Počet lidí s dluhem po splatnosti zapsaným do negativního registru SOLUS v září poprvé od konce roku 2015 meziměsíčně vzrostl. Nárůst o jednu setinu procenta je ale minimální, v registru je v rámci celého Česka zapsáno o 20 tisíc občanů méně, než na konci září loňského roku.
K 30. září 2018 bylo v Registru fyzických osob SOLUS zapsáno 7,15 procenta dospělých občanů ČR s nesplaceným závazkem po splatnosti. Ve stejném období loňského roku to bylo 7,36 procenta občanů.
V absolutních číslech evidoval SOLUS v Registru fyzických osob ke konci září 621 tisíc dospělých občanů ČR s celkovým dluhem po splatnosti přesahujícím 49,8 miliardy Kč. Ještě v září roku 2016 bylo v registru téměř 700 tisíc lidí.
Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti v negativním registru podle krajů.
Na českém trhu je stále bohužel řada společností, které poskytují spotřebitelské úvěry, ale neprověřují dostatečně bonitu svých klientů a nevyužívají žádný ze zavedených registrů. Pokud se dostane klient takové společnosti do potíží se splácením, často to má dopad i na plnění jeho závazků u zodpovědnějších společností,
říká Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.
Do registru SOLUS zapíše členská společnost klienta zpravidla po neuhrazení tří po sobě jdoucích splátek (u telekomunikačních operátorů při prodlení trvajícím minimálně tři měsíce od data splatnosti faktury), přičemž doba prodlení nesmí být kratší než 30 dní. Výše neuhrazeného závazku musí dosáhnout minimálně 500 Kč.
Do činnosti sdružení SOLUS je aktuálně zapojeno 56 společností, které poskytují služby spotřebitelům v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií, P2P půjček a v oblasti obchodu.
ČLÁNKY DO MAILU