Názory k článku
Průměrný důchodce má starobní důchod téměř 13 tisíc. Tradičně berou více muži
-
Martin Luther (neregistrovaný)
Nedovedu si dost dobře, žít třeba 20 - 25 let za tak nízkou částku. Němci pobírají za rok 2018 průměrnou rentu: Im Jahr 2018 lag diese bei 1.441,35 Euro in Westdeutschland und bei 1.381,05 Euro im Osten./Snad tomu každý rozumí/. Ještě lépa jsou na tom Rakušané a zvláště pracující, kteří pracovali pro stát. Tam je to ještě o asi 200 - 300 euro více ve srovnání se zaměstnanci v soukromé sféře. Navíc pobírají standardně 13. a 14. plat.
-
Martin Luther (neregistrovaný)
V SRN neexistuje minimální důchod. Takže nelze napsat konkrétní částku. Výpočet je složitější. Na druhou stranu nelze si vybrat pouze průměrný důchod a nepřihlížet k životním nákladům. To zde mnozí rádi opomíjejí. Jen si přepočtou částku dle kurzu ČNB a potom vzdychají a sní o podobné částce.
-
miki (neregistrovaný)
Tady je ale potřeba dodat, za co ty 4 tisíce vlastně jsou.
To rozhodně není klasický starobní důchod pro někoho, kdo pracoval celý život, odváděl daně a z toho teď recipročně očekává od státu podporu na své stáří.
Pokud je to pro někoho, kdo oficiálně nepracoval a neodváděl daně a pojištění, ačkoliv byl v produktivním věku a zdráv, tak sorry jako. Může být rád, že má na chleba a lehnout si může tam, kde ležel doposud. Pokud pracoval načerno, nebo "odkláněl", pak si měl sám tvořit rezervy, když se rozhodl neúčastnit se většinového systému. Za ty 4 tisíce pak může být ještě rád. Proč by ho měli ti pracující živit? -
Martin Luther (neregistrovaný)
Zvláště OSVČ se rádí hlasitě diví, že mají tak nízký důchod. No přátelé, hlavně proto, že to celý život neřešíte a peníze raději použijete na jiný účel. Stejně tak vaše odvody na zdravotní jsou směšné. Přitom ale čerpáte stejnou péči jako ten, kdo odvádí několikanásobně více (zaměstnanec). Nedivím se výroku ex ministra Jana Mládka. Parazitujete a ještě se nestýdite vykřikovat, jak živíte druhé.
-
Jen tak na okraj, kolik těch OSVČ jste osobně slyšel se "hlasitě divit", že mají nízký důchod? Já slyšel ve svém okolí nářky na nízký důchod více od zaměstnanců (je to logické, je jich víc), zvláště žen, zejména pokud měly pár let před důchodem tzv. "pěkný plat". Ale nedošlo jim, že výdělky se "průměrují" od roku 1986 a že větší význam má doba pojištění. To o "divení se" OSVČ je spíš "urban legend", šířená zejména z levé části politického spektra. Což samozřejmě neznamená že se něco takového nikdy nestalo. (V průměru OSVČ vychází důchody o něco nižší, to je pravda, ale v drtivé většině případů je ta odchylka do 10 % oproti "čistým" zaměstnacům. U OSVČ "vedlejších", kterých je cca 40 - 45 % naopak vycházejí důchody nadprůměrné, což je ovšem na snadě, protože mají osobní vyměřovací základ ze součtu obou činností.)
Jinak, ty odborářsko-bolševické bláboly politiků ohledně zdravotního pojištění, z dob kdy ZP nesledovaly u OSVČ poměr odvodů a čerpání (respektive Středula a "socani" se domnívali, že ještě stále nesledují), už poslední léta ustaly, pokud jste si nevšiml. Ony to ty ZP začaly v tichosti evidovat, protože kdyby to náhodou byla pravda, byl by důvod ke zvýšení pojistného, že. Ale zjištěné a následně zveřejněné údaje VZP či třeba OZP ty "levičácké lži" jednoznačně vyvrátily. Hlavním problémem na straně příjmů českého zdravotnictví jsou nízké odvody za státní pojištěnce (menší než polovina MINIMÁLNÍHO odvodu OSVČ).
