OECD: Rozdíly ve zdanění mzdy až 40 %!

Rozdíl mezi celkovými mzdovými náklady a čistou mzdou se v členských zemích za rok 2006 výrazně liší, vždyť v Mexiku činí pouze 15 % a v Belgii přes 55 %. Ve které evropské zemi je zdanění práce nejnižší? Jak vysoké je zdanění průměrné mzdy v Česku v porovnání se světem?

Placení povinných odvodů ze mzdy (sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmu fyzických osob) se ve vyspělých zemích světa nevyhne žádný občan. Výše hrubé mzdy není pro zaměstnance nikde rozhodující údaj, hlavní je, kolik mu každý měsíc přijde na jeho bankovní účet.

Ukázka výpočtu

Ve většině zemí je způsob vyměření čisté mzdy obdobný jako v Česku, tj. z hrubé mzdy odvede zaměstnanec sociální a zdravotní pojištění (v některých zemích je pouze jedna sazba – sociální pojištění, ze kterého je následně hrazeno i zdravotní ošetření a léky) a měsíční zálohu na daň z příjmu fyzických osob.

Daňové formuláře na Měšci

V některých zemích se mimo centrální daně z příjmů fyzických osob odvádí taky regionální daň z příjmů fyzických osob (její výše je v jednotlivých regionech rozdílná), která je příjmem daného regionu.

Nesmíme rovněž zapomenout na skutečnost, že tak jako v Česku i v ostatních členských zemích Evropské unie odvádí sociální a zdravotní pojištění za svého zaměstnance i zaměstnavatel. Tato částka je pro mnoho zaměstnanců neznámá, přitom se jedná o značné sumy, které zvyšují zaměstnavatelům mzdové náklady.

Mzdové náklady zaměstnance
Hrubá mzda 20 211 Kč
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem (8 %) 1 617 Kč
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem (4,5 %) 910 Kč
Záloha na daň z příjmů fyz. osob 2 656 Kč
Čistá mzda 15 628 Kč
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (26 %) 5 255 Kč
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 %) 1 819 Kč
Celkové mzdové náklady zaměstnavatele 27 285 Kč

Celková výše povinných odvodů (sociálního, zdravotního pojištění a daně z příjmu fyzických osob) na straně zaměstnance i zaměstnavatele, jak jsme si vypočítali, činí celkem u průměrné mzdy za celý loňský rok 42,7 %. V tabulce publikované OECD je výše zdanění uvedená 42,6 %.

Tento minimální rozdíl je způsoben tím, že v době publikování zprávy OECD nebylo počítáno s průměrnou mzdou za celý rok 2006 (ta byla publikována Českým statistickým úřadem teprve 7. 3. 2007), ale bylo počítáno s průměrnou mzdou během roku 2006, která byla mírně nižší, a proto ten nepatrný rozdíl 0,1 procentního bodu.

<calculator id=„18“></cal­culator>

Výše povinných odvodů nepatrně vzrostla

Za všechny členské země OECD vzrostla výše povinných odvodů o 0,3 procentního bodu (z 37,2 % v roce 2005 na 37,5 % v roce 2006). V Česku došlo ke snížení daňové zátěže o 1,2 procentního bodu, což je nejvíce ze všech členských zemí OECD (promítlo se zde snížení daňových sazeb). Tak vysoké snížení neproběhlo v žádné členské zemi.

Ve většině zemí zůstala míra zdanění stejná, nebo došlo k mírnému zvýšení (nejčastějším důvodem bylo zvýšení průměrné mzdy oproti roku 2006, takže při výpočtu spadla část mzdy do vyššího daňového pásma).

Z přiložené tabulky vidíme, že nejvyšší zdanění průměrné mzdy je v Belgii (55,4 %), Německu (52,5 %), Maďarsku (51,0 %) a Francii (50,2 %). Česku patří 12. pozice a míra zdanění je vyšší o 5,1 procentního bodu, než činí průměr za OECD jako celek.

Naopak nejnižší povinné odvody u průměrné mzdy jsou v Mexiku (15,0 %), Jižní Koreji (18,1 %) a na Novém Zélandu (20,9 %). V Evropě jsou nejnižší povinné odvody v Irsku, kde činí 23,1 %, a Švýcarsku (29,7 %).

Zdanění v Evropě je vyšší

Celkové povinné odvody, jak vidíme z přiložené tabulky, jsou v evropských zemích podstatně vyšší než v ostatních vyspělých zemích světě. Hlavním důvodem jsou štědré evropské sociální systémy, které jsou náročné na dostatek finančních prostředků. Evropané nacházející se v ekonomicky složitých životních situacích (nemoc, nezaměstnanost, penze, …) však dostávají od státu dostatek peněžních prostředků k důstojnému životu.

Ve Spojených státech amerických, Jižní Koreji či Austrálii jsou občané více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu.

Např. v Austrálii je nízké zdravotní pojištění, ale pouze 65 % výdajů na zdravotnictví je hrazeno z veřejných zdrojů, zbytek finančních prostředků proudí do zdravotnictví přímo od pacientů (hotově nebo formou komerčního zdravotního pojištění).

Léky si v Austrálii ve většině případech hradí pacienti sami. Zdravotnictví je na vysoké úrovni, ale také drahé (např. za návštěvu všeobecného lékaře se většinou platí 50 AUD, za návštěvu odborného lékaře 100 AUD, za jeden den pobytu v nemocnici 500 AUD, antibiotika 20 AUD za jedno balení, za rentgen se většinou platí 120 AUD, …).

Výše životního minima v Austrálii závisí na konkrétní životní situaci rodiny. Celkově můžeme říci, že sociální dávky jsou velmi nízké. Průměrná měsíční hrubá mzda činí cca 4 300 AUD a měsíční životní minimum (u svobodného, bezdětného) činí 181 AUD, což je 4,3 % z průměrné hrubé mzdy (v Česku je to přibližně 24 %). Stejný princip je uplatňován u všech státních dávek v Austrálii.

Obdobná situace je ve všech mimoevropských zemích.

Zdanění průměrné mzdy ve světě(v roce 2006)
Země Rok 2006 (v %)
Belgie 55.4
Německo 52.5
Maďarsko 51.0
Francie 50.2
Rakousko 48.1
Švédsko 47.9
Itálie 45.2
Nizozemí 44.4
Finsko 44.1
Polsko 43.7
Turecko 42.8
Česko 42.6
Dánsko 41.3
Řecko 41.2
Španělsko 39.1
Slovensko 38.5
OECD 37.5
Norsko 37.3
Lucembursko 36.5
Portugalsko 36.3
Velká Británie 33.9
Kanada 32.1
Švýcarsko 29.7
USA 28.9
Japonsko 28.8
Island 28.6
Austrálie 28.1
Irsko 23.1
Nový Zéland 20.9
Korea 18.1
Mexiko 15.0

Pramen: OECD: Presse from 28. 2. 2007 (OECD’s Taxing Wages shows little change in taxes on individual wage earners)

Anketa

Zdanění mzdy v ČR považujete za...

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 3. 2007 10:41