Hlavní navigace

Zákon o vysokých školách | Zákon č. 111/1998 Sb. - ČÁST DRUHÁ - VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI

Předpis č. 111/1998 Sb.

Vyhlášené znění

111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)

ČÁST DRUHÁ

VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI

HLAVA I

VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA

§ 5

Zřízení veřejné vysoké školy

(1) Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

(2) Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné veřejné vysoké školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem.

(3) V případě zrušení veřejné vysoké školy podle odstavce 1 nebo sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy podle odstavce 2 zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází její majetek a závazky a které veřejné vysoké školy umožní dokončení vysokoškolského vzdělání studentům zrušené veřejné vysoké školy.

§ 6

(1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména:

a) vnitřní organizace,

b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení,

c) tvorba a uskutečňování studijních programů,

d) organizace studia,

e) rozhodování o právech a povinnostech studentů,

f) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti,

g) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců,

h) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,

i) spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a zahraniční styky,

j) ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy, pokud tento zákon nestanoví jinak,

k) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se zvláštními předpisy,

l) stanovení výše poplatků spojených se studiem.

(2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy.

(3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným.

§ 7

Orgány veřejné vysoké školy

(1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou

a) akademický senát,

b) rektor,

c) vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada (dále jen "vědecká rada veřejné vysoké školy"),

d) disciplinární komise.

(2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou

a) správní rada veřejné vysoké školy,

b) kvestor.

Akademický senát veřejné vysoké školy

§ 8

(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou tajné. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 15 % členů akademické obce veřejné vysoké školy. V případě, kdy účast členů akademické obce bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li ani v takovémto případě požadovaná účast členů akademické obce splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast členů akademické obce. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.

(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů.

(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté. Funkční období všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 9. Rektor nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.

(4) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost rektora je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy.

§ 9

(1) Akademický senát veřejné vysoké školy

a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy,

b) schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí,

c) schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy,

d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy předloženou rektorem,

e) schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy předložené rektorem,

f) schvaluje návrh rektora na jmenování a odvolání členů vědecké rady a disciplinární komise veřejné vysoké školy,

g) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, které se neuskutečňují na fakultách,

h) usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce,

i) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci (dále jen "dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy") po projednání ve vědecké radě.

(2) Akademický senát veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména

a) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách,

b) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory,

c) k právním úkonům, které vyžadují souhlas správní rady veřejné vysoké školy podle § 15 odst. 1 písm. a) až d),

d) k podnětům a stanoviskům správní rady veřejné vysoké školy podle § 15 odst. 3.

(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. h) se akademický senát veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy; návrh na jeho odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.

§ 10

Rektor

(1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministr").

(3) Funkční období rektora je tříleté. Funkci rektora může tatáž osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.

(4) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory jmenuje a odvolává rektor.

(5) Mzdu rektora stanoví ministr.

Vědecká rada veřejné vysoké školy

§ 11

(1) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává rektor.

(2) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jsou významní představitelé oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce této školy.

(3) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor.

§ 12

(1) Vědecká rada veřejné vysoké školy

a) projednává dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy,

b) schvaluje studijní programy, pokud jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen "vědecká rada fakulty"),

c) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Vědecká rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží rektor.

§ 13

Disciplinární komise veřejné vysoké školy

(1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy a jejího předsedu jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Polovinu členů disciplinární komise tvoří studenti.

(2) Funkční období členů disciplinární komise veřejné vysoké školy je nejvýše dvouleté.

(3) Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává disciplinární přestupky studentů veřejné vysoké školy, pokud nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult, a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi.

(4) Pokud jsou všichni studenti veřejné vysoké školy zapsáni na jejích fakultách, disciplinární komise veřejné vysoké školy se nezřizuje.

Správní rada veřejné vysoké školy

§ 14

(1) Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů, jejich počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady veřejné vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Členové správní rady nemohou být zaměstnanci dané veřejné vysoké školy.

(2) Členové správní rady veřejné vysoké školy jsou jmenováni na dobu šesti let. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech.

(3) Zasedání správní rady veřejné vysoké školy svolává její předseda, a to nejméně dvakrát ročně. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a kvestor má právo se zúčastnit zasedání správní rady. Na žádost rektora je předseda správní rady povinen svolat mimořádné zasedání správní rady veřejné vysoké školy. Volbu předsedy, místopředsedů a způsob jednání správní rady veřejné vysoké školy upraví její statut, který schvaluje ministr.

§ 15

(1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný souhlas

a) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést nemovité věci,

b) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést movité věci, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu2) za hmotný majetek,

c) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo,

d) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá založit jinou právnickou osobu, a k peněžitým a nepeněžitým vkladům do těchto a jiných právnických osob.

