Nesnáším personalisty. Vetšinou jsou to zmalované kravičky s dlouhýma umělýma nehtama, co mají jako vedlejšák dělat nějakýmu managerovi matraci. Ono když chce bejt člověk v něčem skutečně dobrej, někdy je i dvacet let málo. Mám nejvyšší možné vzdělání technického směru, umím programovat, vyučuji databáze, Office, technické výpočty, dělám palivový články a domluvím se třemi jazyky. A pro běžného personalistu jsem mrtvej muž. Důvod? Zkejsnul jsem pár let na doktorátu protože mě to bavilo a pak jsem se snažil o kariéru na univerzitě. Bohužel doba vzdělání nepřeje. A finančně už vůbec. Navíc nejsem mladej, dynamickej sebestřednej mladej fracek se sklony k análnímu alpinismu...