Zákon o podmínkách provozu vozidel | Zákon č. 56/2001 Sb. - ČÁST ČTVRTÁ - VOZIDLO V PROVOZU

ČÁST ČTVRTÁ

VOZIDLO V PROVOZU

HLAVA I

SILNIČNÍ VOZIDLO V PROVOZU

§ 36

(1) Na pozemních komunikacích lze provozovat pouze takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona.

(2) Pro zkušební provoz může být na pozemních komunikacích provozováno silniční vozidlo jen na základě povolení vydaného ministerstvem po ověření podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(3) Provozovatel silničního vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném technickém stavu podle pokynů pro obsluhu a údržbu stanovených výrobcem.

(4) Záznam o celkové ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti nesmí být měněn, ledaže ke změně dojde při opravě nebo výměně počítadla ujeté vzdálenosti. O provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti vystaví osoba, která tuto opravu nebo výměnu provedla, protokol, jenž předá provozovateli silničního vozidla. Provozovatel silničního vozidla předá protokol stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole. Tento protokol obsahuje

a) identifikační číslo silničního vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního vozidla,

b) stav celkové ujeté vzdálenosti před provedením a po provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti,

c) datum a důvod provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti a

d) jméno a adresu bydliště nebo sídla osoby provádějící opravu nebo výměnu počítadla ujeté vzdálenosti.

§ 37

Technicky nezpůsobilé silniční vozidlo k provozu

(1) Silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud

a) pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

b) poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem,

c) provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích způsobem stanoveným tímto zákonem,

d) byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN.

(2) Před provedením změny na silničním vozidle, která bude mít za následek jeho technickou nezpůsobilost k provozu podle odstavce 1, je právnická nebo fyzická podnikající osoba provádějící změnu povinna písemně upozornit provozovatele vozidla na tuto skutečnost. Je-li provedení takovéto změny nabízeno veřejně, musí tato nabídka obsahovat zřetelné upozornění, že provedení změny bude mít za následek technickou nezpůsobilost silničního vozidla k provozu.

§ 38

Silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla v provozu

(1) Provozovatel silničního vozidla nesmí provozovat na pozemních komunikacích vozidlo,

a) které je technicky nezpůsobilé k provozu,

b) které není zaregistrováno v registru silničních vozidel v České republice nebo v registru silničních vozidel jiného státu,

c) na němž není umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu, způsobem umožňujícím identifikaci vozidla,

d) k němuž není splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,⁵)

e) jehož technická způsobilost nebyla ověřena pravidelnou technickou prohlídkou provedenou v členském státě, technickou prohlídkou provedenou pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel nebo technickou prohlídkou jednotlivě dovezeného silničního vozidla nebo u něhož od provedení poslední takové technické prohlídky uplynula lhůta podle § 40; to neplatí, jde-li o silniční vozidlo, u něhož dosud neuplynula lhůta k provedení první pravidelné technické prohlídky,

f) které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technickém průkazu zvláštního vozidla.

(2) Provozovatel silničního vozidla musí při jízdě do zahraničí umístit na silničním motorovém vozidle mezinárodní rozlišovací značku České republiky. Mezinárodní rozlišovací značka České republiky obsahuje označení CZ.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob umístění tabulky s registrační značkou na vozidlo.

§ 38a

Zkušební provoz

(1) Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, lze na pozemních komunikacích provozovat pouze na základě povolení ministerstva za účelem zkušebních jízd při vývoji, výrobě nebo schvalování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků (dále jen „zkušební provoz“).

(2) Žádost o povolení zkušebního provozu může podat

a) výrobce pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které vyvíjí nebo vyrábí, nebo

b) provozovatel technické zkušebny, pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, u kterých technická zkušebna ověřuje splnění technických požadavků.

(3) Ministerstvo zkušební provoz povolí, pokud žadatel doloží, že z hlediska svého technického vybavení, personálního zabezpečení a organizační struktury zajistí, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Ministerstvo může pro tento účel v rozhodnutí o povolení stanovit podmínky zkušebního provozu.

(4) Ministerstvo na základě povolení zkušebního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky. Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami předá ministerstvo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo, který je spolu s dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd vydá žadateli. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce nebo provozovatele technické zkušebny; k žádosti se přiloží použitá kniha jízd.

(5) Výrobce nebo provozovatel technické zkušebny, kterým byl povolen zkušební provoz, jsou povinni

a) provozovat na pozemních komunikacích silniční vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, pouze za účelem zkušebního provozu,

b) zajistit, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka,

c) užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem zkušebního provozu,

d) vést záznam o každé provedené zkušební jízdě silničního vozidla v knize jízd,

e) používat při zkušebním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou,

f) vybavit před zahájením zkušební jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné zkušební jízdě,

g) mít po celou dobu trvání zkušebního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu a

h) oznámit ministerstvu změnu podmínek podle odstavce 3, na základě kterých povolilo zkušební provoz, do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.

(6) Ministerstvo odejme povolení zkušebního provozu, pokud výrobce nebo provozovatel technické zkušebny opakovaně nebo závažným způsobem porušili povinnosti podle odstavce 5 nebo podmínky stanovené v povolení.

§ 38b

Manipulační provoz a jízda z místa prodeje do místa registrace

(1) Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena a které není zapsáno v registru silničních vozidel, lze na pozemních komunikacích provozovat pouze

a) na základě povolení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo, za účelem distribuce a prodeje silničního vozidla (dále jen „manipulační provoz“), nebo

b) za účelem jízdy z místa prodeje do místa registrace silničního vozidla.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností povolí manipulační provoz na žádost

a) výrobce pro jím vyráběná silniční vozidla,

b) dovozce pro jím dovážená silniční vozidla, nebo

c) prodejce pro jím prodávaná silniční vozidla, anebo

d) dopravce pro jím přepravovaná silniční vozidla.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě povolení manipulačního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky silničního vozidla a vydá tabulky s těmito značkami, doklad osvědčující přidělení zvláštní registrační značky a knihu jízd. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce, dovozce nebo prodejce; k žádosti se přiloží použitá kniha jízd.