(2) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména

a) k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy a k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor nebo ministr,

b) k rozpočtu vysoké školy,

c) k výroční zprávě o činnosti a výroční zprávě o hospodaření vysoké školy a k výsledkům hodnocení činnosti vysoké školy.

(3) Správní rada veřejné vysoké školy dává podněty a vyjadřuje stanoviska k činnosti veřejné vysoké školy, která zveřejňuje.

(4) Při úplatném smluvním převodu movité věci podle odstavce 1 písm. b) se cena3) sjednává ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze movitou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí.

(5) Správní rada veřejné vysoké školy právní úkon neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné vysoké školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy.

(6) Vydání předchozího písemného souhlasu k právním úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) je povinna správní rada veřejné vysoké školy oznámit do sedmi dnů od jeho vydání Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo").

(7) Právní úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) jsou bez souhlasu správní rady veřejné vysoké školy a bez oznámení ministerstvu podle odstavce 6 neplatné.

(8) Správní rada veřejné vysoké školy dbá na zachování účelu, pro který byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem.

(9) Činnost členů správní rady veřejné vysoké školy je úkonem v obecném zájmu.4) Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola cestovní náhrady podle zvláštního předpisu;5) ministerstvo jim může poskytnout odměnu.

(10) Na činnost členů správní rady veřejné vysoké školy se vztahují zvláštní předpisy.6)

§ 16

Kvestor

(1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora.

(2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor.

§ 17

Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy

(1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou

a) statut veřejné vysoké školy,

b) volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,

c) vnitřní mzdový předpis,7)

d) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy,

e) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků,

f) studijní a zkušební řád,

g) stipendijní řád,

h) disciplinární řád pro studenty,

i) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy.

(2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména

a) název, sídlo a typ vysoké školy,

b) právní předchůdce,

c) podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek,

d) podmínky studia cizinců,

e) seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,

f) vymezení obsahu, podmínek a četnosti hodnocení činnosti vysoké školy,

g) organizační strukturu,

h) ustanovení o poplatcích spojených se studiem,

i) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů,

j) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy.

§ 18

Rozpočet veřejné vysoké školy

(1) Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje na kalendářní rok, vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu v termínech určených pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem. Rozpočet veřejné vysoké školy je sestavován jako vyrovnaný.

(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména

a) dotace ze státního rozpočtu (dále jen "dotace"),

b) poplatky spojené se studiem,

c) výnosy z majetku,

d) jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí,

e) výnosy z doplňkové činnosti,

f) příjmy z darů a dědictví.

(3) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.8)

(4) Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen "dlouhodobý záměr ministerstva"), typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké nebo výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti a její náročnost.

(5) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:

a) rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,

b) fond reprodukce investičního majetku,

c) stipendijní fond,

d) fond odměn.

(6) Fondy veřejné vysoké školy jsou vytvářeny z hospodářského výsledku po zdanění, stipendijní fond též převodem poplatků spojených se studiem podle § 58 odst. 7, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku.9)

(7) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2.

§ 19

Majetek veřejné vysoké školy

(1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena. Majetkem veřejné vysoké školy jsou věci, byty a nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty.

(2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) rozhoduje rektor po předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy.

(3) Veřejná vysoká škola nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil.

§ 20

Hospodaření veřejné vysoké školy

(1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem.

(2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena.

(3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti ani k peněžitému nebo nepeněžitému vkladu do obchodní společnosti nebo družstva.

(4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy.

(5) Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné předpisy o účetnictví.10)

(6) Za účelné využívání dotací a jejich vypořádání se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor.

§ 21

Další povinnosti veřejné vysoké školy

(1) Veřejná vysoká škola je povinna

a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva,

b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,

c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,

d) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi,

e) činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole,

f) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky.

(2) Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné:

a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce,

b) výsledky hodnocení činnosti vysoké školy,

c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž došlo v průběhu roku,

d) další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy.

(3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné:

a) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,

b) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena,

c) přehled o peněžních příjmech a výdajích,

d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů,

e) vývoj a konečný stav fondů,

f) stav a pohyb majetku a závazků,

g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových a ostatních.

(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření, dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné.

HLAVA II

SOUČÁSTI VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY

§ 22

Členění veřejné vysoké školy

(1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti:

a) fakulty,

b) vysokoškolské ústavy,

c) jiná pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb,

d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy.

(2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy veřejné vysoké školy.

Díl 1

Fakulta

§ 23

Fakulta

(1) Fakulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní program a vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

(2) Na fakultě se ustavuje samosprávný zastupitelský akademický orgán. Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady.

