Názory k článku
V Česku nastává exodus lidí z velkých hypermarketů

Status je jedna věc, peníze jsou věc druhá. Rezignovat lze třeba na chuť nebo na barvu a podobně. Kvalita výroby by měla být v rámci daného zboží vždy bezvadná. A to by měl zaručit stát. Když si vědomě koupím levné párky, vím, že tam je sója a plnidla a odřezky kůží, ale i tak by to ve své třídě mělo být bezpečné a jedlé. že mi to nedá tolik třeba živin jako jiná třída toho zboží, je věc jiná. Ale tady jsou drahé věci odpadem a levné věci toxinem. A to je na pováženou.

Česká republika je jen papírově suveréní stát, již dávno jsme jen pouhou moderní hospodářskou a v tom důsledku i politickou kolonií. Nejsme občany, jen papírově a masmediálně propagandisticky, jsme totiž jen "lidské zdroje" jak nevědomky upřímně nás vedou oficální ekonomové. Důkazem totho je, že neexistuje již žádný velký národní průmysl a průmyslové odvětví, většinu velkých a středních firem vlastní kolonisté.Takže není ani problém nějaké bezpečnosti krmiv a tekutin pro ovčany, důkazem je již několik stovek otrávených ovčanů syntetickým metanolem se syntetickým etanolem, řízlým syntetickými trestěmi- ochucovadly a barvivy taktéž původem z ropy...

Kvalita výroby (procesu) je jedna věc, kvalita výrobků (zboží) s tím ale nemusí souviset. Kvalitně vyrábět lze i levné potraviny složené z potravinářského odpadu. Stát může hlídat maximálně to, zda jsou potraviny na pultech zdravotně nezávadné. Pokud chcete potraviny kvalitní, je třeba zajímat se o jejich složení a porovnávat je podle něj. Levné a nekvalitní potraviny se u nás prodávají pouze proto, že je lidé kupují. Pro řetězce není problém dodat kvalitní zboži, pokud ho zákaznící začnou ve velkém kupovat. Problém nekvalitních potravin tedy není ani tak na straně prodejců, ale zákazníků.