(4) Výrobce, dovozce, dopravce nebo prodejce, kterým byl povolen manipulační provoz, jsou povinni

a) užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem manipulačního provozu,

b) vést záznam o každé provedené jízdě silničního vozidla v knize jízd,

c) používat při manipulačním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou,

d) vybavit před zahájením jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné jízdě a

e) mít po celou dobu trvání manipulačního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu.

(5) Silniční vozidlo, které je na pozemních komunikacích provozováno podle odstavce 1 písm. b), musí být opatřeno platnou tabulkou se zvláštní registrační značkou. Obecní úřad obce s rozšířenou působností přidělí prodejci na jeho žádost zvláštní registrační značky pro tento účel a vydá tabulky s těmito značkami a evidenční knihu. Evidenční knihu lze vydat opakovaně na žádost prodejce; k žádosti se přiloží použitá evidenční kniha.

(6) Prodejce je oprávněn umístit tabulku se zvláštní registrační značkou přidělenou podle odstavce 5 pouze na silniční vozidlo, které prodal; tato registrační značka je platná po dobu 10 dnů ode dne umístění. Prodejce na zvláštní registrační značce s omezenou platností vyznačí dobu její platnosti a umístění značky zaznamená v evidenční knize.

(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností odejme

a) povolení manipulačního provozu, pokud výrobce, dovozce nebo prodejce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 4, nebo

b) zvláštní registrační značky přidělené podle odstavce 5, pokud prodejce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 6.

§ 38c

(1) Na žádost výrobce, provozovatele technické zkušebny, dovozce nebo prodejce povolí ministerstvo jízdu silničního vozidla do jiného státu při zkušebním nebo manipulačním provozu, pokud jejím účelem je

a) provedení zkušebních úkonů nebo přestavba, kterou nelze provést na území České republiky, nebo

b) propagace nebo dodání silničního vozidla při jeho prodeji.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost výrobci, provozovateli technické zkušebny nebo prodejci, kterým byla povolena jízda silničního vozidla do jiného státu podle odstavce 1, osvědčení o registraci silničního vozidla, jehož platnost omezí na dobu trvání jízdy do jiného státu; doba platnosti nesmí překročit 6 měsíců. Příslušným k vydání osvědčení o registraci silničního vozidla je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo.

(3) Výrobce, provozovatel technické zkušebny, prodejce nebo dovozce, kterým byly přiděleny zvláštní registrační značky, doloží příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností řádné vedení dokladů vydaných podle § 38a a 38b a trvání pojištění v průběhu dvanáctého měsíce ode dne přidělení zvláštní registrační značky nebo ode dne předchozího doložení řádného vedení dokladů a trvání pojištění.

(4) Ztrátu, odcizení, zničení nebo poškození tabulky s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo dokladů vydaných podle § 38a a 38b nebo odstavce 2 oznámí jejich držitel úřadu obce s rozšířenou působností, který je vydal, do 15 dnů ode dne, kdy ke ztrátě, odcizení, zničení nebo poškození došlo; poškozené tabulky nebo doklady odevzdá spolu s oznámením. Na základě oznámení obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá novou tabulku s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo doklady.

(5) Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami a doklady vydané podle § 38a, 38b nebo odstavce 2 jsou jejich držitelé povinni odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je vydal,

a) do 5 dnů ode dne

1. odnětí povolení zkušebního nebo manipulačního provozu,

2. odnětí přidělených zvláštních registračních značek, nebo

3. uplynutí doby platnosti osvědčení o registraci vozidla, nebo

b) bez zbytečného prodlení poté, co se vydané tabulky nebo doklady staly nepotřebnými pro další činnost jejich držitele.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví druhy zvláštních registračních značek a jejich formu, obsah a strukturu, provedení tabulek se zvláštní registrační značkou a způsob jejich umístění na silniční vozidlo, formální a obsahové náležitosti dokladu osvědčujícího přidělení zvláštní registrační značky, knihy jízd a evidenční knihy, způsob vedení knihy jízd a evidenční knihy a způsob vyznačení platnosti na tabulce se zvláštní registrační značkou.

§ 38d

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa provozovny prodejce silničního vozidla na žádost vlastníka silničního vozidla, jehož technická způsobilost byla schválena a které není zapsáno v registru silničních vozidel, přidělí k tomuto vozidlu zvláštní registrační značku s omezenou platností pro vývoz do jiného státu, vydá tabulky s touto přidělenou zvláštní registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla a vydá osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu.

(2) Osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu pozbývá platnosti dnem uplynutí platnosti zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu.

(3) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží

a) doklad o technické způsobilosti,

b) protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, nejedná-li se o nové vozidlo,

c) zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla⁵) a

d) doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu a způsob provádění zápisů v osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu.

§ 39

Provozovatel silničního vozidla je na svůj náklad povinen přistavit silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě stanovené tímto zákonem.

§ 40

Pravidelné technické prohlídky

(1) Provozovatel silničního vozidla, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 4 let ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo kategorie

a) M1, N1 nebo O2 s výjimkou vozidla uvedeného v odstavci 2 písm. a),

b) O1 s výjimkou vozidla uvedeného v odstavci 3 písm. a), nebo

c) Z konstrukčně určené k pohybu na sněhu nebo ledu s výjimkou vozidla uvedeného v odstavci 2 písm. a).

(2) Provozovatel silničního vozidla, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 1 roku ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 1 roku ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo kategorie

a) Z konstrukčně určené k pohybu na sněhu nebo ledu, M1, N1 nebo L

1. s právem přednostní jízdy,

2. zapsané v evidenci vozidel taxislužby nebo

3. určené půjčovnou vozidel k nájmu, nebo

b) M2, M3, N2, N3, O3 nebo O4.

(3) Provozovatel silničního vozidla, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 6 let ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o

a) nebrzděné silniční vozidlo kategorie O1, nebo

b) silniční vozidlo kategorie L, s výjimkou vozidel podle odstavce 2 písm. a); je-li silniční vozidlo kategorie L se zdvihovým objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 50 cm³ nebo s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 50 km.h^-1 opatřeno šlapadly, nepodléhá pravidelné technické prohlídce.

