Lidé ve věku mezi 45–65 lety patří do tzv. „sendvičové“ generace. Název vyplývá z faktu, že jsou často „obloženi“ závazkem péče o ještě ne zcela samostatné děti a zároveň závazkem postarat se o své stárnoucí rodiče či prarodiče. Právě z nutnosti takto o své blízké pečovat může vyplývat rozhodování o tom, zda opustit zaměstnání a věnovat se dlouhodobě svým blízkým.
Na tyto situace pamatuje zákon o důchodovém pojištění, který vymezuje náhradní doby pojištění, které se i přes to, že nepracujete a neplatíte pojistné, započítávají do potřebné doby pojištění pro vznik nároku na důchod.
Náhradní dobou pojištění je:
- doba osobní péče o osobu mladší 10 let, závislou na pomoci druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost),
- doba osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na pomoci druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost). Započítává se doba péče o osoby blízké a od 1. 7. 2001 také o osoby žijící ve společné domácnosti,
- před 1. 1. 2007 byla důvodem pro zápočet péče jako náhradní doby pojištění péče o osobu v různém stupni bezmocnou, po tomto datu se stupně bezmocnosti v právní úpravě transformovaly do I. (částečná bezmocnost) II. (převážná bezmocnost) nebo III. (úplná bezmocnost) stupně závislosti.
(Zdroj: ČSSZ)
Doba poskytování takové péče se prokazuje rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče. Návrh na zahájení řízení o vydání tohoto rozhodnutí můžete podat nejdřív po skončení péče nebo v době jejího trvání za podmínky, že v této době jako pečující osoba podáváte žádost o přiznání důchodu. Žádost naopak nesmíte podat déle než dva roky od skončení péče.
Doba péče se pro účely důchodového pojištění hodnotí jako doba pojištění, tedy obdobně jako např. doba zaměstnání nebo doba samostatné výdělečné činnosti. Uvedená doba péče se hodnotí plně jak pro účely nároku na důchod, tak pro účely jeho výše,
potvrzuje zpráva České správy sociálního zabezpečení.
Pokud náhradní doba péče o osobu závislou trvala aspoň 15 let (ust. § 19a zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění), považuje se pro stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu tato doba buď za dobu vyloučenou (a to i když se kryje s dobou pojištění, v níž měla osoba příjmy, event. náhrady zahrnované do vyměřovacího základu) nebo za dobu pojištění, v níž měla osoba příjmy v citovaném ustanovení uvedené. Pro účely osobního vyměřovacího základu se v tomto případě použije postupu, který je pro pečující osobu výhodnější.
Doba péče o osoby závislé, které nejsou osobou blízkou a ani nežijí s pečující osobou v domácnosti, není naopak považována za dobu důchodového pojištění ani za náhradní dobu pojištění.
Blízkou osobou je v zásadě rodinný příslušník. Podle zákona o důchodovém pojištění jde o:
- manžela/manželku,
- příbuzného v řadě přímé,
- dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů,
- sourozence,
- zetě,
- snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů.
Společnou domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu prokazatelně trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Při podání návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče musíte předložit tyto doklady:
- doklad prokazující totožnost žadatele,
- doklad prokazující totožnost osoby, o kterou je/bylo pečováno (občanský průkaz, úmrtní list, rodný list dítěte),
- potvrzení krajské pobočky Úřadu práce prokazující dobu poskytování péče a stupeň závislosti nebo potvrzení o délce doby poskytování příspěvku při péči o blízkou osobu,
- doklad prokazující příbuzenský vztah žadatele k osobě, o kterou je pečováno (např. rodné listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost osob, oddací listy aj.),
- v případech, kdy se nejedná o blízkou osobu, je třeba prokázat vedení domácnosti žadatele s opečovávanou osobou, např. čestným prohlášením.
Počet vydaných rozhodnutí o době a rozsahu péče*) podle krajů
Kraj | Rok 2013 | K 30. 6. 2014 |
---|---|---|
Jihočeský | 373 | 237 |
Jihomoravský | 788 | 401 |
Karlovarský | 115 | 53 |
Královéhradecký | 280 | 133 |
Liberecký | 237 | 120 |
Moravskoslezský | 824 | 415 |
Olomoucký | 355 | 219 |
Pardubický | 295 | 154 |
Plzeňský | 286 | 106 |
Praha | 220 | 126 |
Středočeský | 425 | 240 |
Ústecký | 439 | 250 |
Vysočina | 326 | 139 |
Zlínský | 545 | 253 |
Celkem | 5 508 | 2 846 |
Pozn.: *) rozhodnutí dle § 6 odst. 4. písm. a) bod 11.- 12. zákona č. 582/1991 Sb.
Zdroj: ČSSZ