(3) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. Toto rozhodnutí je podmíněno souhlasným stanoviskem Akreditační komise.

§ 24

Práva fakulty

(1) Orgány fakulty mají právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:

a) tvorba a uskutečňování studijních programů,

b) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti,

c) pracovněprávní vztahy,

d) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

e) zahraniční styky a aktivity,

f) ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty a vnitřní organizace fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak,

g) nakládání s přidělenými finančními prostředky,

h) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti.

(2) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.

§ 25

Orgány fakulty

(1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou

a) akademický senát fakulty,

b) děkan,

c) vědecká rada fakulty,

d) disciplinární komise fakulty.

(2) Dalším orgánem fakulty je tajemník.

(3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.

Akademický senát fakulty

§ 26

(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou rovné, přímé, s tajným hlasováním. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 30 % členů akademické obce fakulty. V případě, kdy účast členů akademické obce bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li ani v takovémto případě požadovaná účast členů akademické obce splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast členů akademické obce. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a způsob jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.

(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů.

(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté. Funkční období všech členů akademického senátu fakulty skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.

(4) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost děkana je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty.

§ 27

(1) Akademický senát fakulty

a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť,

b) schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty,

c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání,

d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předloženou děkanem,

e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě,

f) schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty a disciplinární komise fakulty,

g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce,

h) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy po projednání ve vědecké radě fakulty.

(2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména

a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě,

b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.

(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu fakulty; návrh na jeho odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.

§ 28

Děkan

(1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor.

(3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze se souhlasem akademického senátu fakulty a akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty.

(4) Funkční období děkana je tříleté. Funkci děkana může tatáž osoba vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.

(5) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje a odvolává děkan.

Vědecká rada fakulty

§ 29

(1) Členy vědecké rady fakulty jmenuje a odvolává děkan.

(2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí.

(3) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan.

§ 30

(1) Vědecká rada fakulty

a) projednává dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy,

b) schvaluje studijní programy, které mají být uskutečňovány na fakultě,

c) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží děkan.

§ 31

Disciplinární komise fakulty

(1) Členy disciplinární komise fakulty a jejího předsedu jmenuje děkan z řad členů akademické obce fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti.

(2) Funkční období členů disciplinární komise fakulty je nejvýše dvouleté.

(3) Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi.

§ 32

Tajemník

(1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatřením děkana.

(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.

§ 33

Vnitřní předpisy fakulty

(1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné vysoké škole, pokud nejsou upraveny zákonem.

(2) Vnitřními předpisy fakulty jsou

a) statut fakulty,

b) studijní a zkušební řád fakulty, pokud se fakulta neřídí studijním a zkušebním řádem veřejné vysoké školy,

c) stipendijní řád fakulty, pokud se fakulta neřídí stipendijním řádem veřejné vysoké školy,

d) volební a jednací řád akademického senátu fakulty,

e) jednací řád vědecké rady fakulty,

f) disciplinární řád pro studenty,

g) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty.

(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 17 odst. 2.

(4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke schválení akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení příslušnou církví nebo náboženskou společností, pokud je povinnost schválení zakotvena ve vnitřních předpisech této církve nebo náboženské společnosti.

Díl 2

Vysokoškolský ústav

§ 34

(1) Vysokoškolský ústav vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a může se podílet na uskutečňování akreditovaných studijních programů nebo jejich částí.

(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.

(3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.

(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.

(5) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu nebo uměleckou radu nebo na neuniverzitní škole akademickou radu vysokoškolského ústavu (dále jen "vědecká rada vysokoškolského ústavu"), pro kterou platí § 29 a 30 přiměřeně.

Díl 3

Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek

§ 35

(1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště veřejné vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo vývojová činnost.

(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.

(3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.

(4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.

HLAVA III

PŮSOBNOST MINISTERSTVA

§ 36

(1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor.

(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci se nevydává.

(3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím zamítne.

(4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních předpisů.

§ 37

Je-li některé opatření veřejné vysoké školy nebo její součásti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

§ 38

(1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást

a) neustavila některý ze svých samosprávných orgánů,

b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout,

c) nemá akreditován žádný studijní program nebo má pozastavenou akreditaci všech studijních programů,

d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění jejích úkolů, nebo

e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo její součásti výkon této působnosti odejmout.

(2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu působnosti se vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání nápravy.

(3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká orgánů veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti po vzájemné dohodě pověří. Týká-li se opatření podle odstavce 1 orgánů součásti veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na rektora.

(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle odstavce 1, ministerstvo přijaté opatření zruší.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).