(4) Bylo-li silniční vozidlo bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném členském státě, použijí se odstavce 1 až 3 pro jeho přistavení k pravidelné technické prohlídce obdobně. Lhůta pro provedení první pravidelné technické prohlídky silničního vozidla se počítá ode dne jeho první registrace v jiném členském státě. Lhůta pro následné pravidelné technické prohlídky silničního vozidla se počítá ode dne provedení poslední pravidelné technické prohlídky v členském státě, ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel nebo ode dne provedení technické prohlídky jednotlivě dovezeného silničního vozidla.

(5) Provozovatel silničního vozidla, které bylo bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném než členském státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě

a) 2 let ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo uvedené v odstavci 1,

b) 1 roku ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 1 roku ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo uvedené v odstavci 2, nebo

c) 4 let ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo uvedené v odstavci 3.

(6) Má-li provozovatel silničního motorového vozidla kategorií uvedených v § 40 zpřístupněnu datovou schránku³⁵), ministerstvo 60 dnů před skončením platnosti technické prohlídky vozidla ve lhůtách stanovených pro jeho pravidelnou technickou prohlídku vyrozumí držitele prostřednictvím datové schránky o skončení platnosti pravidelné technické prohlídky podle § 40 odst. 1 až 3.

§ 47

Technická prohlídka

(1) Technickou prohlídkou silničního vozidla se rozumí kontrola technického stavu a fungování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jejich vlivu na životní prostředí nebo evidenční kontrola silničního vozidla.

(2) Technické prohlídky se podle účelu a rozsahu prováděných kontrol člení na

a) pravidelné technické prohlídky,

b) technické prohlídky silničních vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí,

c) technické prohlídky prováděné za účelem schválení technické způsobilosti silničního vozidla,

d) technické prohlídky prováděné za účelem zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel,

e) technické prohlídky prováděné při technické silniční kontrole podle zákona o silničním provozu,

f) technické prohlídky prováděné na žádost,

g) opakované technické prohlídky prováděné při zjištění vážné nebo nebezpečné závady na silničním vozidle,

h) opakované technické prohlídky prováděné v rámci státního odborného dozoru a

i) samostatně prováděné evidenční kontroly silničního vozidla.

(3) Přístroje pro provádění technické prohlídky stanovené prováděcím právním předpisem schvaluje ministerstvo na základě zkoušek provedených pověřenou zkušebnou. Přístroje musí být metrologicky ověřeny a navázány.

(4) Fyzická osoba, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, je oprávněna být při této technické prohlídce přítomna; přitom je povinna řídit se pokyny zaměstnanců provozovatele stanice technické kontroly nebo provozovatele stanice měření emisí pro zachování bezpečnosti při technické prohlídce.

(5) Měření emisí v rámci technické prohlídky lze provést ve stanici měření emisí před provedením ostatních kontrolních úkonů ve stanici technické kontroly. O provedení měření emisí vystaví stanice měření emisí protokol, který předá fyzické osobě, která vozidlo do stanice měření emisí přistavila.

(6) Je-li měření emisí provedeno podle odstavce 5, kontrolní technik stanice technické kontroly zahrne výsledky provedeného měření emisí do protokolu o technické prohlídce. Za den provedení pravidelné technické prohlídky silničního vozidla se v takovém případě považuje den, ve kterém byly provedeny ostatní kontrolní úkony v rámci pravidelné technické prohlídky ve stanici technické kontroly. Uplynulo-li mezi dnem provedení měření emisí a dnem přistavení silničního vozidla k provedení ostatních kontrolních úkonů více než 30 dní, k provedenému měření emisí se nepřihlíží.

Hodnocení technického stavu a technické způsobilosti silničního motorového vozidla k provozu a vyznačení výsledku technické prohlídky

§ 48

(1) Stanice technické kontroly při technické prohlídce s výjimkou samostatně prováděné evidenční kontroly zjišťuje, zda technický stav a činnost silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků je bez závad nebo má závady, porovnáním skutečného technického stavu silničního vozidla s podmínkami stanovenými pro technický stav vozidla tímto zákonem.

(2) Stanice technické kontroly nesmí při technické prohlídce seřizovat a opravovat silniční vozidlo, s výjimkou jednoduchého seřízení světlometů nebo volnoběžných parametrů motoru.

(3) Stanice technické kontroly při evidenční kontrole silničního vozidla zjišťuje

a) soulad skutečného stavu silničního vozidla a jeho identifikačních údajů s údaji uvedenými v technickém průkazu silničního vozidla a v osvědčení o registraci silničního vozidla a

b) stav počítadla ujeté vzdálenosti silničního vozidla.

(4) O provedení technické prohlídky silničního vozidla vyhotoví stanice technické kontroly na základě záznamníku závad protokol o technické prohlídce a předá jej fyzické osobě, která vozidlo k technické prohlídce přistavila.

(5) Protokol o evidenční kontrole silničního vozidla pozbývá platnosti, pokud po provedení evidenční kontroly došlo

a) ke změnám na vozidle, které nejsou v souladu s údaji uvedenými ke dni provedení kontroly v technickém průkazu silničního vozidla nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla, nebo

b) ke snížení hodnoty ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti silničního vozidla.

(6) Na měření emisí prováděné ve stanici měření emisí se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.

(7) Rozsah a způsob provádění technických prohlídek, identifikační údaje vozidla, kontrolní úkony, technické podmínky pro hodnocení výsledku technické prohlídky, způsob hodnocení výsledku technické prohlídky a způsob vyznačování provedení technických prohlídek stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48a

Informační systém technických prohlídek

(1) Informační systém technických prohlídek slouží k evidenci, kontrole a vyhodnocování činnosti stanic technické kontroly a stanic měření emisí, k sestavení protokolů o technické prohlídce a k evidenci kontrolních nálepek. V informačním systému technických prohlídek jsou obsaženy údaje dokumentující přítomnost vozidel na stanici technické kontroly a stanici měření emisí, údaje o zahájení a provedení technické prohlídky, o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena, o závadách zjištěných v průběhu technické prohlídky a údaje o kontrolních technicích provádějících technické prohlídky.

(2) Informační systém technických prohlídek je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního právního předpisu¹⁷).

(3) Správcem informačního systému technických prohlídek je ministerstvo.

