do kultury (divadla, knihovny, ke konci 19.století vzniká film - co ten dneska zaměstnává lidí!)
S tím nemohu souhlasit, že si firmy najednou uvědomily. To se musím ptát, jaktože desítky let tak zřejmou věc neviděli, a najednou ano? Proč dnes firmy špehují a kontrolují lidi, přestože každý soudný člověk ví, že se nikdo nedokáže soustředit 4+4 hodiny v kuse? Natož 12-16 hodin. Jak ostatně například ve školství ví každý, a 4+4 každý vidí jako zcela absurdní požadavek.
I to osvětlení nic nevysvětluje. Je lhostejno, zda mám v zimě tmu 8 z 16-ti, nebo 4+4 z 8+8.
Ta příčina je zjevně jiná. Počátek 1848, politická hnutí, a ano... ty vysmívané odbory.
Ostatně zkrácení pracovního týdně, jak u nás, tak na západě, se nikdo jinak než snížení nezaměstnanosti ani vykládat nesnaží.
Firmy si najednou "neuvědomily", o mizerné produktivitě při dlouhé pracovní době se vědělo už dávno, proto bylo ostatně zrušeno nevolnictví (Josef II, 1781).
K rozvoji průmyslu ale mohlo dojít až po zrušení poddanství, tedy po ro 1848, kdy pracovní síla začala odcházet z venkova do nově vznikajících továren. Na venkově byl pracovní síly nadbytek, ve městech nedostatek. A to si ještě uvědomte, že cca mezi roky 1875-1940 odešly tisíce lidí za hranice, hlavně do USA a Jižní Ameriky, méně do Ruska, Německa, Rakouska, Rumunska a dalších států. Jen v letech 1860-1910 se z Českých zemí vystěhovalo na 700.000 obyvatel. I přes odchod tolika lidí počet obyvatel rostl.
On ten systém stabilní nebyl, on se vyvíjel, od 19.století decela rychle. Feudalismus se sice udržel několik století, ale kapitalismus začíná v Anglii, kdy z kolonií proudí potraviny a suroviny a pracovní síla se začíná ze zemědělství uvolňovat, protože jí tam není tolik potřeba. Pak se systém postupně přenáší do Francie a dál na Východ. Do Rakousko-Uherska ale bohužel dlouho ne, tady byl Habsburky a církví dlouho zakonzervován feudalismus, v Rusku byl třeba feudalismus až do 1.sv.války.
Těch impulsů bylo moc: národní sebeuvědomění, rozvoj průmyslu, zvýšení produktivity, což vedlo ke vzniku dělnické třídy a odborů. Lidi se prostě proti útlaku bouřili a vždycky čas od času si vydobyli nějaké privilegium. Vždyť jen tlak na zrušení nevolnictví trval přes 100 let a provázely ho bouře, které bývaly vojensky potlačeny a kde i padaly hlavy (sedláci u Chlumce a jiné bouře). Stejně tak ani 8-hodinová pracovní doba nebyla hned.
Berte to tak, že doba se vyvíjela a občas od nějakým tlakem získali dělníci nějakou drobnou výhodu. Tím se zase na čas nastolil určitý sociální smír. To se netýkalo jen délky pracovní doby, ale zvyšování platů, bezpečnosti práce, změny z práce nádenické (původně najímání pracovní síly na 1 den) na delší dobu atd.
Ano, systém nebyl stabilní, vyvíjel se, impulzů bylo více, doba se vyvíjela. Ale my hovoříme o jednom prvku, jež stabilní byl, byl stabilní jeho vliv.
Na něj opravdu mělo, například ono zmíněné zrušení nevolnictví nulový vliv, vzájemě. To změnilo jen nabídku, a zde byl jeho vliv paradoxně proti dokazovanému. To byl tlak na pokles mezd, zhoršení bezpečnosti práce, či čehokoli jiného, protože tímto vznikla větší "konkurence na trhu práce", podniky se staly "konkurenceschopnější", jak dnes někteří tak s oblibou říkají.
Tahle diskuse je fajn, ale opomíjí jeden zásadní "bod zlomu". Ono totiž podnikatelům pomalu začalo docházet, že i dělníci jsou zákazníci a že vyrábět levně díky mizerně placeným dělníkům je sice fajn, ale počet "bohatých" zákazníků není nekonečný a tak to v podstatě dlouhodobě nikam nevede.
Právě tohle poznání postupně měnilo společnost, hodně pro pochopení tohoto udělal Henry Ford, ale nedá se říct, že byl první.
