A oni existují i chudí investoři? V případě že ano, tak co investují, když na to nemají? V případě, že ne, tak neexistují. Takže vlastně jiní než bohatí investoři nejsou. A když investiční bublina praskne a z investice se stane nula, tak už ani oni nejsou bohatými. Takže článek pro zaplnění místa.
Jde hlavně o to, kolik zůstane po prasknutí té bubliny (protože nikdy v dějinách nepadl trh na nulu, i největší deprese a krize jsou celkové poklesy trhů do 30 %, což při rozumné diverzifikaci ustojíte).
Jenže když přijde o 90% hodnoty investic Bill Gates, ještě pořád si může koupit 1000 Rolls-Royců a živit se kaviárem do konce života
Když přijdu o 90 % já, tak budu jezdit na dřevěné kárce jak Zilvar a půjdu se asi pást.
Proto bych jeho považoval za "bohatého" investora a sebe za "chudého".
Nu, bohatým se člověk nejčastěji rodí. Méně častěji se bohatým stane. Myslím tím bohatým, nikoli zbohatlíkem. Na zbohatlíka stačí mít jenom posunuté nebo přímo chybějící morální mantinely a je to hned.
Stát se bohatým, když máte startovní čáru chudiny je nesmírně obtížné. Vyžaduje to velkou vnitřní sílu, nebo chcete-li přímo hlad, a dobrého učitele.
Ale stejně se to málokomu podaří. Znám pár takových, ale ti za to většinou zaplatili třeba zdravím nebo rozpadlými rodinami. A vyhráli co? Kupu peněz, někteří i baráky, ale nic z toho si na druhý břeh Styxu nevezmou. Být bohatým bych viděl jinak v jiné rovině. A o to se snažím.
Co vyhráli ? Vyhráli svobodu, protože svoboda není to, o čem blekotá Fiala, předseda ODS nebo chemik Kalousek (TOP09). Svoboda je o tom, že můžu dělat to, co mě baví a naplňuje, cestovat, mít lepší zdravotní péči nebo třeba nebát se, že skončím na dlažbě bez prostředků, když řeknu svýmu šéfovi, že je ko.... a dalo by se pokračovat dál. Jinak bych řekl, že víc rozpadů rodin je tam, kde peníze chybí, než tam, kde je jich dost.
Nu, nevšiml jsem si, že by bohatství chránilo. Počet duševních poruch a problémů včetně násilí v rodinách je zhruba stejný. Taková Ivetka Bartošová jistě nebojovala s tím, že máslo stojí bezmála 50 korun. A kde chudák je.
Svobodu říkáte? No nevím, možná někde za tlustými mřížemi s ochrankou na zahradě. Je to relativní. Svobodný může být pouze duch, nikoli hmota.
Zatímco znám hodně lidí, co nepatří mezi boháče a jsou skutečně šťastní, neznám nikoho, kdo by byl zároveň velmi bohatý a velmi šťastný.
No, ono je to taky o tom, co je to být chudý. Nemyslím teď ty skutečně potřebné, co nemají ani co dát do pusy. Normální lidi, o mají svůj byt, klidně v paneláku, svoje auto, klidně starší, svoje koníčky a svoje přátele. Zajdou si několikrát týdně na karty nebo jinou zábavu s přáteli a jsou spokojení a naplňuje je to. Přes rok našetří na dovolenou, opět klidně nedaleko, ale dovedou být i zde štastní.
Je otázka, čemu říkáte "velmi bohatý"... Já totiž osobně znám pár lidí, které bych označil za bohaté a jsou absolutně v pohod a pojem "štastný" bych pro ně klidně použil.
Fakt ale je, že to jsou "jen" milionáři, jeden asi bude i "dolarový milionář", pokud ale za velmi bohatého berete až někoho od stovek miliónu výše, tak pak nemohu posoudit :-)
Vliv emocí a obecně špatného rozhodování krásně ukázal pokus se šimpanzem. Šimpanz vykazoval lepší zhodnocení investic než průměrný investor. Protože tomu vůbec nerozuměl a jeho rozhodování mělo v podstatě charakter náhodného výběru, lze na tom demonstrovat, že se investoři v průměru chovají vysloveně špatně - podléhají emocím a špatně vyhodnocují dostupné indikátory.