(4) Provozovatelé stanic technické kontroly a provozovatelé stanic měření emisí předávají údaje podle odstavce 1 správci informačního systému technických prohlídek. Formu, obsah a způsob předávání údajů správci informačního systému technických prohlídek stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Správce informačního systému technických prohlídek zřídí přístup do informačního systému technických prohlídek provozovateli stanice technické kontroly nebo provozovateli stanice měření emisí do 3 pracovních dnů ode dne doručení

a) kopie osvědčení k provozování stanice technické kontroly zaslaného krajským úřadem nebo kopie povolení k provozování stanice měření emisí zaslaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností,

b) žádosti provozovatele stanice technické kontroly o zřízení přístupu s přiloženou kopií osvědčení, pokud byla žádost doručena dříve než kopie osvědčení podle písmene a), nebo

c) žádosti provozovatele stanice měření emisí o zřízení přístupu s přiloženou kopií povolení k provozování stanice měření emisí, pokud byla žádost doručena dříve než kopie povolení podle písmene a).

(6) Správce informačního systému technických prohlídek po zřízení přístupu podle odstavce 5 doručí zaměstnancům provozovatele stanice technické kontroly a zaměstnancům provozovatele stanice měření emisí, kteří absolvovali školení pro používání tohoto systému, do vlastních rukou přístupové údaje pro přístup do informačního systému technických prohlídek. Školení pro používání informačního systému technických prohlídek zajišťuje jeho správce.

(7) Ministerstvo umožní nepřetržitý dálkový přístup k informacím z informačního systému technických prohlídek

a) Policii České republiky a Vojenské policii,

b) krajským úřadům v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo pro účely vedení jiného řízení podle tohoto zákona a

c) obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo pro účely vedení jiného řízení podle tohoto nebo jiného zákona.

(8) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na stanice technické kontroly a stanice měření emisí, které provádějí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky, Celní správy České republiky, orgánů Finanční správy České republiky, Bezpečnostní informační služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „neveřejná stanice technické kontroly a neveřejná stanice měření emisí“).

§ 49

Technickou prohlídkou silničního vozidla mohou být zjištěny 3 stupně závad, kterými jsou

a) lehká závada, která nemá významný vliv na provozní vlastnosti vozidla, bezpečnost provozu na pozemních komunikacích ani životní prostředí,

b) vážná závada, která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla, je způsobilá ohrozit provoz na pozemních komunikacích nebo může nepříznivě působit na životní prostředí, nebo

c) nebezpečná závada, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy silničního vozidla, provoz na pozemních komunikacích nebo životní prostředí.

§ 50

(1) Silniční vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud technickou prohlídkou silničního vozidla nebyly zjištěny žádné závady nebo jen lehké závady. Byly-li technickou prohlídkou zjištěny lehké závady, provozovatel silničního vozidla je povinen je odstranit.

(2) Stanice technické kontroly vyznačí zápisem do technického průkazu vozidla den, měsíc a rok provedení pravidelné technické prohlídky silničního vozidla. Na zadní tabulku registrační značky silničního vozidla umístí stanice technické kontroly kontrolní nálepku o kontrole technické způsobilosti silničního vozidla s vyznačením měsíce a roku příští pravidelné technické prohlídky silničního vozidla.

§ 51

(1) Zjistí-li se technickou prohlídkou silničního vozidla nebo technickou silniční kontrolou podle zvláštního právního předpisu²⁶) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státě vážná závada, je vozidlo technicky způsobilé k provozu pouze na dobu 30 dnů ode dne vyznačení zápisu výsledku technické prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla nebo ode dne vydání dokladu o provedené technické silniční kontrole. Provozovatel silničního vozidla je povinen v této lhůtě přistavit silniční vozidlo s odstraněnou vážnou závadou stanici technické kontroly k provedení opakované technické prohlídky.

(2) Při zjištění vážné závady platí pro postup stanice technické kontroly § 50 odst. 2 obdobně.

(3) Pokud provozovatel silničního vozidla nepostupuje způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo bude-li opakovanou technickou prohlídkou zjištěna odstraňovaná závada opakovaně, je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu (§ 37) a nesmí být v provozu používáno. Provozovatel je povinen zajistit na vlastní náklad jeho odtažení ze stanice technické kontroly.

§ 52

(1) Pokud je technickou prohlídkou silničního vozidla zjištěna nebezpečná závada, je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu a nesmí být používáno v provozu. Provozovatel je povinen zajistit na vlastní náklad

a) odtažení vozidla ze stanice technické kontroly,

b) odstranění nebezpečné závady,

c) přistavení silničního vozidla k opakované technické prohlídce.

(2) Stanice technické kontroly při zjištění nebezpečné závady odstraní kontrolní nálepku o technické způsobilosti silničního vozidla ze zadní tabulky registrační značky a provede zápis o výsledku technické prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla.

(3) Pokud je nebezpečná závada zjištěna technickou silniční kontrolou podle zvláštního právního předpisu²⁶) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státě, použije se odstavec 1 písm. b) a c) obdobně.

§ 52a

(1) Obdrží-li ministerstvo od příslušného orgánu jiného členského státu doklad o provedené technické silniční kontrole silničního vozidla zapsaného v registru silničních vozidel, z nějž vyplývá, že u silničního vozidla byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(2) Obdrží-li ministerstvo doklad o provedené technické silniční kontrole podle zvláštního právního předpisu²⁶), z něhož vyplývá, že u silničního vozidla registrovaného v jiném členském státě byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému orgánu tohoto členského státu.

§ 52b

Technická prohlídka silničních vozidel konstrukčně určených k pohybu na sněhu nebo ledu může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem. Technickou prohlídku lze na určeném místě provést tehdy, pokud to místní a klimatické podmínky umožňují.

§ 53

(1) Výrobu a distribuci kontrolních nálepek technické způsobilosti silničního motorového vozidla a tiskopisů zajišťuje ministerstvo prostřednictvím pověřených organizací.

(2) Vzory protokolu o technické prohlídce vozidla, záznamníku závad, protokolu o měření emisí vozidla a kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla a způsob jejího vyplnění a umístění na tabulku s registrační značkou stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA II

STANICE TECHNICKÉ KONTROLY

§ 54

Oprávnění k provozování stanice technické kontroly

(1) Stanice technické kontroly je pracoviště specializované na provádění technických prohlídek silničních vozidel.

