Bankovní rada České národní banky (ČNB) se na svém zasedání 3. listopadu 2022 rozhodla ponechat úrokové sazby na své stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní na 8 %.
Pro zachování výše sazeb hlasovalo 5 členů bankovní rady, pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu hlasovali dva. V současné chvíli se úrokové sazby nacházejí na úrovni, která tlumí chuť lidí utrácet, tedy tlumí poptávkové tlaky. Tím zabraňuje růstu bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy. V ekonomice zastavuje množství a cirkulaci peněz.
Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika. Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší,
uvádí rada na webu ČNB.
Říjnová inflace je podle ČNB 17,1 %, listopadová se očekává 18,8 % a prosincová 19,1 %.
Rada se zároveň rozhodla, že i nadále bude bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Intervence mají zabránit výrazným výkyvům kurzu koruny, což se od začátku režimu bezpochyby daří. Kurz koruny proti euru se tak stále pohybuje okolo 24,50 koruny za euro. V případě, že by ČNB neintervenovala, pak by se kurz pohyboval mezi 25,50 až 26,50 koruny za Euro,
říká Pavel Peterka, hlavní ekonom Roklen Holdingu. Silnější kurz koruny v omezené míře pomáhá s tlumením zahraničních inflačních tlaků. Zahraniční zboží a služby se totiž ve většině případů prodávají právě za ceny v eurech, případně dolarech. Silnější koruna umožňuje nákup takového zboží a služeb za nižší korunové ceny, což se projevuje i ve statistických měření inflace,
dodává.
Podle prognózy Komerční banky zůstane repo sazba na současných 7 % až do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat.
Ještě na konci roku 2023 by se ale měla pohybovat poblíž 5 % a politicky neutrální hladiny tří procent by měla dosáhnout až v závěru roku 2024. Oproti srpnové prognóze ČNB čekáme úrokové sazby na celém prognostickém horizontu vyšší. I tak podle nás dojde k dosažení dvouprocentního inflačního cíle až na přelomu let 2024 a 2025,
říká ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila se dá již nyní spekulovat, že bankovní radu k rozhodnutí o zachování sazeb na stávající úrovni motivovalo její přesvědčení o nákladovém charakteru aktuální inflační vlny a čím dál reálnější hrozba výrazného ekonomického ochlazení.
To již zcela zřetelně probíhá na straně domácností, jejichž ekonomická nálada se nachází poblíž bodu mrazu, a nevyhnutelně k němu míří i podnikatelský sektor, který se zároveň potýká s růstem nákladů a poklesem poptávky. Naopak hrozbu odkotvení inflačních očekávání bankovní rada v současném složení patrně jako akutní nevnímá,
uvedl Vít Hradil.
ČLÁNKY DO MAILU