Pražané si na bydlení půjčují v průměru o 1,5 mil. Kč víc než obyvatelé Ústeckého nebo Karlovarského kraje. Oba tyto kraje jsou zároveň nejrizikovější z pohledu poskytování úvěrů. Necelá pětina jejich obyvatel má problém s řádným splácením krátkodobých závazků. Informace vyplývají z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Analýza mimo jiné ukázala, že objem úvěrů ohrožených nesplácením se napříč všemi regiony ČR snižuje.
Na dlouhodobém dluhu se největší měrou podílí obyvatelé Prahy, jejichž dluh ve výši 309 mld. Kč tvoří téměř pětinu veškerého dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. To kvůli vysokým cenám nemovitostí, které jsou zde výrazně dražší než jinde v ČR. Na další příčce jsou obyvatelé Středočeského kraje, na které s 261 miliardami korun připadá 16 % celkového dlouhodobého dluhu.
Přestože Praha generuje zdaleka největší objem dlouhodobého dluhu, má spolu s Ústeckým krajem nejnižší podíl obyvatel s dlouhodobým dluhem a v počtu klientů jí patří až čtvrté místo,
uvedla Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací s tím, že průměrná částka dlouhodobého dluhu připadajícího na jednoho klienta v Praze činí 2,6 mil. Kč, tedy o více než milion více než je celostátní průměr a téměř 2,5× více než v Ústeckém a Karlovarském kraji, ve kterém je průměrná částka pod hranicí 1,1 mil. Kč.
Praha má také nejvyšší podíl dlouhodobého dluhu na obyvatele, konkrétně 241 tis. Kč. Opět je to 2,5× více než v Ústeckém kraji, kde činí průměrná částka dlouhodobého dluhu na obyvatele 98 tis. Kč.
Počet klientů s krátkodobým dluhem meziročně mírně klesl ve všech krajích, nejvíce v Praze, konkrétně o 3 %. Nejvyšší částky si lidé půjčovali na Vysočině, v průměru 194 tisíc na jednoho klienta, dále potom v Jihočeském a Středočeském kraji, kde to bylo 192 tisíc. Průměrná částka dluhu na jednoho klienta se přitom ve všech krajích zvýšila – od 6 % na Ústecku a Zlínsku po 9 % na Plzeňsku.
Přestože klienti z Vysočiny si v průměru půjčují nejvyšší částky, je Vysočina zároveň krajem, ve kterém má krátkodobý dluh pouze 18 % obyvatel. Díky tomu se spolu se Zlínským a Pardubickým krajem řadí mezi kraje s nejnižší průměrnou částkou krátkodobého dluhu na obyvatele,
uvedl Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací a dodal, že na Zlínsku připadá na jednoho obyvatele kraje krátkodobý dluh ve výši 33 tisíc korun, na Vysočině a Pardubicku jde o 35 tisíc korun. Naopak nejvyšší průměrný dluh na obyvatele vykazuje Karlovarský kraj s 50 tisíci korunami. V tomto kraji má krátkodobý dluh každý třetí obyvatel (29 %).
Za poklesem dlouhodobého ohroženého dluhu pak stojí především Praha, kde se meziročně snížil jeho objem o půl miliardy korun, tedy o celých 29 %. O více než pětinu se meziročně snížil objem úvěrů na bydlení ohrožených nesplácením také na Zlínsku (23 %) a na Královéhradecku (22 %). Naopak nejméně, konkrétně o 8 %, poklesl na Liberecku a o 9 % v Moravskoslezském kraji. Na ohroženém dlouhodobém dluhu se nejvíce podíleli obyvatelé Středočeského kraje (16 %) a obyvatelé Moravskoslezského kraje (11 %).
Největší část objemu ohroženého dlouhodobého dluhu patřila obyvatelům Moravskoslezského kraje (13 %) a dále obyvatelům Středočeského a Ústeckého kraje (shodně po 11 %). Nejméně klientů mělo problémy se splácením v Praze (8,6 % z těch, kteří měli krátkodobý dluh) a ve Zlínském kraji (9,8 %), nejvíce naopak v Ústeckém kraji (17,6 %) a v Karlovarském kraji (16,9 %). Karlovarský a Ústecký kraj jsou z pohledu poskytování úvěrů nejrizikovějšími kraji, a to jak u dlouhodobých, tak u krátkodobých úvěrů. I zde však dochází ke znatelnému zlepšení,
dodal Rajl.