Odbory sice roli hrály bez diskuse, ale dovolím si tvrdit, že nebýt toho postupného přechodu ke "konzumní společnosti" by jejich aktivita celkem nikoho nezajímala a dost možná by postupem času "kapitalismus" odumřel a zase by rostly pozice vlastníků půdy atd.
Nikoli. Ford, to je rozšířený omyl. V skutečnosti Ford platil vyšší mzdy, to ano, ale jen kvůli tomu, aby získal lidi pro jeho nepopulární výrobní pás. To, že tím vytvořil zákazníky je pravda, ale nikdy to nebylo jeho úmyslem, jen vedlejším nezamýšleným efektem.
Odobory nejsou nadávka, ale zájmová organizace zastupující jednu ze stran. Úplně stejně, jako je stěhování fabrik do Bangladéše zbraní proti odborům.
A to, že důsledek činnosti nevědomky nazýváš "konzumní společností", to je to samé, ne náhrada, nebo paralelní jev. To byl právě výsledek jejich působení. Stejně jako je stěhování fabrik příčinou poklesu reálných mezd v posledních desetiletích v USA, se zpožděním i v Evropě, a ústup od té "konzumní společnosti" - tady už na zboží nemají, a tam ještě na zboží nemají. A nebudou mít, protože další stěhování.
Ford žádný omyl není... On totiž celý jeho "výrobní pás" byl zaveden k tomu, aby se zefektivnila výroba s cílem srazit ceny a tím rozšířit okruh zájemců. Do jeho příchodu byla auta vyloženě exkluzivní věc, teprve Ford model T cílil na širší okruh. A podobně to bylo v jiných oborech.
Odbory jsem v této souvislosti nebral jako nadávku, naopak jsem jasně napsal, že jejich vliv byl velký. Ale ani náhodou to nebyla jediná příčina zlepšování pozice dělnictva a dovolil bych si pochybovat i o tom, zda to byla příčina hlavní.
Přijde mi srandovní, jak si spousta příznivců fondového systému myslí, že se ho demografický problém netýká. Pokud tady bude za 35 let 2x méně lidí v produktivním věku a z toho navíc 50% "mladíků" nebo muslimů, tak je skoro jedno, jestli budoucí důchodce spoléhá na průběžný systém a nebo má přes fond nakoupené nějaké místní dluhopisy či akcie.
Přesně. Navíc, i kdyby tady nebyla většina "mladíků" nebo musulmanů, tak v okamžiku, kdy ti důchodci vrhnou se svými úsporami do krámů a bude jen málo těch, co budou zboží vyrábět (a tedy bude málo zboží), k čemu asi dojde? Ano, správně, k inflaci která průměrnou REÁLNOU hodnotu důchodu srovná s prvním pilířem.
Jediný rozdíl je, že druhý pilíř to nic na důchody rozdělí spravedlivěji, ale tady se jedná o procenta rozdílu, naprosto neodpovídající riziku.
Jsem rád, že nejsem jediný člověk na světě, kdo si tenhle problém uvědomuje :-) Možná by to mohlo fungovat, kdyby druhý pilíř investoval např. do thajských (kde snad nemají demografický problém) akcií či dluhopisů s tím, že budoucí český důchodce tam pak po vzoru německých důchodců zdrhne. Ale nesměl by ten pilíř být pod kontrolou státu. Pokud tady dojde k nějakým problémům, tak se dá čekat znárodňování.
Podle mě by fungovalo, kdyby odvody do tzv. sociálního pojištění závisely na počtu vychovávaných dětí - za jedno dítě o 25% nižší (a to včetně příspěvku zaměstnavatele, podíl z něj by se přelil do čisté mzdy), za dvě 50%, atd, za 5 dětí už by se připlácelo. A veškeré další podpory děti a rodičovství zrušit.
Tím by byli právě lidé, kteří něco tvoří hodnoty pro ostatní, motivováni mít děti, zatímco pro nemakačenky by rozmnožování přestalo být výhodné.
Trochu by to asi pomohlo, ale zázraky bych od toho nečekal. To, že se normální lidi nemnoží podle mě není až tak tím, že by se měli s dětmi špatně (i když to často tvrdí). A to, že se nepřizpůsobiví množí také není zdaleka jen tím, že jim to pomáhá získávat dávky (i když se to tvrdí a kus pravdy v tom taky je). Normální člověk je biologicky nastaven na to, že neexistuje antikoncepce a spousta moderních možností vyžití a nepřizpůsobivý zase na to, že ho kosí hladomory, nemoci, války, občas i nějaký Hitler atd...
