Na co by se měl příští rok zaměřit hledáček daňových kontrol? Podle Petry Petlachové, ředitelky Komunikace a mezinárodních vztahů Generálního finančního ředitelství by to měly být převodní ceny, jejichž prostřednictvím se snaží nadnárodní společnosti někdy snížit daňovou povinnost. Spřízněné firmy si totiž během vzájemných transakcí upraví často ceny tak, aby zdanitelné zisky plynuly zemím s nižší daňovou sazbou. Pokud by se takovým firmám podařilo dokázat zneužití transferových cen, hrozí jí daňová doměrka a vyměřené penále.
Pro příští rok připravujeme kontrolní akce zaměřené na transakce směřující do států s preferenčním daňovým režimem
, potvrdila záměry Generálního finančního ředitelství Petlachová s tím, že s ohledem na přípravu této akce zatím nemůže zveřejnit žádné podrobnosti.
V Česku přitom neexistuje povinnost vést dokumentaci převodních cen. Ta ale může chybět, pokud přijde na kontrolu správce daně. Poplatník bez dokumentace nemá žádný nástroj, jak si průběžně ověřovat, že jím používaný způsob tvorby cen je správný. Zároveň také nemá nic, co by mohl kontrolorům předložit jako vysvětlení svého postupu při určení převodních cen v konkrétní transakci,
vysvětlil Vít Fritzsche ze společnosti Mazars.
Ačkoli jsou pravidla pro převodní ceny v českých zákonech upravena poměrně vágně, platí pro všechny transakce takzvaný princip tržního odstupu, podle kterého by měly ceny dohodnuté mezi spřízněnými subjekty odpovídat cenám mezi nezávislými právnickými osobami ve srovnatelných obchodních vztazích. V případě, kdy není rozdíl v cenách dostatečně vysvětlen, může správce daně upravit základ daně o rozdíl, který by byl dosažen mezi nezávislými entitami,
zdůraznila Petlachová.