(2) Stanici technické kontroly může provozovat právnická nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené a osvědčení vydané krajským úřadem. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je krajský úřad, v jehož správním obvodu bude provozovatel stanice technické kontroly vykonávat svoji činnost.

(3) Oprávnění může krajský úřad udělit žadateli jen tehdy, je-li záměr provozovat stanici technické kontroly v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly, pokud:

a) je kapacitní potřeba technických prohlídek na území okresu v rámci správního obvodu krajského úřadu, v němž má být uvažovaná stanice technické kontroly provozována, vyšší než 80 % kapacity stávajících kontrolních linek stanic technické kontroly v provozu, rozšířených o kapacitu vydaných oprávnění, na území každého takového okresu a

b) je-li počet skutečně provedených technických prohlídek ve stanicích technické kontroly na území okresu v rámci správního obvodu krajského úřadu, v němž má být uvažovaná stanice technické kontroly provozována, vyšší než 80 % kapacity stávajících kontrolních linek stanic technické kontroly v provozu, rozšířených o kapacitu vydaných oprávnění, na území každého takového okresu.

(4) Způsob výpočtu kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet se provádí na základě údajů získaných z centrálního registru vozidel a z informačního systému technických prohlídek vždy k 1. lednu a k 1. červenci za období předcházejících 12 měsíců.

(5) Kapacitní potřeba technických prohlídek na území okresu se stanoví z příslušného počtu registrovaných vozidel jednotlivých kategorií vozidel na území okresu, věkového rozložení vozidel, lhůt pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií vozidel, časové pracnosti provedení jednotlivých druhů technických prohlídek a podílu jednotlivých druhů technických prohlídek.

(6) Kapacita kontrolních linek stanic technické kontroly na území okresu se stanoví z počtu kontrolních stání linky stanic technické kontroly, počtu produktivních dnů v roce, průměrné provozní doby stanice technické kontroly v hodinách přepočtené na jeden pracovní den pětidenního pracovního týdne a časové pracnosti pravidelných technických prohlídek vozidel kategorie M1 pro kontrolní linky stanice technické kontroly pro osobní automobily a N3 pro kontrolní linky stanice technické kontroly pro užitkové automobily.

(7) Počet skutečně provedených technických prohlídek na kontrolní lince stanice technické kontroly se stanoví z počtu jednotlivých druhů technických prohlídek vozidel jednotlivých kategorií a časové pracnosti provedení jednotlivých druhů technických prohlídek pro jednotlivé kategorie vozidel.

(8) Časová pracnost provedení jednotlivých druhů technických prohlídek pro jednotlivé kategorie vozidel se stanoví jako průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince stanice technické kontroly do ukončení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince stanice technické kontroly ze všech provedených technických prohlídek každého takového druhu technické prohlídky na území České republiky stanovený z centrálního informačního systému technických prohlídek z dat za předcházejících 12 měsíců.

(9) Kontrolní linka pro osobní automobily má 3 kontrolní stání při délce linky minimálně 26 m, nebo 4 kontrolní stání při délce linky minimálně 33 m. Kontrolní linka pro užitkové automobily má 2 kontrolní stání při délce linky minimálně 42 m.

(10) Krajský úřad, je-li splněna podmínka podle odstavce 3, udělí žadateli oprávnění k provozování stanice technické kontroly za těchto dalších podmínek:

a) žadatel nebo, je-li žadatelem právnická osoba, členové jejího statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou svéprávní a bezúhonní,

b) žadatel zajistí, aby prohlídky ve stanici technické kontroly prováděly jen osoby bezúhonné, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika,

c) žádost o udělení oprávnění obsahuje předepsané náležitosti a kladná stanoviska příslušných orgánů podle § 55 odst. 2,

d) žadatel zajistí, aby stanice technické kontroly byla vybavena přístroji a dalším technickým zařízením a programovým vybavením nezbytným k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů a aby měla stavební uspořádání potřebné pro výkon své činnosti.

(11) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. Za účelem zjištění, zda žadatel nebo členové jeho statutárního orgánu splňují podmínku bezúhonnosti, si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu^9b) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(12) Druhy stanic technické kontroly, požadavky na přístroje a další technické zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů, požadavky na stavební uspořádání potřebné pro výkon činnosti stanice technické kontroly, způsob metrologického zajištění přístrojů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55

Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly

(1) Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly musí obsahovat

a) druh stanice technické kontroly,

b) adresu, popřípadě jiný údaj o umístění provozovny stanice technické kontroly, a

c) termín předpokládaného zahájení provozu.

(2) K žádosti žadatel přikládá

a) popis objektu, příjezdových komunikací a parkoviště,

b) seznam technologického vybavení kontrolní linky,

c) kladné vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu má být stanice technické kontroly provozována, k záměru provozovat stanici technické kontroly z hlediska územního plánu, ochrany životního prostředí a popřípadě jiného veřejného zájmu a

d) údaj o omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly.

(3) Je-li žadatelem nebo členem jeho statutárního orgánu cizinec, přiloží žadatel k žádosti za účelem posouzení jeho bezúhonnosti výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné posuzovanou osobou před orgánem tohoto státu nebo před notářem v České republice. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.

§ 56

Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice technické kontroly

(1) Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly uvede

a) druh stanice technické kontroly,

b) adresu provozovny stanice technické kontroly,

c) počet kontrolních linek stanice technické kontroly pro osobní automobily a pro užitkové automobily a počet kontrolních stání na jednotlivých kontrolních linkách,

d) technické vybavení stanice technické kontroly,

e) stavební uspořádání stanice technické kontroly a

f) omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly.

(2) Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly stanoví lhůtu pro zahájení provozu stanice technické kontroly v délce 24 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Po dobu řízení o vydání osvědčení podle § 57 a územního a stavebního řízení tato lhůta neběží. Není-li provoz stanice technické kontroly v této lhůtě zahájen, pozbývá udělené oprávnění platnosti dnem následujícím po dni, ve kterém lhůta uplynula. Krajský úřad může na žádost držitele oprávnění lhůtu přiměřeně prodloužit, pokud hrozí, že ji nebude možné dodržet z důvodů, které držitel oprávnění nezpůsobil, nemohl předpokládat ani jim nemohl zabránit.

(3) Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajský úřad identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo v takovém případě poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^9c).

