Od ledna mají dlužníci nepodnikatelé možnost zbavit se svých za léta nahromaděných závazků formou oddlužení. Tuto možnost jim dává nový insolvenční zákon (Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení), který konečně 1.1.2008 nabývá účinnosti. A nahrazuje dosavadní Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání v platném znění. Jak mohou postupovat občané, kteří si chtějí své záležitosti urovnat a současně jim dluhy již přerostly přes hlavu?
Oddlužení povoluje soud
Dlužníkem je v tomto případě každý občan, který není podnikatelem, má více věřitelů a není schopen splácet své závazky.
Dlužník – fyzická osoba se může oddlužit v podstatě dvěma způsoby:
Prodejem veškerého majetku.Životem po dobu 5 let na životním minimu.
Návrh na oddlužení musí být podán písemně na insolvenční soud a musí obsahovat:
Listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky.
Písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se s dlužníkem dohodl, že hodnota plnění bude nižší než 30 % jeho pohledávky.
Současně musí k návrhu na oddlužení připojit svůj podpis všichni spoludlužníci (tj. manžel/-ka či ručitelé).
Soud však návrhu nemusí automaticky vyhovět. Ze zákona je odmítnut v těchto případech:
V mnoha případech však mohou věřitelé s částkou nižší než 30 % souhlasit. V současné době totiž nemají dobré zkušenosti a vědí, že formou exekuce by od dlužníka stejně nebyli uspokojeni vůbec.
Proces oddlužení má přesná pravidla
Samotný proces oddlužení bude podléhat přísné kontrole a v jeho průběhu bude vystupovat několik subjektů: samotný dlužník, jeho nezajištění věřitelé, soud a insolvenční správce, který bude ustanoven soudem podle seznamu Ministerstva spravedlnosti ČR. Správce musí splňovat zákonné požadavky a je v každé věci ustanoven soudem.
V průběhu oddlužení budou údaje o dlužníkovi vedeny v insolvenčním rejstříku, který povede Ministerstvo spravedlnosti ČR, a údaje budou v průběhu procesu oddlužení veřejně přístupné. Údaje o dlužníkovi z rejstříku zmizí, až po skončení procesu oddlužení.
Oddlužení hypotéky? Nelze
Formou osobního bankrotu či oddlužení se nemůže dlužník zbavit zajištěných závazků – tj. především hypotéčních úvěrů nebo leasingu. V těchto případech totiž dlužník za své závazky ručí nemovitostí či movitostí. Oddlužením může tedy dlužník „vynulovat“ své závazky plynoucí ze spotřebitelských úvěrů, splátkového prodeje či například z hotovostních úvěrů.
Oddlužení formou splátkového kalendáře
Pojem osobního bankrotu není samozřejmě v Česku ničím ojedinělým. Obdobná právní úprava platí v celé řadě vyspělých zemí světa (USA, Německo, Velká Británie, …). Dlužníci většinou volí oddlužení formou splátkového režimu, kdy po dobu 5 let jim z jejich příjmu zbývá pouze nezabavitelné minimum.
Samotný splátkový kalendář se tedy řídí stejnými pravidly jako exekuce. Rozdíl je hlavně v tom, že dlužník ví, že po 5 letech bude „čistý“, a nevyhýbá se úmyslně práci jako v případě klasické exekuce. Při oddlužení je totiž dlužník povinen pracovat a nevyhýbat se práci, jinak mu hrozí konkurz. Veškeré dary či dědictví musí rovněž zpeněžit a uspokojit výtěžkem své nezajištěné věřitele. Veškeré důležité změny musí hlásit insolvenčnímu správci.
Od ledna letošního roku je nově konstruováno životní minimum. Proto se nově stanovuje nezabavitelné minimum při exekuci. Nezabavitelnou částkou jsou dvě třetiny součtu částky životního minima jednotlivce – 3 126 Kč – a částky normativních nákladů na bydlení. Nezabavitelnou částkou tak je částka 3 856 Kč. Ze mzdy nelze srážet částku rovnající se součtu nezabavitelné částky na povinného (3 856 Kč) a 1/4 nezabavitelné částky na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživu. Nad částku ve výši 5 785 Kč se sráží bez omezení.
Ukončení procesu oddlužení
Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. A to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka. V případě, že věřitelům uhradí méně než 30 % jejich pohledávek, musí dlužník prokázat, že se tak nestalo v důsledku jeho úmyslného zavinění a že případný konkurz, který by na něj mohl být vyhlášen, by jeho nezajištěným věřitelům nezajistil vyšší plnění.
ČLÁNKY DO MAILU