Občané v některých východoevropských regionech se začínají mít lépe než občané chudších regionů v západní Evropě. Obyvatelé Prahy, Budapeště či Bratislavy mají k dispozici více finančních prostředků než např. občané spolkové země Thüringen v Německu. Přesto se jedná pouze o pár regionů a životní úroveň Západoevropanů je pořád vyšší. Tyto výsledky vyplývají ze studie analytické společnosti Gfk Gruppe „Kaufkraft Europa 2007/2008“.
Co je to kupní síla průměrné mzdy?
Výše dosahované průměrné mzdy se v Evropě mezi jednotlivými zeměmi liší (i mezi jednotlivými domácími regiony). Její výše však není mnohdy rozhodující, důležitější je, co všechno si za ni pořídíme. Při zohlednění cen zboží a služeb jsou Dánové s nejvyšší průměrnou hrubou mzdou až na pátém místě. Důvodem jsou vysoké ceny zboží a služeb.
Pokud bychom porovnávali pouze výši průměrné mzdy, byly by rozdíly mezi „bohatým západem“ a „chudým východem“ ještě vyšší. Občané ve střední a východní Evropě mají mzdy mnohonásobně nižší než občané v západoevropských zemích, ale současně je zde nesrovnatelně levněji, a proto jsou rozdíly menší. Proto se provádí úprava průměrné mzdy dle její kupní síly.
Rozdíly jsou propastné
S kupní silou průměrné mzdy ve výši 27 525 euro ve Švýcarsku a v Lichtenštějnsku a 27 395 euro v Lucembursku jsou na tom občané těchto tří malých zemí s velkým náskokem před ostatními západoevropskými zeměmi. Zdaleka nejméně si za svou mzdu nebo plat mohou dopřát občané v Moldavsku (průměrný příjem v kupní síle činí pouze 685 euro za rok).
Evropané bohatnou
Reálná hodnota průměrné mzdy se v členských zemích EU rok od roku zvyšuje a Česko patří vůbec mezi nejúspěšnější země. Na ekonomickém růstu však nevydělávají všichni stejně. Nejrychleji rostou příjmy dobře finančně ohodnocených občanů. Průměrná mzda je tak pro dvě třetiny občanů nedosažitelná. Příjmové nůžky se v Česku rozevírají. Můžeme však říci, že spolu se skandinávskými zeměmi jsou u nás mzdové rozdíly nejnižší ze všech členských zemí Evropské unie.
V Irsku to vychytali
Irský hospodářský růst se ještě nezastavil, vždyť za posledních pět let stoupla kupní síla průměrné mzdy v Irsku o 30 %, což je mnohem více než v ostatních zemích, např. v Německu pouze o 9 %. Irsko postoupilo ze 6. místa na 4. místo. V hlavním městě Dublinu je kupní síla průměrné mzdy dokonce 23 680 euro a pouze nejbohatší německé město, Mnichov, má vyšší kupní sílu průměrné mzdy – 24 674 euro (v Hamburku 19 225 euro, v Berlíně 16 508 euro, Düsseldorfu 21 755 euro).
Životní úroveň na východě se zvyšuje
Přestože poslední místa patří poslední roky stejným zemím, je zde znatelné zlepšení. Vždyť např. v Ukrajině se zvýšila oproti roku 2006 kupní síla průměrné mzdy o 300 euro (tj. 26 %).
Občané hlavních měst se však ve všech východoevropských zemích mohou těšit z podstatně lepších životních podmínek než občané z jiných měst. Situace na vesnicích je diametrálně odlišná.
Pořadí | Země | Kupní síla v euro |
---|---|---|
1 | Švýcarsko | 27 521 |
1 | Lichtenštějnsko | 27 521 |
2 | Lucembursko | 27 395 |
3 | Norsko | 24 993 |
4 | Irsko | 22 207 |
5 | Dánsko | 21 521 |
6 | Island | 20 511 |
7 | Velká Británie | 19 863 |
8 | Rakousko | 18 960 |
9 | Francie | 18 873 |
10 | Německo | 18 055 |
11 | Švédsko | 17 217 |
12 | Belgie | 17 143 |
13 | Finsko | 16 882 |
14 | Itálie | 16 617 |
15 | Nizozemí | 15 814 |
16 | Španělsko | 13 431 |
17 | Kypr | 12 344 |
18 | Řecko | 12 203 |
19 | Portugalsko | 9674 |
20 | Slovinsko | 8851 |
21 | Malta | 8308 |
22 | Česko | 5625 |
23 | Estonsko | 5611 |
24 | Maďarsko | 5462 |
25 | Lotyšsko | 4978 |
26 | Litva | 4896 |
27 | Slovensko | 4889 |
28 | Polsko | 4808 |
29 | Chorvatsko | 4565 |
30 | Srbsko | 3227 |
31 | Turecko | 3182 |
32 | Rumunsko | 3036 |
33 | Bulharsko | 2453 |
34 | Černá Hora | 2338 |
35 | Makedonie | 2069 |
36 | Bosna a Hercegovina | 2033 |
37 | Bělorusko | 1764 |
38 | Albánie | 1599 |
39 | Ukrajina | 1487 |
40 | Moldavsko | 685 |
Zdroj: Gfk Gruppe: „Kaufkraft Europa 2007/2008“