(4) Před změnou skutečností uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle odstavce 1 je provozovatel stanice technické kontroly povinen podat krajskému úřadu žádost o vydání nového rozhodnutí. Krajský úřad takové žádosti vyhoví, pouze jsou-li splněny podmínky podle § 54, kromě změny adresy provozovny stanice technické kontroly v rámci území téhož okresu ve správním obvodu krajského úřadu, kterou provede bez zkoumání podmínek podle § 54 v případě, že nedochází k dalším změnám v již vydaném oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 54. Krajský úřad je vždy oprávněn přezkoumat přístrojové vybavení a stavebně technickou podobu nové provozovny stanice technické kontroly.

(5) Stejnopis rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly zašle krajský úřad ministerstvu.

§ 57

Osvědčení k provozování stanice technické kontroly

(1) Stanice technické kontroly musí mít ke dni zahájení provozu osvědčení. Osvědčení vydává krajský úřad, který rozhodoval o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly na základě žádosti provozovatele stanice technické kontroly.

(2) Osvědčením krajský úřad osvědčí provozovateli, že stanice technické kontroly

a) splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování stanice technické kontroly,

b) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování stanice technické kontroly,

c) má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v souladu s prováděcím právním předpisem.

(3) Osvědčení k provozování stanice technické kontroly se vydává na dobu neurčitou.

(4) Kopii osvědčení krajský úřad zašle ministerstvu.

(5) Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly a požadavky na vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.

§ 58

Povinnosti provozovatele stanice technické kontroly

(1) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen zajistit po celou dobu provozování stanice technické kontroly, aby

a) technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3,

b) technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,

c) stanice technické kontroly byla provozována v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 56 a s podmínkami podle § 54,

d) přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu a udržovány podle pokynů výrobce,

e) technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek podle § 48,

f) údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně po jejich pořízení vkládány do informačního systému technických prohlídek,

g) byly řádně zpracovávány záznamníky závad a protokoly o technické prohlídce vozidel podle § 48 odst. 7 a § 53 odst. 2,

h) byly uveřejněny informace o způsobu a rozsahu technických prohlídek prováděných ve stanici technické kontroly v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo vyvěšením na veřejně přístupném místě nebo jejich poskytováním na vyžádání,

i) stanice technické kontroly měla vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek podle prováděcího právního předpisu,

j) ve stanici technické kontroly nebyly prováděny pravidelné technické prohlídky silničních vozidel registrovaných v jiných státech a

k) osoby, které provádějí technické prohlídky, nebyly odměňovány způsobem, který by je motivoval ke zkreslování výsledků technických prohlídek.

(2) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen příslušnému krajskému úřadu písemně oznámit změny týkající se údajů uvedených v žádosti a dokladů podle § 55 nebo podle § 56 odst. 4 do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.

(3) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen na základě vnitřní kontroly prováděné v rámci systému vnitřní kontroly podle § 57 odst. 2 písm. c) předložit krajskému úřadu vždy nejpozději do 31. března písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly za období předchozího kalendářního roku. Náležitosti zprávy o výsledku vnitřní kontroly stanoví prováděcí právní předpis.

§ 58a

Krajský úřad nejméně jednou za 3 roky provádí kontrolu dodržování povinností provozovatele stanice technické kontroly vyplývajících z tohoto zákona a provozování stanice technické kontroly v souladu s rozhodnutím o oprávnění k provozování stanice technické kontroly.

§ 59

Odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly

Krajský úřad odejme oprávnění k provozování stanice technické kontroly, jestliže

a) při provádění technických prohlídek jsou opakovaně závažným způsobem porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem,

b) provozovatel stanice technické kontroly přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, nebo

c) o to provozovatel stanice technické kontroly požádal.

§ 59a

Pokud je současně s žádostí o odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 59 písm. c) doručena krajskému úřadu žádost o udělení oprávnění k provozování stejné stanice technické kontroly při nezměněných podmínkách podle § 56 odst. 1 právnickou nebo fyzickou osobou, na kterou provozovatel hodlá převést provozování stanice technické kontroly, krajský úřad rozhodne o obou žádostech ve společném řízení. Podmínka podle § 54 odst. 3 se v takovém případě považuje za splněnou.

§ 59b

Stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí

(1) Provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí z hlediska plnění požadavků stanovených mezinárodní smlouvou¹⁴) může pouze stanice technické kontroly, jejíž provozovatel je držitelem platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.

(2) Ministerstvo vydá právnické nebo podnikající fyzické osobě na základě písemné žádosti oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nejvýše na dobu 5 let, pokud

a) je žadatel držitelem oprávnění a osvědčení k provozování stanice technické kontroly,

b) alespoň jedna osoba provádějící technické prohlídky v stanici technické kontroly provozované žadatelem, v níž mají být prováděny technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, je odborně způsobilá pro provádění těchto prohlídek,

c) žadatel vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a

d) je záměr provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.

(3) Podmínky pro vydání oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle odstavce 2 musí držitel oprávnění splňovat po celou dobu jeho platnosti.

(4) Ministerstvo na žádost držitele platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí prodlouží platnost tohoto oprávnění vždy nejvýše o dobu, na kterou může být oprávnění podle odstavce 2 uděleno, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2.

(5) Ministerstvo odejme oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, jestliže

a) při provádění prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí jsou závažným způsobem nebo opakovaně porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem,

b) právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je jeho držitelem, přestala splňovat podmínky pro vydání tohoto oprávnění, nebo

c) o to držitel oprávnění požádal.

(6) Osoba podle odstavce 2 písm. b) je odborně způsobilá pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, pokud

a) je držitelem platného profesního osvědčení kontrolního technika s potřebným rozsahem způsobilosti provádět technické prohlídky,

b) absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí na kontrolních linkách stanice technické kontroly a

c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.

(7) Výuku podle odstavce 6 písm. b) zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Ministerstvo pověření odejme, nezajistí-li jeho držitel poskytování výuky v souladu s uděleným pověřením nebo prováděcím právním předpisem podle odstavce 8, nebo v případě, že o to držitel pověření požádal. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou zkušební komise je zaměstnanec ministerstva. O výsledku zkoušky vydá ministerstvo doklad.

