Inflace v lednu 2023 zrychlila na 17,5 % z prosincových 15,8 %. Ceny se meziměsíčně zvýšily o 6 %. Na prudkém zdražení se podepsaly zejména ceny elektřiny, které vzrostly o 139 %. Je to dáno tím, že skončil energetický úsporný tarif a k tomu se přidal posun naprosté většiny nefixovaných kontraktů na zastropované ceny elektřiny. Větší zdražení potkalo také odběratele využívající vysoký a nízký tarif, protože oba v lednu skončily na stejných cenách. O 2,2 % také stoupla cena plynu.
Výrazně také stoupla cena tepla o 23,5 % a také vodného (30,3 %) a stočného (16,3 %).
Někteří obchodníci evidentně zvolili strategii, že toho raději budou prodávat méně při vyšších maržích. To potvrzuje, že inflační tlaky v naší ekonomice jsou stále velice silné,
říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
V lednu také rostly ceny potravin, a to o 3,9 %, v případě alkoholu a tabáku o 4 %. Naopak o 1,7 % klesaly ceny pohonných hmot.
Celková inflace bude odeznívat zejména díky lehkému poklesu cen elektřiny a plynu, který bude ovšem tlumen končícími fixacemi zákazníků s historicky nižšími cenami. Předpokládáme, že celková inflace zůstane dvojciferná v celé první polovině roku 2022 a za celý rok se může pohybovat v blízkosti 11 %,
uvedl ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Podle ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila nepředstavuje celková lednová inflační statistika významný šok, když přibližně naplnila očekávání. Její detailnější struktura pak napovídá, že tuzemská inflace je zřetelně na ústupu,ale ještě není definitivně poražena. Kategorie poháněné rostoucími náklady, jako jsou typicky energie a potraviny, zůstávají nepříjemně vysoko, ovšem nedávný vývoj na globálních trzích zde zavdává důvody k optimismu do blízké budoucnosti. Důležitější je ovšem nyní vývoj v oddílech, kde je cenový růst tažen stranou poptávky, tedy ochotou zákazníků tolerovat setrvalé zdražování,
říká Hradil.
Nejistým se podle ekonomů zdá být návrat inflace ke 2% cíli centrální banky v dohledné době. Češi jsou stále ochotní utrácet peníze i za zboží, které nutně nepotřebují. To by mohlo znamenat přechod do módu zvýšené inflace, která by se i po pominutí energetické krize mohla ustálit někde kolem 5 %, namísto kýžených 2 %, jak si představuje ve svých prognózách Česká národní banka (ČNB). Podle vyjádření jejích představitelů bychom se měli vrátit ke 2% cíli začátkem roku 2024.
Česká národní banka tak bude muset velmi důkladně rozmýšlet, zda je její vyčkávací strategie dostatečně účinná, či zda by bylo lepší inflaci přece jen dále zchladit vyššími sazbami,
domnívá se Vít Hradil.
ČLÁNKY DO MAILU