Dlužník je v konkurzu! Kolik dostaneme zpět?

Insolvenční zákon účinný od 1. ledna 2008

Konkurzní právo v Česku je nově upraveno Insolvenčním zákonem (Zákon č. 182/2006 Sb.), jehož účinnost měla být původně dne 1. července 2007, ale v únoru byla vládou odložena na 1. ledna 2008. Hlavním důvodem odkladu bylo zpoždění legislativních a technických prací na vzniku takzvaného insolvenčního rejstříku.

Insolvenční zákon od ledna příštího roku nahradí v současné době ještě platný zákon o konkurzu a vyrovnání, který byl mnohokráte novelizován. Insolvenční zákon zavádí mnoho novinek, mimo jiné osobní bankrot pro předlužené občany, kterým nabízí při dodržení státem stanovených podmínek oddlužení mimo exekuční režim.

Nejvíce dostanou věřitelé v Japonsku

Společnosti neplnící řádné své závazky se dříve či později na základě návrhu na prohlášení konkurzu jednoho z věřitelů dostanou do konkurzu (je potřeba složit s návrhem na konkurs jistotu ve výši 50 tisíc Kč), soud určí správce konkurzní podstaty, který se snaží z majetku úpadkové společnosti uspokojit co nejvíce věřitelů.

V Česku však kvůli dlouhým vyřizovacím lhůtám a „obratnosti managerů“ úpadkových společností již není oproti západoevropským zemím co zpeněžit. Dostane-li se v Česku náš dlužník do konkurzu, přihlašuje věřitel zpravidla své pohledávky jenom proto, aby měl podklad pro jejich oprávněný odpis ve své účetní evidenci. V Česku v průměru dostane věřitel z přihlášené a správcem konkurzní podstaty odsouhlasené pohledávky v hodnotě 100 Kč necelých 19 Kč, což je nejnižší hodnota ze všech členských zemí Evropské unie.

Ve Finsku dostanou věřitelé necelých 90 % svých investic a v Japonsku dokonce více než 92 %. V Irsku, Belgii, Nizozemí či Velké Británii jsou na tom jenom těsně o něco málo hůře.

Částka, kterou věřitelé v Česku získají, by měla být od roku 2008 vyšší, protože vstoupí v platnost Insolvenční zákon, který umožní, tak jako v některých jiných vyspělých zemích světa, vyhlásit dlužníkovi – občanovi na sebe bankrot a v rámci zákonem stanovených podmínek se oddlužit. Tyto případy by se měly projevit na vyšší návratnosti věřitelů.

V Irsku je konkurz ukončen do půl roku

Délka konkurzního řízení je v Česku oproti ostatním členským zemím Evropské unie podstatně delší. Průměrná délka konkurzního řízení v Irsku, Belgii, Finsku a Norsku se pohybuje okolo půl roku, což je ve střední Evropě něco těžko představitelného (zde je v průměru delší než 5 let). Současně v těchto zemích se společnost dostane do konkurzního řízení mnohem snáze než u nás.

Právě zmíněná rychlost soudů a správců konkurzní podstaty je hlavním důvodem, proč je výše uhrazených pohledávek z úpadkových společností v těchto zemích tak vysoká.

Důležitost stanovení „pravidel hry“

Obchod je hnacím motorem národního hospodářství a všechny členské země Evropské unie mu věnují patřičnou pozornost. Obchodem se v různých formách živíme všichni. Proto je nutné správné nastavení pravidel hry a rychlého rozhodného soudce pro trestání nepovolených činností.

Zahraniční investice jsou pro všechny evropské země nesmírně důležité a je naprosto nezbytné, aby se investoři ve státní legislativě rychle a dobře orientovali a současně měli záruku rychlých a účinných soudních rozhodnutí v případných obchodních sporech se svými partnery. Státy s právním systémem na špičkové úrovni, s nízkou obchodní kriminalitou, s vysokou ochranou hospodářské soutěže, kde nejsou podnikatelé poškozování a kde jsou obchodní spory řešeny rychle, nemají o zahraniční investory nouzi ani v případě vysokých přímých a nepřímých daní v zemí.

Zářným příkladem jsou Dánsko, Norsko a Švédsko. Nízká míra korupce a kriminality, vzdělaní občané, vynikající infrastruktura – to jsou ty nejdůležitější předpoklady pro stabilní ekonomický růst v zemích Skandinávie.

Pramen: The Worldbank – Doing Business 2007