České domácnosti za Vánoce utratí průměrně 10 až 15 tis. Kč, největší suma jde většinou na dárky dětem. Jedná se o podobnou částku, jako v minulých letech. Protože ale Češi většinou kvůli inflaci reálně zchudli, nakoupí toho v praxi za stejné peníze méně. Omezovat budou útraty na jídlo, dekorace či zábavu nebo budou šetřit na dárcích mezi dospělými. Na dárcích pro děti ne, ty zůstávají prioritou. Informace vyplývají ze zprávy vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech), která připravuje rozvojové programu určené mateřským školám.
Každá rodina má na vánoční nákupy jiný rozpočet, ale zajímavé je, že až 60 % Čechů si na Vánoce dopředu šetří a plánuje nákupy ve slevách či akčních nabídkách. Pokud už tedy dítě ví, že dárky nenosí Ježíšek, jsou Vánoce vhodnou příležitostí, jak s dětmi mluvit o řízení výdajů a finančním rozhodování. Včasným začátkem diskuse o penězích, jejich hodnotě a že ne všeho lze dosáhnout hned, podporujeme rozvoj finanční gramotnosti dětí, pochopení základních principů příjmů a výdajů nebo smyslu spoření. Zodpovědný postoj k penězům je důležité rozvíjet už u malých dětí, aby si vážily věcí, které mají, a měly zdravý vztah k financím,
vysvětlil Martin Smrž, ředitel JA Czech.
Zdůraznil také, že právě u předškoláků mají lidé často pocit, že finance jsou pro ně zatím těžké téma a edukaci odkládají na vyšší věk. Zkušenosti z mateřských a základních škol podle něj ukazují, že děti peníze vnímají spíš jako samozřejmost, kterou „naděluje“ bankomat. O práci svých rodičů většinou nic netuší víc než polovina předškoláků a prvňáků. Prvním krokem k finanční gramotnosti ale přitom podle něj je právě pochopení toho, že se peníze musí vydělat a že nejsou nekonečným zdrojem.
Malé děti se dají vzdělávat hravou formou. Rozumné nakládání s penězi se dá ilustrovat hrou na obchod, při které se seznámí s nakupováním, prodejem a cenou. Děti si mohou také šetřit do kasičky, učit se tak základům spoření a tzv. odložené spotřeby. V reálném obchodě, když mohou pak samy nakoupit vybrané zboží, pochopí praktické využití peněz a získají pocit zodpovědnosti. Během každodenních aktivit mohou rodiče dětem vysvětlovat, kolik stojí věci v běžném životě, jak se peníze používají na nákup potravin, platbu za bydlení nebo nákup oblečení a dalších potřeb. To pomáhá dětem rozumět hodnotě peněz a cenovým rozdílům,
uvedl Smrž s tím, že ve školách by se měla finanční gramotnost rozvíjet od prvních ročníků.
Školy mají osnovy, jak finanční gramotnost edukovat, ale chybí jim extra časová dotace. Obvykle tedy záleží na pedagogovi, co a jak do hodin typu člověk a jeho svět zahrne. V tomto jsou nejdál severské země. Například ve Finsku se děti běžně učí o penězích a správě financí prostřednictvím her a zajímavých projektů už na 1. stupni základní školy,
poukazuje Smrž, podle kterého jsou děti od 6. třídy už jsou podle něj děti schopné chápat rozpočtování a základní ekonomické pojmy a v 7. třídě dokážou založit a spravovat vlastní mini firmu, zorientovat se v tématu investic a úvěrů nebo uvědomit si skrze příběhy rizika neuvážené spotřeby.
Zmiňuje také výsledky mezinárodního šetření PISA 2022 (The Programme for International Student Assessment), podle kterého se žáci s vyšší úrovní finanční gramotnosti chovají při nákupech zodpovědněji a než si skutečně něco koupí, o polovinu častěji porovnávají ceny v různých obchodech a až o 72 % víc peníze šetří.
Na finanční gramotnosti dětí se velmi podílí nejbližší rodina. Pracovat s tématem rozpočtů a finančních rozdílů ve třídě plné dětí může být citlivé, ale je to důležitá součást výchovy k pochopení a respektování různorodosti a sociální spravedlnosti, uzavírá Smrž a dodává, že pokud chtějí příbuzní dávat dětem pod stromeček peníze, je zvlášť u menších dětí podle odborníků vhodné rovnou stanovit, na jakou konkrétní věc má obnos přispět.