A ještě k Mládkovi - soudruh tehdy uváděl ve svém projevu naprosto nesmyslné "statistické" údaje. Oni totiž ti jeho "odborníci" z ČSSD vzali údaj o vybraném pojistném od OSVČ a podělili počtem subjektů, které mají živnostenské opravění. (Tedy do dělitele zahrnuli i neaktivní držitele, dále OSVČ vedlejší a právnické osoby, současně ovšem zase vynechali pár desítek tisích OSVČ neživnostníků, a to srovnávali se zaměstnanci). Ale jak to tak bývá, vypuštěné hoaxy (viz např. ten o "cigánských důchodech" z průměrné mzdy) si již dále žíjí svým vlastním životem.
-
NO, pokud někdo nikdy nepracoval a neodváděl daně a pojištění, tak nejspíš nebude mít vůbec nárok na starobní důchod, protože nebude mít odpracované penzum let k tomu, aby mu nárok na starobní důchod vznikl. Takže ty vámi uváděné 4.000,- Kč nejsou zcela jistě starobním důchodem, ale půjde možná o nějakou jinou, nejspíše sociální, dávku.
-
miki (neregistrovaný)
I starobní důchod může být takto nízký. Abyste na něj měl nárok, musíte odpracovat roky, jak píšete. Jenomže i z těch aktuálně 34 let můžete mít spoustu náhradních dob (děti, studium, úřad práce, rekvalifikace, ...) kdy jste bez příjmu a nebo prostě jen pracujete na velmi zkrácený úvazek. Pak prostě nemáte příjmy, resp. ty příjmy co oficiálně vykážete se Vám "rozmělní" mezi ostatní doby a pak Vám vyjde takto nízký důchod. Lze najít tabulky s minimálními důchody vs. nízký vyměřovací základ. Ze základu 5000,- byl před letošními valorizacemi důchod kolem 5200,-
Takže pokud někdo argumentuje nízkým důchodem, tak ať nejpve doloží, proč měl takto nízký vyměřovací základ. A pokud byl zdráv a mohl pracovat, tak to rozhodně není vina společnosti, že mu takto nízký důchod přiznala. -
Ono hlavně na tzv. "poměrný starobní důchod", který je možné získat ve věku o pět let vyšším, než je důchodový věk muže stejného data narození, stačí jen 15 let pojištění (a to včetně náhradních dob). Příklad - žena narozená 1.1.1952 po ukončení základní školní docházky nastoupila do učení, o prázdninách mezi první a druhým ročníkem odpracovala jeden měsíc na placené praxi ale druhý ročník již nedokončila, protože otěhotněla a vdala se. Následně pak měla další děti, a to celkem 5, které se narodily postupně s odstupem tří let, se kterými zůstala v domácnosti a nikdy již nepracovala. Tato žena, kromě jednoho měsíce zaměstnání, však získala také 3+3+3+3+4 = 16 let náhradních dob pojištění, takže bude mít na poměrný starobní důchod nárok, a to od 1.11.2019 (ve věku 67 let a 10 měsíců). Jelikož však v rozhodném období (od r. 1986 do r. 2018) neměla žádný vyměřovací základ, obdrží pouze základní výměru 3270 Kč + minimální procentní výměru 770 Kč = 4040 Kč....
-
Martin (neregistrovaný)
Minimální starobní důchod je 4040 Kč viz zákon č. 155/1995 Sb o důchodovém pojištění:
(1) Výše základní výměry starobního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně (tj. 3270 pro 2019)
(2) Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.
ČLÁNKY DO MAILU