(8) Základní technické vybavení nezbytné pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, způsob a rozsah pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, potřebný rozsah způsobilosti provádět technické prohlídky, učební osnovu výuky, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis.

Profesní osvědčení kontrolního technika

§ 60

(1) Provádět technické prohlídky vozidel mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika. O vydání profesního osvědčení kontrolního technika rozhoduje ministerstvo. V případě zamítnutí žádosti vydá ministerstvo rozhodnutí podle správního řádu.

(2) Profesní osvědčení kontrolního technika vydá ministerstvo osobě, která

a) má alespoň ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo s výučním listem v oboru souvisejícím s výrobou, opravou nebo technickou prohlídkou vozidel a odbornou praxi ve výrobě nebo opravě vozidel nejméně v rozsahu 3 let,

b) je držitelem řidičského oprávnění pro skupiny vozidel, jejichž technické prohlídky bude provádět; pro vozidla kategorie M2 a M3 postačí řidičské oprávnění pro skupiny C nebo C1,

c) absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku k provádění technických prohlídek (dále jen „výuka v základním kurzu“),

d) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek,

e) je bezúhonná; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen a

f) není ve střetu zájmů ve vztahu k provádění technických prohlídek; ve střetu zájmů je osoba, která

1. provozuje podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost spočívající v prodeji nebo opravě vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků,

2. je členem orgánu právnické osoby podnikající v oblasti prodeje nebo opravy vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků nebo

3. vykonává závislou práci spočívající v prodeji nebo opravě vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků.

(3) Za účelem zjištění, zda osoba splňuje podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2 písm. e), si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu^9b) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádá-li o vydání profesního osvědčení kontrolního technika cizinec, přiloží k žádosti za účelem posouzení jeho bezúhonnosti výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné posuzovanou osobou před orgánem tohoto státu nebo před notářem v České republice. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.

(4) Pokud v řízení o vydání profesního osvědčení kontrolního technika není prokázán opak, má se za to, že podmínka podle odstavce 2 písm. f) je splněna.

(5) V profesním osvědčení kontrolního technika ministerstvo uvede kategorie silničních vozidel, jejichž technické prohlídky je kontrolní technik oprávněn provádět. Na žádost ministerstvo v profesním osvědčení kontrolního technika omezí oprávnění k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel; splnění požadavku podle odstavce 2 písm. f) bodu 3 se v takovém případě nevyžaduje. Vzor tiskopisu profesního osvědčení kontrolního technika stanoví prováděcí právní předpis.

§ 61

(1) Profesní osvědčení kontrolního technika se vydává na dobu 3 let ode dne složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek.

(2) Ministerstvo záznamem do profesního osvědčení kontrolního technika prodlouží jeho platnost na dobu tří let od uplynutí jeho dosavadní platnosti na žádost držitele, který

a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení kontrolního technika absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika a

b) splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. b), e) a f).

(3) Ministerstvo vydá fyzické osobě, která byla držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, od jehož konce platnosti uplynuly nejvýše 2 roky, na její žádost nové profesní osvědčení kontrolního technika, pokud

a) absolvovala prohlubovací kurz a složila zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika v době po uplynutí platnosti profesního osvědčení kontrolního technika a

b) splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. b), e) a f).

(4) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika, pokud jeho držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušil své povinnosti při provádění technických prohlídek nebo přestal-li splňovat podmínky pro jeho vydání podle § 60 odst. 2 písm. b), e) a f). Pokud bylo profesní osvědčení odňato z důvodu porušování povinností při provádění technických prohlídek, lze o vydání nového osvědčení požádat nejdříve po 5 letech od odnětí předchozího osvědčení.

(5) Jde-li o profesní osvědčení kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel, při postupu podle odstavce 2, 3 nebo 4 se k podmínce podle § 60 odst. 2 písm. f) bodu 3 nepřihlíží.

§ 61a

Povinnosti kontrolního technika

(1) Kontrolní technik je povinen při provádění technických prohlídek vozidel

a) provádět technické prohlídky v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek podle § 48,

b) v průběhu technické prohlídky vyznačovat zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad a vložit údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému technických prohlídek nebo za tímto účelem dokumentaci předat osobě určené provozovatelem stanice technické kontroly nebo provozovatelem stanice měření emisí a

c) informovat fyzickou osobu, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, o hodnocení technického stavu vozidla stupni závad.

(2) Kontrolní technik je povinen neprodleně oznámit ministerstvu odnětí nebo pozbytí řidičského oprávnění, ztrátu bezúhonnosti nebo skutečnost, že je ve střetu zájmů ve vztahu k provádění technických prohlídek.

(3) Kontrolní technik, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel, nesmí vydat protokol o technické prohlídce.

§ 62

(1) Výuku v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Ministerstvo pověření odejme, nezajistí-li jeho držitel poskytování výuky v souladu s uděleným pověřením nebo prováděcím právním předpisem podle odstavce 3, nebo v případě, že o to držitel pověření požádal. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti odborného technika provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou komise je zaměstnanec ministerstva.

(2) Výuka v prohlubovacím kurzu je prohlubováním kvalifikace podle zákoníku práce.

(3) Rozsah, obsah a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA III

STANICE MĚŘENÍ EMISÍ

§ 63

Povolení k provozování stanice měření emisí

(1) Stanici měření emisí lze provozovat pouze na základě povolení vydaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností povolení na žádost fyzické nebo právnické osoby vydá, pokud žadatel

a) je držitelem příslušného živnostenského oprávnění,

b) má vlastnické nebo jiné právo k užívání nebytových prostor, ve kterých bude stanici měření emisí provozovat, tyto prostory jsou podle kolaudačního rozhodnutí nebo kolaudačního souhlasu určeny k této činnosti a stavební uspořádání těchto prostor provozování stanice měření emisí umožňuje,

c) má vlastnické nebo jiné právo k užívání přístrojů, technického zařízení a programového vybavení, které jsou nezbytné pro řádné provádění měření emisí a souvisejících úkonů,

d) má zajištěno provádění měření emisí osobami, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika, a

e) má vytvořenu vnitřní organizační strukturu a systém vnitřní kontroly pro zajištění řádného výkonu měření emisí a souvisejících činností.

