ČNB na svém zasedání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,75 %. Rozhodla také o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,75 % a lombardní sazby na 6,75 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 21. března 2024.
Inflace v České republice na začátku roku poklesla k 2% inflačnímu cíli ČNB, což znamená že se obnovila cenová stabilita. ČNB však stále před sebou vidí proinflační rizika a proto považuje za nezbytné přistupovat k dalšímu snižování sazeb opatrně.
Rychlost dalšího snižování sazeb se bude odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy situace na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky,
stojí v prohlášení bankovní rady ČNB. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity a následně do reálné ekonomické aktivity. Bankovní rada zároveň konstatuje, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace, a to zejména její jádrová složka, vyvíjet v souladu s predikcí.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila by pro udržení současných hodnot za normálních okolností měly stačit úrokové sazby v rozmezí 3 až 3,50 % a z tohoto pohledu se tedy může stávající nastavení měnové politiky jevit jako přehnaně přísné.
Této intepretaci nahrává i momentální nevalná kondice české ekonomiky, kterou patrně kvitují výhradně zastánci ekonomického „nerůstu“, všem ostatní spíše způsobuje vrásky na čele. Přesto nepovažujeme přímo za chybu, že bankéři nebyli ve svém dnešním rozhodnutí odvážnější a sazby nesnížili důrazněji,
říká Hradil.
Dalším argumentem bankovní rady pro obezřetný přístup je pokračující rychlý růst cen služeb, který v únoru v meziročním vyjádření přesáhl 5 %.
Právě ceny služeb jsou důvodem, proč jádrová inflace zůstává nad dvouprocentním cílem. Ceny zboží naproti tomu meziročně zhruba stagnovaly. Rizikem pro přetrvávající svižný růst cen služeb je především napjatý trh práce. Navzdory němu a předešlé vysoké inflaci ale mzdy zatím rostou relativně umírněným tempem. Rychlý růst cen služeb a napjatý trh práce jsou relevantní argumenty pro přísnější měnovou politiku po delší dobu, ne nutně ale pro úrokové sazby setrvávající poblíž vysokých 6 procent,
uvádí Martin Gürtler z Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky.
Jakub Seidler z z České bankovní asociace (ČBA) podotýká, že v tržních sazbách je zaceněn pokles sazby ČNB na zhruba 3,25 %, zatímco po posledním jednání se tato očekávání pohybovala mírně pod 3% hranicí.
Trh tak do jisté míry reflektoval signály přicházející od představitelů centrální banky, kteří několikrát opakovali, že sazby se nebudou snižovat letos i při poklesu inflace tak rychle. Analytici jsou v současnosti ohledně rychlosti poklesu sazeb opatrnější a očekávají hlavní sazbu ČNB koncem roku v rozmezí 3,5 až 4 %. V kontextu opatrnějšího přístup ke snižování sazeb, který ČNB dnes zvolila, se zdají být tato očekávaní reálnější,
dodává Seidler.
ČLÁNKY DO MAILU