Ale když si mladá žena spočítá, že při dvou dětech bude pár let doma = bez výdělku, následně se může starat o nemohoucí rodiče, kdy opět zůstane pár let na sociálních dávkách a opět bez výdělku, načež dojde do důchodového věku a zjistí, že kdyby neměla děti, bude mít důchod nejméně o 1/3 vyšší, tak se tomu nedivte. Proč by se měla hnát do pořizování a výchovy dětí? Bohužel na výchově dětí a péči o staré a nemohoucí rodinné příslušníky jsou bity především ženy (někdy i muži, pár takových znám).
Zatímco u těch, co jsou stejně celý život na dávkách je jedno, jestli budou mít o jedno dítě víc nebo míň...
Mlade zene neschazi vydelek, Mlade zene schazi komfort. Ji nebavi byt doma s detma a doma se staryma rodicema ona chce jezdit na vylety a chce chodit do prace, protoze byt doma je ubijejici. To nakonec rozhodne o tom, ze po prvnim diteti to zabali, protoze proste to neni to co chce v zivote delat, byt MATKOU.
Doporučuji si to zkusit, aspoň na dva roky. Budete mluvit jinak.Celodenní společnost malého dítěte, které dělá akorát brrm, brrm a eeee, případně občas řve a vy nevíte proč, abyste ho utišil, je neskutečně inspirativní. Po dvou letech do té práce doslova utečete, abyste si od vlastního dítěte aspoň chvíli odpočinul. Po xx hodinách, strávených v práci, se zase vrátíte psychicky odpočatý a můžete dál fungovat v roli milujícího rodiče. A když mezitím doma někdo uvaří, vypere, vyžehlí, vytře a utře prach, budete v sedmém nebi.
Byla jsem doma 4 roky a budete se divit - bylo to velmi inspirativní. Do práce jsem šla proto, že tehdy před mnoha lety, nebyl tak luxusní rodičovský příspěvek a my jsme prostě z jednoho platu nevyšli. Kdyby to šlo, bývala bych zůstala s dětmi déle. V práci by mi nic neuteklo - stačí naplno těch dvacet let po čtyřicítce, ne?
A jestli s tímhle přístupem máte děti, je mi jich (i vás) líto.
Pokud krachne první pilíř, tak mi ten druhý stejně moc nepomůže. To co jde z druhého pilíře do důchodu je podle současných podmínek bajvoko ani ne polovina toho co jde z prvního a na uživení to stejně nebude a všichni v druhém pilíři budou stejně životně závislí na funkčním prvním pilíři. Takže buď musí přijít jiné zásadní změny, nebo je druhý pilíř stejně jen plácnutí do vody a nic neřeší, jen zhoršuje současnou situaci.
Když se k tomu připočte, že další 2 % z příjmu začne ovládat stát, který může jednostranně měnit podmínky jak je mu libo (třeba změní 2 % na 5 %, to už se zařizuje líp než zavedení systému) a občan na žádnou takovou změnu nemůže reagovat vystoupením ze systému, byť by pro něj byla sebenevýhodnější, tak tam vidím dost velké riziko.
je s ohledem na dobu jeho vzniku roku 1881 směšné. Experimentem lze spíše nazvat daleko mladší a časem neprověřené fondové systémy. Vlastně některé již čas prověřil. Třeba ten zaměstnanecký firmy ENRON, kdy zaměstnanci přišli jak o práci tak i o své peníze ve firemním důchodovém fondu. To, že průběžný systém bez parametrických změn nemá šanci zvláště když se předchozí vlády velmi přičinily aby rezervy byly vyčerpány a předčasnými důchody stejně jako důchody vyvolených esenbáků, estébáků a lampasáků tunelovaly tento systém.
No, zkuste si ale porovnat parametry Bismarckova systému s tím dnešním. V první řadě nebyl pro všechny, ale jen pro vybrané státní zaměstnance. A za druhé nárok na důchod vznikal až ve věku o dvacet let vyšším než tehdejší průměrná doba dožití (a dokonce ve věku vyšším než dnes), takže se ho dožilo jen mizivé procento plátců pojištění.
Zajistit dustojny prijem budoucich duchodcu pomoci vyhradne prubezneho systemu se musi stat naprostou prioritou stpolecnosti. Musi se zrusit 2 a 3 pilir, ktere z neho odcerpavaji prostredky. Dale prestat dotovat hypoteky a stavebni sporeni, nasmerovat do prub.sys. penize z hazardu, zvysit soc.pojisteni, duchodce nejakym zpusobem danove zvyhodnovat atd. Vsak ono by to slo kdyby se chtelo...ale jak rikam - musela by na to byt celospolecenska dohoda. Duchodci prece nemuzou zivorit.
