Počet živnostníků, kteří se v únoru 2023 rozhodli oficiálně ukončit podnikání, dosáhl téměř 80 tisíc. O měsíc dříve, v lednu, jich přitom bylo „jen“ necelých 17 tisíc.
Prudký nárůst zrušených živností se objevil už koncem předchozího roku, kdy Ministerstvo financí nadcházející povinnost datových schránek oznámilo. V říjnu 2022 skočilo s podnikáním 8400 živnostníků, v listopadu už to bylo 11 800 osob a v prosinci dokonce 17 400 podnikatelů. Už tato čísla byla nezvykle vysoká, protože v předchozích letech rušilo oprávnění jen kolem 4000 lidí měsíčně. Poslední čísla však trhají historický rekord.
Podle společnosti Dun & Bradstreet, která poskytuje obchodní data a analytická řešení, je za rušením živnosti zejména nechuť k povinným datovým schránkám. Podnikání ukončují zejména ti živnostníci, kteří už fakticky nepodnikají, jen ještě udržovali „spící“ živnostenské oprávnění a neměli žádný příjem z podnikání.
Podle Dun & Bradstreet také oficiální podnikání zavírají lidé, kteří ho měli jako přivýdělek k zaměstnání a nyní raději zvolí jinou cestu.
Fyzické osoby, které používaly podnikání na živnostenský list jako legální formu přivýdělku, budou volit jiné možnosti, jako jsou například dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr nebo přejdou do šedé zóny,
říká analytička Petra Štěpánová z této společnosti.
Počet zrušených živností 2020 – 2023
Ve kterých oborech živnostníci nejčastěji končí?
- Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel – 8061
- Maloobchod v nespecializovaných prodejnách – 6479
- Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení – 5796
- Výstavba bytových a nebytových budov – 4363
- Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních – 2632
Za rušením živností podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) zřejmě nestojí jen povinné datové schránky. Předseda AMSP Josef Jaroš varuje, že podnikatelům nastaly zlé časy.
Nejdřív covidová opatření, pak skokový růst cen energií, v poslední době třeba ne právě citlivé zavádění povinných datových schránek. To vše postupně vedlo k vracení živnostenských listů ve velkém a ke krachům těch, kdo podnikali ve větším měřítku a zaměstnávali další lidi,
říká Jaroš.
Tento trend není jen v ČR, ale týká se všech ostatních zemí EU. Podnikatelé „zavírají krám“ všude. Nejhorší situace je zřejmě v oblasti ubytování a pohostinství, dopravy a skladování.
To bohužel odpovídá i situaci v České republice,
říká Josef Jaroš a tlumočí slova Markuse Jergera, předsedy německého Federálního sdružení malých a středních podniků (BVMW) a zároveň viceprezidenta evropské asociace malých a středních podniků (CEA-PME), jejímž členem je i AMSP ČR: Jerger zdůraznil důležitost podpory malých a středních podniků (MSP) a komplexního reformního programu s cílem posílit je a nastavit směr pro úspěšnou budoucnost.
Podle Michaela Dobrovolného, manažera společnosti Smart Office & Companies ze skupiny PKF Apogeo, se v Německu řeší podpora malých a středních podniků a mluví se i o snižování daní, zatímco v Česku je to naopak. Tady se uvažuje o zvyšování odvodů pro živnostníky.
V ČR se tak zdá, že jdeme opačnou cestou – kromě zvyšování daní také obří administrativní zátěže podnikatelů, která navzdory všem předchozím slibům politiků stále představuje zhruba 270 hodin ročně. Nyní je nezbytně nutné si připustit fakta a podle nich přehodnotit postoj k hospodářským strategiím,
dodává Dobrovolný.
ČLÁNKY DO MAILU