(2) V žádosti o vydání povolení k provozování stanice měření emisí žadatel vedle náležitostí podle správního řádu uvede druh stanice měření emisí, kterou hodlá provozovat, a adresu místa, kde hodlá stanici měření emisí provozovat. K žádosti přiloží žadatel

a) popis nebytových prostor podle odstavce 1 písm. b) včetně příjezdových komunikací a parkoviště a dokumenty dokládající vlastnické nebo jiné právo k užívání k nim,

b) popis přístrojů, zařízení a programového vybavení podle odstavce 1 písm. c) a dokumenty dokládající vlastnické nebo jiné právo opravňující žadatele k jejich užívání,

c) seznam obsahující jména a bydliště fyzických osob podle odstavce 1 písm. d) a dokumenty dokládající právní vztah žadatele k těmto osobám a

d) návrh vnitřní organizační struktury a systému vnitřní kontroly.

(3) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování stanice měření emisí obecní úřad obce s rozšířenou působností vedle náležitostí podle správního řádu uvede

a) druh stanice měření emisí, jejíž provozování povoluje,

b) adresu místa, kde bude stanice měření emisí provozována,

c) rozsah provádění měření emisí a

d) omezení provádění měření emisí pouze pro určitá vozidla, jde-li o neveřejnou stanici měření emisí.

(4) Kopii rozhodnutí o povolení k provozování stanice měření emisí zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností ministerstvu.

(5) Druhy stanic měření emisí, stavební uspořádání nebytových prostor umožňující provozování stanice měření emisí, přístroje, technická zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění měření emisí a souvisejících úkonů a náležitosti vnitřní organizační struktury a systému vnitřní kontroly stanoví prováděcí právní předpis.

§ 64

Povinnosti provozovatele stanice měření emisí

Provozovatel stanice měření emisí zajistí po celou dobu provozování stanice měření emisí, aby

a) stanice měření emisí byla provozována v souladu s vydaným povolením k jejímu provozování,

b) měření emisí vozidel bylo prováděno osobami, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika,

c) stavební uspořádání nebytových prostor, v nichž je stanice měření emisí provozována, umožňovalo její řádné provozování,

d) stanice měření emisí byla vybavena všemi přístroji, technickými zařízeními a programovým vybavením nezbytným pro řádné provádění měření emisí a souvisejících úkonů,

e) přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu a udržovány podle pokynů výrobce,

f) měření emisí bylo prováděno v souladu s požadavky podle § 58 odst. 1 písm. e),

g) údaje o zahájení měření emisí a o výsledku měření emisí byly neprodleně vkládány do informačního systému technických prohlídek,

h) byly řádně zpracovávány protokoly o měření emisí,

i) stanice měření emisí měla vytvořenu vnitřní organizační strukturu a systém vnitřní kontroly pro zajištění řádného výkonu měření emisí a souvisejících činností a

j) osoby, které provádějí měření emisí, nebyly odměňovány způsobem, který by je motivoval ke zkreslování výsledků měření emisí.

§ 65

Odnětí povolení k provozování stanice měření emisí

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností povolení k provozování stanice měření emisí odejme, pokud

a) provozovatel stanice měření emisí přestal splňovat podmínky pro udělení povolení nebo

b) provozovatel stanice měření emisí o odnětí povolení požádal.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností povolení k provozování stanice měření emisí dále odejme, pokud byly při provozování stanice měření emisí závažným způsobem porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem.

(3) O povolení k provozování stanice měření emisí může provozovatel stanice měření emisí, kterému bylo povolení odňato podle odstavce 2, znovu požádat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k provozování stanice měření emisí.

§ 66

Příslušnost

(1) Příslušným k vedení řízení o vydání povolení k provozování stanice měření emisí a řízení o odnětí vydaného povolení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bude nebo je stanice měření emisí umístěna.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nejméně jednou za 3 roky provede u provozovatele stanice měření emisí kontrolu zaměřenou na plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem.

HLAVA IV

ZKUŠEBNÍ STANICE

§ 72

(1) Ministerstvo vydá oprávnění stanici technické kontroly k provádění technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, pokud splňuje tyto požadavky:

a) je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly,

b) alespoň jeden zaměstnanec je držitelem platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,

c) činnosti budou vykonávat fyzické osoby, které jsou pro tyto činnosti odborně způsobilé a mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo služební tajemství.

(2) Ministerstvo odejme oprávnění podle odstavce 1, jestliže

a) držitel oprávnění přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, nebo

b) o to držitel oprávnění požádal.

(3) Ministerstvo dále odejme oprávnění podle odstavce 1, jestliže při provádění technických kontrol byly závažným způsobem porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem.

(4) O vydání oprávnění podle odstavce 1 může držitel oprávnění k provozování stanice technické kontroly, kterému bylo oprávnění odňato podle odstavce 3, znovu požádat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění podle odstavce 3.

(5) Ministerstvo rozhodne o vydání osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, jestliže žadatel

a) je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika,

b) úspěšně absolvoval základní nebo zdokonalovací výcvik v teoretické přípravě a praktické výuce,

c) složil závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti.

(6) Podrobnosti o druzích zkušebních stanic, vzory tiskopisů oprávnění podle odstavce 1 a osvědčení k provozování zkušebních stanic a podrobnosti o způsobu získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA V

REGISTR STANIC TECHNICKÉ KONTROLY A STANIC MĚŘENÍ EMISÍ

§ 72a

(1) Registr stanic technické kontroly a stanic měření emisí je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona¹⁷), jehož správcem je ministerstvo.

(2) V registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí se evidují

a) údaje o provozovateli stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, kterými jsou

1. jméno, adresa bydliště, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobou, a

2. název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu,

b) údaje o oprávnění k provozování stanice technické kontroly, osvědčení k provozování stanice technické kontroly, oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a oprávnění k provádění technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a údaje o povolení k provozování stanice měření emisí a

c) údaje o kontrolních technicích, kterými jsou

1. jméno a adresa bydliště,

2. stanice technické kontroly, pro kterou vykonávají svou činnost, a

3. identifikační údaje o uděleném osvědčení kontrolního technika.

(4) Údaje a jejich změny zapisuje do registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí ministerstvo.