A proc? Kazdemu, co si kdo zaslouzi.
Zajistit dustojny prijem budoucich duchodcu pomoci vyhradne toho, co si sam naspori se musi stat okamzitou prioritou spolecnosti, Musi se zrusit vsechny 3 pilire, prestat dotovat hypoteky, sporeni a penize nechat tem, co si je vydelaji.
Vsak ono by to slo kdyby se chtelo...ale jak rikam - musela by na to byt celospolecenska dohoda. Duchodci prece musi dostat to, co si zaslouzi
To je utopie co tady pises. Prubeznej system je osvedcenej. Je zarukou toho, ze duchodci nezustanou bez prostredku. Kdo ti da dneska jistotu, ze penize ktery ctyricet let sporis, ti nikdo neukradne nebo se ti neznehodnotej. Podivej se na uroceni penzijnich fondu...klopitaj horko tezko za inflaci. Zruseni prub. systemu by byl zlocin.
Druhý pilíř se nevyplatí nikomu (kromě vlády a bankovních institucí):
http://janm.holik.blog.idnes.cz/c/345831/Komu-se-vyplati-druhy-pilir-Vlade.html
Aha. Takže mám jistotu, že peníze po investování do akcií nezmizí? Mýlím se, nebo akciové fondy pořád ještě nedohnaly ceny, za které se prodávaly po posledním krachu v 2008? Kdo si tenkrát koupil akcie, je dneska ještě pořád v mínusu....
Argumentovat u akcií tím, že jsou navázány na reálnou hodnotu firmy je také trochu odvážné. Jak pak můžou fungovat spekulace na ceny akcií?
Kdo si tenkrát koupil alespoň trochu slušné akcie, tak už v plusu je.
Kdo si koupil akcie až v roce 2009, tak je ve velmi slušném zisku
Kdo si koupil akciový fond, tak v plusu v drtivé většině není.
Akciové portfolio, které se pořizuje jako jedna ze složek zajištění penze, se přece vytváří v průběhu mnoha let. Proto zdůraznit jedno časové období jako důkaz toho, že peníze v akciích mizí, mi nepřijde příliš seriózní.
Mně kalkulačka vypocetla, že ještě 20 let budu přispívat /bych přispíval/ 1000 a stát by mi vyvedl 1500. To je 2500 za měsíc. Bez ohledu na skutecnou hodnotu důchodu z 1.pilíře bych měl mít cca o 1000 kč vyšší důchod. Kde je tedy ta část od státu? Jinak jsem testoval nižší příjem a tam vyjde platit 500 aby byl důchod o 300 vyšší. To se vůbec neptal na zhodnocení.
Dobry den,
je mi schopen nekdo poradit co se mysli skupinou lidi starsich 35-ti let?
Je to skupina, ktera mela pred 1.1.2013 35-ti let, nebo je to kdokoliv starsi 35-ti let do 30.6.2013? Vim, ze je to blbost, ale rad bych to vedel presne.
Abych to osvetlil, u cloveka ktery je narozeny v kvetnu 1978, tudiz dosahl v kvetnu 2013 35-ti let je tohle dulezite vedet.
Dekuji
Téměř každý si dovede spočítat co mu za 30 let z naspořených peněz při průměrné inflaci zůstane. A pokud si ještě odečtete náklady na "správu" "Vašich" peněz, pak Vaše zhodnocení může být i nulové či záporné. No a pokud fond zkrachuje, jak se to stává i ve skutečně právních státech, pak můžete přijít i o peníze, které jste do fondu vložili.
Než abyste dávali peníze finančním "expertům", to raději použijte Vaše peníze pro sebe či Vaše blízké.
Plně osvědčený je průběžný systém, který měl před deformujícími „reformami“ velký přebytek. Soudruzi politici zahájili nepravdivou zastrašující kampaň z cílem v dohledné době tento průběžný systém zrušit a nahradit ho jiným, nevhodným pro většinu, vhodným pro "experty". Zrušení průběžného systému se setkalo s odporem veřejnosti a tak prý „pravicoví“ politici se tedy rozhodli průběžný systém zrušit ekonomicky zavedením tzv. „pilířů“. Z čeho lidé budou v penzi žít, to je vůbec nezajímá.
Zcela chybně do důchodového systému přispívá stát, před reformou stát naopak přebytky na důchody převáděl do státního rozpočtu.
„Reformovaný“ důchodový systém, který vysává peníze od lidí a doslova úplně zbytečně likviduje státní ekonomiku, je dle mého názoru systémem zločineckým.