Již nyní dosahují výdaje na zdravotnictví kolem 500 mld. Kč ročně, do roku 2040 se ale mohou podle predikce Hospodářské komory ČR a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR) zdvojnásobit.
Stárnutí populace, rostoucí počet chronicky nemocných, rychle se zhoršující demografická struktura i geopolitická situace vytvářejí velký tlak na kapacity zdravotních a sociálních služeb i veřejné finance. České zdravotnictví není v současné podobě udržitelné, a proto potřebujeme zásadně změnit přístup k sektoru,
vysvětlil Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory, na setkání Zdravotnictví na křižovatce.
Diskuse, jejímž cílem bylo poukázat na systémové problémy českého zdravotnictví, představit aktuální data i návrhy nového konceptu, se vedle Prouzy účastnil také Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) či Aleš Rod z Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Ladislav Dušek upozornil na trendy, se kterými je do budoucna třeba počítat. Podle odhadů ÚZIS v příštích letech například dojde k nárůstu počtu chronicky nemocných o desítky procent. Tento nárůst povede k zásadním strukturálním změnám v rozložení kapacit zdravotních i sociálních služeb. V desetiletém horizontu očekáváme nárůst počtu diabetiků o 20 % a o desítky procent se zvýší výskyt kardiovaskulárních a nádorových onemocnění.
Do roku 2050 lze podle Duška očekávat taky zdvojnásobení počtu seniorů nad 85 let a tedy výrazné zvýšení nároků na dlouhodobou péči. Pokud se nic nezmění, mohou náklady veřejného zdravotního pojištění do roku 2040 při konzervativní predikci přesáhnout až 1033 miliard Kč,
varoval.
Podle Aleše Roda z Národní ekonomické rady vlády (NERV) je třeba prioritizovat investice do oblastí s největší přidanou hodnotou pro společnost – ať už jde o investice do inovací, moderních technologií, ale především investice do prevence.
Podle Roda je zlepšení zdravotního stavu z více než dvou třetin proveditelné právě v oblasti prevence. Zbytek připadá na zvýšení dostupnosti léčby. Prevence má pozitivní návratnost investic. Může výrazně snížit náklady na léčbu chronických onemocnění, a to zejména u nejvyšších nákladových položek systému, jako jsou kardiovaskulární onemocnění. U nich známe rizikové faktory i to, jak účinnou prevencí rizika snižovat.
I proto NERV doporučuje významně posílit spolupráci zdravotních pojišťoven se zaměstnavateli na zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců.
Žádoucí je také lepší využití existujících finančních prostředků a času zdravotníků. Klíčem je podpora přesunu péče z pobytové do jednodenní, stacionární, ambulantní a domácí formy, restrukturalizace nemocnic, digitalizace a lepší využití dat,
doplnil Pavel Hroboň z Advance Institute.
Podle zástupců zmíněných institucí si zaměstnavatelé uvědomují, že zdraví má přímý vliv na podnikatelské prostředí, ekonomickou prosperitu a stabilitu země i regionu. Stárnutí populace povede k tomu, že do systému bude přispívat stále méně lidí, zatímco náklady budou růst. Pokud nezměníme způsob organizace péče a financování, ohrozíme nejen dostupnost zdravotních služeb, ale i ekonomickou prosperitu země a její bezpečnost,
obává se Hroboň.
Hospodářská komora chce proto apelovat na politiky, aby zařadili reformu zdravotnictví mezi hlavní priority svých programů. Zároveň jim předala doporučení, co by se v programech mělo objevit. Například:
- přijetí dlouhodobé koncepce zdravotnictví a jeho financování reflektující demografické změny,
- omezení politického vlivu na rozdělování prostředků veřejného zdravotního pojištění,
- větší motivaci zaměstnavatelů k podpoře prevence a zdravého životního stylu zaměstnanců, rozšíření možností dobrovolného připojištění služeb a jiného plnění nehrazeného z veřejného zdravotního pojištění,
- dokončení reformy pracovně-lékařských služeb.
Bez zásadních změn nebude možné současnou úroveň dostupnosti a kvality zdravotní péče zachovat i pro budoucí generace. Musíme tedy najít společnou řeč, aby se podařilo potřebné změny dobře připravit a schválit,
uzavírá Prouza.
ČLÁNKY DO MAILU