By mě zajímalo, který zákon mi uděluje povinnost zaregistrovanou doménu aktivně používat, aby mi ji nemohl vyfouknout někdo jiný. Pokud byl spekulant dost dobře informován, aby si mohl založit doménu, proč to neudělala banka sama ještě dřív? Ač jde o morálně ne zcela čistý způsob výdělku, má podle mě každý právo si zaregistrovat libovolnou doménu. A pokud ji nějaká firma chce, je to její problém, ať si ji zaplatí tolika penězi, na kolik si jí cení. Nebo ať příště holt myslí dopředu více než spekulanti.
Nechápu, na základě kterého zákonu a principu byla spekulantovi tato doména ukradena. Nebo že by banka dala soudci malou domů a žádný takový zákon ani neexistoval? Beztak to byla jen nějaká formulace typu "dobré mravy," na základě které vyhrává jednoduše ten, kdo si může dovolit napumpovat do právníků (a na nezbytné "vedlejší výlohy") více peněz.
obecně si myslím, že ruský kapitál (neboli stát a jeho oligarchové) by se měl z republiky vymístit včetně této banky a to svinským krokem, nicméně pokud je každému, kdo není úplně mimo, hned zjevné, že se jedná o spekulaci, tak by se k tomu mělo taky tak přistupovat. Padni komu padni.
Nejde o právníky, ale o zdravý rozum. A to je projev demokracie. I když to tentokrát nejspíše nahrálo padouchům a páté koloně ruských imigrantů v této republice :-/
To právo jistě máte. Je ovšem otázka, jestli má mít přednost nějaké Vaše právo spekulovat nebo Zdravý rozum. To že tomu "rozumu " zřejmě v tomto případě trochu pomohli dobře zaplacení právnící je jiná věc.
Jinak bohužel zákony v tomto státě a obecně v kontinentální Evropě skoro vůbec nejsou založeny na rozumu, ale převážně na zmetcích tvořených seshora diletanty a všemožnými lobbysty v parlamentech :/
Spekulace např. s nemovitostmi je zcela legitimní podnikatelský záměr. Nevidím důvod, proč by spekulace s internetovými doménami měla být jakkoliv jiná. Pravda, je to morálně silně pochybný způsob podnikání a je proti zdravému rozumu, nicméně žijeme ve světě, kde zdravý rozum nic neznamená - jediné, co má váhu, jsou peníze. To je tržní mechanismus: "každý bude mít to, co jinému vytrhne z ruky." Pokud tedy má někdo právo skupovat nemovitosti s tím, že to pak obyčejným lidem prodá za draho (tímto zdravím Karbon Invest a Koláčka, Bakalu a spol.), proč nemůže obyčejný člověk koupit doménu, kterou prodá za draho firmě?
Za předpokladu, že uznáme spekulaci jako legitimní podnikání, nevidím v tom morální rozpor, který by byl proti zdravému rozumu. Pokud spekulanty odsoudíme plošně bez diskriminace a bez ohledu na jejich bohatsví a postavení, pak s vámi souhlasím - ale to by banky obecně nemohly ani existovat, protože ony si vydělávají především spekulacemi.
Zní to jako pohádka o Robinu Hoodovi nebo Jánošíkovi, ale ač je to lákavé a kdekdo má tendenci vidět v tom slabším toho poškozeného, je docela možné, že tu vůbec o žádnou pohádku, kde zlý a strašlivý drak ukousne hodnému Honzovi hlavu, nejde.
Naopak se zřejmě podařilo prokázat, že doménu si daný vlk pořídil s úmyslem ne vydělat, jak to má být, ale s úmyslem banku poškodit, a kdybych přeháněl, mohlo tu jít i o vydírání. Třeba kdyby za doménu chtěl sto milionů. Je mi líto, že v tom někdo nevidí tu možnost, a ještě víc mě mrzí, když v tom nevidí ten rozdíl.
Byl to ovšem vskutku tento případ? Pokud ano, pak soudu lze dát za pravdu. Nicméně pokud si spekulant koupil tuto doménu opravdu pouze za účelem výdělku, může být soudu jedno, že za ni chtěl třeba sto milionů. Obyčejný trh - spekulant měl zboží, které banka chtěla. Buď byla ochotná za něj zaplatit cenu, jakou si spekulant řekne, nebo ne. Pokud ne, její problém.
To, co tahle krátká zpráva uvedla jako důvod (tedy že doména nebyla aktivně používána) podle mě nemá žádné opodstatnění a možná snad ani oporu v zákoně. Pokud si chci nechat doménu, kterou si vyberu jako první, a řádně za ni platím, nemůže přece existovat, aby někdo přišel a sebral mi ji, i kdyby to byl Apple sám a i kdyby na té mé doméně nikdy nebyla žádná stránka.