MPSV: Uprchlíci z Ukrajiny za tři roky do rozpočtu ČR přispěli dvojnásobkem toho, kolik stála humanitární dávka

Lidi prchající z Ukrajiny před ruskou agresí do našeho rozpočtu přinesli dvojnásobek toho, co český stát vyplatil na humanitární dávce. Informace vyplývají ze zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

 Příjmy a výdaje rozpočtu spojené s uprchlíky z Ukrajiny od r. 2023

Autor: MPSV

Do výdajů státu na podporu ukrajinských uprchlíků spadá zmíněná humanitární dávka, do které se od minulého září v souvislosti se skončením bezplatného nouzového ubytování promítají také tzv. normativní náklady na bydlení (proto to mírné navýšení výdajů v druhém pololetí loňského roku). Od února 2025 se také dávka zvýšila osobám se zdravotním postižením. Dále výdaje zahrnují také oblast zdravotnictví, školství, ale i pomoc do zahraničí. Celkově stát na podporu Ukrajiny a osob s dočasnou ochranou vydal zhruba 63 mld. Kč.

Z hlediska příjmů státního rozpočtu je kromě odvodů na pojistném zahrnuto také DPH, spotřební daň a další příjmy. Na výnosech z práce a tuzemské spotřeby uprchlíků se ČR vrátilo do rozpočtu už nejméně 54 mld. Kč.

Tato celková čísla nekorespondují s obrázkem výše, protože ten zahrnuje pouze údaje od roku 2023. Celkové výdaje a příjmy shrnuje tabulka níže. Jak vidno, na začátku války byly výdaje mnohem vyšší, ale v čase výrazně klesají. Odhlédneme-li od minulosti, v současnosti už jsou pod úrovní příjmů. Ty mají v čase naopak rostoucí. Ukrajinští uprchlíci tedy vlastně svým přispěním stále více „splácí“ našemu rozpočtu pomoc, kterou stát napadené zemi a jejím občanům poskytlo.

Zdroj: MPSV

Pozitivní trendy se projevují v bilanci příjmů a výdajů. Podporou Ukrajiny pomáháme napadené zemi, investujeme ale i do bezpečnosti ČR a podporujeme průmysl a obchodní spolupráci. Zároveň jen na výnosech z práce a spotřeby uprchlíků v Česku se nám vrátilo již nejméně 54 mld. Kč. Nejvýraznější podíl na příjmech mají pracující uprchlíci, kteří zároveň zaplnili dlouhodobě neobsazená místa v řadě odvětví, vysvětlila vedoucí týmu dopadových analýz Magdaléna Klimešová, podle které počet uprchlíků zapojených na trh práce dlouhodobě stoupá.

To, že se příchod ukrajinských uprchlíků projevuje pozitivně zejména na pracovním trhu, potvrzuje i ministr práce Marian Juračka: Příchozí z Ukrajiny prokazatelně pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly u nás. Určitě tedy nedochází k vytlačování českých občanů z práce, naopak uplatnění uprchlíků odpovídá struktuře poptávky. Nejen odvody a daně, ale i spotřeba uprchlíků přináší miliardy do našeho státního rozpočtu. Vzkaz některým obchodníkům se strachem je tedy jasný. Ukrajinci k nám nepřišli čerpat dávky, ale kvůli přežití a drtivá většina se o sebe postará sama a integruje se.

Autor: MPSV

MPSV nyní eviduje asi 150 tisíc pracovně-právních vztahů, přičemž struktura uplatnění v profesích se téměř nemění. Stále platí, že nejvíce osob s dočasnou ochranou pracuje v nízkokvalifikovaných pozicích, jako např. pomocní pracovníci ve stavebnictví nebo výrobě.

Zranitelným osobám, které pracovat nemohou (děti, senioři, osoby se zdravotním postižením) stát poskytuje právě humanitární dávku, což je jediná forma přímé finanční pomoci, na kterou v ČR mají osoby s dočasnou ochranou nárok (v krajních případech mohou čerpat ještě jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc). Podle ministerstva práce je 7 z 10 uprchlíků pobírajících humanitární dávku z některé ze zranitelných skupin. Více než polovinu tvoří děti.

Humanitární dávku nyní čerpá 92 tisíc osob, přičemž dávka je vždy vyplácena na domácnost (měsíčně jde o náklady zhruba ve výši 760 mil. korun). Porovnáme-li náklady na humanitární dávku za rok 2024 (necelých 8 mld. Kč) například s příspěvkem na péči (41,3 mld. Kč) jde jen na příspěvek na péči více než pětinásobek. Srovnáme-li dávku s příspěvkem na bydlení (20,3 mld. Kč) vyplácí stát českým občanům prostřednictvím této dávky 2,5násobek toho, co na humanitární dávce.