Vláda zatím termín pro přijetí eura nestanoví

Ministerstvo financí a Česká národní banka doporučují prozatím termín přijetí společné evropské měny nestanovovat. Doporučení vyplývá ze zjištění obsažených v dokumentu hodnotícím ekonomickou připravenost ČR na přijetí eura v roce 2023 ze tří hledisek.

První posuzuje plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, které jsou nutnou (avšak nikoliv postačující) podmínkou pro vstup do eurozóny. Maastrichtská kritéria stanovují limity plnění pro fiskální a měnovou oblast, což má snížit riziko a náklady spojené s absencí vlastní měnové politiky i riziko narušení stability uvnitř měnové unie. 

Česká republika nesplnila v minulém roce kritérium cenové stability. Formálně však není plněno ani kritérium fluktuace měnového kurzu (protože ČR není součástí mechanismu směnných kurzů ERM II). 

Splněno bylo naopak kritérium konvergence úrokových sazeb a formálně také kritérium stavu veřejných financí (přestože pravděpodobně nebyla splněna referenční hodnota pro deficit), protože Evropská komise nenavrhla zahájení postupu při nadměrném schodku s ČR.

Dále se vyhodnocuje vlastní ekonomická připravenost ČR na přijetí eura, zejména se posuzuje sladěnost hospodářského vývoje ČR a eurozóny a schopnost ekonomiky tlumit případné negativní šoky jinými mechanismy než autonomní měnovou politikou. 

ČR v této oblasti od posledního vyhodnocení z roku 2022 výrazněji nepokročila. Na cestě ke společné evropské měně stále zůstává řada překážek. Jednou z nich je nedokončený proces ekonomické konvergence české ekonomiky zejména v oblasti úrovně cen a mezd, kde odstup od průměru eurozóny zůstává výrazný, vysvětluje ve své zprávě Ministerstvo financí s tím, že i struktura českého hospodářství vůči eurozóně se nadále významně odlišuje a nedořešená není ani otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí.

Přečtěte si také:

Přijetí eura: ano, či ne? Přečtěte si, jak odpovídají odborníci

Poslední oblast hodnotí samotnou eurozónu. Její ekonomická různorodost je vysoká. Víc než dřív to zviditelnila energetická krize a její dopady na hospodářství členských států. Právě hospodářská sladěnost států eurozóny přitom je podle resortu financí zásadním předpokladem pro správné fungování měnové unie. Negativně nyní působí i fiskální pozice většiny členských zemí.