Diváci pro olympijskou soutěž nejsou přínosem jen kvůli skvělé atmosféře a podpoře sportovců. Hostující zemi ale podpoří i finančně. Japonská ekonomika na neúčast přímých diváků z tohoto hlediska doplatí. Podle ekonoma Lukáše Kovandy půjde o nejztrátovější olympiádu dějin, alespoň tedy z hlediska výnosu z divácké účasti. Japonsko přijde o 15 miliard Kč.
Tokio má v souvislosti s olympiádou komplikovanou situaci od loňska, protože soutěž měla proběhnout už loni a kvůli covidu se odsunula na letošek. Letos v březnu se pak pořadatelé rozhodli uspořádat hry bez zahraničních diváků.
Původně se předpokládalo, že do země zavítá přibližně milion zahraničních návštěvníků. Počítalo se s tím, že během své návštěvy každý z hostů utratí v přepočtu průměrně necelých 7700 Kč – jen za ubytování, jídlo, pití a dopravu. Takže rozhodnutí nepozvat zahraniční diváky připravilo japonskou ekonomiku o 7,7 miliardy korun,
vypočetl Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a dodal, že rozhodnutí neumožnit návštěvu sportovišť ani japonským divákům pak ekonomiku ochudilo o další 2,9 miliardy Kč. Domácí návštěvníci za ubytování či nákupy podle něj neutrácejí zdaleka tolik jako ti zahraniční.
Statisticky platí, že například konzumace jídlo zahraničního návštěvníka v Tokiu navyšuje hrubý domácí produkt Japonska, neboť se příslušný výdaj počítá jako export z Japonska (do cizincova žaludku). Pokud však konzumuje Japonec v restauraci namísto svého domova, z hlediska dopadu na HDP se už nic moc nemění. Spotřeba jako spotřeba. HDP se počítá jako součet právě spotřeby, (čistých) exportů, investic a vládních výdajů,
vysvětlil ekonom.
Kromě zmíněných 2,9 miliard Kč země přijde také o podstatnou část ze 4,6 miliardy Kč, což je souhrnná cena nevyužitých, vrácených vstupenek.