Hlavní navigace

Češi tuší, že aktivní důchod nebude na účet státu a chtějí zůstat doma

Sdílet

Jiří Hovorka 16. 11. 2018

Sedm z deseti Čechů se domnívá, že k aktivnímu stáří jim nebude stačit důchod. Vyplývá to z rozsáhlého dotazníkového šetření ČSOB na vzorku 1500 respondentů. Do penzijních fondů proto spoří dvě třetiny lidí ve věku 35 až 55 let. 

Číslo je to zdánlivě vysoké, ale z průzkumu špatně vychází ty nejohroženější skupiny budoucích seniorů, tedy nízkopříjmoví lidé s nižším vzděláním. Znamená to, že v budoucnu zde může být nezanedbatelná skupina lidí, kteří budou na hranici chudoby. Ostatní příjmové skupiny si sice spoří, ale krátce a malé částky, říká Petr Hutla, člen představenstva ČSOB.

Dodává, že průměrně lidé spoří pouze osm let částku 651 Kč měsíčně. Ideální je spořit minimálně 1000 Kč měsíčně už od 25 let, uzavírá Hutla. Lidé pokládají za investici na důchod i své děti, 24 procent dotázaných odpovědělo, že investují do svých dětí, aby se o ně postaraly. 

Češi mají také poměrně jasno v tom, kde a s kým chtějí žít, až zestárnou. Téměř 60 procent respondentů by rádo zůstalo ve svém stávajícím bytě či domě. Ochotu přestěhovat se do menšího vyjádřilo jen 14 procent lidí. Pouhá tři procenta se plánují přestěhovat do domu s pečovatelskou službou. A u vlastních dětí nechce žít skoro nikdo (1 %).

Potvrzuje to naši zkušenost, že lidé většinou nechtějí být ve stáří na obtíž, nejméně vlastním dětem. Jenže představa, že budou moci žít beze změn až do smrti ve vlastním bytě a se vším si poradí sami, je málo pravděpodobná. Sice se prodlužuje délka dožití, ale nikoli délka stáří ve zdraví. Snažíme se tedy seniorům a pečujícím poskytovat veškeré informace o stárnutí a rady, jak si říci o pomoc a pomoc také přijmout. K tomu slouží portál Neztratitsevestari.cz, říká Matěj Lejsal, ředitel Sue Ryder. 

Průzkum také ukázal, že lidé v oblasti péče moc nepočítají s pomocí státu. V případě, že by onemocněl jejich partner či někdo z rodiny, spoléhali by se nejčastěji sami na sebe (34 %) a na příbuzné (25,5 %). Na stát by se obrátilo jen osm procent dotázaných. Systém služeb a dávek je nepřehledný, lidé neznají názvy jednotlivých nástrojů pomoci a ani pod jakými klíčovými slovy je mají vůbec hledat. I v tomto pomáhá náš portál, doplňuje Lejsal.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 17. 11. 2018 22:55

    Pár let před duchodem (neregistrovaný) 88.146.158.---

    Takže nejlepší bude všechny důchodce zastřelit.To to ten náš stát vede.

  • 17. 11. 2018 23:17

    Martin Luther (neregistrovaný) 193.165.96.---

    Spořit je dobré v časech, kdy z toho můžete mít i jen minimální profit. Což dnes nemáte. I kapitálové fondy z většiny letošní rok zakončí čistou ztrátou. Evropské burzy jsou zhruba v 10 % rmeziroční ztrátě, Dow Jones jde po dlouhých měsících také dolů a PX 50 se potácí roky kolem hodnoty 950 - 1100 v krátkodobých špičkách.. To je realita. Takže občane spoř a nejen inflace, ale i poklesy na burzách vám ukrojí významné procento. Takže zbývá pouze koupě nemovitosti v trochu slušném stavu a pronajímat. Jednak pronájmem získáte pár tisíc měsíčně čistý zisk a zhodnocuje se i vlastní nemovitost a to tempem, které dosahuje dle místa i desítky procent za 2 - 3 roky.

  • 18. 11. 2018 8:51

    Eva (neregistrovaný) ---.unet.cz

    Aby jsi mohl spořit musíš mít z čeho z toho co donedávna zaměstnavatele platili to fakt nešlo a teď 3 roky před důchodem mě kleklo zdraví jinak jako prodavačka práce za minimální mzdu tak z čeho spořit na důchod

  • 18. 11. 2018 10:19

    Martin Luther (neregistrovaný) 193.165.96.---

    Je to jistě těžké, ale lidé mají vždy možnost si zvolit odbornost, vzdělání, obor práce. Někdo dá přednost v 16 letech sexu, střídáním vztahů, zábavě, popíjení, kouření... druhý je zodpovědný a studuje smysluplný obor a potom postupně profesionálně roste. Buduje, zhodnocuje majetek, cestuje, sbírá zkušenosti, zajímá se o své okolí... Pokud je ovšem někdo silně limitovaný svým IQ, je to o to těžší. Vždy ovšem může pracovat v nedostatkových oborech. Například v řemeslech. A hravě překoná 80 % vysokoškoláků. Jen se mu musí chtít. Sednout si na zadek a hořekovat, jak se všichni kolem mají lépe, není cestou. To se jen hlouběji ponoříte například do alkoholu, střídání partnerů - rek atd.

  • 19. 11. 2018 17:22

    jurášek (neregistrovaný) ---.ipv6.broadband.iol.cz

    paní psala, že je 3 roky před důchodem.
    předpokládám, že asi moc nejuchala po diskotékách, ale pomáhala uživit rodinu, i za cenu, že si nemůže dovolit studovat.

    mojí mamince bude 80, od čtrnácti dře, protože jich bylo sedm dětí a po válce byl hlad a bída.
    nemyslím si, že má maminka za celoživotní dřinu na poště nízký důchod kvůli slabému iq, nebo nahánění chlapců.

  • 20. 11. 2018 11:24

    Martin Luther (neregistrovaný) 193.165.96.---

    Těžko dohlédnout do miliónů lidských cest a osudů. Dříve bylo atraktivní se jít vyučit, od adolescentních let brát mzdu. Kdo dal přednost solidnímu vzdělání, studoval dalších třeba 6 - 7 a více let a musel odložit svoji osobní spotřebu, či jí citelně redukovat. Absolventi učňovských oborů brali v tehdejší době velmi slušné mzdy, kolikrát řádově vyšší než absolventi VŠ. Tento letitý propad jen pomalu doháněli... Po sametu se rychle dělnické profese dostaly tam, kam v civilizovaných i necivilizovaných zemí spíše patří. Tj. dolů. Neobhajuji dnes desítky tisíc absolventu i pochybných studijních oborů, kteří se mohou uplatnit snad jen v politice, u Policie ČR a dalších bezpečnostních sborů ap. Ale bylo přece nelogické aby i dělník či mistr ve výrobě mzdově konkuroval inženýru strojaři, technologovi atd. Zvláště mladé ženy tehdy spěchaly do práce, uzavřít sňatek, rodinu... Byla to jejich volba.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).