Průměrná mzda je ve všech východoevropských zemích pravidelně zveřejňována národními statistickými úřady jednotlivých zemí. Nejvyšší mzdy pobírají manažeři, současně však se zvyšuje finanční ohodnocení všech vzdělaných lidí, protože tito schopní pracovníci hrají klíčovou roli při rozvoji domácí ekonomiky. Lidský kapitál je v současné době hlavním faktorem zlepšující životní úroveň občanů. Nejbohatší země světa převyšují ostatní především v míře kvalifikace svých občanů.
Nejvyšší průměrná mzda je ve Slovinsku
Dlouhodobě je ve východní Evropě nejvyšší průměrná hrubá mzda ve Slovinsku (943 euro měsíčně), následuje Chorvatsko (712 euro) a Česko (675 euro). Naopak nejnižší průměrné hrubé mzdy jsou v Moldavsku (84 euro) a Bulharsku (137 euro).
Slovinsko je vyspělá země s rozvinutým průmyslem i zemědělstvím, rozsáhlou sférou služeb a kvalifikovanou pracovní silou. Nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou Německo, Itálie a Rakousko. Slovinsko je členem téměř všech významných světových institucí (EU, NATO, WTO…) mimo OECD.
Chorvatská ekonomika těží z cestovního ruchu. Cestovní ruch je tahounem chorvatské ekonomiky, neboť je propojen s hotelnictvím, dopravou, pohostinstvím a všemi dalšími doprovodnými službami. V loňském roce zavítalo do této přímořské země 9,1 milionů turistů. Nejvíce návštěvníků je tradičně z Německa, Itálie, Rakouska, Slovinska a Česka (680 tisíc turistů za rok).
Co si za průměrnou mzdu koupíme?
Průměrná mzda se, jak je patrné z přiložené tabulky, v jednotlivých zemích značně liší. Její výše je však jedna věc, ale co všechno za průměrnou mzdu občané v daných zemích koupí, je věc druhá. Pro lepší porovnání si tedy uvedeme průměrnou mzdu ve všech zemích přepočítanou dle její kupní síly (dle studie analytické společnosti GFK Gruppe).
Průměrná měsíční mzda v Česku činí po zohlednění cen zboží a služeb 8 265 euro a kupní síla průměrné mzdy v Česku je tak po Slovinsku druhá nejvyšší. Jednoznačně nejmenší kupní sílu má průměrná mzda v Moldavsku, následuje Bělorusko a Makedonie.
Mzdové maximum – okolo 40. roku
Pro všechny východoevropské země je společné, že nejvyšší průměrné mzdy jsou ve finančním sektoru (peněžnictví, pojišťovnictví) a službách. Dalšími odvětvími, která získávají, jsou obchod, doprava a telekomunikace. V posledních letech si také velmi dobře vedou realitní kanceláře. Nejnižší mzdy jsou naopak v zemědělství.
Nejnižší mzdy pobírají zaměstnanci na počátku své pracovní kariéry, potom jdou strmě nahoru a maximum pobírají zaměstnanci mezi 35 – 45 lety. Ve všech zemích jsou ve většině případů služby placeny lépe než průmysl.
Nízké vzdělání = nízká mzda
Východoevropané z členských zemí EU (Česko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko a Litva) s nízkou kvalifikací (tj. bez vyučení nebo maturity) vykonávají činnosti, kde je hodinová mzda nižší než 60 % průměrné mzdy v zemi. V ostatních zemích je rozdíl ještě vyšší.
Počet občanů pracujících za méně než tři čtvrtiny průměrného příjmu je ve všech zemích okolo 30 %. Nejvíce Čechů a Slovinců pracuje v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti. Podmínky a podpora investování do IT technologií a do progresivních oborů jsou zde v porovnání s ostatními východoevropskými zeměmi nejvyšší. Češi a Slovinci jsou nejvzdělanější a nejpodnikavější.
Země | Průměrná hrubá měsíční mzda v národní měně | Průměrná hrubá měsíční mzda (v EUR) | Výše přepočtené průměrné mzdy (v EUR) |
---|---|---|---|
Slovinsko | 226 029 tolar | 943 | 11 614 |
Chorvatsko | 5288 kun | 712 | 6 313 |
Česko | 19 030 korun | 675 | 8 265 |
Polsko | 2330 zlotý | 595 | 6 949 |
Maďarsko | 147 400 forint | 542 | 7 805 |
Slovensko | 17 274 korun | 466 | 6 267 |
Litva | 1089 litas | 315 | 7 197 |
Rusko | 8637 rublů | 254 | 3 750 |
Lotyšsko | 176 lat | 252 | 5 632 |
Srbsko | 12 996 dinár | 179 | 3 573 |
Bělorusko | 476 00 běl. rubl | 176 | 1 815 |
Makedonie | 10 486 denár | 168 | 3 163 |
Rumunsko | 5 804 000 leu | 139 | 4 567 |
Bulharsko | 269 lev | 137 | 4 313 |
Moldavsko | 1 339 mol. leu | 84 | 783 |
Poznámka: Přepočet ke dni 10. 10. 2006 dle Der Yahoo! Finanzen Währungsrechner
Pramen: Statistisches Bundesamt BRD, Statistisches Jahrbuch 2006 fur das Ausland