Vláda by si měla dát práci s tím Čechy obeznámit, co vlastně penzijní reforma znamená. Více než dvě třetiny z nich ji totiž považují za nesrozumitelnou. Ještě hůře jsme na tom s důvěrou. Téměř polovina Čechů totiž nevěří, že by reforma měla přežít další parlamentní volby. Informace přinesl výzkum agentury Ipsos pro společnost Partners.
Podle výsledků věří v potřebu reformovat důchodový systém jen 8 % respondentů.
Na stejné téma byl nedávno publikován i jiný průzkum. O jeho výsledcích si můžete přečíst v článku: Penzijní reforma po česku: nevěřím, nerozumím a bojím se
Penzijní připojištění naopak pro Čechy očividně znamená něco známého a tak patří i k nejvyužívanějšímu nástroji pro přilepšení na důchodová léta. Z analýzy vyplývá, že ho využívá 58 % dotázaných.
Zcela se spolehnout na stát plánuje v důchodu 5 % účastníků průzkumu. Necelá jedna čtvrtina respondentů si na důchod ještě spořit nezačala. Nejvíce lidi přitom očekávají příjmy zhruba na úrovni 60 % hrubé měsíční mzdy. Dalších 26 % si dokonce myslí, že v penzi budou jejich příjmy odpovídat asi 80 % jejich aktuální hrubé mzdy.
Většina zveřejněných průzkumů naznačuje, že Češi jsou spíše pesimisté, pokud jde o výhled hospodářského vývoje a výši budoucích příjmů. O to více jsou překvapením velmi optimistická očekávání ohledně výše státních penzí v situaci, kdy si na výplatu důchodů stát musí půjčovat stále více a více. Bohužel nejde o udržitelný stav,
řekl Dušan Šídlo, analytik společnosti Parners.
V tomto směru jsou respondenti nezřízenými optimisty, neboť současný náhradový poměr průběžného systému činí cosi kolem 40 % a zaručeně neporoste. Kdokoli by chtěl cokoli více, musí sám investovat volné peněžní rezervy a ve stáří si vyplácet důchod sám sobě. Lze realisticky čekat, že skutečný náhradový poměr za dvacet nebo třicet let bude snad stačit na jídlo, možná na skrovné bydlení, ale ne již na energie ani na lepší léky,
dodal ekonom společnosti Parners Petr Kohout.